Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
Po zabití dlouholetého nejvyššího duchovního vůdce Chameneího byl právě tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Larídžání tím, kdo měl skutečnou moc ve vojenských a bezpečnostních otázkách.
Larídžání podle agentury AFP patřil k poradcům, ke kterým měl velkou důvěru nejvyšší vůdce Alí Chameneí. Osmašedesátiletý činitel sehrál významnou roli v jednáních o íránském jaderném programu. Důležité bylo pak jeho postavení při potírání protivládních protestů, při kterých na začátku roku podle organizací na ochranu lidských práv zemřely tisíce lidí. „Byl to nejvyšší vůdce, který dával rozkazy, ale on je plnil,“ řekl o roli Larídžáního v potírání protestů analytik David Khalfa.
Íránská média podle agentur uvedla, že spolu s Larídžáním zemřeli při úderu i jeho syn, vedoucí jeho kanceláře a několik strážců. Útok se stal brzy ráno, uvedla média.
Před potvrzením Larídžáního smrti íránská média zveřejnila rukou psaný vzkaz, který přisoudila právě vysokému íránskému činiteli. Zveřejněn byl také na jeho účtu na platformě Telegram. Larídžání v něm zmiňuje „mučednickou smrt“ příslušníků íránského námořnictva, kteří mají být pohřbeni v úterý. Vzkaz je ovšem datován už 26. esfandu 1404 podle íránského kalendáře, což odpovídá pondělí.
Při útoku na stanový tábor velitelství milic byl zabit i zástupce Solejmaního a další velitelé milic, uvedl server Times of Israel (ToI).
Dalším cílem izraelských úderů v Íránu byl velitel hnutí Palestinský islámský džihád Akram Adžúrí. Podle ToI není zřejmé, zda byl při útoku zabit, či zraněn.
„V průběhu noci byly zaznamenány významné úspěchy při eliminaci cílů, které mohou mít možný dopad na úspěch kampaně a operací izraelské armády,“ uvedl podle ToI náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir.
Americké ministerstvo zahraničí minulý týden nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího a právě Larídžáního.
Chameneímu pak izraelská armáda pohrozila zabitím v úterý večer tak, jak to provedla s jeho otcem. „Dostaneme se mu na stopu, nalezneme ho a zneutralizujeme,“ uvedl armádní mluvčí.
Izraelsko-americké útoky v Íránu zasáhly řadu měst, Teherán hlásí mrtvé
V několika íránských městech se podle svědků ozývaly silné exploze po izraelsko-amerických útocích. Ty podle médií zasáhly mimo jiné obytnou budovu v íránském městě Arák, kde bylo zabito několik lidí, včetně dvou dětí.
Izrael oznámil, že zahájil novou vlnu úderů na Teherán. Také v Jeruzalémě byly podle agentury AFP slyšet výbuchy. Írán odpovídá útoky i na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států. Regionální válka trvající osmnáct dní stále sílí a zesiluje globální energetickou krizi, píše stanice al-Džazíra.
Série silných explozí byla slyšet na severu Teheránu poblíž palácového komplexu Sadábát, v jehož těsné blízkosti se nachází prezidentské sídlo. Izraelsko-americké útoky v úterý zasáhly také centrum metropole, města Karadž, Šahriár a Šíráz.
Při útoku na íránské město Arák zemřel třídenní kojenec, jeho dvouletá sestra, matka a babička. Uvedla to íránská stanice PressTV s odvoláním na íránské revoluční gardy. Výbuchy byly slyšet i v Jeruzalémě. Izraelská armáda podle AFP oznámila, že identifikovala rakety odpálené z Íránu.
Mapa, na které jsou díky satelitním snímkům vidět nové strukturální škody v Íránu od začátku izraelsko-americké války, ukazuje 841 poškozených míst v období mezi 2. a 10. březnem. Poškozená místa identifikovali podle deníku The New York Times vědci z oregonské univerzity.
Izrael podle stanice CNN oznámil, že zahájil novou vlnu úderů na Teherán. Íránský Červený půlměsíc ráno uvedl, že se humanitární pracovníci snaží dostat k osobě uvězněné pod troskami v íránské metropoli.
