Černochová slibuje řešení pro zbrojaře, kteří mají problém získat bankovní úvěry

Nahrávám video

České zbrojařské firmy mají stále problém získat úvěr od soukromých bank, zpravidla těch zahraničních, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Brání to podle ní navyšování investic a výrobních kapacit. Potíže se ale vyskytují také při zakládání účtů v bankách nebo běžných platbách do zahraničí. Jednat o tom Černochová bude s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), jehož resort připravuje kroky ke zlepšení situace firem, uvedla ministryně.

Některé banky nechtějí českým firmám poskytnout úvěr proto, aby nekonkurovaly podnikům v zemi, kde má banka sídlo, řekla v pondělí Černochová. „Pokud chceme, abychom alespoň částečně dohnali to, co se děje na východě od nás, pomohli Ukrajině a nemuseli vykupovat munici z celého světa, tak se musíme snažit toto změnit a prolomit,“ uvedla. V tomto ohledu podle ní české zbrojařské firmy potřebují okamžitou pomoc. „Klíčem k vítězství Ukrajiny jsou zbrojní firmy, a ať se to někomu líbí, nebo ne, války se vyhrávají zbraněmi,“ dodala.

V některých zemích podle ní trvá firmám dostat licence k obchodování s vojenským materiálem déle než v Česku. Tyto státy Černochová požádá o lepší součinnost, doplnila.

Na Ukrajinu dodává řada českých zbrojních firem. Jeden z předních hráčů zásobuje zemi třeba tanky, raketomety nebo velkorážovou municí. Objem výroby od začátku plnohodnotné rusko-ukrajinské války společnost navýšila desetinásobně.

„Financování je pro nás problém, ale vnímáme, že se to poslední dobou lepší. Doufáme, že tenhle proces bude dál pokračovat a finanční prostředky, které máme vázány na nákup surovin, budeme moci investovat do rozšíření výroby,“ míní generální ředitel STV Group David Hác.

Hynek vidí šanci v Národní rozvojové bance

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek v pondělí hovořil o diskriminaci obranného průmyslu bankami. „Jestliže se to razantním způsobem nepodaří změnit, jestli obranný sektor nebude mít přístup k běžným bankovním nástrojům, tak nemá šanci se rozvíjet,“ uvedl.

Jednou z šancí, jak posílit financování českého obranného průmyslu, je podle Hynka současný zákon o Národní rozvojové bance. „Jestliže v tomto zákoně bude jasně deklarováno, že obranný průmysl je strategickým průmyslem, tak jsem přesvědčen, že tady vznikne konkurenční banka, která bude primárně financovat obranný průmysl, a ty komerční banky nebudou chtít svoje klienty ztratit a budou se chovat mnohem vstřícněji,“ řekl Hynek.

Pomohly by podle Hynka ale také kroky na evropské úrovni. „Jestliže Evropská investiční banka bude financovat obranné průmysly jednotlivých členských zemí Evropské unie, tak jsem přisvědčen, že se připojí i běžné komerční banky,“ uvedl.

Nahrávám video

Tuzemské banky tvrdí, že české zbrojařské firmy financují. Upozorňují ale na to, že posuzování zakázek bývá v této oblasti složitější než v jiných. „Klientům z řad největších českých zbrojních firem vycházíme maximálně vstříc, a to i v případě zbrojních zakázek, které směřují na Ukrajinu a do dalších zemí mimo EU. Jakkoli tyto zakázky pečlivě posuzujeme, aby se námi financovaný zbrojní materiál neocitl například v rukou ruské armády a jiných teroristických skupin,“ sdělil například mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Klienty z českého obranného průmyslu má i Komerční banka.

Loňský vývoz zbraní a dalšího bezpečnostního materiálu z České republiky pravděpodobně dosáhne rekordní hodnoty roku 2022, kdy činil zhruba 30 miliard korun, řekl už dříve Hynek. Úplná data budou podle něj k dispozici v polovině letošního roku. Zatímco v roce 2022 značnou část exportu tvořil materiál z dlouhodobých zásob, loni převažovala nová výroba, doplnil Hynek.

Export zbraní a dalšího bezpečnostního materiálu z Česka byl předloni dosud nejvyšší, proti roku 2021 se téměř zdvojnásobil. Objem výroby ve srovnání s rokem 2021 stoupl přibližně o pětinu na více než 50 miliard korun. Z více než poloviny se v roce 2022 na vývozu podílela munice, v předchozích letech tento podíl činil 15 procent. Přibližně 45 procent vývozu předloni směřovalo na Ukrajinu.

O vyslání vojáků na Ukrajinu jsem neslyšela, tvrdí ministryně

Černochová se vyjádřila i ke slovům slovenskému premiéra Roberta Fica, podle nějž několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje, že vyšlou své vojáky na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod s touto východoevropskou zemí. Dodal, že Slovensko se do tohoto projektu nezapojí.

Černochová o vyslání vojáků neslyšela. „Nic takové jsem zatím nečetla, neslyšela. Počkám, s čím přijede pan premiér (z pondělního pařížského jednání o podpoře Ukrajiny, pozn. red.), s čím nás seznámí jako ministry, možná Bezpečnostní radu státu, podle toho budeme ty záležitosti dále diskutovat,“ uvedla. Premiér Petr Fiala (ODS) před odletem do Paříže prohlásil, že Česko se nechystá vysílat vojáky na Ukrajinu.

„Chci, aby se evropské země konečně dohodly na opravdu silné podpoře Ukrajině. Jestli bude v tom smyslu, že budeme víc na těch bezpečnostních opatřeních participovat, tak nebudu proti,“ uvedla také ministryně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
Právě teď‌‌

ŽivěNedělní debata se věnuje zapojení Česka do zajištění míru na Ukrajině

Tématem Nedělní debaty je tento týden nadcházející 37. výročí sametové revoluce a odolnost české demokracie. Pořad se zaměří rovněž na důvěru společnosti v autority a instituce či na reálné hrozby, jimž čelí tuzemsko a Evropa. Pozvání do diskuse moderované Janou Peroutkovou přijali ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka, expremiér Petr Fiala (ODS), předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura a lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Politickou debatu doplňuje panel expertů moderovaný Jiřím Václavkem.
před 1 hhodinou

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 6 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Do potravinové sbírky se zapojil rekordní počet obchodů

Do sobotní Sbírky potravin se zapojilo více než 3560 prodejen, což je dosud nejvíce v historii podzimních sbírek. Pomáhalo na šest tisíc dobrovolníků. Ve vybraných internetových obchodech mohou lidé přispívat až do 24. listopadu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 16 hhodinami

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler rezignoval

Prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler v sobotu rezignoval. Představenstvo navrhovalo jeho odvolání, informovala v sobotu tisková tajemnice ČSK Karolina Slavíčková. Šmucler byl v čele komory od roku 2017, současný mandát mu měl vypršet za tři roky. Na sociálních sítích uvedl, že práce jeho i celého týmu bude mít velké místo v historii oboru.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kyberútok plošně neohrozil uživatelské účty, uvedla Univerzita Karlova

Při nedávném kybernetickém útoku na Univerzitu Karlovu (UK) pachatel plošně neohrozil uživatelské účty ani nenarušil provoz centrálních informačních systémů. Univerzita poslala všem zhruba 55 tisícům studujících e-mail, aby si změnili heslo do Centrální autentizační služby UK. Útočník v minulých dnech kompromitoval jednu z webových aplikací vysoké školy a získal neoprávněný přístup k údajům z centrálního Studijního informačního systému (SIS).
včera v 11:05‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.