Rusové

Pokrovský úsek fronty se pro Ukrajince stal velmi problematickým. Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk a jeho obsazením by Moskva podle analytiků získala strategickou výhodu pro ovládnutí zbytku Donbasu. Podle ukrajinských médií problém odstartovala série pochybení a špatná komunikace v armádě. Rusové navíc podle jejich nejmenovaných zdrojů umí vhodně využívat rotací ukrajinských vojáků na frontové linii. Situace se zhoršuje a obyvatelům Pokrovsku podle předsedy tamní městské vojenské správy Serhije Dobrjaka dochází čas na odchod.

Policie propustila pět cizinců, kteří v sobotu na Staroměstském náměstí v Praze napadli skupinu dobrovolníků vybírající peníze na pomoc Ukrajině. České televizi informaci poskytl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Podle zjištěných informací se jedná o státní příslušníky některého z členských států Evropské unie. Policie okolnosti případu dál prověřuje.

Policie kvůli sobotní potyčce na Staroměstském náměstí v Praze začala prověřovat čtyři cizince. Podezírá je z několika trestných činů. Policisté uvedli, že čtveřici zadrželi na pražském letišti. Podle dřívějších informací médií v centru metropole napadli rusky mluvící lidé dobrovolníky vybírající peníze na pomoc Ukrajině.

Třetina obyvatel Lotyšska se v průzkumu vyslovila pro zastavení bojů na Ukrajině a mír za ruských podmínek. Prezident Edgars Rinkēvičs to označil za výsledek dlouhodobého působení ruské propagandy. Lotyšsko patří mezi nejzarytější podporovatele Kyjeva. Část ruské menšiny, která tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel, je podle prezidenta pro zemi potenciálně nebezpečná.

Rusové v Lotyšsku se ocitají stále více pod tlakem. Tisíc z nich přišlo o právo na pobyt a někteří čelí procesu vyhoštění. Neprošli totiž jazykovým testem, který po Rusech nově vyžaduje lotyšská vláda. Riga se tak snaží bojovat proti silnému vlivu Kremlu na ruskou menšinu v této pobaltské zemi.

Ukrajina chce umožnit svým občanům žijícím v zahraničí, aby měli dvojí občanství. Tamní úřady přitom často ignorují ruské občany, kteří by naopak chtěli získat ukrajinskou příslušnost. Při posledním sčítání lidu Rusové tvořili šestinu ukrajinské populace.

Rusko i Ukrajina posilují před zimou své obranné pozice na frontě. Prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásil, že tam bojuje 617 tisíc ruských vojáků. Množí se přitom i počet Rusů, kteří s invazí nesouhlasí natolik, že se rozhodli napadenou zemi bránit se zbraní v ruce.

Západočeské lázně jsou dva roky na seznamu světového dědictví UNESCO. Byly to náročné dva roky, do kterých se promítly dopady celosvětových omezení spojených s pandemií covidu-19 i odliv ruských návštěvníků poté, co si Rusko rozpoutáním plnohodnotné války se svým sousedem zavřelo dveře do západních zemí. V Mariánských Lázních jsou ale nyní spokojeni. Počty turistů podle radnice i správců památek rostou – i těch ze zahraničí. Problémem je spíše nedostatek personálu a také malá ziskovost kvůli nárůstu nákladů, zaznělo ve zpravodajském speciálu Sečteno.

Prezident Petr Pavel se domnívá, že by západní tajné služby mohly provádět přísnější dohled nad ruskými občany, kteří žijí v zemích západní Evropy. V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) řekl, že je to „jednoduše následek války“. Také zdůraznil, že členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do Aliance.

Ruská Bělgorodská oblast v noci na středu čelila četným útokům bezpilotních letounů, uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Do oblasti na začátku týdne pronikly z Ukrajiny ozbrojené skupiny, Moskva ale tvrdí, že se je podařilo vytlačit. Není jasné, zda se v místech stále bojuje. Vpád z Ukrajiny by podle analytiků mohl donutit Kreml odeslat část vojáků z přední linie před připravovanou protiofenzivou Kyjeva a oslabit ruskou obranu. Moskva navíc ve středu ohlásila, že odrazila útok bezpilotních plavidel na ruskou loď Ivan Churs u Bosporského průlivu. Z akce viní Kyjev.

Jen hrstku ruských turistů přivítaly loni hotely v Karlovarském kraji. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 jich ubylo téměř 80 tisíc. Výpadek ale začali nahrazovat Češi a Němci. Zimní sezona, která bývá v lázních slabá, směřuje dokonce k návštěvnickému rekordu.

