Poslech hudby podle studie usnadňuje průběh operace

Poslech hudby pacientem usnadňuje průběh operace a urychluje následné zotavování, uvádí podle serveru BBC indická studie. Předběžné výsledky ukazují, že díky hudbě lze snížit dávku anestetik nutných k uspání pacienta a dalších léků na tlumení bolesti, pacienti pak také rychleji nabudou vědomí a lépe zvládají rekonvalescenci.

„Naším cílem je brzké propuštění pacientů po operaci,“ řekla BBC anestezioložka Farah Husainová. „Pacienti se musí probudit s jasnou hlavou, bdělí a zorientovaní, v ideálním případě bez bolesti. Díky lepšímu zvládání bolesti se omezuje stresová reakce,“ dodala.

Aby se tento stav lékařům podařilo u pacienta vyvolat, používají k tomu pečlivě vyváženou směs pěti nebo šesti léků, které pacienta uspí, tlumí jeho vnímání bolesti, uvolňují svaly a otupují jeho vzpomínky na operaci. Například při laparoskopické operaci žlučníku ale anesteziologové nyní častěji doplňují léky takzvanou periferní nervovou blokádou – pod kontrolou ultrazvuku je do blízkosti nervů v břišní stěně zavedena injekční jehla, aby je znecitlivěla. „Celková anestezie společně s blokádami představují normu,“ řekla doktorka Tanvi Goelová. „Děláme to tak už desítky let,“ uvedla dále.

Anestezie je vždy břemeno pro organismus

Ale celková anestezie znamená pro tělo velkou zátěž – zrychluje se srdeční tep, stoupá hladina hormonů a zvyšuje se krevní tlak. Snížit tyto následky je jedním z hlavních cílů moderní chirurgie. Stresová reakce těla totiž může zpomalit uzdravování a zhoršit zánětlivé procesy.

Stres v těle začíná s intubací dýchacích cest, tedy ještě před prvním řezem. K zajištění umělého dýchání používá anesteziolog laryngoskop. Nejprve nadzvedne jazyk a měkké tkáně v dolní části hrdla, díky čemuž uvidí hlasivky a může pak zavést trubici až do průdušnice. Jde o rutinní krok při celkové anestezii, který zajistí, že dýchací cesty jsou otevřené, a umožňuje anesteziologům kontrolovat, jak pacient dýchá, i když je v bezvědomí. „Laryngoskopie a intubace vyvolají největší stresovou reakci při celé anestezii,“ uvedla doktorka Sonia Wadhawanová.

Pro hladký průběh anestezie jsou nezbytné právě léky. Tým vědců se rozhodl zjistit, zda by hudba nemohla snížit množství opioidního analgetika, které pacienti potřebují. Méně léků znamená rychlejší probuzení a méně vedlejších účinků.

Jak probíhal výzkum

Vybrané pacienty ve věku mezi dvaceti a pětačtyřiceti lety rozdělili do dvou skupin. Všem předepsali kvůli operaci pět léků – na potlačení nevolnosti a zvracení, sedativum, fentanyl, propofol a lék na uvolnění svalů. Následně dostali pacienti na operačním sále sluchátka na potlačení okolních zvuků, jedné skupině ale do sluchátek pouštěli také hudbu. „Dali jsme jim na vybranou dva uklidňující hudební nástroje – flétnu a klavír,“ řekla Husainová. „I v bezvědomém stavu zůstávají v mozku aktivní části. Ačkoliv si na hudbu přesně nevzpomeneme, na naši mysl může mít blahodárné účinky,“ dodala.

Výsledky byly podle BBC slibné. Pacienti, kterým doktoři pustili při operaci hudbu, potřebovali nižší dávky opioidních analgetik. Už při operaci vykazovali hladší zotavování, nižší hladinu stresových hormonů a měli nižší krevní tlak.

„Jsme teprve na začátku poznávání,“ poznamenala Husainová, podle které je ale právě hudba způsobem, jak polidštit operační sály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.