TÉMA

Nacionalismus

V Číně přibývají hromadné útoky. Pro Peking je bezpečnost klíčová

Čína má obavy o sociální stabilitu. V zemi roste počet útoků, při kterých umírají desítky osob. Komunistické vedení nyní řeší, jak v lidech posílit pocit bezpečí. Rozpory má utlumit nová kampaň, která se zaměřuje na řešení konfliktů a prevenci rizik. Bezpečnost je vedle hospodářského růstu ve společnosti hlavním předpokladem stability, která je podle analytiků zásadní pro přežití režimu.
1. 12. 2024|

Vance v závěru kampaně mírnil, za Trumpem ale stojí tvrdě

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora JD Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého aktuálně nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.
3. 11. 2024|

Jednání slovenského parlamentu zablokovali tři rebelující poslanci

Trojice slovenských poslanců Rudolf Huliak, Ivan Ševčík a Pavel Lupták dokázala krátkodobě připravit o většinu celou vládní koalici Smeru, Hlasu a Slovenské národné strany (SNS). Bývalí vládní poslanci se překvapivě přidali k opozičním obstrukcím a během úterý způsobili, že slovenský parlament nebyl usnášeníschopný. Hlasování o opozičních návrzích na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer) tak mohlo proběhnout až ve středu.
30. 10. 2024Aktualizováno30. 10. 2024|

Fantasmagorické přepisování dějin, říká Ščerbakovová k ruské manipulaci historie

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.
3. 10. 2024|

Izraelští extremisté plíživě proměňují okupaci Západního břehu v anexi

Izraelské úřady za dobu nynější vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která se opírá o ultranacionalisty, nebývalým tempem urychlily rozšiřování nelegálních židovských osad, zabírání půdy a demolice domů Palestinců na Západním břehu, všímá si americký list The Washington Post (WP) a další média. Extremisté v kabinetu mluví o nutnosti zabránit vzniku palestinského státu a posílení izraelských sil v okupované oblasti. Podle některých expertů mohou tyto kroky značit nenápadný přechod směrem k anexi území, kde navíc od začátku války v Gaze bují útoky radikálních židovských osadníků.
20. 8. 2024|

Česká přezíravost ke slovenským tužbám byla přirozená, říká nedávno oceněný historik Rychlík

Nedávná kytice od Roberta Fica na hrobě Gustáva Husáka znovu ukázala různost pohledů na některá historická období mezi Čechy a Slováky, řekl v Interview ČT24 historik a odborník na moderní dějiny slovanských národů Jan Rychlík. Pro Slováky byl totiž Husák mimo jiné spolutvůrcem federace, což pro Čechy neznamená nic. Rychlík dostal v lednu státní vyznamenání od prezidentky Zuzany Čaputové.
22. 1. 2024|

Bosna a Hercegovina je na prahu přístupových rozhovorů do EU. Zemí ale zmítá nacionalismus

Bosna a Hercegovina je jednou z kandidátských zemí, se kterými by Evropská Unie mohla zahájit přístupové rozhovory. Stát, ve kterém žijí lidé tří různých etnik, kteří si stále živě pamatují hrůzy války z devadesátých let, ale trápí vnitřní problémy. Jedním z nich je sílící srbský nacionalismus v autonomní Republice srbské, i její příklon k Rusku.
15. 11. 2023|

Polsko slaví 105 let od opětovného získání nezávislosti. Varšavou pochodovali nacionalisté

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.
11. 11. 2023Aktualizováno11. 11. 2023|

Evropští socialisté mají obavy z Ficova vládnutí s nacionalisty. Pozastavili členství Smeru i Hlasu

Strana evropských socialistů (PES) pozastavuje členství slovenským stranám Smer–⁠SD Roberta Fica a Hlas–⁠SD Petera Pellegriniho. Odůvodnila to Ficovým „jasným odklonem od hodnot“ evropských socialistů. Šéf Smeru Robert Fico odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a vystupuje proti začlenění Kyjeva do NATO. Obavy vyvolalo také oznámení o vzniku koalice zmíněných dvou slovenských stran s nacionalisty ze SNS. Tu evropští socialisté označili za „krajně pravicovou“.
12. 10. 2023Aktualizováno12. 10. 2023|

Jizvy na tváři a německý nacionalismus. Ústecké muzeum připomene české buršáky

Fotografickou sbírku ústeckého muzea doplnil vzácný skupinový snímek německého studentského spolku Burschenschaft z počátku 20. století. Všimla si ho za portrétem Masaryka majitelka domu v Choraticích nedaleko Ústí nad Labem. Fotku v blízké době uvidí návštěvníci muzea ve stálé expozici spolu s dalšími exponáty, které se vztahují k Burschenschaftu.
10. 8. 2023|

