Andrej Danko

Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.

Národ rozhodl, koho chce mít za prezidenta, řekl po svém zvolení do nejvyšší ústavní funkce Peter Pellegrini. Podle svých slov kandidoval, protože cítil podporu lidí poctivě žijících a pracujících na Slovensku. V Pellegriniho štábu byl i předseda Smeru–SD Robert Fico, jemuž nově zvolený prezident přislíbil loajalitu.

V sobotu budou Slováci vybírat nového prezidenta. Předvolební sondáže dávají největší šance na postup do rozhodujícího druhého kola předsedovi parlamentu Petru Pellegrinimu (Hlas–SD) a bývalému ministru zahraničí Ivanu Korčokovi. I když se do předvolebního klání pustilo hned jedenáct kandidátů, kampaň před prvním kolem příliš viditelná nebyla – zastínily ji kroky vlády premiéra Roberta Fica, ať už ohledně změn v trestním právu, ve fungování veřejnoprávního rozhlasu a televize nebo slibu neposkytovat další vojenskou pomoc Ukrajině napadené ruským agresorem.

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Šéf vládní Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že odstupuje z prezidentských voleb, jejichž první kolo bude v zemi v sobotu. Danko zároveň podpořil v průzkumech třetího nejpopulárnějšího prezidentského kandidáta Štefana Harabina, se kterým ho spojují proruské názory. Krok Danko a Harabin na pondělní společné tiskové konferenci označili za spojování národních sil.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová ve čtvrtek obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“. Návrhy na změny v RTVS vyvolaly kritiku opozice s tím, že se vláda chystá médium ovládnout.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.

Dvě ze čtyř slovenských opozičních stran v pátek podaly v tamní sněmovně návrh na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové, jejíž rezignaci v pětimilionové zemi žádá prostřednictvím petice kolem 189 tisíc lidí. Opozice ale nemá dostatek hlasů, aby v parlamentu prosadila vyslovení nedůvěry členovi kabinetu premiéra Roberta Fica, který se Šimkovičové už dříve zastal.

Slovenský premiér Robert Fico a dva místopředsedové slovenské sněmovny, Ľuboš Blaha a Andrej Danko, položili věnce a kytici k hrobu posledního komunistického prezidenta někdejšího Československa Gustáva Husáka (1913–⁠1991), u kterého se trojice politiků také poklonila.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala šéfa Smeru–SD Roberta Fica předsedou nové koaliční vlády, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Na ustavující schůzi Národní rady se jejím předsedou stal Peter Pellegrini z koaličního Hlasu–SD.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje novou vládu ve středu odpoledne, informoval mluvčí hlavy státu Martin Strižinec. Novým premiérem bude Robert Fico, jehož strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby. Fico bude ministerským předsedou už počtvrté. Smer–SD se na vytvoření kabinetu dohodl se stranami Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Petera Pellegriniho a nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Andreje Danka.

Předsedové tří politických stran na Slovensku, které se po zářijových parlamentních volbách dohodly na vytvoření nové vlády, v pondělí podepsali koaliční dohodu. Uzavřely ji Smer–SD, Hlas–SD a Slovenská národná strana (SNS). Kandidáty na členy nového kabinetu nová vládní koalice zatím nezveřejnila; podle šéfa Smeru–SD Roberta Fica vedení stran budou tyto kandidáty teprve schvalovat. Z vyjádření koaličních politiků vyplynulo, že novým premiérem by měl být Fico, který tuto funkci v minulosti zastával už třikrát.

Předsedové slovenských stran Smer–SD, Hlas–SD a SNS podepsali po parlamentních volbách memorandum, které se stane základem koaliční smlouvy. Volby byly referendem o tom, zda země patří na Západ a voliči rozhodli, že se jim tam nelíbí, domnívá se spisovatel a komentátor televize JOJ Arpád Soltész, který se na Slovensku obává maďarského scénáře. Podle politologa Západočeské univerzity Lukáše Valeše ale bude Hlas–SD případný příklon k Východu korigovat. O povolební situaci na Slovensku debatovali v Událostech, komentářích.

Strany Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD), Hlas–SD a Slovenská národná strana (SNS) se dohodly, že vytvoří novou slovenskou vládu. Vyplývá to z memoranda o porozumění, které během středy v Bratislavě podepsali předsedové trojice stran Robert Fico (Smer–SD), Peter Pellegrini (Hlas–SD) a Andrej Danko (SNS).

Jednání o slovenské vládě pokročilo. Ke koalici má blízko Smer expremiéra Roberta Fica a Hlas Petera Pellegriniho. Podle zákulisních informací je dohoda blízko. Podle člena předsednictví Smeru Roberta Kaliňáka už vedení stran opakovaně jednalo o programových prioritách. Záměr o dohodě by mohli oznámit prezidentce příští týden. Třetím členem vlády by měla být Slovenská národná strana (SNS). Všechny ostatní varianty – kromě předčasných voleb – jsou nyní méně pravděpodobné.

Slovenská strana Hlas–SD, jejíž postoj bude po sobotních parlamentních volbách klíčový pro složení příští slovenské vlády, chce mít silné zastoupení v novém kabinetu, řekl v diskusním pořadu veřejnoprávního vysílatele RTVS její předseda Peter Pellegrini. Podle něj se zatím nejedná o konkrétních pozicích, byť list Denník N napsal, že Pellegrini žádal pro sebe od předsedy vítězného Smeru–SD Roberta Fica křeslo premiéra a také několik ministerstev pro svou stranu. Pellegrini uvedl, že jednání o vytvoření vládní koalice budou trvat patrně déle než dva týdny.

Slovenští voliči vyslali v sobotním hlasování do parlamentu mezi 150 novými poslanci řadu známých jmen, ale třeba také čtyři politiky, kteří čelí obvinění z trestných činů. Do sněmovny se zároveň dostalo 33 žen, což o jednu poslankyni překonalo rekord z minulého období. Polovina z nich přitom uspěla na kandidátce liberálního Progresívného Slovenska.

V nadcházejících volbách do slovenského parlamentu kandiduje několik nacionalistických stran a hnutí. Největší šance na úspěch má podle průzkumů hnutí Republika a Slovenská národná strana (SNS). O přízeň voličů se z krajně pravicového tábora dále uchází Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Slovenský premiér Eduard Heger zamířil ve čtvrtek do Česka. Jak je u předních politiků obou zemí zvykem, návštěva bývalého federálního partnera je jeho první zahraniční cestou ve funkci. V Lánech ho přijal prezident Miloš Zeman. Později jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Slovensko daruje Česku 10 tisíc dávek vakcíny firmy Moderna, oznámil Heger.

Jako pokračování české bramboračky označil cestu vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Ruska kvůli jednání o možných dodávkách vakcíny Sputnik V odvolaný ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). V čele ministerstva Petříček skončil poté, co na sjezdu sociálních demokratů prohrál ve volbě předsedy strany, post obhájil právě Hamáček. Kdo se však postaví do čela ministerstva po Petříčkovi, bylo nejasné. „Důvěře to nepřidalo,“ komentoval situaci ohledně svého nástupce Petříček v pořadu Události, komentáře.

Vicepremiér, ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí odletí do Moskvy, kde bude jednat o případných dodávkách vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Ruskou vakcínou by se podle něj mělo očkovat pouze po jejím schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Český lékový ústav podle své mluvčí seznámil ministra zdravotnictví na jednání s informacemi, které o Sputniku V má. Jednání zřejmě budou pokračovat.