V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
„My se dostaneme někam na číslo okolo 75 tisíc narozených dětí,“ uvedl člen výboru České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Antonín Pařízek.
Nízké počty porodů budou podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ještě minimálně dalších osm až deset let. „A tudíž síť hlavně základních porodnic, porodnic základní úrovně je v té hustotě, v jaké teď je, neudržitelná,“ poznamenal.
V Česku aktuálně funguje 84 porodnic. O osudu minimálně šesti z nich budou v příštím roce jednat pojišťovny. Zohlední právě počet porodů, kvalitu péče nebo dojezdové vzdálenosti. Přesná kritéria chtějí na jaře nastavit ve spolupráci s odbornou společností.
„Porod se posouvá do stále vyššího věku, v Praze je to zhruba 31 let, což vede k tomu, že ženy se spokojí třeba jenom s jedním dítětem,“ popsal primář Gynekologicko-porodnického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Kolek.
I kvůli velké konkurenci mezi zařízeními v hlavním městě se podle primáře v Krči propad porodnosti tady zastavil na pěti procentech, tedy pod celorepublikovým průměrem. Ten statistici odhadují na deset až na dvanáct procent.
Už v průběhu roku naplno dopadl například na porodnici v Prachaticích, která zavřela po prázdninách. Oddělení v Rychnově nad Kněžnou bude fungovat už jen do konce roku. „Co nás asi nejvíc trápí, je to, že tady máme teď novou budovu, a nebudeme mít plnohodnotné obory v nemocnici,“ sdělila v říjnu místostarostka Rychnova nad Kněžnou Jana Dreislová (ODS).
Místní proti uzavření podepisovali petici, pojišťovna už ale smlouvu zařízení neprodlouží. Další porodnice jsou na řadě. „Máme v tuto chvíli rozdiskutováno uzavírání nebo transformaci porodnic celkem u šesti poskytovatelů zdravotní péče. Máme na jaro 2026 dohodnutou sérií jednání s Českou gynekologicko-porodnickou společností, která by měla vést k lepší strukturaci sítě,“ vysvětlil náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči Jan Bodnár.
Očekávaný úbytek
A to s výhledem na příštích pět let. Odborná společnost označuje za bezpečnou hranici alespoň 600 porodů ročně. Tu už dnes nesplňuje třicet porodnic. Dalších šest by se pod ni při průměrném očekávaném úbytku narozených dětí mohlo dostat letos.
„Jestliže někde jsou dva porody denně a nastane nenadálá akutní kritická situace, tak personál se k takovým případům nedostane, aby je uměl bravurně zvládat,“ poznamenal Pařízek.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) je to hlavně o debatě s pojišťovnami. „Ale samozřejmě ministerstvo v tom má mít svou úlohu, je to hlavně práce s daty, to si myslím, že je jedna z klíčových věcí, na které se chci zaměřit,“ dodal.
Letos se soubor sbíraných dat o novorozencích rozšířil a nabíhá i plně elektronická forma hlášení z porodnic.
ČT získala data o porodech do konce listopadu od 55 zařízení. Tři čtvrtiny meziročně zaznamenaly pokles počtu narozených dětí, z toho patnáct minimálně o deset procent. Nejcitelněji se úbytek projevil v jedné z největších tuzemských porodnic, a to v pražském Podolí. V už zmíněném Rychnově nad Kněžnou se nenarodilo ani 300 dětí, šlo tak o další meziroční pokles o šestnáct procent. A velmi podobně dopadla Městská nemocnice v Ostravě.
Opačný trend, tedy nárůst počtu porodů, se týkal jen třinácti ze všech oslovených zařízení. Obvykle tam porodnost vzrostla jen mírně, a to o jednotky procent. Nárůst ve Vyškově je ovlivněn loňskou rekonstrukcí.
Statistický úřad zatím zveřejnil předběžná data o porodnosti za první pololetí. Je vidět, že oproti loňsku se narodilo o dvanáct procent méně dětí. Ve srovnání s rokem 2021 je to dokonce o třetinu méně.
