„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.

„Tento mrak je oknem do temného vesmíru,“ uvedl spoluautor studie Andrew Fox ze Space Telescope Science Institute v Baltimoru. „Z teorie víme, že většina hmoty ve vesmíru je pravděpodobně temná hmota, ale je těžké ji odhalit, protože nevyzařuje žádné světlo. Cloud-9 nám poskytuje vzácný pohled na mrak ovládaný temnou hmotou,“ dodal Fox.

Temná hmota mohla podle jedné z hypotéz vzniknout už krátce po velkém třesku, který vedl ke vzniku vesmíru před 13,8 miliardy let. Pokud by to byla pravda, pak by temná hmota tvořila masivní kosmická mračna, která ale nejsou dostatečně nasycená hmotou, aby v nich vznikly hvězdy.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

A právě takovým oblakem by mohl být Cloud-9, protože nedávná pozorování provedená pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu odhalila, že je zcela bez hvězd. Právě proto ho vědci označují jako „neúspěšnou galaxii“: nedokázala splnit to, co se od galaxie očekává. Tedy stvoření hvězd.

Bez světla v temnotě

Normálně astronomové pozorují galaxie díky tomu, že hvězdy v nich vydávají jasné světlo. Ale jak pozorovat temný objekt v úplné tmě? Normálně by to bylo složité, ale moderní teleskopy, zejména Hubbleův, jsou natolik citlivé, že odhalí i takové objekty.

Na Cloud-9 vědci narazili poprvé před třemi lety, kdy objevili podivné signály v blízkosti galaxie Messier 94 pomocí čínského teleskopu FAST. Protože ten na další výzkum nestačil, převzali výzkum vědci u teleskopů Green Bank a observatoře Very Large Array – a nakonec se využily možnosti Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Astronomové předpokládají, že podobných objektů musí být v kosmu mnohem více, ale odhalit i je bude nesmírně složité. Cloud-9 je ale zřejmě i mezi nimi výjimečný: existuje totiž ve stavu velmi vybalancované rovnováhy, kdy má ještě tolik hmoty, aby se udržel pohromadě, ale současně ne tolik, aby to spustilo vznik hvězd. Podle autorů studie se ale může snadno stát, že ho něco z tohoto stavu „vykopne“: a z temného oblaku se tak stane zářící galaxie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.