„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.

„Tento mrak je oknem do temného vesmíru,“ uvedl spoluautor studie Andrew Fox ze Space Telescope Science Institute v Baltimoru. „Z teorie víme, že většina hmoty ve vesmíru je pravděpodobně temná hmota, ale je těžké ji odhalit, protože nevyzařuje žádné světlo. Cloud-9 nám poskytuje vzácný pohled na mrak ovládaný temnou hmotou,“ dodal Fox.

Temná hmota mohla podle jedné z hypotéz vzniknout už krátce po velkém třesku, který vedl ke vzniku vesmíru před 13,8 miliardy let. Pokud by to byla pravda, pak by temná hmota tvořila masivní kosmická mračna, která ale nejsou dostatečně nasycená hmotou, aby v nich vznikly hvězdy.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

A právě takovým oblakem by mohl být Cloud-9, protože nedávná pozorování provedená pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu odhalila, že je zcela bez hvězd. Právě proto ho vědci označují jako „neúspěšnou galaxii“: nedokázala splnit to, co se od galaxie očekává. Tedy stvoření hvězd.

Bez světla v temnotě

Normálně astronomové pozorují galaxie díky tomu, že hvězdy v nich vydávají jasné světlo. Ale jak pozorovat temný objekt v úplné tmě? Normálně by to bylo složité, ale moderní teleskopy, zejména Hubbleův, jsou natolik citlivé, že odhalí i takové objekty.

Na Cloud-9 vědci narazili poprvé před třemi lety, kdy objevili podivné signály v blízkosti galaxie Messier 94 pomocí čínského teleskopu FAST. Protože ten na další výzkum nestačil, převzali výzkum vědci u teleskopů Green Bank a observatoře Very Large Array – a nakonec se využily možnosti Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Astronomové předpokládají, že podobných objektů musí být v kosmu mnohem více, ale odhalit i je bude nesmírně složité. Cloud-9 je ale zřejmě i mezi nimi výjimečný: existuje totiž ve stavu velmi vybalancované rovnováhy, kdy má ještě tolik hmoty, aby se udržel pohromadě, ale současně ne tolik, aby to spustilo vznik hvězd. Podle autorů studie se ale může snadno stát, že ho něco z tohoto stavu „vykopne“: a z temného oblaku se tak stane zářící galaxie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 3 mminutami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 9 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 20 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 23 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...