Denisa Čížková

Vzácnou kostru Tyranosaura Rexe vydražili v New Yorku v přepočtu za rekordní částku miliardu korun. Jde o jeden z nejzachovalejších a největších exemplářů. Prodej znovu rozvířil debaty o tom, zda mají podobné výjimečné nálezy končit v soukromých sbírkách. Pravidla pro nálezy zkamenělin se liší podle země, typu vlastnictví pozemku a vědecké hodnoty nálezu. V Česku záleží na tom, kde a jak vzácnou fosilii člověk objeví. Za významný paleontologický nález, který je ze zákona třeba ohlásit například muzeím, odborníci obvykle považují kosterní pozůstatky. Pokud si laik není jistý, měl by se obrátit na vědecké instituce. V minulosti se v tuzemsku nalezl například čtyři centimetry dlouhý dinosauří zub nebo otisk stopy pravděpodobně menšího dravého dinosaura v lomu u Červeného Kostelce.

Malá Madlen, jejíž příběh loni vyvolal nebývalý zájem veřejnosti o dárcovství kostní dřeně, úspěšně dokončila léčbu. Tu lékaři dívce se vzácnou poruchou krvetvorby nasadili před rokem a v dalších měsících dávky medikace postupně snižovali. Poslední dávku imunosupresivní léčby Madlen dostala letos v květnu a nic jí tak už nebrání nástupu do mateřské školky. Díky příběhu Madlen byl loňský rok rekordní pro oba registry dárců kostní dřeně. Vstoupilo do nich přes 36 tisíc lidí, skoro třikrát víc než rok předtím. Do registru může vstoupit zdravý dospělý člověk vážící přes padesát kilo.

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.

Policie a ministerstvo vnitra upozornily, že děti čelí o prázdninách zvýšenému riziku v digitálním prostředí. Řada z nich se totiž v této době potýká s osamělostí a více času tak tráví v on-line prostředí. Nové preventivní video proto varuje například před nebezpečím takzvaného kybergroomingu. Případů, kdy pachatel pod falešnou identitou získává důvěru dítěte za účelem sexuálního zneužití, totiž přibývá. Klip popisuje, jak může vypadat manipulace, nátlak a ohrožení. I výzkumy upozorňují, že někteří školáci by souhlasili se schůzkou s cizím člověkem. Proto je důležitá například všímavost táborových vedoucích. Ministerstvo vnitra letos vyčlenilo zhruba 40 milionů korun například na linky bezpečí. Kromě nich peníze půjdou na pomoc ohroženým dětem nebo prevenci násilí. Zároveň experti opakovaně doporučují nedávat fotografie dětí na sociální sítě.

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali po tamním ničivém zemětřesení kolem čtyřiceti budov, vyprostili pět mrtvých, řekl velitel USAR týmu Petr Vodička, který se v neděli ráno spolu s dalšími vrátil do Česka. Odpoledne armáda uvedla, že se vrátila i druhá část týmu s materiálem, který převezl nákladní letoun zajištěný prostřednictvím programu NATO. Prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová ocenila působení Čechů medailemi.

Zákaz prodeje energetických nápojů do šestnácti let věku nebo omezení jejich dostupnosti třeba ve školách nebo automatech. Skupina poslanců přepracovává návrh, který měli politici na stole už v minulém volebním období. Předložit ho chce ještě letos. Pro regulaci je v této oblasti i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.

Výdaje českého zdravotnictví příští rok znovu výrazně porostou. Ministerstvo zdravotnictví začíná pracovat na takzvané úhradové vyhlášce. Podle ní z veřejného zdravotního pojištění půjde na péči o pacienty 607 miliard korun, tedy o 36 miliard víc než letos. Za posledních devět let se suma více než zdvojnásobila. Šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) má ovšem ambici vytvořit na příští rok vyrovnanou úhradovou vyhlášku.

Základní zdravotní péči o pacienty přímo v jejich domovech by od příštího roku mohla posílit nová pozice terénní sestry praktického lékaře. Podle praktiků by pomohla dříve zachytit zhoršení zdravotního stavu pacientů a lépe je nasměrovat k další péči. Zástupci agentur domácí péče ale varují, že změna může oslabit zavedenou síť služeb. Na dohodu o úpravách návrhu mají praktici a agentury domácí péče čas do čtvrtka.

