Denisa Čížková

Výdaje českého zdravotnictví příští rok znovu výrazně porostou. Ministerstvo zdravotnictví začíná pracovat na takzvané úhradové vyhlášce. Podle ní z veřejného zdravotního pojištění půjde na péči o pacienty 607 miliard korun, tedy o 36 miliard víc než letos. Za posledních devět let se suma více než zdvojnásobila. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) má ovšem ambici vytvořit na příští rok vyrovnanou úhradovou vyhlášku.

Základní zdravotní péči o pacienty přímo v jejich domovech by od příštího roku mohla posílit nová pozice terénní sestry praktického lékaře. Podle praktiků by pomohla dříve zachytit zhoršení zdravotního stavu pacientů a lépe je nasměrovat k další péči. Zástupci agentur domácí péče ale varují, že změna může oslabit zavedenou síť služeb. Na dohodu o úpravách návrhu mají praktici a agentury domácí péče čas do čtvrtka.

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.

Celkem o 24 miliard korun více zaplatí v příštím roce stát za své pojištěnce, tedy děti nebo důchodce. O mimořádné valorizaci by v pondělí měla rozhodnout vláda. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bez těchto peněz hrozil zdravotnictví kolaps. Opozice ale návrh kritizuje. Argumentuje tím, že navyšování plateb samo o sobě finanční problémy pojišťoven nevyřeší. A doporučuje zaměřit se na to, jak s penězi na péči nakládají.

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně jedná s lékaři o změnách hned v několika programech včasného záchytu některých typů rakovin. Platit by měly už od příštího roku. Nejvýrazněji by se měl proměnit screening rakoviny děložního čípku. Odborná společnost ale ještě bude k návrhu uplatňovat připomínky. Na preventivní kolonoskopie by se zase měly zkrátit čekací lhůty.

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.

Ministerstvo školství uvažuje o odkladu plného zavedení nové stravovací vyhlášky o rok, tedy na září 2027. Stravovací provozy tak mají získat víc času na přípravu zdravějších jídelníčků, které mají omezit sůl, cukr nebo instantní směsi a naopak přidat více zeleniny, luštěnin či ryb. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zároveň nevyloučil, že se pravidla ještě upraví podle zkušeností z praxe.

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.

Až tisíce korun a rovnou na účet. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce, aby takové odměny lidé nejpozději od ledna 2028 dostávali za to, že chodí na preventivní prohlídky. Na vyšetření k praktickému lékaři jednou za dva roky v současnosti dochází zhruba polovina Čechů, podle odborníků by měl být vyšší i zájem o screeningové programy, které dokáží včas zachytit rakovinu. Správní rada VZP ale upozorňuje na finanční dopady takového kroku. Podle opozice zase odměny za prevenci samy o sobě stačit nebudou.

Zastupitelé pražského magistrátu a Středočeského kraje opět otevřeli, po třech letech, debatu o vybudování kampusu pro tisíce středoškolských studentů. Například v pražských Letňanech je pro něj připraveno přes 80 hektarů rozvojového území. Podle některých hlasů by mohl vzniknout do šesti let a být zaměřen hlavně na technické obory. Vybudování kampusu by znamenalo investice v řádech miliard korun. O financování se Praha chce dělit se Středočeským krajem a také se státem. Letňany jsou zmiňovány i jako místo pro novou nemocnici. Pro ni už ministerstvo zdravotnictví zahájilo kapacitní studii.

Ministerstvo zdravotnictví chystá několik opatření, kterými chce snížit spotřebu alkoholu. Ta v Česku stále patří k nejvyšším na světě. Jednou z možností je podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) zákaz nočního prodeje ve večerkách nebo na čerpacích stanicích. Podpořil by ho například i národní protidrogový koordinátor Pavel Bém, naopak ministr pro sport a prevenci Boris Šťastný (Motoristé) je proti. Návrh má být hotový do léta a počítá také s přísnějšími pravidly pro reklamu či omezením prodeje alkoholu v blízkosti škol. Zákaz nočního prodeje by se v praxi dotkl především obyvatel velkých měst, zatímco v menších obcích je dostupnost alkoholu už nyní omezená, často jen na hospody.

Častější pocity vyhoření, a to už v nejmladším produktivním věku. To je téma nejen pro psychology, ale také zaměstnavatele. Ti chtějí rozšířit zdravotní benefity i o další možnosti péče o duševní zdraví. Příští týden se proto sejdou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle vedoucího psychologa z Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse bývají první příznaky vyhoření tělesné nebo psychické. Podle ředitele společnosti STADA ČR Martina Šlégra 71 procent Čechů říká, že někdy zažilo pocit vyhoření.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Zlepšuje se snaha o včasný záchyt jedné z nejagresivnějších chorob, kterou je rakovina slinivky. Ročně jí v Česku onemocní na 2700 lidí. Dalších pěti let se dožívají jen jednotky procent pacientů. Od června začnou praktičtí lékaři oslovovat k preventivnímu vyšetření nové pacienty s cukrovkou.

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.

Čtvrtina Čechů se hýbe méně než jednou měsíčně. Přibývá přitom těch, kteří za hlavní bariéru označují finanční náročnost sportů a v žebříčku oblíbenosti tak vedou dál outdoorové aktivity, například turistika nebo cyklistika, vyplývá z pravidelného průzkumu společnosti Multisport. Na druhé straně ale narostla i skupina lidí, kteří jsou ochotní vydat za sport měsíčně přes 1500 korun a zvedají návštěvnost posiloven. Polovina dětí pak podle průzkumu nemá pravidelný pohyb – některé školy proto zkouší tělesnou výchovu každý den.

Nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov se chce zaměřit na reorganizaci pojišťovny, na rychlejší vstup nových metod do hrazené péče nebo transformaci lůžkových oddělení. To má doprovázet taky nový mechanismus plateb. Závisely by na výsledcích léčby, ne jen na množství výkonů. Rozhodne ale až dohodovací řízení s poskytovateli péče. Změní se také způsob zvaní na onkologické screeningy, přičemž lidé s podezřeními na rychle se rozvíjející nádory by se měli dostat dříve k diagnostice.

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.

Zahraniční zkušenost během studia považuje 84 procent lidí za přínos pro budoucí pracovní uplatnění. Další největší výhodu vidí v posilování tolerance mezi kulturami. Více než tři čtvrtiny lidí si pak myslí, že by zahraniční pobyty měly být standardní součástí vzdělávání. Loni na ně dosáhlo skoro 46 tisíc uchazečů. Zájem vycestovat přes evropský program Erasmus roste a vláda chce posílit kapacitu. Záleží ale na tom, jak dopadne jednání o unijním rozpočtu na období od roku 2028. Česko jen letos vyčerpá z evropských peněz na Erasmus dvě a půl miliardy korun. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce, aby studenti odborných středních škol více jezdili do ciziny. Teď je jich kolem osmi tisíc ročně, zhruba polovina oproti nejpočetnější skupině vysokoškoláků.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) navrhl rozšíření odborníků, kteří budou moci očkovat proti chřipce. Týkat se má kromě lékárníků i všech odborných lékařů a všeobecných sester. Vojtěch chce návrh poslat v polovině roku do připomínkového řízení. Lékařská komora má proti očkování v lékárnách výhrady. Stát podle ní musí hledat účinnější nástroje, jak proočkovanost zvýšit.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.