Nacionalismus

Nedávná kytice od Roberta Fica na hrobě Gustáva Husáka znovu ukázala různost pohledů na některá historická období mezi Čechy a Slováky, řekl v Interview ČT24 historik a odborník na moderní dějiny slovanských národů Jan Rychlík. Pro Slováky byl totiž Husák mimo jiné spolutvůrcem federace, což pro Čechy neznamená nic. Rychlík dostal v lednu státní vyznamenání od prezidentky Zuzany Čaputové.

Bosna a Hercegovina je jednou z kandidátských zemí, se kterými by Evropská Unie mohla zahájit přístupové rozhovory. Stát, ve kterém žijí lidé tří různých etnik, kteří si stále živě pamatují hrůzy války z devadesátých let, ale trápí vnitřní problémy. Jedním z nich je sílící srbský nacionalismus v autonomní Republice srbské, i její příklon k Rusku.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Strana evropských socialistů (PES) pozastavuje členství slovenským stranám Smer–⁠SD Roberta Fica a Hlas–⁠SD Petera Pellegriniho. Odůvodnila to Ficovým „jasným odklonem od hodnot“ evropských socialistů. Šéf Smeru Robert Fico odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a vystupuje proti začlenění Kyjeva do NATO. Obavy vyvolalo také oznámení o vzniku koalice zmíněných dvou slovenských stran s nacionalisty ze SNS. Tu evropští socialisté označili za „krajně pravicovou“.

Fotografickou sbírku ústeckého muzea doplnil vzácný skupinový snímek německého studentského spolku Burschenschaft z počátku 20. století. Všimla si ho za portrétem Masaryka majitelka domu v Choraticích nedaleko Ústí nad Labem. Fotku v blízké době uvidí návštěvníci muzea ve stálé expozici spolu s dalšími exponáty, které se vztahují k Burschenschaftu.

Za údery proti armádě ruského vůdce Vladimira Putina a jeho režimu někdy stojí i ruská uskupení, která symptatizují s Ukrajinci. Dobrovolnická jednotka v čele s velitelem Fortunou se třeba přihlásila k akci v ruské Brjanské oblasti. Velitel jednotky říká, že bojují za dobro obou národů — ukrajinského i ruského.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Nacionalismus je na Ukrajině pevně zakořeněn, ale příliš se neliší od nacionalismu českého či francouzského, říká Vlastimil Ondra z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle historika Tomáše Řepy z brněnské Univerzity obrany jde o zemi, která lákala mocné sousedy, a protože vždy byla v něčím područí, nikdo nechtěl ji a její bohatství jen tak opustit. O pohnutých dějinách Ukrajiny diskutovali odborníci v pořadu Historie.cs.

Pozornosti zahraničních komentátorů nemohlo koncem roku 1991 uniknout narůstající napětí mezi oběma polovinami česko-slovenské federace. Americký týdeník varoval před nástupem nacionalismu a německý Die Welt poukazoval na absurdní charakter bezvýsledných jednání o státoprávním uspořádání federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

Alexandr II. se postavil do čela rozvrácené a zaostalé země před bankrotem. Bylo mu proto jasné, že musí přijít změna, a zavedl řadu reforem. Před 160 lety, třetího března 1861, zrušil v Rusku nevolnictví, což bývá označováno jako „největší sociální hnutí od dob Velké francouzské revoluce“. Přesto se pohledy na něj liší. Některé národy na něj dodnes vzpomínají s povděkem, pro jiné představuje období jeho vlády temné časy. A rozporuplně jej lze vnímat i v samotném Rusku. Nedokonalé reformy některým obyvatelům uškodily, a vedly tak k růstu vlivu revolucionářů. Jejich rukou pak také Alexandr II. zahynul.

Spisovatel, publicista a tehdejší spolupracovník prezidenta Václava Havla Pavel Tigrid apeloval na československé politiky, aby přestali podněcovat nacionalistické sváry uvnitř federace. Varoval, že stát, který se rozpadá, nebude mít šanci na přijetí do mezinárodních struktur.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Členové šermířského sboru Pravda zahájili manifestaci na Karlštejně. Protestovali proti smlouvě, jíž příslušný památkový ústav předal správu návštěv tohoto významného českého hradu do rukou německé firmy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Separatistické strany v Katalánsku zřejmě získaly dostatek hlasů k udržení většiny v tamním regionálním parlamentu. Vyplývá to z odhadů výsledků nedělních voleb zveřejněných televizí TV3. Podle agentury Reuters bylo hlasování ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.

V Paříži působící exulant, básník, překladatel a někdejší šéfredaktor Světové literatury Jan Vladislav při návštěvě vlasti zavítal do studia Aktualit. Jako Čech narozený ve slovenském Hlohovci a česky píšící autor žijící ve Francii odmítal nacionalismus, který v té době hýbal politickým děním v Československu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Předseda české vlády Petr Pithart se zamýšlí nad tím, proč by premiér neměl trpět pocitem vlastní nepostradatelnosti. Dále se vyjadřuje k nacionalistickým náladám, kterým tehdy propadala část slovenské společnosti, a srovnává je s přístupem československé vlády k německé menšině za první republiky. Na závěr podává charakteristiku politických postojů nově zvoleného předsedy Občanského fóra Václava Klause.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Při příležitosti ustavení československého výboru Evropské kulturní nadace v Bratislavě se někdejší exilový spisovatel a publicista a budoucí ministr kultury v první Klausově vládě Pavel Tigird zamyslel nad vztahem Čechů a Slováků. Proti přehlíživému postoji vůči národnostním menšinám v Evropě stavěl ideál živého zájmu o ně a snahu o vzájemné porozumění.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Chvalozpěvy na vítězství národa nad koronavirem, vyzdvihování vůdce i zesměšňování jiných národů. V Číně se v poslední době vzmáhá nacionalismus, který Peking využívá k domácí i zahraniční propagandě. Zatímco domácí publikum oslovuje přes platformy WeChat či Weibo, pro zahraniční účely využívá americké sociální sítě, které jsou pro běžné Číňany blokované. Twitter kvůli tomu maže desítky tisíc účtů.

Bude vzrůstat po pádu železné opony evropský nacionalismus? Liší se nějak moravský nebo slezský nacionalismus od toho českého? Na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Televizní noviny profesor Andrew Lass.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.