Vzdát se ruského občanství je mnohonásobně dražší než dříve

Vzdání se ruského občanství je od srpna několikanásobně dražší. Podle estonského ministra vnitra Igora Tara je zatím příliš brzy hodnotit, zda zvýšení poplatku na 2376 eur (zhruba 57 300 korun) povede také k poklesu počtu žadatelů.

Bývalý ruský občan Andrej Malaškin zahájil proces získání estonského občanství v roce 2022. Celé řízení podle něj trvalo téměř tři a půl roku a skončilo teprve loni. „Když začala ruská válka proti Ukrajině, začal jsem si uvědomovat, že pro mě už ruské občanství není výhodné,“ uvedl Malaškin. Nejvíce času podle něj zabralo vzdání se ruského občanství.

„Vzpomínám si, že jsem na termín na ruském konzulátu čekal asi čtyři měsíce. Když jsem tam potom přišel, některým dokladům už vypršela platnost, takže jsem se musel znovu zařadit do pořadníku a čekat další zhruba tři měsíce,“ popsal Malaškin.

Vzdání se ruského občanství ho tehdy stálo něco přes 300 eur (přibližně 7200 korun). Od letošního srpna stojí stejný úkon v Estonsku 2376 eur (zhruba 57 300 korun).

„Slyšel jsem o tom, ale nevěřil jsem, že je to pravda. Lidé přece nemohou za jeden dokument platit tolik peněz,“ míní Malaškin.

Ministr: Estonsko nemůže výši ruských správních poplatků ovlivnit

Estonský ministr vnitra Taro uvedl, že zvýšení poplatku souvisí se složitou situací v Rusku. „Domnívám se, že Rusko nemá dostatek peněz na provoz svých zahraničních zastoupení. Zároveň se pravděpodobně zvýšil počet lidí, kteří se chtějí vzdát ruského občanství, a úřady nemají dostatek pracovníků, aby žádosti řádně vyřizovaly. Podle Všeobecné deklarace lidských práv nesmí nikdo přijímat opatření, která lidem brání vzdát se občanství. Z hlediska této obecné zásady Rusko v současnosti deklaraci do určité míry porušuje,“ sdělil Taro.

Podle ministra je zatím příliš brzy hodnotit, zda vysoký poplatek povede ke snížení počtu žadatelů. „Estonsko bohužel nemůže výši ruských správních poplatků nijak ovlivnit. Jde nepochybně o vysokou částku, ale pokud se někdo skutečně potřebuje svého občanství vzdát, myslím, že potřebné peníze dokáže sehnat,“ sdělil.

Zájem ruských občanů o získání estonského občanství zůstává v posledních letech vysoký. Estonský policejní a pohraniční úřad loni obdržel celkem 465 žádostí, od začátku letošního roku do konce července jich bylo podáno 217.

Článek napsala Marie-Hélène Saaverová, poprvé byl publikován 22. srpna 2026 07:56 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump tvrdí, že Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, prohlásil ve čtvrtek večer podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Odmítl však říci, zda s Muskem o věci přímo hovořil. Kyjev si v posledních dnech stěžoval na omezení rychlosti připojení k systému, na kterém je ukrajinská armáda závislá při obraně proti ruské agresi a který využívá ke komunikaci na bojišti i k provozu dronů.
06:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Tibet zasáhlo zemětřesení o síle sedmi stupňů. Zemřelo nejméně šestnáct lidí

Tibet ve čtvrtek zasáhlo zemětřesení o síle sedmi stupňů, tamní úřady hlásí nejméně šestnáct mrtvých, 65 zraněných a stovky zřícených domů v prefektuře Nagčhu na severu autonomní oblasti. Informovaly o tom tiskové agentury AP a AFP s odvoláním na čínskou státní agenturu Nová Čína.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Srbští studenti chtějí v nepředvídatelných volbách porazit Vučiče

Srbové půjdou v neděli k parlamentním volbám, které by se mohly stát referendem o pokračování dlouholeté vlády pravicového populisty Aleksandara Vučiče. Koalici kolem jeho Srbské pokrokové strany (SNS) totiž zřejmě čeká těsný souboj se Studentskou kandidátkou (SL), která vzešla z protestního protivládního hnutí a slibuje radikální změny. Vučić vede proti SL agresivní kampaň a bez důkazů mluví o jejím ovlivňování ze zahraničí. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí.
před 1 hhodinou

VideoNapětí mezi Severní a Jižní Koreou v posledních týdnech roste

Nevraživost na Korejském poloostrově znovu sílí. Kvůli incidentům v demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou hrozí severní komunistický stát obnovou propagandistického vysílání podél společné hranice. Jihokorejští vojáci několikrát vypálili varovné výstřely a severokorejské jednotky zaujaly nové pozice. Nedávný výbuch zranil tři jihokorejské vojáky. Podle některých analytiků se Pchjongjang připravuje na ozbrojený konflikt. Soul vyzývá k jednání.
před 1 hhodinou

Studentské hnutí v Srbsku před volbami podpořily statisíce lidí, píše AP

Statisíce příznivců protestního studentského hnutí se ve čtvrtek v Srbsku sešly na závěrečném předvolebním shromáždění před nedělními parlamentními volbami, které představují výzvu pro populistického vůdce země Aleksandara Vučiče. Informovala o tom agentura AP.
před 9 hhodinami

Polky ve dvou desítkách měst demonstrovaly za zmírnění zákazu potratů

Obyvatelky Polska se ve čtvrtek večer na demonstracích ve dvou desítkách polských měst domáhaly, aby proevropská vláda premiéra Donalda Tuska splnila někdejší slib voličkám, že zmírní téměř úplný zákaz interrupcí, který dosud v této převážně katolické zemi platí. Na řadě míst se současně konaly protidemonstrace s modlitbami, informovala média. Protesty se odehrály při příležitosti šestého výročí nálezu ústavního soudu, který ještě více omezil možnost legálních potratů.
před 10 hhodinami

Rusko zasáhlo trh v Charkovské oblasti či Kyjev, úřady hlásí mrtvé a desítky zraněných

Dva lidi zabil a přes třicet zranil ruský raketový útok na trh ve městě Lozova v Charkovské oblasti, dalšího člověka zabil ruský dron v Kramatorsku v Doněcké oblasti, uvedli záchranáři z ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS). Jiný útok u města Lozova má také jednu oběť. Počet mrtvých po nočních a čtvrtečních ruských útocích tak stoupl na nejméně pět, neboť v noci Rusové zabili dva lidi v Kyjevě.
21. 10. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie zakáže „nelegitimní“ protesty, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek po schůzce zástupců vlády a tajných služeb prohlásil, že za sobotními nepokoji stály „rozvratné ultralevicové“ skupiny, které plánovaly svrhnout republiku. Francie v příštích dnech zakáže „nelegitimní“ protesty, oznámil také prezident. Demonstracím organizovaných skupin, jako jsou odbory, budou podle něj nabídnuty alternativní cesty pro protestní průvody, aby byly ochráněny živnosti. Úřady večer oznámily, že zakázaly všechny demonstrace v Marseille a okolí plánované na sobotu jako protesty proti drahému bydlení. Ve čtvrtek se pokojně demonstrovalo v Paříži a několika dalších městech.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.