Zeleň

V Česku ubývá stromů podél silnic. Za každé tři pokácené nepřibydou ani dva nové. Vyplývá to z analýzy společnosti Arnika, která monitorovala kácení i sázení alejí ve všech krajích za posledních dvacet let. Nejhůř z průzkumu vyšel Královéhradecký kraj a jihozápad Čech.

Za posledních pět let v Praze přibylo přes 620 tisíc nových stromů. Akční plán hlavního města ale počítá s milionem stromů do roku 2026. Tempo výsadby ale klesá, a není tak jisté, zda se plán podaří naplnit. Připouští to i náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimaplán Jana Komrsková (Piráti). Zatímco hned v roce 2019 vysadila Praha necelých 198 tisíc stromů, letos to bude přibližně 72 tisíc. Skončí navíc spíše na okraji Prahy než v jejím centru.

Podle nového výzkumu se vegetační pokryv na Antarktickém poloostrově za poslední čtyři desetiletí zvýšil více než desetkrát. Tyto změny nahrávají tomu, aby se světadíl v dalších letech ještě víc změnil.

Bosenský podnikatel Halim Zukic vysadil nedaleko města Visoko přírodní park v podobě jednoho z nejslavnějších obrazů malíře Vincenta van Gogha – Hvězdná noc. Tvoří ji mimo jiné kolem sto třiceti tisíc rostlin. Zukic se inspiroval traktory, které v polích vytvářely spirálovité obrazce připomínající dílo malíře.

Praha je krásné historické město. A to je z hlediska akumulace tepla zároveň nevýhoda, uvedl náměstek primátora hlavního města Petr Hlaváček (STAN) v Interview ČT24. Adaptační strategie k ochlazování metropole mají podle něj delší časovou prodlevu, skutečně významné projekty stojí prostředky a čas. Kromě vysazování zeleně je v plánu také ekologické zemědělství na pozemcích Prahy. Hlaváček vedle toho v rozhovoru mluvil o rekonstrukci obchodního domu Máj. „Přijde mi nešťastné, že přestože je dohoda, že se jedná o památku, interiér se úplně zkazí.“ V případě Václavského náměstí zmínil, že jde o místo, kterým šly a pořád jdou dějiny, a rekonstrukci „Praze dlužíme“. Rozhovor vedl moderátor Daniel Takáč.

Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.

Stavba liberecké náplavky u tamního krajského úřadu nabírá zpoždění. Práce měly začít už v březnu letošního roku, dosud si ale staveniště firma nepřevzala. Výsledek výběrového řízení totiž u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) napadl jeden z neúspěšných uchazečů a úřad mu dal zapravdu. Liberecký kraj tak bude muset znovu posoudit nabídky všech společností.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

V Sokolově se rozběhl unikátní projekt, který má odhalit úniky tepla v panelových domech. Monitoruje je dron s termokamerou. Město může díky tomu opravy cílit s přesností na centimetry. Sokolovská radnice si od toho slibuje, že ušetří spoustu peněz. Dron dokáže za pár hodin prověřit plochy, které by člověk kontroloval několik dní. Některé panelové domy už jsou staré i více než padesát let. Právě na tak dlouhou dobu byla sídliště stavěna. Někteří odborníci tvrdí, že by mohla vydržet i dalšího půl století.

Ostrava plánuje zavést maximální třicetikilometrovou rychlost pro řidiče na třídě Přemyslovců. Ulice by se tak měla stát příjemným a klidným městským bulvárem. Rychlost začne platit po dokončení úprav v městském obvodu Mariánské Hory a Hulváky, což by mohlo být za dva roky. V ulici se momentálně mění vodovod a opravuje kanalizace, poté dostane nový povrch, který doplní stromy i nové záhony.

Ostrava má k dispozici mapu, která ukazuje, ve kterých částech města je nejvyšší nebo nejnižší povrchová teplota. Data mohou posloužit městskému ateliéru při plánování nové výstavby. Ukazují, že nejteplejšími místy jsou v Ostravě centrum města, obchodní centra či průmyslové areály, naopak v Porubě je povrchová teplota nejnižší. Mapu vytvořili na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TU).

