Poslech hudby podle studie usnadňuje průběh operace

Poslech hudby pacientem usnadňuje průběh operace a urychluje následné zotavování, uvádí podle serveru BBC indická studie. Předběžné výsledky ukazují, že díky hudbě lze snížit dávku anestetik nutných k uspání pacienta a dalších léků na tlumení bolesti, pacienti pak také rychleji nabudou vědomí a lépe zvládají rekonvalescenci.

„Naším cílem je brzké propuštění pacientů po operaci,“ řekla BBC anestezioložka Farah Husainová. „Pacienti se musí probudit s jasnou hlavou, bdělí a zorientovaní, v ideálním případě bez bolesti. Díky lepšímu zvládání bolesti se omezuje stresová reakce,“ dodala.

Aby se tento stav lékařům podařilo u pacienta vyvolat, používají k tomu pečlivě vyváženou směs pěti nebo šesti léků, které pacienta uspí, tlumí jeho vnímání bolesti, uvolňují svaly a otupují jeho vzpomínky na operaci. Například při laparoskopické operaci žlučníku ale anesteziologové nyní častěji doplňují léky takzvanou periferní nervovou blokádou – pod kontrolou ultrazvuku je do blízkosti nervů v břišní stěně zavedena injekční jehla, aby je znecitlivěla. „Celková anestezie společně s blokádami představují normu,“ řekla doktorka Tanvi Goelová. „Děláme to tak už desítky let,“ uvedla dále.

Anestezie je vždy břemeno pro organismus

Ale celková anestezie znamená pro tělo velkou zátěž – zrychluje se srdeční tep, stoupá hladina hormonů a zvyšuje se krevní tlak. Snížit tyto následky je jedním z hlavních cílů moderní chirurgie. Stresová reakce těla totiž může zpomalit uzdravování a zhoršit zánětlivé procesy.

Stres v těle začíná s intubací dýchacích cest, tedy ještě před prvním řezem. K zajištění umělého dýchání používá anesteziolog laryngoskop. Nejprve nadzvedne jazyk a měkké tkáně v dolní části hrdla, díky čemuž uvidí hlasivky a může pak zavést trubici až do průdušnice. Jde o rutinní krok při celkové anestezii, který zajistí, že dýchací cesty jsou otevřené, a umožňuje anesteziologům kontrolovat, jak pacient dýchá, i když je v bezvědomí. „Laryngoskopie a intubace vyvolají největší stresovou reakci při celé anestezii,“ uvedla doktorka Sonia Wadhawanová.

Pro hladký průběh anestezie jsou nezbytné právě léky. Tým vědců se rozhodl zjistit, zda by hudba nemohla snížit množství opioidního analgetika, které pacienti potřebují. Méně léků znamená rychlejší probuzení a méně vedlejších účinků.

Jak probíhal výzkum

Vybrané pacienty ve věku mezi dvaceti a pětačtyřiceti lety rozdělili do dvou skupin. Všem předepsali kvůli operaci pět léků – na potlačení nevolnosti a zvracení, sedativum, fentanyl, propofol a lék na uvolnění svalů. Následně dostali pacienti na operačním sále sluchátka na potlačení okolních zvuků, jedné skupině ale do sluchátek pouštěli také hudbu. „Dali jsme jim na vybranou dva uklidňující hudební nástroje – flétnu a klavír,“ řekla Husainová. „I v bezvědomém stavu zůstávají v mozku aktivní části. Ačkoliv si na hudbu přesně nevzpomeneme, na naši mysl může mít blahodárné účinky,“ dodala.

Výsledky byly podle BBC slibné. Pacienti, kterým doktoři pustili při operaci hudbu, potřebovali nižší dávky opioidních analgetik. Už při operaci vykazovali hladší zotavování, nižší hladinu stresových hormonů a měli nižší krevní tlak.

„Jsme teprve na začátku poznávání,“ poznamenala Husainová, podle které je ale právě hudba způsobem, jak polidštit operační sály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 8 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...