Kritizují Putina a spojuje je ruský původ. Dobrovolnická jednotka na Ukrajině se hlásí k akci v Brjanské oblasti

Za údery proti armádě ruského vůdce Vladimira Putina a jeho režimu někdy stojí i ruská uskupení, která symptatizují s Ukrajinci. Dobrovolnická jednotka v čele s velitelem Fortunou se třeba přihlásila k akci v ruské Brjanské oblasti. Velitel jednotky říká, že bojují za dobro obou národů — ukrajinského i ruského.
21. 3. 2023|

Šedý kardinál i Princ temnoty. Medvedčuk byl Putinovým mužem na Ukrajině

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.
17. 11. 2022|

Le Penové „šlape na paty“ Mélenchon. Kampaň cílí na chudinské čtvrti plné migrantů

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.
7. 4. 2022|

Zemřel vůdce ruské krajní pravice Žirinovskij

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.
6. 4. 2022Aktualizováno6. 4. 2022|

Ukrajina vždy lákala mocné. Obyvatelé byli ochotni pro nezávislost obětovat krev i v minulosti

Nacionalismus je na Ukrajině pevně zakořeněn, ale příliš se neliší od nacionalismu českého či francouzského, říká Vlastimil Ondra z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle historika Tomáše Řepy z brněnské Univerzity obrany jde o zemi, která lákala mocné sousedy, a protože vždy byla v něčím područí, nikdo nechtěl ji a její bohatství jen tak opustit. O pohnutých dějinách Ukrajiny diskutovali odborníci v pořadu Historie.cs.
1. 3. 2022|

30 let zpět: Situace v Československu očima zahraničního tisku

Pozornosti zahraničních komentátorů nemohlo koncem roku 1991 uniknout narůstající napětí mezi oběma polovinami česko-slovenské federace. Americký týdeník varoval před nástupem nacionalismu a německý Die Welt poukazoval na absurdní charakter bezvýsledných jednání o státoprávním uspořádání federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
7. 11. 2021|

Vláda schválila humanitární pomoc a zprávu o extremismu v roce 2020, která zmiňuje i SPD

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.
21. 6. 2021Aktualizováno21. 6. 2021|

Rozporuplný Alexandr II. zrušil v Rusku před 160 lety nevolnictví. Než prosadil ústavu, zemřel rukou revolucionáře

Alexandr II. se postavil do čela rozvrácené a zaostalé země před bankrotem. Bylo mu proto jasné, že musí přijít změna, a zavedl řadu reforem. Před 160 lety, třetího března 1861, zrušil v Rusku nevolnictví, což bývá označováno jako „největší sociální hnutí od dob Velké francouzské revoluce“. Přesto se pohledy na něj liší. Některé národy na něj dodnes vzpomínají s povděkem, pro jiné představuje období jeho vlády temné časy. A rozporuplně jej lze vnímat i v samotném Rusku. Nedokonalé reformy některým obyvatelům uškodily, a vedly tak k růstu vlivu revolucionářů. Jejich rukou pak také Alexandr II. zahynul.
3. 4. 2021|

30 let zpět: Pavel Tigrid varuje před nacionalistickým svárem mezi Čechy a Slováky

Spisovatel, publicista a tehdejší spolupracovník prezidenta Václava Havla Pavel Tigrid apeloval na československé politiky, aby přestali podněcovat nacionalistické sváry uvnitř federace. Varoval, že stát, který se rozpadá, nebude mít šanci na přijetí do mezinárodních struktur.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
2. 4. 2021|

30 let zpět: Karlštejn obsadili ozbrojenci

Členové šermířského sboru Pravda zahájili manifestaci na Karlštejně. Protestovali proti smlouvě, jíž příslušný památkový ústav předal správu návštěv tohoto významného českého hradu do rukou německé firmy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
1. 4. 2021|

Navalnyj se strefuje do nejslabšího místa Putinova režimu: rozkrádání veřejného majetku

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.
20. 2. 2021Aktualizováno20. 2. 2021|

V katalánském parlamentu budou mít podle odhadů většinu separatisté

Separatistické strany v Katalánsku zřejmě získaly dostatek hlasů k udržení většiny v tamním regionálním parlamentu. Vyplývá to z odhadů výsledků nedělních voleb zveřejněných televizí TV3. Podle agentury Reuters bylo hlasování ukazatelem toho, jak si separatisté stojí v době, kdy je hlavním tématem pandemie covidu-19 spíše než snahy o odštěpení Katalánska od zbytku Španělska.
14. 2. 2021Aktualizováno14. 2. 2021|

Válka v Osetii odhalila sílu nacionalismu na troskách SSSR. V zamrzlé podobě trvá dodnes

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.
5. 1. 2021|

Ásám zavře muslimské školy. „Potřebujeme více doktorů, policistů, úředníků a učitelů než imámů“

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.
30. 12. 2020|