Vědci prokázali, proč schizofrenici slyší hlasy

Jedním z typických projevů schizofrenie jsou hlasy, které nemocní slyší ve svých hlavách. Vědci sice měli několik hypotéz o jejich původu, ale nebyli schopní je prokázat. To se teď změnilo.

Jedním z typických projevů schizofrenie je „slyšení hlasů“. Nemocní lidé slyší ve své hlavě hlasy, které k nim jakoby přichází zvenku. Jako by jim našeptávaly informace, které sami nemají a nemohou mít, jako by přinášely výpovědi jiných bytostí.

Nová studie australských psychologů ukázala, kde se tyto hlasy berou: tyto hlasy zřejmě pocházejí z narušení schopnosti mozku rozpoznávat svůj vlastní vnitřní hlas. Vědci doufají, že by tento objev mohl pomoci najít i biologické projevy, které by mohly odhalit přítomnost schizofrenie. To by mohlo v budoucnosti vést i k testům, jež by tuto složitou duševní chorobu dokázaly odhalit snadněji než nyní. Vědci nic takového dnes nemají.

Dialog uprostřed mozku

Klíčovým pro tento objev je takzvaný vnitřní dialog. Vede ho pravidelně většina lidí, existuje ale menšina, která si „sama se sebou“ nepovídá nikdy. Samotný tento fenomén je zatím ne zcela pochopený a vysvětlený, ale podle řady psychologů je důležitý pro zdravý duševní stav – pomáhá vytvářet si kvalitní názory, umožňuje zpytovat svědomí a do značné míry souvisí s empatií.

Jenže u schizofreniků je tento proces narušený. „Naše výzkumy ukazují, že když mluvíme – i když jen v duchu – část mozku, která zpracovává zvuky z vnějšího světa, je méně aktivní. Je to proto, že mozek předvídá zvuk našeho vlastního hlasu. U lidí, kteří slyší hlasy, se ale zdá, že tato předpověď selhává a mozek reaguje, jako by hlas pocházel od někoho jiného,“ uvedli autoři.

Jako úvaha je to sice zajímavé, ale jak to dokázat?

Analýza mozkových vln

„Tato myšlenka existuje už 50 let, ale bylo velmi obtížné ji ověřit, protože vnitřní řeč je ze své podstaty soukromá,“ uvedli autoři. Problém je, jak to změřit. Cest je méně, než by se mohlo zdát. Asi nejlepším způsobem je EEG, tedy elektroencefalografie. Vyšetření, které zaznamenává elektrickou aktivitu mozku prostřednictvím elektrod umístěných na hlavě, dokáže zaznamenat rekci mozku na vnitřní řeč, a to i tehdy, když ji člověk nevnímá jako vnitřní řeč. Experimenty prokázaly, že u zdravých lidí vyvolává vnitřní řeč stejné snížení mozkové aktivity jako hlasitá řeč.

U lidí, kteří slyší hlasy, ale k tomuto snížení aktivity nedochází. Děje se dokonce pravý opak: ve skutečnosti totiž jejich mozek reaguje na vnitřní řeč ještě silněji, jako by pocházela od někoho jiného. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč se schizofrenikům tyto hlasy zdají být tak reálné.

Pokus prověřil pravdivost hypotéz

Vědci rozdělili účastníky pokusu do tří skupin. První skupina zahrnovala 55 osob trpících poruchami schizofrenního spektra, které v uplynulém týdnu zažily výše popsané „hlasy“ – odborně „sluchové verbální halucinace“. Druhá skupina 44 účastníků také trpěla schizofrenií, ale buď neměla hlasy v anamnéze, nebo je v poslední době nezažila. Třetí skupina byla kontrolní skupinou 43 zdravých osob bez anamnézy schizofrenie.

Vědci tvrdí, že se jedná o dosud nejsilnější potvrzení toho, že mozky lidí se schizofrenií vnímají imaginární řeč jako řeč pocházející zvenčí. „Vždy to byla věrohodná teorie, že lidé slyší své vlastní myšlenky vyslovené nahlas, ale tento nový přístup poskytl dosud nejsilnější a nejpřímější test této teorie,“ dodávají autoři s tím, že bez tohoto prvního kroku nemůže přijít další krok, kterým by mohla být jednou léčba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 3 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 21 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 22 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...