Vědci prokázali, proč schizofrenici slyší hlasy

Jedním z typických projevů schizofrenie jsou hlasy, které nemocní slyší ve svých hlavách. Vědci sice měli několik hypotéz o jejich původu, ale nebyli schopní je prokázat. To se teď změnilo.

Jedním z typických projevů schizofrenie je „slyšení hlasů“. Nemocní lidé slyší ve své hlavě hlasy, které k nim jakoby přichází zvenku. Jako by jim našeptávaly informace, které sami nemají a nemohou mít, jako by přinášely výpovědi jiných bytostí.

Nová studie australských psychologů ukázala, kde se tyto hlasy berou: tyto hlasy zřejmě pocházejí z narušení schopnosti mozku rozpoznávat svůj vlastní vnitřní hlas. Vědci doufají, že by tento objev mohl pomoci najít i biologické projevy, které by mohly odhalit přítomnost schizofrenie. To by mohlo v budoucnosti vést i k testům, jež by tuto složitou duševní chorobu dokázaly odhalit snadněji než nyní. Vědci nic takového dnes nemají.

Dialog uprostřed mozku

Klíčovým pro tento objev je takzvaný vnitřní dialog. Vede ho pravidelně většina lidí, existuje ale menšina, která si „sama se sebou“ nepovídá nikdy. Samotný tento fenomén je zatím ne zcela pochopený a vysvětlený, ale podle řady psychologů je důležitý pro zdravý duševní stav – pomáhá vytvářet si kvalitní názory, umožňuje zpytovat svědomí a do značné míry souvisí s empatií.

Jenže u schizofreniků je tento proces narušený. „Naše výzkumy ukazují, že když mluvíme – i když jen v duchu – část mozku, která zpracovává zvuky z vnějšího světa, je méně aktivní. Je to proto, že mozek předvídá zvuk našeho vlastního hlasu. U lidí, kteří slyší hlasy, se ale zdá, že tato předpověď selhává a mozek reaguje, jako by hlas pocházel od někoho jiného,“ uvedli autoři.

Jako úvaha je to sice zajímavé, ale jak to dokázat?

Analýza mozkových vln

„Tato myšlenka existuje už 50 let, ale bylo velmi obtížné ji ověřit, protože vnitřní řeč je ze své podstaty soukromá,“ uvedli autoři. Problém je, jak to změřit. Cest je méně, než by se mohlo zdát. Asi nejlepším způsobem je EEG, tedy elektroencefalografie. Vyšetření, které zaznamenává elektrickou aktivitu mozku prostřednictvím elektrod umístěných na hlavě, dokáže zaznamenat rekci mozku na vnitřní řeč, a to i tehdy, když ji člověk nevnímá jako vnitřní řeč. Experimenty prokázaly, že u zdravých lidí vyvolává vnitřní řeč stejné snížení mozkové aktivity jako hlasitá řeč.

U lidí, kteří slyší hlasy, ale k tomuto snížení aktivity nedochází. Děje se dokonce pravý opak: ve skutečnosti totiž jejich mozek reaguje na vnitřní řeč ještě silněji, jako by pocházela od někoho jiného. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč se schizofrenikům tyto hlasy zdají být tak reálné.

Pokus prověřil pravdivost hypotéz

Vědci rozdělili účastníky pokusu do tří skupin. První skupina zahrnovala 55 osob trpících poruchami schizofrenního spektra, které v uplynulém týdnu zažily výše popsané „hlasy“ – odborně „sluchové verbální halucinace“. Druhá skupina 44 účastníků také trpěla schizofrenií, ale buď neměla hlasy v anamnéze, nebo je v poslední době nezažila. Třetí skupina byla kontrolní skupinou 43 zdravých osob bez anamnézy schizofrenie.

Vědci tvrdí, že se jedná o dosud nejsilnější potvrzení toho, že mozky lidí se schizofrenií vnímají imaginární řeč jako řeč pocházející zvenčí. „Vždy to byla věrohodná teorie, že lidé slyší své vlastní myšlenky vyslovené nahlas, ale tento nový přístup poskytl dosud nejsilnější a nejpřímější test této teorie,“ dodávají autoři s tím, že bez tohoto prvního kroku nemůže přijít další krok, kterým by mohla být jednou léčba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 52 mminutami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 18 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 19 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 22 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 23 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.