Věda, hudba či sport patří mezi obory, v nichž Češi uspěli ve světě v roce 2025. A to například díky vědci Tomáši Cihlářovi či dirigentovi Jakubu Hrůšovi.
Virologa a biochemika Tomáše Cihláře magazín Time letos zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa. Jako vědecký pracovník ve firmě Gilead Sciences se zabýval vývojem antivirotik na bázi nukleotidových analogů, zejména přípravku Viread, který se stal hlavním lékem proti infekci HIV. Vede tým vědců pracujících na výzkumu nových látek pro léčbu mnoha virových onemocnění. Jeho tým například vyvinul přípravek remdesivir původně určený k boji s viry ebola a marburg, který se v době pandemie koronaviru využíval pro léčbu lidí s těžkým průběhem nemoci covidu-19.
Dirigent Jakub Hrůša od letoška působí jako hudební ředitel Královské opery v londýnské Covent Garden. Slavnou operní scénu řídí jako teprve druhý Čech – po Rafaelu Kubelíkovi, který tuto prestižní funkci zastával v padesátých letech minulého století. Hrůša opakovaně vystupuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry, a to jak v Evropě, tak ve Spojených státech či Asii. Už devět let zastává rovněž pozici šéfdirigenta Bamberských symfoniků. A od sezony 2028/2029 bude šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie.
V zahraničí – doslova – bodují i čeští sportovci. Třeba hokejista David Pastrňák se letos jako první Čech dostal potřetí za sebou přes hranici sta bodů v NHL. Ester Ledecká jako první sportovkyně v historii získala během jediného roku medaile na mistrovství světa dvou různých zimních sportů: dojela si pro bronz ve sjezdu na lyžích a na snowboardu pak dosáhla na zlato a stříbro. Ultramaratonec Radek Brunner zase jako první Čech vyhrál prestižní závod Spartathlon, při němž je třeba zdolat 246 kilometrů z Atén do Sparty.
Ale úspěchy byly i v dalších oborech. Například historička Kateřina Králová byla vybrána do rady nejprestižnějších evropských grantů ERC (Evropské rady pro výzkum). Zasedne v ní od ledna.
