Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
„Domácí druhy, jako jsou lípy, javory nebo jasany, dnes v městských ulicích často vykazují silný fyziologický stres. Trpí nedostatkem vody, předčasně prosychají a odumírají dříve, než stihnou vytvořit funkční korunu,“ upozornil jeden z autorů studie Pavel Klapka.
Města se je snaží nahrazovat, jenže často si vybírají nevhodné druhy. Cílem nového výzkumu je poradit jim, jak zvládnout proměnu zelené infrastruktury, která je s ohledem na klimatické změny nutná. Vědci se snaží vytvořit takovou skladbu a péči o zeleň, která bude klimaticky odolná, ale zároveň bezpečná pro obyvatele.
Města nepřejí zeleni
Městské prostředí je podle odborníků pro tradiční druhy stromů stále nepříznivější. Vysoké teploty, nedostatek vody, znečištěné ovzduší i mechanické poškození vytvářejí kombinaci stresových faktorů, kterou stromy v minulosti nezažívaly. Zatímco jednotlivé faktory byly dřeviny schopné v minulosti zvládat, jejich současná kombinace je už pro ně kritická.
Problém se netýká jenom nadzemní části dřevin. Jejich kořeny jsou v městském prostředí omezené zhutněnou půdou, inženýrskými sítěmi a nepropustnými povrchy. Vědci tento jev označují jako květináčový efekt, který výrazně snižuje vitalitu stromů.
Samosprávy proto stále častěji sahají po nepůvodních druzích z jižní Evropy, Asie nebo Severní Ameriky. Tyto dřeviny lépe snášejí sucho, vysoké teploty i zasolení půdy, takže v ulicích českých měst přibývají až donedávna zcela neznámé druhy – například dřezovce, jerlíny nebo jinany. Podle odborníků ale nejde jenom o schopnost přežít. „Musíme zároveň hodnotit jeho biologickou bezpečnost pro obyvatele,“ upozornil René Jirmus, který na výzkumu také pracoval.
Rizika nepůvodních druhů
Nepůvodní druhy mohou být toxické, mohou produkovat a do okolí uvolňovat silné alergeny, na něž nejsou lidé zvyklí. A také se mohou chovat invazně a vytlačovat pak druhy původní.
Vědci proto analyzují jejich dopady na městské prostředí i zdraví lidí a poskytují samosprávám data pro rozhodování o skladbě veřejné zeleně. Vyvinuli také biologický index nebezpečnosti rostlin, který hodnotí dřeviny podle rizik pro zdraví i bezpečnost lidí.
Analýza v Olomouci například ukázala, že nové výsadby na dětských hřištích sice omezují viditelná nebezpečí, ale častěji obsahují druhy s vyšší toxicitou, o které veřejnost nemá dostatek informací.
Studie se zabývala také tím, jak zeleň ovlivňuje pocit bezpečí obyvatel. Husté a nepřehledné porosty podle vědců podporují rekreaci ve dne, v noci ale zvyšují pocit ohrožení a obavy z kriminality kvůli horší přehlednosti a slabšímu osvětlení.
Odborníci zároveň varují před opačným extrémem, tedy plošným odstraňováním zeleně. To by mohlo vést k dalšímu přehřívání měst a zhoršení kvality života. „Absence stínu představuje často větší zdravotní riziko než samotná vegetace,“ zdůraznil Jirmus.
