Předsedou slovenského parlamentu se stal Raši, opozice volbu zpochybnila

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po ohlášeném obnovení své většiny ve sněmovně ve středu prosadila do funkce předsedy parlamentu svého kandidáta – exministra investic, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho (Hlas). Opozice průběh tajné volby zpochybnila a příslušnou zápisnici nepodepsala. Vládní politici výtky v této záležitosti odmítli.

Rašiho při hlasování podpořilo 79 z celkového počtu 150 poslanců. Získal tak hlasy všech zákonodárců, kteří podle vládních politiků podporují Ficův kabinet. Opozice už předem oznámila, že se voleb šéfa sněmovny nezúčastní.

Ještě před vyhlášením výsledků hlasování poslankyně nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Zuzana Mesterová řekla, že jeden z vládních zákonodárců kontroloval, jak jeho kolegové v tajné volbě hlasovali. Opoziční zástupci proto zápisnici nepodepsali. Vládní politici v reakci výtky opozice odmítli.

Důležité hlasování

Volba šéfa slovenské sněmovny byla pro vládní koalici prvním důležitým hlasováním poslanců poté, co zástupci vládních stran minulý týden ohlásili, že kabinet se ve sněmovně opět opírá o původní většinu.

Slovenská vládní koalice dříve přišla o většinu v Národní radě kvůli odchodu či vyloučení několika poslanců z klubů menších vládní stran Hlasu a SNS. Fico se pak s rebelujícími poslanci dohodl a dva z nich se stali novými ministry.

Ještě předtím Ficův Smer s koaličními partnery uzavřel novou dohodu o přerozdělení křesel ve vládě. Hlas odstoupil Smeru politický vliv na ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace, SNS zase na ministerstvo cestovního ruchu a sportu. Právě do čela těchto dvou ministerstev byli v uplynulých třech týdnech postupně jmenování představitelé rebelujících poslanců.

Nový předseda parlamentu Raši rezignoval na funkci ministra investic, regionálního rozvoje a informatizace minulý týden.

Téměř rok bez předsedy sněmovny

Křeslo předsedy slovenského parlamentu nebylo obsazeno od loňského dubna, kdy tehdejší šéf sněmovny a Hlasu Peter Pellegrini uspěl v přímé volbě prezidenta. Nástupcem Pellegriniho v čele sněmovny se pak chtěl stát předseda SNS Andrej Danko a v této iniciativě ho opakovaně podpořil také Fico, byť funkce podle koaliční smlouvy patří Hlasu.

Spory mezi SNS a Hlasem v této záležitosti vedly k tomu, že vládní strany volbu šéfa parlamentu odkládaly. Danko pak na konci loňska ze svých personálních požadavků ustoupil, následně ale vládní strany řešily ztrátu většiny ve sněmovně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 39 mminutami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 5 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 5 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánovčera v 12:54
Načítání...