Trojice slovenských poslanců Rudolf Huliak, Ivan Ševčík a Pavel Lupták dokázala krátkodobě připravit o většinu celou vládní koalici Smeru, Hlasu a Slovenské národné strany (SNS). Bývalí vládní poslanci se překvapivě přidali k opozičním obstrukcím a během úterý způsobili, že slovenský parlament nebyl usnášeníschopný. Hlasování o opozičních návrzích na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer) tak mohlo proběhnout až ve středu.
Při dvou pokusech zahájit hlasování o projednaných bodech se v úterý prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlásilo pokaždé jen sedmdesát pět zákonodárců namísto potřebných sedmdesáti šesti z celkového počtu sto padesáti poslanců. Hlasování se nezúčastnila opozice, dále trojice poslanců, kteří opustili poslanecký klub nejmenší vládní strany SNS. A chyběl rovněž vládní poslanec Ján Blcháč (Hlas). Ten nedávno oznámil, že trpí rakovinou a léčí se.
„Je smutné, že opozice neváhá zneužít k úzkým politickým cílům i onkologického pacienta,“ napsaly ve společném prohlášení vládní strany a dodaly, že opozice blokuje jednání sněmovny, byť si je vědoma parlamentní většiny. Tu ale vládní strany v současnosti nedokážou uplatnit z důvodu krátkodobé hospitalizace jednoho z poslanců.
Podle Huliaka vládní koalice jeho skupinu ignoruje
Vzpourou trojice reagovala na odvolání svých nominantů z řídících postů v resortu životního prostředí. Ten vede Tomáš Taraba, který je nominovaný SNS. Taraba v pondělí odvolal šéfa Státní ochrany přírody Štefana Kysela. Národná koalícia, jejíž je rebelující trojice součástí, v reakci na to uvedla, že se v úterý a ve středu nebude účastnit žádného hlasování. Podle Huliaka se šéf SNS Andrej Danko a Taraba rozhodli, že „Národnú koalíciu vymažou z povrchu zemského“. „Očekáváme, že tato vláda a vládní strany s námi začnou konečně komunikovat na úrovni partnera,“ dodal.
Huliak a jeho kolegové sice říkají, že jejich vzpoura je jakýmsi testem, kterým chtějí dát najevo vládní koalici svoji důležitost, ke stejnému kroku však mohou přistoupit v podstatě kdykoliv. K tomu jim nahrává skutečnost, že poslanec Blcháč je vážně nemocný. Podle deníku SME se nabízí možnost, že se Blcháč vzdá mandátu a na jeho místo nastoupí náhradník ze strany Hlas, což by možnosti rebelující trojice omezilo.
Slovenští poslanci už v minulosti opakovaně využívali obstrukce k zablokování jednání parlamentu. Nynější tříčlenná vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) se ve sněmovně původně opírala o sedmdesát devět poslanců, tedy o většinu čtyř hlasů. Trojice kolem Huliaka ale minulý týden vystoupila z poslaneckého klubu SNS po sporech s Dankem. Huliak tehdy tvrdil, že vládu budou ve sněmovně dál podporovat.
Opoziční poslankyně a bývalá vicepremiérka Veronika Remišová (Za ľudí) po obstrukci řekla, že vládní koalice přinesla chaos a rozvrat místo slibovaného klidu a odbornosti. Někteří opoziční poslanci vyjádřili přesvědčení, že vládní koalice se se skupinou poslanců kolem Huliaka nakonec dohodne. Podle nich bude třeba sledovat, co tito poslanci za podporu kabinetu dostanou.
Podle poslance SNS Romana Michelka bude skupina okolo Huliaka „něco chtít“. „To už je ale na premiérovi,“ dodal. „Byl nám slíbený resort životního prostředí, nebylo to dodržené,“ řekl jeden z rebelujících poslanců Lupták. „Deklarovali (vzdorující poslanci) zájem spolupracovat s vládní koalicí. Pokud to tak je, my jim musíme otevřít prostor pro informování,“ vyjádřil se Fico, který ovšem podle informací serveru Aktuality.sk viní z celé situace Danka a žádá po něm, aby problém vyřešil. Požadavek Huliaka a jeho spolupracovníků na vládní post premiér nepotvrdil.
