Karviná a Hodonín si od lázeňského statutu slibují rozvoj

Nahrávám video

Města Karviná a Hodonín se zařadila mezi léčebná lázeňská místa. Přinese jim to větší prestiž i možnost čerpat prostředky z dotačních titulů. Zároveň to pro ně znamená závazek chránit své přírodní léčivé zdroje i lázeňské prostředí. V ochranném území lázeňského místa nemůže vyrůst například průmyslová zóna, spalovna nebo noční podnik.

V Karviné dělníci právě dokončují lázeňskou kolonádu, která navazuje na park. Tato část území nově podle lázeňského zákona patří do ochranného pásma. Město si od projektu slibuje, že klientům zaručí větší klid během pobytu.

I lázně samotné investují do rekonstrukce a nové výstavby. „Máme úplně nový provoz – nové vybavení, vany, odpočívárny i prostory kabinek,“ popsala vedoucí balneoprovozu Lázní Darkov Jolana Tichá.

„Pokud získáme další dotační prostředky, chceme je nasměrovat do dalšího zkrášlování města – výsadby nové zeleně, rozšíření odpočinkových zón a doplnění mobiliáře, například laviček nebo vodních prvků, aby mohli lázeňští hosté i místní obyvatelé odpočívat na více místech a v příjemném prostředí,“ předesílá primátor Jan Wolf (SOCDEM).

Nahrávám video

Lázně v Karviné vznikly náhodou

Tradice léčebných lázní v Karviné sahá až do poloviny 19. století. Tehdy vznikly v Darkově léčebné koupele, nejstarší v republice. První lázeňská sezona tam byla zahájena v roce 1867.

Místo pro léčebné kůry vzniklo náhodou – během hledání uhelných slojí. Slaná jodobromová voda, která vytryskla ze země, je teď základem léčby cévních, gynekologických nebo kožních onemocnění a nemocí pohybového i nervového ústrojí.

O statut lázeňského místa usilovalo město Karviná spolu s lázněmi Darkov patnáct let. Snahy souvisejí s útlumem těžby černého uhlí a přeměnou tamního regionu. Těžba v posledním zdejším dole skončí na začátku příštího roku.

Nová pracovní místa jsou v regionu s nejvyšší nezaměstnaností v kraji potřeba. „Věříme, že s rozvojem lázeňství tady mohou vznikat pracovní místa v turistickém ruchu, v ubytování, i ve zdravotnictví a terapiích,“ poznamenal primátor.

Z lázeňského parku procházkou až k Baťovu kanálu

O získání statutu lázeňského místa od roku 2008 usiloval i Hodonín. V tamních lázních se, stejně jako v Karviné, léčí poruchy pohybového aparátu, cévního systému, neurologická onemocnění, gynekologické i kožní potíže. „Stanovení lázeňského místa je pro provozování léčebných lázní velmi důležité. Umožní další udržitelný rozvoj lázní ve prospěch prevence a léčení nemocí,“ uvedla jednatelka Lázní Hodonín Andrea Kubátová.

První pokusy o využití jodobromových vod jako přírodního léčebného zdroje se vztahují k roku 1953, kdy zde byl zachycen výskyt minerálních látek v odčerpávané vodě při těžbě ropy. Samotný provoz prvních léčebných lázní byl zahájen v roce 1979.

Město podle mluvčího Josefa Horníčka plánuje vybudovat promenádu, která by mohla propojit lázeňský park s přístavištěm na Baťově kanále, až tam vnější ochranné pásmo lázní sahá. Hodonínské lázně spolu se zoologickou zahradou a řekou Moravou patří podle něj k nejvyhledávanějším místům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 17 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 19 hhodinami

Příhraniční obce chtějí pitnou vodu od sousedů

Období sucha prohlubují v některých příhraničních regionech nedostatek vody. Zdroje na druhé straně hranice jsou přitom dostatečné, a města proto plánují propojit své vodovodní sítě. Spolupráci připravují polská Kudowa-Zdrój s Náchodem a rakouský Gmünd s Českými Velenicemi.
před 20 hhodinami

Při nehodě dvou aut na Brněnsku zemřeli dva lidé, čtyři se těžce zranili

Při nehodě dvou osobních aut u Pohořelic na Brněnsku zemřeli v sobotu vpodvečer dva lidé, další čtyři se těžce zranili. Silnice 53 byla v místě havárie několik hodin uzavřená, policie dopravu odkláněla. Nyní už je silnice otevřená.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Účastníci pochodu Pride upozorňují na trvající nerovnosti i společenskou atmosféru

Prahou v sobotu prošly desítky tisíc lidí, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje program až do večerních hodin. I kvůli nedávnému útoku na podobnou akci v Berlíně dohlížely na pražský průvod stovky policistů a antikonfliktní tým.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

VideoDomovu Mutice hrozí maximální pokuta. Neregistrovaná péče by mohla být trestná

Provozování nelegálních domovů pro seniory by mohlo být trestným činem. Nyní hrozí nanejvýš pokuta za poskytování služeb bez potřebné registrace. V mnoha případech provozovatelé pokutu řeší insolvencí a založí novou firmu. „Pak podnikají směle dál,“ popisuje náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlová (Naše Česko). Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku nelegálních zařízení desítky. Změnu chystá ministerstvo práce a sociálních věcí i na základě stále prověřovaného případu z Táborska, na který upozornila ČT. Krajský úřad Domovu Mutice zřejmě udělí maximální pokutu dva miliony korun.
8. 8. 2026

Demolici vyhořelé budovy ve Zlíně urychlilo částečné zřícení

Demolici vyhořelé výškové budovy v někdejším továrním areálu ve Zlíně, která pokračovala druhým dnem, v sobotu urychlilo zřícení její části. Trosky spadly na zem ve chvíli, kdy demoliční bagr hydraulickými nůžkami svrchu odstřihával zničená patra domu. Trosky se zřítily dovnitř prostoru, nikomu se nic nestalo, uvedl ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt. Práce speciálního stotunového bagru to zastavilo, po jejich odklizení bude na místě v neděli znovu pokračovat.
8. 8. 2026Aktualizováno8. 8. 2026

Řeky vysychají a podzemní vody ubývá. Hydrolog: Klíčem je zadržování vody

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.