Poslech hudby podle studie usnadňuje průběh operace

Poslech hudby pacientem usnadňuje průběh operace a urychluje následné zotavování, uvádí podle serveru BBC indická studie. Předběžné výsledky ukazují, že díky hudbě lze snížit dávku anestetik nutných k uspání pacienta a dalších léků na tlumení bolesti, pacienti pak také rychleji nabudou vědomí a lépe zvládají rekonvalescenci.

„Naším cílem je brzké propuštění pacientů po operaci,“ řekla BBC anestezioložka Farah Husainová. „Pacienti se musí probudit s jasnou hlavou, bdělí a zorientovaní, v ideálním případě bez bolesti. Díky lepšímu zvládání bolesti se omezuje stresová reakce,“ dodala.

Aby se tento stav lékařům podařilo u pacienta vyvolat, používají k tomu pečlivě vyváženou směs pěti nebo šesti léků, které pacienta uspí, tlumí jeho vnímání bolesti, uvolňují svaly a otupují jeho vzpomínky na operaci. Například při laparoskopické operaci žlučníku ale anesteziologové nyní častěji doplňují léky takzvanou periferní nervovou blokádou – pod kontrolou ultrazvuku je do blízkosti nervů v břišní stěně zavedena injekční jehla, aby je znecitlivěla. „Celková anestezie společně s blokádami představují normu,“ řekla doktorka Tanvi Goelová. „Děláme to tak už desítky let,“ uvedla dále.

Anestezie je vždy břemeno pro organismus

Ale celková anestezie znamená pro tělo velkou zátěž – zrychluje se srdeční tep, stoupá hladina hormonů a zvyšuje se krevní tlak. Snížit tyto následky je jedním z hlavních cílů moderní chirurgie. Stresová reakce těla totiž může zpomalit uzdravování a zhoršit zánětlivé procesy.

Stres v těle začíná s intubací dýchacích cest, tedy ještě před prvním řezem. K zajištění umělého dýchání používá anesteziolog laryngoskop. Nejprve nadzvedne jazyk a měkké tkáně v dolní části hrdla, díky čemuž uvidí hlasivky a může pak zavést trubici až do průdušnice. Jde o rutinní krok při celkové anestezii, který zajistí, že dýchací cesty jsou otevřené, a umožňuje anesteziologům kontrolovat, jak pacient dýchá, i když je v bezvědomí. „Laryngoskopie a intubace vyvolají největší stresovou reakci při celé anestezii,“ uvedla doktorka Sonia Wadhawanová.

Pro hladký průběh anestezie jsou nezbytné právě léky. Tým vědců se rozhodl zjistit, zda by hudba nemohla snížit množství opioidního analgetika, které pacienti potřebují. Méně léků znamená rychlejší probuzení a méně vedlejších účinků.

Jak probíhal výzkum

Vybrané pacienty ve věku mezi dvaceti a pětačtyřiceti lety rozdělili do dvou skupin. Všem předepsali kvůli operaci pět léků – na potlačení nevolnosti a zvracení, sedativum, fentanyl, propofol a lék na uvolnění svalů. Následně dostali pacienti na operačním sále sluchátka na potlačení okolních zvuků, jedné skupině ale do sluchátek pouštěli také hudbu. „Dali jsme jim na vybranou dva uklidňující hudební nástroje – flétnu a klavír,“ řekla Husainová. „I v bezvědomém stavu zůstávají v mozku aktivní části. Ačkoliv si na hudbu přesně nevzpomeneme, na naši mysl může mít blahodárné účinky,“ dodala.

Výsledky byly podle BBC slibné. Pacienti, kterým doktoři pustili při operaci hudbu, potřebovali nižší dávky opioidních analgetik. Už při operaci vykazovali hladší zotavování, nižší hladinu stresových hormonů a měli nižší krevní tlak.

„Jsme teprve na začátku poznávání,“ poznamenala Husainová, podle které je ale právě hudba způsobem, jak polidštit operační sály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 5 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.