Nová analýza Světového potravinového programu (WFP) podle agentury Reuters varuje před akutním hladem ve světě, kterému budou čelit desítky milionů lidí, pokud bude válka s Íránem pokračovat do června. Důvodem bude nárůst nákladů na potraviny, ropu a dopravu.
Íránská organizace na ochranu lidských práv HRANA sídlící ve Spojených státech v pondělí uvedla, že počet civilních obětí izraelsko-amerických útoků v Íránu je 1351, včetně nejméně 207 dětí.
Izrael dál pokračuje i v útocích na Libanon
Izrael zároveň znovu zaútočil na jižní předměstí Bejrútu a pokračoval v bombardování jižního Libanonu, při kterém podle agentury NNA zabil nejméně tři lidi.
Podle agentury AFP Izrael znovu nařídil evakuaci obyvatel rozsáhlé jižní části země v době, kdy již kvůli bojům opustilo své domovy přes milion Libanonců. Hizballáh provedl v noci na úterý sérii útoků, které podle něj měly zastavit postup izraelské armády v libanonském pohraničí.
Izraelské údery v Libanonu od 2. března do úterý zabily podle libanonského ministerstva zdravotnictví 912 lidí. To je o 26 mrtvých více než v předchozí bilanci. Údery zranily 2221 lidí. Mezi mrtvými je 67 žen a 111 dětí.
Brzy ráno izraelské údery zasáhly dvě čtvrti na jižním předměstí Bejrútu, odkud byly vysídleny již tisíce lidí. Třetí izraelský útok na bejrútské předměstí odpoledne cílil na oblast ležící v těsné blízkosti mezinárodního letiště na jihu metropole. Úder zabil nejméně jednoho člověka a dalších devět zranil, uvádí předběžná zpráva libanonského ministerstva zdravotnictví.
Izraelský vzdušný útok na obytnou budovu ve městě Aramún zranil jednu ženu etiopské národnosti. Izraelské útoky dále zasáhly několik míst na jihu země, včetně budovy v okrese Sajdá, měst Bint Džbajl, Chijám a okraj města Dibbín v okrese Mardžajún.
Hizballáh v noci na úterý zaútočil na izraelskou armádu, která v pondělí oznámila, že zahájila pozemní invazi na jihu Libanonu. Hnutí útočilo zejména v oblasti Mardžajún a prý zničilo jeden izraelský tank. Hizballáh se také přihlásil k raketové palbě na vojenskou základnu na izraelském území, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ).
Izraelská armáda oznámila, že její síly rozšířily pozemní ofenzivu na jihu Libanonu, aby vytvořily „obrannou zónu“. Ve vesnici Kfaršúbá armáda unesla muže poté, co vpadla do jeho domu, dotyčného podle OLJ ale posléze vojáci opět propustili.
Libanonská armáda v prohlášení potvrdila, že při útoku izraelského dronu v okrese Nabatíja v jižním Libanonu bylo zraněno pět jejích vojáků, z nichž jeden později zemřel.
Počet obyvatel, kteří kvůli válce opustili své domovy a kteří se zaregistrovali u libanonského ministerstva sociálních věcí, dosáhl zhruba 1,05 milionu. Podle prohlášení úřadů 132 742 z nich nyní přebývá ve více než 600 hromadných uprchlických přístřeších. Stovky dalších však žijí na pobřeží metropole – někteří ve stanech, jiní zcela bez přístřeší. Nepříznivé počasí provázené silnými bouřkami a větrem jim situaci ještě ztěžuje, uvádí na videu server Ici Beyrouth.
Hnutí Hizballáh 2. března vzdušnými údery zaútočilo na sever Izraele poté, co vyjádřilo solidaritu s režimem v Teheránu, který od 28. února čelí americkým a izraelským útokům. Libanonská vláda rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na židovský stát odsoudila. Jeruzalém na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu. Izraelská armáda zároveň v jižním Libanonu obsadila další území.
