Města

Města mají problém se během letních nocí přirozeně ochlazovat, neboť se skládají z umělých povrchů, jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, upozorňuje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.

Města i kraje začínají zakládat nadační fondy, které pomáhají domácnostem překlenout krizovou situaci. Ať už jde o podporu bydlení nebo pečujících, je základem rychlá finanční podpora. Tu využívají zejména lidé, kteří propadávají státním sociálním systémem, v němž někdy pomoc nepřichází včas.

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.

Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá sídla se propadají velmi rychle – každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, upozornili vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.

Zatímco dříve po boku holubů nebo vrabců zobali drobní zelenožlutí papoušci drobky hlavně v teplejších zemích typu Španělska, v posledních letech se stále častěji objevují i v severnějších oblastech, třeba Paříži nebo Londýně. Dle ornitologů je nejspíš jen otázkou času, než se papoušci mniší nebo alexandři malí pevněji usídlí i v tuzemských ulicích. Jde přitom o invazní druh, který omezuje původní ptactvo či škodí farmářům.

Zastupitelé řady krajů a měst v pondělí rozhodovali o rozpočtech samospráv na příští rok. Mnoho jich pro rok 2024 plánuje výdaje převyšující příjmy, schodky v takových případech většinou radnice a hejtmanství chystají pokrýt penězi naspořenými v předchozích letech. Nejasný plán hospodaření má zatím vedení Mladé Boleslavi, do příštího roku vstoupí v rozpočtovém provizoriu.

Země pod městy se výrazně otepluje. Plochy původně porostlé zelení totiž zakryla výstavba dálnic, silnic a budov. Rostliny, které dopadající sluneční paprsky dokázaly přeměnit a zužitkovat, nahradil beton a asfalt – ten ale tuhle proměnu nedokáže. Díky tomu se spousta sluneční energie hromadí v podobě tepla pod povrchem země a to vede ke vzniku podpovrchových tepelných ostrovů, které představují hned několik rizik.

Zájem lidí o bydlení v okolí velkých měst se v posledním roce podle prodejců zvedl asi o třetinu. Kvůli drahým nemovitostem i hypotékám jsou nabídky v metropolích méně dostupné. Místo Prahy tak raději volí Beroun, Kladno nebo Mělník.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Velká města na pobřeží moří nemají kam přirozeně expandovat, a tak jejich obyvatelé vytvářejí novou umělou pevninu. Nová studie popsala, jak mohutně se tento trend rozvíjí, ale i to, jaká rizika přináší.

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

Ukrajina hlásí další rozsáhlý vzdušný útok ruských sil na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy, exploze byly hlášeny i z jiných míst. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Nejméně dva lidé zahynuli při zásahu obytné budovy v Krivém Rihu, třetí v Chersonu, většinou ale ruské údery cílily na kritickou civilní infrastrukturu. Bez proudu je Charkov a další velká města přerušila provoz hromadné dopravy – včetně kyjevského metra.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Zájem lidí o kamna a krby je na prahu letošní topné sezony až čtyřikrát vyšší než v předchozích letech. Podle Cechu kamnářů je to hlavně kvůli vysokým cenám energií. Lidé podle nich vyhledávají levnější a stabilnější alternativu v podobě pevných paliv. Podle kamnářů je topení dřevem ve srovnání se současnými průměrnými cenami elektřiny až čtyřikrát levnější.

První projekty se už přihlásily o evropské peníze z nového Integrovaného regionálního operačního programu. Jeho prostřednictvím stát v následujících letech rozdělí 118 miliard korun – třeba na posílení kybernetické bezpečnosti nebo zkvalitnění škol. Finance z EU pomohou například v Turnově.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Dno vyprahlého kalifornského údolí Central Valley se propadá. Příčinou je, že masivní čerpání podzemní vody pro zemědělství i města vede k sesedání půdy. Nová studie Stanfordovy univerzity ukazuje, že toto propadání bude pravděpodobně pokračovat po desetiletí až staletí, i kdyby se pokles spodních vod podařilo zastavit. K zastavení propadů bude třeba, aby se hladina vody zvýšila.

Po stažení ruských okupačních vojsk od ukrajinského Kyjeva se mohli tamní lidé vydat zpět do svých domovů i mimo metropoli. Většina vesnic a měst, které byly v oblastech těžkých bojů, je ale z větší části zničená. I díky humanitární pomoci proudící z Evropy teď začíná jejich postupná obnova. Fotografie zachycují návrat obyvatel do městečka Moščun poblíž Kyjeva.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce vypsat dotace na opravy ubytovacích prostor nebo stavbu nových bytů. Výzvu pro obce a kraje, která by měla usnadnit pomoc lidem prchajícím před válkou, bude příští týden schvalovat vláda. Resort zároveň počítá s dalšími penězi na modernizaci bydlení od Evropské unie.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Voliči v Česku vyberou v říjnu 2022 nové zastupitele svých obcí. Předem je téměř jisté, že v součtu za celou republiku dostanou nejvíce hlasů nezávislí kandidáti. Ve velkých městech ale budou komunální volby i první velkou zkouškou pro nynější vládní koalici. Z dvanácti krajských měst obhajuje ODS posty primátorů ve třech, STAN či spříznění SLK v dalších dvou. V hlavním městě Praze se pokouší udržet si primátora Piráti. V Praze je ovšem situace velmi specifická, čára mezi koalicí a opozicí vede úplně jinak než v celostátní politice.

Zrušení DPH na energie je plošné řešení, Evropská komise by v tuto chvíli Česko nezažalovala. V Událostech, komentářích to řekl ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky sice toto řešení dává krátkodobě smysl, za důležitější ale považuje adresnou pomoc.

Už třetím rokem funguje program Výstavba pro obce, které z něj mohou žádat o dotace nebo úvěry na budování sociálních a dostupných bytů. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní uvažuje o jeho rozšíření tak, aby mohly peníze získat například i neziskové organizace. Někteří zástupci opozice ale tvrdí, že takový program nestačí a měl by se prosadit zákon, který by se věnoval právě sociálnímu bydlení.