Podle politoložky chtějí Huliak a jeho kolegové zviditelnit svou stranu
Politoložka Aneta Világi z katedry politologie na Univerzitě Komenského v Bratislavě upozornila, že další jednání Huliaka a jeho kolegů je spíše nejasné a zcela jednoznačně lze vycházet pouze z toho, co poslanci sami řekli.
Podle ní je důležité si uvědomit, že skupina kolem Huliaka neusiluje pouze o větší vliv na sněmovnu a podobu předkládaných zákonů, ale také o zviditelnění značky Národnej koalície, která samostatně nikdy žádný úspěch nezaznamenala. Aktuální situace ale podle politoložky dostává vládu pod silný politický tlak. „Bez té trojice poslanců je vládní většina v podstatě nemožná,“ upozornila.
Slovenská opozice podle politoložky nevnímá jako zásadní problém, že parlament mohou do takovéto míry ovlivňovat poslanci, kteří bývají spojováni s problematickými názory a postoji. Například Huliaka odmítla v roce 2023 tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová jmenovat ministrem životního prostředí, protože podle ní neuznává existenci klimatické krize. „Takových politiků máme v rámci koalice více,“ vysvětlila Világi, proč samotnou trojici nevnímá opozice z tohoto pohledu jako výraznější problém.
Neúspěšné odvolání ministrů
O návrzích na odvolání Šimkovičové a Suska se tak hlasovalo až během středy, kdy do sněmovny dorazil nemocný poslanec Blcháč, a vládní koalice tak dokázala shromáždit většinu potřebnou k hlasování, ačkoliv opozice se znovu pokusila o obstrukci. Hlasování se znovu nezúčastnili ani rebelující poslanci z Národnej koalície, byť ještě předtím poněkud překvapivě hlasovali o školském zákoně. Jen o den dříve přitom Huliak tvrdil, že rebelující trojice se v úterý a ve středu žádných hlasování nezúčastní.
Vyslovení nedůvěry Šimkovičové podpořilo při hlasování šedesát osm poslanců, proti Suskovi hlasovalo šedesát sedm zákonodárců. Ke schválení návrhů byl potřebný souhlas nadpoloviční většiny celé 150členné sněmovny, kterou opoziční strany nemají. Už na jaře opozice neuspěla s jiným návrhem na odvolání Šimkovičové.
Opozice kritizuje Šimkovičovou kromě jiného za personální výměny v klíčových kulturních institucích a tvrdí, že stát chce ovládnout rozdělování dotací v kultuře z veřejnoprávních fondů. Ministerstvo kultury také prosadilo nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterým chce vláda podle opozice stanici ovládnout.
Šimkovičová výtky odmítá a tvrdí, že v loňských parlamentních volbách na Slovensku uspěl koncept tradičního a nikoliv „agresivního a progresivistického“ směřování kultury. Šimkovičovou navrhla do funkce nacionalistická SNS, která se silně vymezuje vůči liberalismu.
Suska zase opozice kritizovala za změny v trestním právu, které podle ní už pomohly například místopředsedovi sněmovny Peteru Žigovi (Hlas). Po zkrácení promlčecí doby trestných činů, což bylo součástí změn v trestním zákoníku, žalobce kvůli promlčení zastavil Žigovo stíhání pro podezření z podplácení. Opozičním politikům se rovněž nezamlouvalo, že Susko využil svou pravomoc a přerušil výkon osmiletého trestu vězení bývalému šéfovi elitní složky prokuratury Dušanu Kováčikovi, který byl předloni uznán vinným kromě jiného z korupce.
