Porodnost

Důchodová reforma je nezbytným a zodpovědným krokem, zhodnotili Michal Chládek z Mladé ODS a Helena Martínková z Mladých Lidovců v Událostech, komentářích vládní snahy o penzijní reformu. Adam Knedlhans z Mladého ANO s ní nesouhlasí. Podle něj existuje alternativa, která zajišťuje důstojné důchody bez navyšování věku. Politici se shodli na nutnosti podpory mladé generace a zakládání rodin, přičemž zdůraznili zejména dostupné bydlení.

Rusko chce zakázat propagaci života bez dětí. Nový zákon ve čtvrtek prošel prvním čtením v tamním parlamentu. Za šíření této myšlenky na internetu, v médiích nebo v reklamě budou hrozit vysoké pokuty. Jde tak o další opatření, kterým chtějí úřady zvrátit nepříznivý trend klesající porodnosti.

Čínská vláda se rozhodla „bojovat“ s klesající plodností žen a jako už několikrát v minulosti se snaží vklínit do jejich rozhodování o mateřství. Úředníci ženám neváhají telefonovat, pokládat intimní otázky a dokonce i krátce po narození dítěte klepat na dveře. Vivian Wangová z New York Times (NYT) navštívila porodnice i úřad vlády pro plánování rodičovství v Pekingu a Nankingu a přinesla autentické svědectví.

Peking už nebude povolovat adopce dětí zájemcům ze zahraničí. Čínské úřady rozhodnutí nevysvětlily. Jedním z důvodů nečekaného kroku může být neustále klesající porodnost v zemi. Výjimkou zůstane adopce dítěte nebo nevlastního dítěte pokrevními příbuznými. Od roku 1992 adoptovali cizinci více než 160 tisíc čínských dětí – nejvíc si jich osvojili Američané. Zákaz se vztahuje i na rozjednané žádosti.

Do základních škol už za necelý měsíc zamíří podle odhadů ministerstva na 117 tisíc prvňáků. Je to podobné číslo jako v loňském roce. Jsou to děti narozené převážně v roce 2018, případně v závěru roku 2017. Z demografické křivky je patrné, že jsou to silnější ročníky – podobně jako ty, které v posledních dvou letech nastupovaly na školy střední. Řada obcí tak i během prázdnin pokračuje v navyšování kapacit škol.

Válka s Ruskem se stále silněji promítá v poklesu porodnosti na Ukrajině. Už před plnohodnotnou ruskou invazí se snižovala o sedm procent ročně, teď se ale situace zhoršuje, hlavně poblíž frontové linie. Třeba v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti se v roce 2022 narodilo 570 dětí, loni už jen 370 – třetina z nich v krytu. Situaci v místní porodnici mapovala zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Počet obyvatel České republiky za 1. čtvrtletí letošního roku klesl o 41 tisíc na 10,86 milionu. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Záporný výsledek vykázala i zahraniční migrace, když se do zahraničí vystěhovalo zhruba 62 300 lidí, desetkrát víc než v prvním čtvrtletí roku 2023. V pátek to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet sňatků, narozených dětí i zemřelých obyvatel se meziročně snížil.

SPD je podle jejího předsedy Tomia Okamury proti změnám v důchodovém systému, které navrhuje vláda. Zvyšování věku odchodu do penze považuje za tak zásadní problém, že pro reformu nezvednou poslanci opozičního hnutí ruce, i když vláda zohlednila některé jejich připomínky. Podle Okamury by se měla vláda soustředit spíše na sehnání peněz pro udržení současného systému. Za klíčovou považuje podporu porodnosti. Tomio Okamura byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Řecko má demografický problém. Obyvatelé stárnou a venkovské lokality se vylidňují. Zemi po hluboké ekonomické krizi zasáhla krize v porodnosti. Ta nyní dosahuje historicky nejnižších hodnot.

Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let, oznámil Český statistický úřad. Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94 700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21 600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73 tisíc obyvatel.

