Vědci prokázali, proč schizofrenici slyší hlasy

Jedním z typických projevů schizofrenie jsou hlasy, které nemocní slyší ve svých hlavách. Vědci sice měli několik hypotéz o jejich původu, ale nebyli schopní je prokázat. To se teď změnilo.

Jedním z typických projevů schizofrenie je „slyšení hlasů“. Nemocní lidé slyší ve své hlavě hlasy, které k nim jakoby přichází zvenku. Jako by jim našeptávaly informace, které sami nemají a nemohou mít, jako by přinášely výpovědi jiných bytostí.

Nová studie australských psychologů ukázala, kde se tyto hlasy berou: tyto hlasy zřejmě pocházejí z narušení schopnosti mozku rozpoznávat svůj vlastní vnitřní hlas. Vědci doufají, že by tento objev mohl pomoci najít i biologické projevy, které by mohly odhalit přítomnost schizofrenie. To by mohlo v budoucnosti vést i k testům, jež by tuto složitou duševní chorobu dokázaly odhalit snadněji než nyní. Vědci nic takového dnes nemají.

Dialog uprostřed mozku

Klíčovým pro tento objev je takzvaný vnitřní dialog. Vede ho pravidelně většina lidí, existuje ale menšina, která si „sama se sebou“ nepovídá nikdy. Samotný tento fenomén je zatím ne zcela pochopený a vysvětlený, ale podle řady psychologů je důležitý pro zdravý duševní stav – pomáhá vytvářet si kvalitní názory, umožňuje zpytovat svědomí a do značné míry souvisí s empatií.

Jenže u schizofreniků je tento proces narušený. „Naše výzkumy ukazují, že když mluvíme – i když jen v duchu – část mozku, která zpracovává zvuky z vnějšího světa, je méně aktivní. Je to proto, že mozek předvídá zvuk našeho vlastního hlasu. U lidí, kteří slyší hlasy, se ale zdá, že tato předpověď selhává a mozek reaguje, jako by hlas pocházel od někoho jiného,“ uvedli autoři.

Jako úvaha je to sice zajímavé, ale jak to dokázat?

Analýza mozkových vln

„Tato myšlenka existuje už 50 let, ale bylo velmi obtížné ji ověřit, protože vnitřní řeč je ze své podstaty soukromá,“ uvedli autoři. Problém je, jak to změřit. Cest je méně, než by se mohlo zdát. Asi nejlepším způsobem je EEG, tedy elektroencefalografie. Vyšetření, které zaznamenává elektrickou aktivitu mozku prostřednictvím elektrod umístěných na hlavě, dokáže zaznamenat rekci mozku na vnitřní řeč, a to i tehdy, když ji člověk nevnímá jako vnitřní řeč. Experimenty prokázaly, že u zdravých lidí vyvolává vnitřní řeč stejné snížení mozkové aktivity jako hlasitá řeč.

U lidí, kteří slyší hlasy, ale k tomuto snížení aktivity nedochází. Děje se dokonce pravý opak: ve skutečnosti totiž jejich mozek reaguje na vnitřní řeč ještě silněji, jako by pocházela od někoho jiného. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč se schizofrenikům tyto hlasy zdají být tak reálné.

Pokus prověřil pravdivost hypotéz

Vědci rozdělili účastníky pokusu do tří skupin. První skupina zahrnovala 55 osob trpících poruchami schizofrenního spektra, které v uplynulém týdnu zažily výše popsané „hlasy“ – odborně „sluchové verbální halucinace“. Druhá skupina 44 účastníků také trpěla schizofrenií, ale buď neměla hlasy v anamnéze, nebo je v poslední době nezažila. Třetí skupina byla kontrolní skupinou 43 zdravých osob bez anamnézy schizofrenie.

Vědci tvrdí, že se jedná o dosud nejsilnější potvrzení toho, že mozky lidí se schizofrenií vnímají imaginární řeč jako řeč pocházející zvenčí. „Vždy to byla věrohodná teorie, že lidé slyší své vlastní myšlenky vyslovené nahlas, ale tento nový přístup poskytl dosud nejsilnější a nejpřímější test této teorie,“ dodávají autoři s tím, že bez tohoto prvního kroku nemůže přijít další krok, kterým by mohla být jednou léčba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
před 12 hhodinami

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
před 13 hhodinami

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
před 15 hhodinami

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
před 16 hhodinami

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
před 19 hhodinami

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Irští vědci popsali dvě desítky nákaz bakteriemi odolnými proti antibiotikům

Bakterie zlatého stafylokoka, které jsou odolné vůči antibiotikům, se snadno šíří a špatně léčí. Občas dochází i k lokálním epidemiím, kdy se nakazí více lidí najednou – zpravidla v souvislosti s těsným fyzickým kontaktem a přeplněnými prostory, jako jsou sportovní akce, věznice a zařízení péče o děti. Irští lékaři popsali případ, kdy se nakazily dvě desítky dětí při hře na nafukovacím skákacím hradu. Prokazatelně se infikovalo 22 dětí. Několik skončilo hospitalizovaných, žádné naštěstí nezemřelo.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.