Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po ohlášeném obnovení své většiny ve sněmovně ve středu prosadila do funkce předsedy parlamentu svého kandidáta – exministra investic, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho (Hlas). Opozice průběh tajné volby zpochybnila a příslušnou zápisnici nepodepsala. Vládní politici výtky v této záležitosti odmítli.
Předsedou slovenského parlamentu se stal Raši, opozice volbu zpochybnila
Rašiho při hlasování podpořilo 79 z celkového počtu 150 poslanců. Získal tak hlasy všech zákonodárců, kteří podle vládních politiků podporují Ficův kabinet. Opozice už předem oznámila, že se voleb šéfa sněmovny nezúčastní.
Ještě před vyhlášením výsledků hlasování poslankyně nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Zuzana Mesterová řekla, že jeden z vládních zákonodárců kontroloval, jak jeho kolegové v tajné volbě hlasovali. Opoziční zástupci proto zápisnici nepodepsali. Vládní politici v reakci výtky opozice odmítli.
Důležité hlasování
Volba šéfa slovenské sněmovny byla pro vládní koalici prvním důležitým hlasováním poslanců poté, co zástupci vládních stran minulý týden ohlásili, že kabinet se ve sněmovně opět opírá o původní většinu.
Slovenská vládní koalice dříve přišla o většinu v Národní radě kvůli odchodu či vyloučení několika poslanců z klubů menších vládní stran Hlasu a SNS. Fico se pak s rebelujícími poslanci dohodl a dva z nich se stali novými ministry.
Ještě předtím Ficův Smer s koaličními partnery uzavřel novou dohodu o přerozdělení křesel ve vládě. Hlas odstoupil Smeru politický vliv na ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace, SNS zase na ministerstvo cestovního ruchu a sportu. Právě do čela těchto dvou ministerstev byli v uplynulých třech týdnech postupně jmenování představitelé rebelujících poslanců.
Nový předseda parlamentu Raši rezignoval na funkci ministra investic, regionálního rozvoje a informatizace minulý týden.
Téměř rok bez předsedy sněmovny
Křeslo předsedy slovenského parlamentu nebylo obsazeno od loňského dubna, kdy tehdejší šéf sněmovny a Hlasu Peter Pellegrini uspěl v přímé volbě prezidenta. Nástupcem Pellegriniho v čele sněmovny se pak chtěl stát předseda SNS Andrej Danko a v této iniciativě ho opakovaně podpořil také Fico, byť funkce podle koaliční smlouvy patří Hlasu.
Spory mezi SNS a Hlasem v této záležitosti vedly k tomu, že vládní strany volbu šéfa parlamentu odkládaly. Danko pak na konci loňska ze svých personálních požadavků ustoupil, následně ale vládní strany řešily ztrátu většiny ve sněmovně.
