Mozek

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Poslech hudby pacientem usnadňuje průběh operace a urychluje následné zotavování, uvádí podle serveru BBC indická studie. Předběžné výsledky ukazují, že díky hudbě lze snížit dávku anestetik nutných k uspání pacienta a dalších léků na tlumení bolesti, pacienti pak také rychleji nabudou vědomí a lépe zvládají rekonvalescenci.

Obnovit řeč a schopnost komunikovat u pacientů s vážným motorickým postižením – třeba po poranění míchy – to zní jako zázrak. Ale ve skutečnosti je to cíl mozkového implantátu, který vyvíjí společnost Paradromics. Teď získala povolení od americké lékové agentury, aby zařízení testovala na prvních dobrovolnících.

Léčbu nejzhoubnějšího nádoru na mozku – glioblastomu – začala proplácet pojišťovna. Jde o inovativní metodu, která dokáže prodloužit život. Podle lékařů pacient musí splnit daná kritéria.

Výpadky pozornosti u lidí s nedostatkem spánku souvisejí s vlnami v mozkomíšním moku, zjistily vědkyně z Massachusettského technologického institutu (MIT) v Bostonu. S pomocí snímků mozku odhalily změny, které se projeví, když unavení lidé přestávají vnímat. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Neuroscience ukázala, že za výpadky pozornosti se skrývá více, než se na první pohled zdá.

Cévní mozková příhoda postihne v Česku každoročně zhruba 25 tisíc lidí. Třetina z nich si odnese trvalé následky. Zatímco akutní péče v nemocnicích patří ke světové špičce, následná rehabilitace často naráží na nedostatek informací, koordinace i sdílení zkušeností. Pomoci vrátit pacienty do běžného života se snaží například platforma Aktivně po mrtvici.

Lidé druhu Homo sapiens jsou mistry rychlé evoluce, ukazuje nový výzkum vědců z University College v Londýně. Podle něj si člověk vyvinul svůj charakteristický velký mozek a plochý obličej překvapivě rychlým tempem ve srovnání s jinými lidoopy.

Jedním z typických projevů schizofrenie jsou hlasy, které nemocní slyší ve svých hlavách. Vědci sice měli několik hypotéz o jejich původu, ale nebyli schopní je prokázat. To se teď změnilo.

Lidský mozek spotřebuje milionkrát méně energie než stejně výkonný počítač. Proto se teď švýcarská laboratoř pokouší vyvinout specializované mozkové tkáně nazývané organoidy, jež mohou fungovat podobně jako počítače.

Mezinárodní spolupráce přinesla nový nadějný přípravek, který by mohl v budoucnu pomoci s bojem proti pandemii Alzheimerovy choroby. Zatím sice jen u myší, podle vědců ale nic nebrání tomu, aby lék fungoval i u lidí.

Lidé jsou často hrdí na svůj rozum, na svou schopnost vědomě se rozhodovat. Podle nového výzkumu tří světových univerzit se ale většina lidských činů řídí spíše zvykem, nikoliv vědomým rozhodnutím. Poznatky o „autopilotovi“ lze využít – třeba při vytváření pozitivních návyků, nebo naopak při zbavování se těch negativních.

Pro pacienty se zatím neléčitelnou Huntingtonovou chorobou přichází naděje. Britští vědci tvrdí, že jejich lék nástup nemoci zpomaluje o 75 procent.

Mezinárodní výzkum popsal, jak vypadá proces rozhodování v mozku myši. Na základě analýzy stovek tisíc neuronů vědci prokázali, že to je mnohem složitější, než se jevilo doposud. Detaily popsal v rozhovoru pro ČT24 americký vědec českého původu.

Deprese tak těžké, že se pokusil opakovaně o sebevraždu. Selhání všech existujících metod léčby. A nakonec triumf vědy, která muži dokázala vrátit radost ze života.

Takzvané awake zákroky, kdy je pacient za lékařské operace celou dobu při vědomí, možná mnohé znepokojují, často se ale využívají hlavně při odstraňování nádorů na mozku. Neurochirurgové tak totiž můžou vyoperovat co nejvíc rakovinotvorných buněk, aniž by pacientovi zhoršili kvalitu života. Na samotné otevření lebky bývá pacient zpravidla pod vlivem léků, probouzí se až později na samotný zákrok. Doktoři si s ním pak během operace povídají a testují, kde přesně si smí dovolit operovat: životně důležitá centra má totiž každý člověk v hlavě někde trochu jinde. O lidském mozku se toho však ví pořád relativně málo. Je totiž nejsložitější strukturou ve známém vesmíru.

Mozky mladých lidí, kteří sledují několik hodin denně sociální sítě, podle nového výzkumu strádají. Je to nejpasivnější možná aktivita, kterou mohou na chytrých telefonech dělat, zejména ve srovnání s videohrami.

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) dokončili první studii skenování lidí, kteří používají pro svou práci umělou inteligenci. Výsledky výzkumu sice ještě neprošly recenzním řízením, ale už nyní se kolem nich vede rozsáhlé diskuze. Naznačují totiž velké množství negativních dopadů.

Slovensko zaznamenalo první případ úmrtí způsobeného parazitem amébou slzovičkou zhoubnou (Naegleria fowleri), který napadá mozek. Nákaze podlehl 11letý chlapec. Úřady v této souvislosti uzavřely termální koupaliště, které hoch navštívil, informovala slovenská média.

Na pražské Letné se podruhé rozjel kolotoč pro Ninu. Benefiční akci pořádá nadace založená rodiči dívky, která stejnému onemocnění podlehla. Lidé mohli koně z historického kolotoče symbolicky adoptovat a tím přispět na boj s gliomy, na něž zatím neexistuje účinná léčba. Celkově se vybralo přes milion korun.

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.

Šestileté Nině lékaři po Vánocích 2023 diagnostikovali zhoubný gliom. Holčička navzdory experimentální léčbě v Paříži po pár měsících zemřela. Manželé Chovancovi ale své úsilí nevzdali, zjistili Reportéři ČT. S podporou přátel založili nadační fond a pomáhají rodinám se stejnou nemocí. Podílejí se i na českém projektu, jehož cílem je vyrobit lék na agresivní nádorová onemocnění mozku. Iniciativou Chovancových se zabývala redaktorka Kateřina Poláková.

Mozek je jednou z částí lidského těla, která patří mezi ty nejodolnější vůči virům, bakteriím i dalším patogenům. Virus SARS-CoV-2 ale proniknout do mozku dokáže. Cest je zřejmě více, jednu z nich teď popsali vědci z brněnské Masarykovy univerzity.