„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.

„Tento mrak je oknem do temného vesmíru,“ uvedl spoluautor studie Andrew Fox ze Space Telescope Science Institute v Baltimoru. „Z teorie víme, že většina hmoty ve vesmíru je pravděpodobně temná hmota, ale je těžké ji odhalit, protože nevyzařuje žádné světlo. Cloud-9 nám poskytuje vzácný pohled na mrak ovládaný temnou hmotou,“ dodal Fox.

Temná hmota mohla podle jedné z hypotéz vzniknout už krátce po velkém třesku, který vedl ke vzniku vesmíru před 13,8 miliardy let. Pokud by to byla pravda, pak by temná hmota tvořila masivní kosmická mračna, která ale nejsou dostatečně nasycená hmotou, aby v nich vznikly hvězdy.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

A právě takovým oblakem by mohl být Cloud-9, protože nedávná pozorování provedená pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu odhalila, že je zcela bez hvězd. Právě proto ho vědci označují jako „neúspěšnou galaxii“: nedokázala splnit to, co se od galaxie očekává. Tedy stvoření hvězd.

Bez světla v temnotě

Normálně astronomové pozorují galaxie díky tomu, že hvězdy v nich vydávají jasné světlo. Ale jak pozorovat temný objekt v úplné tmě? Normálně by to bylo složité, ale moderní teleskopy, zejména Hubbleův, jsou natolik citlivé, že odhalí i takové objekty.

Na Cloud-9 vědci narazili poprvé před třemi lety, kdy objevili podivné signály v blízkosti galaxie Messier 94 pomocí čínského teleskopu FAST. Protože ten na další výzkum nestačil, převzali výzkum vědci u teleskopů Green Bank a observatoře Very Large Array – a nakonec se využily možnosti Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Astronomové předpokládají, že podobných objektů musí být v kosmu mnohem více, ale odhalit i je bude nesmírně složité. Cloud-9 je ale zřejmě i mezi nimi výjimečný: existuje totiž ve stavu velmi vybalancované rovnováhy, kdy má ještě tolik hmoty, aby se udržel pohromadě, ale současně ne tolik, aby to spustilo vznik hvězd. Podle autorů studie se ale může snadno stát, že ho něco z tohoto stavu „vykopne“: a z temného oblaku se tak stane zářící galaxie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 22 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 22 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
včera v 12:02
Načítání...