Hlas

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Slovenský parlament ve středu schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají pacienti.

Slovenská vláda stále hledá řešení ve sporu s tamními lékaři. Bezmála tři a půl tisíce z nich už avizovalo, že chtějí do konce roku odejít. Požadují, aby kabinet Roberta Fica (Smer–SD) splnil své původní sliby – třeba jasnější financování nebo vyšší růst mezd. Slovenský parlament v prvním čtení projednává možnost nakázat lékařům, aby ve službě zůstali i se začátkem nového roku. Ministerstvo zdravotnictví navzdory tomu tvrdí, že většině požadavků vyhovělo, s tím však odbory nesouhlasí.

Poslanci slovenské vládní koalice odsunuli na únor projednávání opozičního návrhu na odvolání ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas). Opozice návrh zdůvodnila mimo jiné nedávnými případy policejní brutality, za které by podle opozice měl ministr převzít politickou odpovědnost. Kritikům vlády vadí i personální změny v policii čí smír ministerstva se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem ohledně jeho evidence jako agenta StB. Opozice ale nemá dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády.

Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.

Ve věcné rovině to považuji za nebezpečné, vyjádřil se předseda slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka k plánu změnit pravidla ke vstupu do Národní rady. Slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) totiž žádá změnu volebního systému včetně vyšší volební kauce nebo vyššího limitu pro vstup do Národní rady. O návrhu chce mluvit s více stranami a prosadit ho do příštích volebních období. Zbytek koalice je zdrženlivý, opozice mluví o narušení politické soutěže.

Narodila se s nezhoubným nádorem v krční páteři a hýbe jen hlavou, přesto se rozhodla pomáhat ostatním. Dita Horochovská společně s kolegou Lukášem Srbou založili spolek „Silou hlasu“, v němž učí, jak ovládat počítač pouhým hlasem. Horochovská si od prezidenta Petra Pavla převzala Medaili Za zásluhy. V Událostech, komentářích uvedla, že obdržet takové ocenění je naprosto nepopsatelný pocit.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Slovenská národná strana (SNS) nepřijde ve sněmovně o poslanecký klub po odchodu tří z původního počtu deseti členů v čele s Rudolfem Huliakem. Klub totiž na poslední chvíli posílil osmdesátiletý Dušan Muňko, poslanec a jeden ze zakládajících členů nejsilnější vládní strany Smer – sociálna demokracia. Ve středu o tom informoval šéf poslaneckého klubu Smeru Ján Richter. Slovenský zákon stanoví, že poslanecký klub musí mít alespoň osm členů.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.

Už tento měsíc by mohlo být jasné, kdo se stane novým předsedou slovenského parlamentu, tvrdí Matúš Šutaj Eštok, lídr strany Hlas, která chce nového předsedu parlamentu nominovat. Spor o tento post, který je podle tamní ústavy druhou nejvyšší funkcí ve státě, stál v pozadí zatím největší koaliční roztržky. O křeslo totiž měly zájem hned dvě vládní strany. Předseda SNS Andrej Danko však od kandidatury ustoupil. Slovní útoky v koalici ale pokračují.

Česko si připomíná 56. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou z 21. srpna 1968. Představitelé státu i pamětníci tradičně pokládají květiny a věnce u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. „Dnešní Rusko se nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu,“ řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k tomu, aby lidé neodmítali demokracii jako princip. „Srpen 1968 je i odpovědí pro to, co máme dělat dnes,“ poznamenal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Na Slovensku začal platit zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Místo ní je nově zřízena Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Předčasně tak končí dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Změny od začátku kritizuje slovenská opozice i část zaměstnanců stanice. Zákon označují za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium. Vláda i prezident to odmítají.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Slovenskou vládní stranu HLAS – sociálna demokracia (Hlas) povede po zvoleném prezidentovi země Peteru Pellegrinim podle očekávání její dosavadní generální manažer a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Rozhodl o tom v sobotu sněm strany, na kterém Pellegrini oficiálně rezignoval na funkci jejího předsedy. Šutaj Eštok byl jediným kandidátem na nového šéfa Hlasu, získal 750 z 795 platných hlasů delegátů.

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) je stabilizovaný. Pacient je při vědomí a komunikuje, oznámila fakultní nemocnice v Banské Bystrici, ve které je politik hospitalizován od středečního atentátu. Muž obviněný z pokusu o vraždu Fica zůstává od víkendu ve vazební věznici. Úterní jednání u kulatého stolu s lídry politických stran se neuskuteční, oznámil mluvčí prezidentky Zuzany Čaputové.

Slovensko v těchto dnech prožívá situaci, kterou v samostatné historii ještě nezažilo. Premiér Robert Fico (Smer) je po středečním atentátu stále ve vážném stavu v nemocnici v Banské Bystrici a vládu místo něj převzal první vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer). Bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič v rozhovoru pro ČT řekl, že pokud nenastanou pooperační komplikace, mělo by to s Ficem dobře dopadnout. Názorově rozdělená země dle něj muže Ficova formátu potřebuje ve funkci premiéra více než kdy jindy.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

Ve dvou největších slovenských městech, v Bratislavě a v Košicích, pokračovaly demonstrace proti vládě premiéra Roberta Fica. Zástupci opozice kritizovali nejen ministerského předsedu, ale i ministryni kultury Martinu Šimkovičovou za návrh jejího úřadu posílit vliv státu ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS).

Nová slovenská vláda už odvolala či vyměnila několik státních tajemníků (náměstků) na ministerstvech i představitele různých institucí. Personální rošády odstartoval kabinet premiéra Roberta Fica (Smer–SD) krátce po nástupu do úřadu. Patrně největší kritiku si vysloužil za „čistky“ v policii. I proto chce nejsilnější opoziční strana Progresívne Slovensko (PS) iniciovat mimořádnou schůzi Národní rady na odvolání Matúše Šutaje Eštoka (Hlas–SD). Ministr vnitra se hájí, že postupuje podle zákona.

Předsedové slovenských stran Smer–SD, Hlas–SD a SNS podepsali po parlamentních volbách memorandum, které se stane základem koaliční smlouvy. Volby byly referendem o tom, zda země patří na Západ a voliči rozhodli, že se jim tam nelíbí, domnívá se spisovatel a komentátor televize JOJ Arpád Soltész, který se na Slovensku obává maďarského scénáře. Podle politologa Západočeské univerzity Lukáše Valeše ale bude Hlas–SD případný příklon k Východu korigovat. O povolební situaci na Slovensku debatovali v Událostech, komentářích.