Rusové

Británie oznámila nové sankce proti Rusku v souvislosti se zprávou o úmrtí ženy, která byla v roce 2018 otrávena nervově paralytickou látkou novičok. Londýn si zároveň předvolal ruského velvyslance ve Spojeném království, což zdůvodnil „pokračujícími nepřátelskými aktivitami“ Moskvy, informuje agentura Reuters. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová postup Británie kritizovala a varovala před ruským odvetným krokem.

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.

Ukrajina je neustále pod tlakem ruské okupační armády. Ruské drony v noci na středu útočily hlavně na Záporoží, kde zranily devatenáct lidí. A pokračuje i bitva o Pokrovsk. Z nedalekého města Dobropillja se proto stává jižní pevnost donbaského valu. Štáb ČT se do stále víc zdevastovaného města nyní po několika měsících vrátil.

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.

Ruský úder na ukrajinské město Záporoží ve čtvrtek večer zabil pět lidí. Uvedl to podle médií šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Další tři lidi úder zranil. Podle Fedorova úder zasáhl rezidenční budovy, obchod a tržiště. Pod útokem se ocitla také Oděsa, kde pět lidí utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti přišla o život žena při dronovém útoku, další dva lidé mají středně těžká zranění, napsal na telegramu šéf regionální vojenské správy Vladyslav Hajvanenko.

Diverzní akce v Polsku inspirované nebo přímo organizované ruskými tajnými službami v poslední době překročily kritickou hranici, a lze proto mluvit o státním terorismu, řekl polský premiér Donald Tusk. V projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, také uvedl, že cílem těchto aktivit je destabilizovat polský stát v jeho základech.

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.

Chlapec Platon z ukrajinského Pokrovsku, který se Rusové přes rok snaží dobýt, se několik měsíců sám staral o těžce nemocné sourozence. Dětem před více než rokem zemřela babička, matka se o chlapce kvůli psychickému onemocnění nemohla starat. Začátkem léta se děti dostaly do centra pomoci v Černovicích.

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi tři sta ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.

Jelikož otec Josefa Straky stavěl mosty, rodina se často stěhovala. Nakonec zakotvili v Brně, kde prožili druhou světovou válku i osvobození. Josefa v sedmnácti letech povolali na práce do Německa, maturitu skládal na konci války v krytu. Ze všeho, co ho v životě potkalo, se snažil vzít si něco pozitivního. Začátkem listopadu oslavil sté narozeniny. Dodnes ho prý nejvíc nabíjejí kamarádi a práce na zahradě.

Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení instituce. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou o ně muset žádat při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.

Téměř třetina všech bitev se nyní odehrává v oblasti strategického města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev vyslal další speciální síly, které podle něj svádějí těžké boje s okupanty. Moskva tvrdí, že ovládla v Pokrovsku desítky budov. Pokračují také vzájemné vzdušné údery.

Ruští vojáci postoupili hlouběji do východoukrajinského města Pokrovsk. Hrozí dobytí strategického města i obklíčení širší oblasti, píše server Kyiv Independent. Podle ukrajinských vojáků ve městě probíhají pouliční boje. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj označil situaci u Pokrovsku za nejtěžší na celé frontě. Rusko tvrdí, že boje u města přeruší, aby tam mohli přijet novináři. Kyjev ale žurnalisty varuje, aby slibům Moskvy nevěřili.

Nejméně tři mrtvé a čtrnáct zraněných si v pátek vyžádalo ruské ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámila prokuratura. Osm lidí utrpělo zranění při bombardování Charkova na východě země, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské úřady naopak informovaly o pěti zraněných, včetně jednoho dítěte, v obytném domě v Krasnogorsku u Moskvy, který zasáhl ukrajinský dron. Rusko také oznámilo dobytí obce Dronivka na východě Ukrajiny.

Ruské síly v Chersonu při nočních a ranních útocích zabily dva muže a další lidi zranily. Údery okupantů v dalších částech Ukrajiny způsobily požáry a škody na civilních budovách. Ukrajinské drony naopak směřovaly na zařízení na západě Sibiře, uvedly tamní úřady.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli ve středu litevští prokurátoři a kriminalisté. Podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě, při kterých byly využity kurýrní služby k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.

Úroveň radiace v areálu Kurské jaderné elektrárny a v jejím okolí nepřekročila normální limity, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). V elektrárně podle ruských úřadů a médií v noci na neděli vypukl požár poté, co byl nad zařízením sestřelen ukrajinský dron, přičemž oheň se rychle podařilo uhasit. Ukrajinské středisko pro boj s dezinformacemi podle serveru RBK-Ukrajina obvinilo Rusko z manipulace při informování o situaci kolem Kurské jaderné elektrárny, když hovoří o ukrajinském cíleném úderu na jaderný objekt.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Ruský vládce Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany, řekl v neděli v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff. Zároveň je podle něj Putin ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině.

Ukrajinská tajná služba (SBU) tvrdí, že Kyjev zasáhl letiště Saki na okupovaném Krymu. Úder údajně zničil letoun Su-30SM, další poškodil a zasáhl i další tři stíhačky Su-24. Ruská strana se k incidentu zatím nevyjádřila. Správa ruské Volgogradské oblasti také prohlásila, že ukrajinský dronový útok zažehl požár tamní železniční stanice a poškodil elektrické vedení. Ukrajina sdělení nekomentovala. Dané zprávy nelze nezávisle ověřit.

Lidé se masivně evakuují z okolí Pokrovsku. Poptávka je velká, a tak se na převoz čeká i několik týdnů. Pod tlakem ruských vojsk se sestěhovaly i tři ukrajinské sestry. K jejich velkému hospodářství v bombardované obci se ale kvapně přibližuje fronta a ženy řeší, co se zvířaty.