Černochová slibuje řešení pro zbrojaře, kteří mají problém získat bankovní úvěry

Nahrávám video

České zbrojařské firmy mají stále problém získat úvěr od soukromých bank, zpravidla těch zahraničních, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Brání to podle ní navyšování investic a výrobních kapacit. Potíže se ale vyskytují také při zakládání účtů v bankách nebo běžných platbách do zahraničí. Jednat o tom Černochová bude s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), jehož resort připravuje kroky ke zlepšení situace firem, uvedla ministryně.

Některé banky nechtějí českým firmám poskytnout úvěr proto, aby nekonkurovaly podnikům v zemi, kde má banka sídlo, řekla v pondělí Černochová. „Pokud chceme, abychom alespoň částečně dohnali to, co se děje na východě od nás, pomohli Ukrajině a nemuseli vykupovat munici z celého světa, tak se musíme snažit toto změnit a prolomit,“ uvedla. V tomto ohledu podle ní české zbrojařské firmy potřebují okamžitou pomoc. „Klíčem k vítězství Ukrajiny jsou zbrojní firmy, a ať se to někomu líbí, nebo ne, války se vyhrávají zbraněmi,“ dodala.

V některých zemích podle ní trvá firmám dostat licence k obchodování s vojenským materiálem déle než v Česku. Tyto státy Černochová požádá o lepší součinnost, doplnila.

Na Ukrajinu dodává řada českých zbrojních firem. Jeden z předních hráčů zásobuje zemi třeba tanky, raketomety nebo velkorážovou municí. Objem výroby od začátku plnohodnotné rusko-ukrajinské války společnost navýšila desetinásobně.

„Financování je pro nás problém, ale vnímáme, že se to poslední dobou lepší. Doufáme, že tenhle proces bude dál pokračovat a finanční prostředky, které máme vázány na nákup surovin, budeme moci investovat do rozšíření výroby,“ míní generální ředitel STV Group David Hác.

Hynek vidí šanci v Národní rozvojové bance

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek v pondělí hovořil o diskriminaci obranného průmyslu bankami. „Jestliže se to razantním způsobem nepodaří změnit, jestli obranný sektor nebude mít přístup k běžným bankovním nástrojům, tak nemá šanci se rozvíjet,“ uvedl.

Jednou z šancí, jak posílit financování českého obranného průmyslu, je podle Hynka současný zákon o Národní rozvojové bance. „Jestliže v tomto zákoně bude jasně deklarováno, že obranný průmysl je strategickým průmyslem, tak jsem přesvědčen, že tady vznikne konkurenční banka, která bude primárně financovat obranný průmysl, a ty komerční banky nebudou chtít svoje klienty ztratit a budou se chovat mnohem vstřícněji,“ řekl Hynek.

Pomohly by podle Hynka ale také kroky na evropské úrovni. „Jestliže Evropská investiční banka bude financovat obranné průmysly jednotlivých členských zemí Evropské unie, tak jsem přisvědčen, že se připojí i běžné komerční banky,“ uvedl.

Nahrávám video

Tuzemské banky tvrdí, že české zbrojařské firmy financují. Upozorňují ale na to, že posuzování zakázek bývá v této oblasti složitější než v jiných. „Klientům z řad největších českých zbrojních firem vycházíme maximálně vstříc, a to i v případě zbrojních zakázek, které směřují na Ukrajinu a do dalších zemí mimo EU. Jakkoli tyto zakázky pečlivě posuzujeme, aby se námi financovaný zbrojní materiál neocitl například v rukou ruské armády a jiných teroristických skupin,“ sdělil například mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Klienty z českého obranného průmyslu má i Komerční banka.

Loňský vývoz zbraní a dalšího bezpečnostního materiálu z České republiky pravděpodobně dosáhne rekordní hodnoty roku 2022, kdy činil zhruba 30 miliard korun, řekl už dříve Hynek. Úplná data budou podle něj k dispozici v polovině letošního roku. Zatímco v roce 2022 značnou část exportu tvořil materiál z dlouhodobých zásob, loni převažovala nová výroba, doplnil Hynek.

Export zbraní a dalšího bezpečnostního materiálu z Česka byl předloni dosud nejvyšší, proti roku 2021 se téměř zdvojnásobil. Objem výroby ve srovnání s rokem 2021 stoupl přibližně o pětinu na více než 50 miliard korun. Z více než poloviny se v roce 2022 na vývozu podílela munice, v předchozích letech tento podíl činil 15 procent. Přibližně 45 procent vývozu předloni směřovalo na Ukrajinu.

O vyslání vojáků na Ukrajinu jsem neslyšela, tvrdí ministryně

Černochová se vyjádřila i ke slovům slovenskému premiéra Roberta Fica, podle nějž několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje, že vyšlou své vojáky na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto východoevropskou zemí. Dodal, že Slovensko se do tohoto projektu nezapojí.

Černochová o vyslání vojáků neslyšela. „Nic takové jsem zatím nečetla, neslyšela. Počkám, s čím přijede pan premiér (z pondělního pařížského jednání o podpoře Ukrajiny, pozn. red.), s čím nás seznámí jako ministry, možná Bezpečnostní radu státu, podle toho budeme ty záležitosti dále diskutovat,“ uvedla. Premiér Petr Fiala (ODS) před odletem do Paříže prohlásil, že Česko se nechystá vysílat vojáky na Ukrajinu.

„Chci, aby se evropské země konečně dohodly na opravdu silné podpoře Ukrajině. Jestli bude v tom smyslu, že budeme víc na těch bezpečnostních opatřeních participovat, tak nebudu proti,“ uvedla také ministryně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 11 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 13 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.