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

Druhý největší park v Ostravě – Sady Milady Horákové – se od základů promění. Vítězem soutěže na jeho revitalizaci se stalo studio Míza architekti, kteří chtějí prostranství výrazně oživit. V parku vznikne kavárna s vyhlídkou, kulturní louka a spousta dalších prvků. Vedle Sadů Milady Horákové má v budoucnu vzniknout také nová koncertní hala a nedaleko i Centrum digitalizace a vědy se zázemím pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu.

Plzeň za 46 milionů korun včetně DPH upravila park u Mže za obchodním centrem Plaza u centra města. Bude sloužit pro rekreaci, setkávání, sport i pro pořádání veřejných akcí. Během roku je tam třeba prázdninová Sportmania nebo část květnových Slavností svobody. Hlavní fáze úprav začala loni v prosinci, v plánu je ještě druhá etapa, řekl primátor Pavel Šindelář (ODS). Areál umožňuje denně průchod pěším a průjezd cyklistům.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Na pražský magistrát dorazily tisíce návrhů na změny Metropolitního plánu. Městským částem se nelíbí například podoba Břevnovské radiály nebo uspořádání plánovaných tras metra. Přály by si ale také nižší budovy v některých lokalitách nebo lepší ochranu zeleně. Podle předběžných čísel je k plánu na magistrátu přes čtyři tisíce podání. Ta však mohou obsahovat více podnětů, celkový počet zaslaných připomínek proto bude výrazně vyšší. Podání i připomínky Praha ještě sčítá, osoby i insituce je mohly podávat do 30. června.

Horní náměstí ve Znojmě čeká velká proměna. Namísto prázdné plochy by se měly podle vedení města objevit na náměstí stromy, které poskytnou stín. Prostranství se má také stát jakýmsi centrem dění, kde bude rušno až do večera. Z náměstí se rovněž mají přesunout parkovací stání, na jejich místě budou platany a vznikne tam kryté posezení. Přestavbu chce druhé největší město Jihomoravského kraje stihnout ještě letos.

Brno začalo stavět protipovodňová opatření okolo Svratky v úseku od koupaliště Riviéra až po viadukt přes Uhelnou ulici. Cílem je ochránit město před stoletou vodou. Město za stavbu zaplatí 1,3 miliardy korun, přičemž většinu peněz dostane od státu. Pro Brňany bude mít stavba, která by měla skončit příští rok na podzim, přínos v tom, že umožní zpřístupnit řeku pro odpočinek a rekreaci. Vzniknou totiž nová nábřeží.

Sokolov chce kvůli nedostatku místa zvětšit téměř o polovinu městský hřbitov. V plánu jsou nová hrobová a urnová místa, ale i úpravy zeleně a parkovacího stání. Do rozšířeného areálu chce vedení města zahrnout i sousední zaniklý židovský a německý hřbitov. Náklady na rozšíření a obnovu hřbitovního areálu radnice odhaduje na 55 milionů korun, řekla sokolovská starostka Renata Oulehlová (ANO).

Vědci z Mendelovy univerzity s distribuční firmou EG.D chtějí omezit kácení dřevin u elektrického vedení. Zahájili řízené sázení rostlin v ochranném pásmu vedení vysokého i velmi vysokého napětí, pro které vědci připravili tři druhy směsí. Cílem je zvýšit druhovou rozmanitost a také ušetřit náklady.

Celkem třináct obcí z mikroregionu Kostelecko na Prostějovsku má společný plán, jak reagovat na klimatické změny. Chtějí například pocitově snížit teploty během horkých dní, zadržet víc vody v krajině nebo se připravit na bleskové záplavy. Ve svých katastrech plánují vybudovat mokřady, remízky a vysadit ovocné aleje.

Plzeň chystá rekonstrukci posledního úseku tramvajové trati linky číslo 1 do Bolevce. Práce přinesou nové koleje, které budou uložené do recyklované pryže pro tišší jízdu a menší vibrace, a také rostlinami osázený tramvajový pás. Více než třicet let stará trať je ve špatném technickém stavu a potřebuje opravu, která si od 20. srpna zhruba do poloviny listopadu vyžádá výluku. Cestující budou muset využít náhradní autobusy.

Pražané mohou od úterý prostřednictvím pocitové mapy sdělit magistrátu či radnicím, kde se necítí bezpečně, jak se jim parkuje, kde chybí zeleň nebo jak by se měl proměnit veřejný prostor. Údaje město vyhodnotí na podzim, a začne s případným realizováním změn.