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.

Celkem o 24 miliard korun více zaplatí v příštím roce stát za své pojištěnce, tedy děti nebo důchodce. O mimořádné valorizaci by v pondělí měla rozhodnout vláda. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bez těchto peněz hrozil zdravotnictví kolaps. Opozice ale návrh kritizuje. Argumentuje tím, že navyšování plateb samo o sobě finanční problémy pojišťoven nevyřeší. A doporučuje zaměřit se na to, jak s penězi na péči nakládají.

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně jedná s lékaři o změnách hned v několika programech včasného záchytu některých typů rakovin. Platit by měly už od příštího roku. Nejvýrazněji by se měl proměnit screening rakoviny děložního čípku. Odborná společnost ale ještě bude k návrhu uplatňovat připomínky. Na preventivní kolonoskopie by se zase měly zkrátit čekací lhůty.

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.

Ministerstvo školství uvažuje o odkladu plného zavedení nové stravovací vyhlášky o rok, tedy na září 2027. Stravovací provozy tak mají získat víc času na přípravu zdravějších jídelníčků, které mají omezit sůl, cukr nebo instantní směsi a naopak přidat více zeleniny, luštěnin či ryb. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zároveň nevyloučil, že se pravidla ještě upraví podle zkušeností z praxe.

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.

Až tisíce korun a rovnou na účet. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce, aby takové odměny lidé nejpozději od ledna 2028 dostávali za to, že chodí na preventivní prohlídky. Na vyšetření k praktickému lékaři jednou za dva roky v současnosti dochází zhruba polovina Čechů, podle odborníků by měl být vyšší i zájem o screeningové programy, které dokáží včas zachytit rakovinu. Správní rada VZP ale upozorňuje na finanční dopady takového kroku. Podle opozice zase odměny za prevenci samy o sobě stačit nebudou.

Zastupitelé pražského magistrátu a Středočeského kraje opět otevřeli, po třech letech, debatu o vybudování kampusu pro tisíce středoškolských studentů. Například v pražských Letňanech je pro něj připraveno přes 80 hektarů rozvojového území. Podle některých hlasů by mohl vzniknout do šesti let a být zaměřen hlavně na technické obory. Vybudování kampusu by znamenalo investice v řádech miliard korun. O financování se Praha chce dělit se Středočeským krajem a také se státem. Letňany jsou zmiňovány i jako místo pro novou nemocnici. Pro ni už ministerstvo zdravotnictví zahájilo kapacitní studii.

Ministerstvo zdravotnictví chystá několik opatření, kterými chce snížit spotřebu alkoholu. Ta v Česku stále patří k nejvyšším na světě. Jednou z možností je podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) zákaz nočního prodeje ve večerkách nebo na čerpacích stanicích. Podpořil by ho například i národní protidrogový koordinátor Pavel Bém, naopak ministr pro sport a prevenci Boris Šťastný (Motoristé) je proti. Návrh má být hotový do léta a počítá také s přísnějšími pravidly pro reklamu či omezením prodeje alkoholu v blízkosti škol. Zákaz nočního prodeje by se v praxi dotkl především obyvatel velkých měst, zatímco v menších obcích je dostupnost alkoholu už nyní omezená, často jen na hospody.

Častější pocity vyhoření, a to už v nejmladším produktivním věku. To je téma nejen pro psychology, ale také zaměstnavatele. Ti chtějí rozšířit zdravotní benefity i o další možnosti péče o duševní zdraví. Příští týden se proto sejdou s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle vedoucího psychologa z Národního ústavu duševního zdraví Marka Preisse bývají první příznaky vyhoření tělesné nebo psychické. Podle ředitele společnosti STADA ČR Martina Šlégra 71 procent Čechů říká, že někdy zažilo pocit vyhoření.

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Zlepšuje se snaha o včasný záchyt jedné z nejagresivnějších chorob, kterou je rakovina slinivky. Ročně jí v Česku onemocní na 2700 lidí. Dalších pěti let se dožívají jen jednotky procent pacientů. Od června začnou praktičtí lékaři oslovovat k preventivnímu vyšetření nové pacienty s cukrovkou.

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.