Státní zástupkyně podala obžalobu na 12 Rusů a Vietnamců v souvislosti s prolomením systému na udělování víz do Česka Visapoint. Na dotaz ČT to potvrdila přímo dozorující žalobkyně Petra Ullrichová z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Díky kupčení s termíny měla skupina získat stovky milionů korun. Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 9.

Překotný ústup ruských jednotek především v Charkovské oblasti způsobený úspěšnou ukrajinskou protiofenzivou odhaluje rozsah zkázy, kterou po sobě na řadě míst okupanti zanechali. Doposud nejsou zprávy o masakru civilistů podobně jako v minulosti z Buči poblíž Kyjeva, ale objevují se svědectví lidí, kteří tvrdí, že museli pod pohrůžkami kopat hroby pro své sousedy. Ukrajinská armáda bez dalších podrobností uvedla, že nyní eviduje až 200 válečných zločinů denně.

Nejnovější ruské zbraně, používané při ruském vpádu na Ukrajinu, se neobejdou bez západní elektroniky. Část součástek získává Rusko i nyní, bez ohledu na sankce a vývozní omezení, upozornil britský ústav RUSI, analytické středisko zaměřené na výzkum obrany. Informovala o tom stanice BBC.

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Na Ukrajině již začalo vyšetřování sexuálních zločinů páchaných ruskými vojáky. Většinu znásilněných tvoří ženy. Mnoho obětí ale nechce vypovídat, protože mají strach z reakce veřejnosti. Jednou z mála, které se rozhodly mluvit, je dvaačtyřicetiletá Viktorie. Žije ve vesnici Beresťanka, která leží sto kilometrů západně od Kyjeva. Pro pořad Reportéři ČT s ní natáčela reportérka Lenka Klicperová.

Moldavsko se obává rozšíření konfliktu z Ukrajiny na své území. V zemi žije početná ruská menšina, která dává najevo loajalitu Moskvě a která vytvořila separatistické území s názvem Podněstří. Minulý týden v Podněstří došlo k několika nevyjasněným útokům a z Kremlu začínají zaznívat vyjádření o porušování práv ruskojazyčného obyvatelstva, stejně jako tomu bylo před útokem na ukrajinský Donbas. Rusové žijící v Moldavsku ale podle svých slov žádnou diskriminaci nepociťují. O náladách místních natáčel v Podněstří a v Moldavsku pro pořad Reportéři ČT redaktor Tomáš Vlach.

Výroky jednoho z nejvyšších představitelů pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla, které podporují válku na Ukrajině, ho podle religionisty Jana Sušera diskreditují v očích pravoslavných ve světě. „Zdá se, že skutečně náboženský rozměr pro Rusko, když hovoříme o politickém režimu, který tu válku rozpoutal, zjevně nehraje tak velkou roli,“ dodal v pořadu Události, komentáře.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Ratingové agentury Fitch a Moody's snížily hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o šest stupňů do neinvestiční kategorie. Rubl se propadl na nové minimum. Maďarsko nebude vetovat evropské sankce vůči Rusku. Nové sankce oznámily USA a Velká Británie. Ukrajinský parlament schválil zákon umožňující zkonfiskovat majetek ruských firem. Německé úřady zabavily luxusní jachtu oligarchy Ališera Usmanova za 13,8 miliardy korun. Francie zase zadržela jachtu šéfa firmy Rosněfť Igora Sečina, když se snažila opustit přístav. Lukoil vyzval k ukončení bojů.

Tuzemské úřady se obávají, aby výnosy z nemovitostí, které v Česku vlastní Rusové, nefinancovaly válku proti Ukrajině. Zaměřují se proto na nákupy budov placené z nečitelných zdrojů. Proti penězům pochybného původu z Ruska chce zasáhnout i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.

Ukrajina je po delší době opět centrem světové pozornosti. Probírají se národnostní i jazykové variace pestré země i různé interpretace jejích dějin. Mnoho se hovoří o rozdělení na proruský východ a proevropský západ. To je však daleko složitější, než by se mohlo zdát. Rozhodně neplatí, že ukrajinský občan mluvící rusky se vždy hlásí také k ruské národnosti nebo dokonce touží po spojení s Ruskem. Spletitost vyplývající z tamního terénu i bouřlivé historie pomůže alespoň trochu rozplést pohled na některé mapy.

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.