Mozek

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.

Nebyly mu ještě ani dva roky, když sjel na odrážedle do jezírka a začal se topit. Malého Jana Šipla oživovali půl hodiny. Na dva měsíce upadl do kómatu. Když se probral, měl poškozený mozek a nehýbal se. Nakonec dostal experimentální léčbu – transfúzi pupečníkové krve. Příběh chlapce zaujal před pěti lety a díky darům z řad veřejnosti absolvoval terapie v Česku i Americe. Dnes dělá pokroky a rodina se chystá na další kola léčení v zahraničí.

Čeští zdravotníci z Nemocnice Na Homolce v sobotu dokončili svoji misi v Senegalu. Tamní lékaře učili složité operace mozku a páteře. Zároveň taky pomohli nemocným, kteří si nemohou dovolit zdravotní pojištění. Program Medevac, který péči nabízí zdarma, je pro ně často jediná šance na přežití. Senegalské kolegy učí Češi také to, jak na operaci co nejlépe připravit sebe i pacienta. Za dva týdny odoperovali přes čtyřicet dospělých a dětí. Bez pomoci českých zdravotníků by zemřeli. „Drobné bolístky neřeší. Jsou rádi, že se jim uleví. Jsou prostě skromnější, což není divu,“ podotýká zástupce primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Jan Šroubek s tím, že místní podmínky nejsou jednoduché.

Strava matky v těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a v důsledku toho slovní inteligenci potomka v jeho dospělosti. Nasvědčuje tomu výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Studie naznačuje, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací.

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.

Vše je intenzivní, nemůžete se soustředit, jste zahlcení, vadí vám hluk i světlo. Možná patříte mezi osoby, které zjistily, že jsou HSP (highly sensitive person neboli vysoce citlivý člověk). Tito jedinci mají nervové systémy, které zpracovávají emoce a podněty intenzivněji než u ostatních. Bývají inteligentní a mnohdy i velmi kreativní. Podle odborníků nejde o slabost, ale naopak to může být přednost. Výrazný osobnostní rys postihuje až každého pátého člověka.

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.

V populární literatuře se objevují často popisy zvláštních stavů, které jsou spojené s umíráním: klid, smíření, setkání se světelnou bytostí. Nová studie upozorňuje na to, že fenomén je složitější, ale našel jednotné a univerzální mechanismy, které jsou za vznik těchto vizí zodpovědné.

Hlava občas bolí každého. Někdy z přepracovanosti, jindy z přemíry alkoholu – ale u nečekaně velkého množství lidí se jedná o zdravotní problém. Lékaři rozlišují asi dvě stovky bolestí hlavy; tou nejznámější je migréna, není ale tou nejhorší. Nejbolestivější je cluster headache, česky též klastrová bolest hlavy, která se připomíná každý rok 21. března. Jarní rovnodennost má u této diagnózy symbolizovat naději přicházející s kratší délkou noci.

Tým složený z vědců z několika národů se pustil do řešení dávných filozofických otázek: nakolik individuální je lidské vnímání barev? Co kdyby každý lidský mozek překládal barevné vzorce, které vnímá, odlišně? Vědcům se podle jejich závěrů podařilo na tento mimořádně obtížně řešitelný problém najít odpověď.

Takřka za nulovou označovali lékaři šanci vysokoškolské studentky Pavlíny Malé na vyléčení. Masivní krvácení do mozku a měsíc v umělém spánku však přežila a díky silné vůli se vrací do běžného života. Pokračuje i ve studiu a brzy ji čekají státnice. O své zkušenosti píše blog.

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.

Průměrný čas, který Češi stráví sledováním obrazovek různých velikostí, představuje sedm hodin a padesát minut denně. Podle některých vědců je takové nadužívání podobné závislosti na drogách. Nový výzkum naznačuje, že při opuštění mobilních telefonů fungují podobné mechanismy, jako když člověk s návykovými látkami skončí.

Virtuální realita pomáhá léčit závratě. Lékaři v pražské motolské nemocnici ji využívají u lidí po operacích mozkových nádorů. „Pacienti se mohou projít obchodním centrem, umožníme sáhnout si pro věci, vybrat si něco do nákupního košíku,“ popisuje výkonný ředitel společnosti VR Medical Konstantin Novikov. Výhodou této technologie je, že může urychlit rehabilitaci. Virtuální realitu mohou pacienti využívat už na lůžku, brýle si nasazují zhruba na třicet minut denně. Do budoucna by mohla být vhodná i pro další pacienty. S různými poruchami rovnováhy se potýká až patnáct procent populace.

Drobné plastové částečky označované jako mikroplasty, které v posledních letech znečišťují životní prostředí a pronikají do lidského organismu, čím dál více zamořují i lidský mozek. Naznačují to nově publikovaná zjištění amerického týmu vědců, na které upozornil deník The Guardian. Nová data ukazují také na výrazný nárůst koncentrace mikroplastů v játrech.

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) částečně schválila velmi očekávaný preparát pro léčbu Alzheimerovy choroby. Ten dostal povolení pro pacienty v raných stadiích nemoci, informovala EMA v tiskové zprávě. Agentura přitom původně přípravek v červenci nedoporučila.

Fenomén sudoku slaví výročí, před dvaceti lety ho místo křížovky poprvé otiskl britský list The Times. Popularita rébusu se rychle rozšířila i do zbytku západního světa. Podle odborníků je navíc jeho luštění prospěšné také pro lidské zdraví. „Jsou výzkumy, kde bylo zjištěno, že to cvičí mozek natolik, že to předchází Alzheimerově chorobě,“ uvedla manažerka vzdělávacího centra Didaktikon Tereza Martínková Bártlová.

Lidský mozek je nejsložitějším objektem ve známém vesmíru, v němž se dějí miliony procesů současně. Vědci z americké univerzity MIT se pokusili poznání mozku zdokonalit pozorováním toho, co se děje v hlavě, když člověk sleduje různé druhy filmů.

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Sedmiletá Tina už rok bojuje s téměř neléčitelným případem agresivního mozkového nádoru – difuzním gliomem mozkového kmene. Teď dostala šanci na experimentální léčbu v týmu francouzského lékaře Jacquese Grilla. Tento expert patří mezi nejlepší světové odborníky, kteří testují ty nejmodernější léky a metody. V rozhovoru pro Českou televizi mluvil i o tom, kde bere naději v boji se smrtící nemocí.

Cévní nemoci mozku patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. V první polovině loňského roku jim v Česku podlehlo 3300 lidí. V 85 procentech případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky, nebo končí i úmrtím. Rozpoznat mrtvici, a zachránit tak život svému blízkému, přitom může i dítě.

Říká se mu „Mona Lisa severu“. Obraz Dívka s perlovou náušnicí, známý také jako Dívka s perlou, od Jana Vermeera patří mezi nejoblíbenější výtvarná díla na světě – a vědci nyní tvrdí, že vědí, proč. Zjistili to díky sledování mozkové aktivity návštěvníků muzea.