Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.
Polský premiér poukázal na fakt, že rodiny polských obětí masakrů na Ukrajině často čekaly desítky let na identifikaci svých blízkých pohřbených v hromadných hrobech. Příbuzní zabitých tak prý měli dlouho dojem, že se na ně zapomnělo. Tusk proto slíbil, že ve Varšavě vznikne zeď paměti, kde budou uvedena jména identifikovaných obětí. „Republika na ně nezapomíná,“ ujistil.
Krvavou neděli z roku 1943 a související události Tusk označil za „genocidu vykonanou ukrajinskými nacionalisty na Polácích, polském obyvatelstvu, lidech jiné národnosti“.
Tehdejší události si během soboty připomněli i další polští politici.
Masakry z dob druhé světové války stále zatěžují vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Polský premiér ve svém poselství varoval před tím, aby se paměť stala „sluhou nenávisti“. „Paměť a pravda nám musí pomoci v budování lepší budoucnosti bez nenávisti a opovržení,“ zdůraznil.
Dodal, že evropské společenství vzniklo díky přiznání pravdy a nazývání věcí pravými jmény. „Kdo se chce přidat k tomuto společenství, musí být připraven na tuto pravdu,“ podotkl Tusk s narážkou na Ukrajinu, která usiluje o vstup do EU.
Při takzvaném volyňském masakru z let 1943 až 1944 ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili padesát až sto tisíc Poláků – včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak píší o masakrech civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády (Armia Krajowa) proti ukrajinským vesnicím, při kterých bylo podle jejich odhadů zabito až dvacet tisíc Ukrajinců.
