Karviná a Hodonín si od lázeňského statutu slibují rozvoj

3 minuty
Události v regionech: Karviná se stala lázeňským místem
Zdroj: ČT24

Města Karviná a Hodonín se zařadila mezi léčebná lázeňská místa. Přinese jim to větší prestiž i možnost čerpat prostředky z dotačních titulů. Zároveň to pro ně znamená závazek chránit své přírodní léčivé zdroje i lázeňské prostředí. V ochranném území lázeňského místa nemůže vyrůst například průmyslová zóna, spalovna nebo noční podnik.

V Karviné dělníci právě dokončují lázeňskou kolonádu, která navazuje na park. Tato část území nově podle lázeňského zákona patří do ochranného pásma. Město si od projektu slibuje, že klientům zaručí větší klid během pobytu.

I lázně samotné investují do rekonstrukce a nové výstavby. „Máme úplně nový provoz – nové vybavení, vany, odpočívárny i prostory kabinek,“ popsala vedoucí balneoprovozu Lázní Darkov Jolana Tichá.

„Pokud získáme další dotační prostředky, chceme je nasměrovat do dalšího zkrášlování města – výsadby nové zeleně, rozšíření odpočinkových zón a doplnění mobiliáře, například laviček nebo vodních prvků, aby mohli lázeňští hosté i místní obyvatelé odpočívat na více místech a v příjemném prostředí,“ předesílá primátor Jan Wolf (SOCDEM).

8 minut
Studio 6: Rozhovor s primátorem Janem Wolfem (SOCDEM): Karviná se stává lázeňským městem
Zdroj: ČT24

Lázně v Karviné vznikly náhodou

Tradice léčebných lázní v Karviné sahá až do poloviny 19. století. Tehdy vznikly v Darkově léčebné koupele, nejstarší v republice. První lázeňská sezona tam byla zahájena v roce 1867.

Místo pro léčebné kůry vzniklo náhodou – během hledání uhelných slojí. Slaná jodobromová voda, která vytryskla ze země, je teď základem léčby cévních, gynekologických nebo kožních onemocnění a nemocí pohybového i nervového ústrojí.

O statut lázeňského místa usilovalo město Karviná spolu s lázněmi Darkov patnáct let. Snahy souvisejí s útlumem těžby černého uhlí a přeměnou tamního regionu. Těžba v posledním zdejším dole skončí na začátku příštího roku.

Nová pracovní místa jsou v regionu s nejvyšší nezaměstnaností v kraji potřeba. „Věříme, že s rozvojem lázeňství tady mohou vznikat pracovní místa v turistickém ruchu, v ubytování, i ve zdravotnictví a terapiích,“ poznamenal primátor.

Z lázeňského parku procházkou až k Baťovu kanálu

O získání statutu lázeňského místa od roku 2008 usiloval i Hodonín. V tamních lázních se, stejně jako v Karviné, léčí poruchy pohybového aparátu, cévního systému, neurologická onemocnění, gynekologické i kožní potíže. „Stanovení lázeňského místa je pro provozování léčebných lázní velmi důležité. Umožní další udržitelný rozvoj lázní ve prospěch prevence a léčení nemocí,“ uvedla jednatelka Lázní Hodonín Andrea Kubátová.

První pokusy o využití jodobromových vod jako přírodního léčebného zdroje se vztahují k roku 1953, kdy zde byl zachycen výskyt minerálních látek v odčerpávané vodě při těžbě ropy. Samotný provoz prvních léčebných lázní byl zahájen v roce 1979.

Město podle mluvčího Josefa Horníčka plánuje vybudovat promenádu, která by mohla propojit lázeňský park s přístavištěm na Baťově kanále, až tam vnější ochranné pásmo lázní sahá. Hodonínské lázně spolu se zoologickou zahradou a řekou Moravou patří podle něj k nejvyhledávanějším místům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiči měli o Vánocích přes tisíc zásahů. V meziročním srovnání jde o mírný nadprůměr

Hasiči v Česku měli o Vánocích 1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné, informovala mluvčí generálního ředitelství hasičů Klára Ochmanová. Nejvíce práce měli hasiči na Štědrý den, kdy bylo zásahů 515. Některé požáry během svátků způsobily mnohamilionové škody.
před 1 hhodinou

Na náměstí v Postoloprtech se potkávají Oldřich s Boženou

Postoloprty na Lounsku dokončují největší investici v historii města, kterou je rekonstrukce náměstí za 115 milionů korun. Její součástí je i obří vydlážděná mozaika. V celku si ji půjde nejlépe prohlédnout z výšky. Zobrazuje pověst o setkání Oldřicha a Boženy. Podle kroniky se tak stalo právě u Postoloprt, když byl kníže na lovu.
před 3 hhodinami

Modernizace železničního uzlu Česká Třebová má za sebou první rok

Nové koleje i nádražní objekty vyrostly během prvního roku modernizace železničního uzlu Česká Třebová. Investice za téměř dvacet miliard je plánována na šest let. Má přinést bezpečnější a rychlejší průjezd vlaků i pohodlnější cestování. Lidé pocítí dopad stavebních prací hlavně v druhé polovině oprav.
před 3 hhodinami

Z Bedřichova po konci vleků odcházejí i hoteloví hosté

Dlouholetý provozovatel, který měl v Bedřichově v Jizerských horách celkem pět vleků, už ve středisku podnikat nechce. Místní proto hledají cestu, jak v budoucnu provoz obnovit. Uzavření sjezdovek už dopadá na některé podnikatele.
před 4 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 14 hhodinami

Lipno zamrzá, bruslit na něm je ale zatím hazard

Lipenské jezero postupně zamrzá. Místy má sice led tloušťku kolem čtyř až pěti centimetrů, zatím ale netvoří dostatečně souvislou plochu. Přesto na něj už někteří nedočkavci navzdory nebezpečí vstupují. Možnosti bruslení závisí na intenzitě mrazů. Ke zprovoznění bruslařské magistrály propojující Frymburk, Přední Výtoň a Lipno nad Vltavou musí mrznout deset až patnáct dnů.
před 14 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 14 hhodinami

Čtyři tisíce litrů fridexu uniklo na univerzitním kampusu v Hradci Králové

Z chladicího potrubí v budovaném lékařském kampusu Univerzity Karlovy v Hradci Králové ve čtvrtek uniklo kolem čtyř tisíc litrů fridexu, nemrznoucí chladicí kapaliny, která slouží k ochraně před zamrznutím v zimě či přehříváním v létě. Hasiči kapalinu rozlitou v přízemí budovy odčerpali. Mimo objekt se fridex nedostal, životní prostředí to neohrozilo. Příčinou havárie byla technická závada na potrubí, řekla mluvčí hasičů Zuzana Strouhalová.
před 15 hhodinami
Načítání...