Města

Města a obce ruší nebo přesouvají plánované novoroční ohňostroje. Od pondělí 1. prosince začínají platit přísnější pravidla pro jejich pořádání. Podle novely zákona o pyrotechnice se rachejtle nebudou smět odpalovat blíž než 250 metrů od zdravotnických zařízení, sociálních služeb a míst, kde se chovají zvířata. Aby se vedení měst v nové legislativě lépe zorientovala, spustili tvůrci zákona interaktivní mapu. Ta ale informace o povolených lokalitách ze dne na den mění. Městům tak vznikají nečekané komplikace. Z obavy ze sankcí proto řada z nich ohňostroje na poslední chvíli ruší.

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.

Řada českých měst chystá novou podobu vánoční výzdoby. Přicházejí s dlouhodobě využitelnými světelnými dekoracemi a nápaditými interaktivními instalacemi. A to přesto, že rozpočty v mnoha případech zůstávají stejné jako loni. Podle ředitelky příspěvkové organizace Brána Jihlavy Soni Krátké se tak daří s výdaji pracovat efektivněji. Část výzdoby město využije celoročně nebo v dalších letech a díky tomu pak může každý rok nakupovat nové prvky.

Nejméně 37 lidí zahynulo na jihu Peru v regionu Arequipa poté, co se autobus srazil s dodávkou a zřítil se ze srázu, informují místní média.

S blížící se zimou chystají města nová veřejná kluziště. Některé radnice dávají přednost umělému ledu, který je mimo jiné energeticky méně náročný. Umělé kluziště vznikne například v Ústí nad Labem nebo Frýdku-Místku. I pražské Vršovice budou mít nové kluziště, zůstávají ale u klasické ledové plochy.

Ceny rekreačních objektů se za uplynulý rok zvýšily v průměru o devět procent. Rychleji zdražovaly především zrekonstruované chaty v atraktivních lokalitách s vlastním pozemkem. Majitelé zahradních chat ve velkých městech za ně chtějí v průměru přes milion a půl. Naopak v méně atraktivních oblastech se prodávají zhruba za 850 tisíc. Podobné je to i u větších rekreačních objektů. Nejžádanější a zpravidla nejdražší jsou chaty a chalupy v horských střediscích. Zájemci si připlatí i za rekreační nemovitosti, které jsou upravené pro celoroční bydlení. Žádané jsou také zahradní domky v koloniích u velkých měst.

Česká televize před volbami nabízí předvolební duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do třetího duelu moderovaného Martinem Řezníčkem pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly třetí a čtvrtý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Zdeněk Hřib (Piráti) a Vít Rakušan (STAN).

Opuštěné průmyslové zóny a chátrající domy, tedy takzvané brownfieldy, se ve větších městech i mnoha menších obcích stávají vyhledávaným prostorem pro nové projekty, které mohou výrazně proměnit samotný charakter lokality. Ve velkých městech o ně soupeří developeři, v menších obcích pomáhají projekty nastartovat evropské dotace. Na menší obce cílí také nový program na podporu projektové dokumentace ministerstva průmyslu a obchodu.

Izraelská armáda v úterý před novou ofenzivou nařídila evakuaci města Gaza. Informovali o tom agentura Reuters a server The Times of Israel, podle něhož jde o první příkaz k rozsáhlé evakuaci platný pro celé palestinské město. Jeho obsazení je součástí záměru židovského státu zcela zlikvidovat teroristické hnutí Hamás. Záměr izraelské vlády město obsadit vyvolal kritiku ze zahraničí.

Radnice řeší vyšší náklady na autorské poplatky. Ochranný svaz autorský (OSA) letos upravil pravidla pro akce financované z veřejných peněz. Reaguje tak na výhrady komerčních pořadatelů, že dotované události mají konkurenční výhodu. Obce už začaly dostávat vyúčtování za městské slavnosti a letní festivaly, proti loňsku jsou vyšší o desítky tisíc korun.

Lidé se za poslední staletí vzdálili od přírody více než kdykoliv předtím v dějinách, tvrdí nový výzkum. Stačilo 220 let a propojení s přírodou se podle této studie snížilo o celých 60 procent. A pokud lze věřit počítačovým modelům, jež vědci využili, tak toto propojení bude klesat i nadále.

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

V Helsinkách loni při dopravních nehodách nezahynul ani jeden člověk. S odkazem na sdělení městských úředníků o tom informuje web Politico. Počet úmrtí na silnicích klesá v celé Evropské unii, třeba v Praze ale stagnuje. Ve zhruba dvakrát lidnatějším hlavním městě České republiky zemřelo v roce 2024 podle policie při dopravních nehodách 21 lidí.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Praha i přes investice do vnějšího okruhu a stavby metra D hospodařila s přebytkem. Podobně jsou na tom i další města, obce i kraje. Dohromady na jejich finančních kontech za rok 2024 přibylo více než padesát miliard korun. Vyplývá to ze souhrnných čísel, která má Česká televize k dispozici. Někteří politici volají po změně rozdělování peněz mezi státní rozpočet a samosprávy.

Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.

Praha chystá rekonstrukci severojižní magistrály, která má vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a autobusy, aniž by narušila plynulost automobilové dopravy. Tato plánovaná změna vyvolala diskusi o tom, kdo je na českých silnicích znevýhodněn. V pátečních Událostech, komentářích o tématu diskutovali předseda strany Svobodní Libor Vondráček a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.

Samosprávy postižené loňskými povodněmi mohou od pátku zasílat žádosti o podporu na obnovu území z programu Živel 1. Dotace mají dotčeným krajům, městům a obcím pomoci s obnovou silnic, chodníků, škol, zdravotnických a kulturních zařízení a dalšího veřejného vybavení. Celkem pro obce v místech, kde hejtmani dříve vyhlásili stav nebezpečí, ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo pět miliard korun. Samosprávy mají na podání žádosti rok.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce podpořit obce ve vyhlašování architektonických soutěží. Zatím jich radnice ročně vypíšou jen několik desítek. Podle ředitelky Svazu měst a obcí České republiky Radky Vladykové je problémem zdlouhavost procesu. O dotaci resortu ale obce zájem mají. Pokaždé je vyčerpaná velmi rychle. S architektonickými soutěžemi mají zkušenosti třeba v Máslovicích nebo v Jeseníku.

Stromy, které potřebují pokácet, se čím dál častěji stávají vánočními stromy na náměstích. ČT to řeklo sedm oslovených měst. Jde o stromy, které se například naklánějí a ohrožují dům či hrozí poškozením kanalizace. Největší zájem o darování „nechtěných" stromů je v Praze. Některé menší obce se ale potýkají s klesajícím počtem nabídek. Zvažují proto i umělé stromy, aby nemusely kácet v okolních lesích.

Solární energie je jedním z hlavních zdrojů, který by měl nahradit zdroje fosilní. Zatím se ale příliš neví, jaký by byl dopad takové změny, kdyby k ní došlo opravdu masivně. Podle nových modelů může plošné pokrytí střech budov běžnými fotovoltaickými panely zvýšit teploty v horkých dnech, ale naopak je snížit v noci.

Města mají problém se během letních nocí přirozeně ochlazovat, neboť se skládají z umělých povrchů, jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, upozorňuje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.