Polsko čelí demografické krizi. Porodnost je v zemi jedna z nejnižších v Evropě. V prosinci a lednu přišlo na svět poprvé v novodobé historii Polska méně než dvacet tisíc dětí za jeden měsíc. Úbytek obyvatelstva navíc zrychluje, nejvíc na venkově.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Porodnost v Česku je na rekordně nízkých hodnotách. Jak ukazují data z velkých nemocnic, vloni přišlo na svět tak málo dětí, že půjde o jeden z vůbec nejslabších populačních ročníků. Oproti předloňskému roku počty novorozenců klesly zhruba o devět procent. Navíc se podobným tempem snížily už druhý rok v řadě.

Rodiče dětí narozených od letošního 1. ledna dostanou od státu příspěvek 350 tisíc korun, o padesát tisíc více než loni. Celkově se ale porodnost snižuje. Už předloni meziročně klesla skoro o deset procent a další podobný propad očekává Ústav zdravotnických informací a statistiky i za loňský rok.

O Ukrajině se před válkou mluvilo jako o centru světového náhradního mateřství. Surogace je v zemi legální a hojně ji využívaly páry ze zahraničí. Zájem nepolevuje ani v současnosti, mnoho Ukrajinek ale před hrůzami války ze země uprchlo. I proto se teď kliniky obracejí s nabídkou mateřství za úplatek na cizinky, hlavně z postsovětských států, ale i z východní Asie. Situaci kolem náhradního mateřství mapovala na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Kvůli ruské invazi klesá na Ukrajině výrazně porodnost. Odchod lidí ze země a trvalé nasazení stovek tisíc mužů do armády se projevuje na demografických statistikách. Až poslední měsíce přinesly mírný obrat trendu.

Po antikoncepčních pilulkách jako ochraně před početím sáhnou tři z deseti žen v reprodukčním věku. Potvrzují to poslední dostupná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle nich si antikoncepční pilulky nechalo předepsat o polovinu méně žen než před 15 lety. Gynekologové, které Česká televize oslovila, se domnívají, že si ženy více uvědomují rizika vedlejších účinků, případně preferují jiné formy ochrany. Odborníci z klinické i analytické praxe ale mluví i o úbytku zájmu o pohlavní styk mezi mladistvými a mladými dospělými.

Porodnost v Česku se podle dat porodnic ve velkých městech blíží nejslabší úrovni z druhé poloviny 90. let. V prvním letošním pololetí ubylo novorozenců ve srovnání s minulým rokem téměř o desetinu. Naopak je v republice více cizinců než kdy dříve. Jejich počet již překročil milion, což je především důsledkem ruské agrese, která vyhnala velké množství Ukrajinců. Na některých místech, kde je přírůstek obyvatel nejrychlejší, není připravena potřebná infrastruktura.

Obce a kraje budou nejspíš muset začít pravidelně sledovat demografický vývoj, a to kvůli zřizování či rušení školek a škol. Minimálně jednou ročně by měly zjišťovat věkové složení obyvatel, počty přistěhovaných či počty odmítnutých žádostí o umístění dětí. Výslovně to ukládá chystaná novela o dětských skupinách se změnami školského zákona, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh počítá také s tím, že by tříleté děti měly mít místo ve spádové školce zaručené. Dosud žádné plošné systematické plánování školních kapacit s ohledem na porodnost a migraci nikdo nedělal, což vedlo k nedostatku míst s dorůstáním silnějších ročníků do věků nástupu do školek a různých typů škol.

V Jižní Koreji pokračuje vyhrocená debata o klesající porodnosti. V dvaapadesátimilionové zemi je nejnižší na světě. Na jednu ženu připadá méně než jedno dítě. Hrozí tak stárnutí a vymírání populace. Úřady zvažují nejen podporu rodin s dětmi, ale také odstranění diskriminace – třeba v podobě takzvaných bezdětných zón na veřejných místech.

Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.

Japonsko, třetí největší ekonomiku světa, ohrožuje stárnutí a úbytek obyvatel. Podle odhadů klesne do roku 2050 jejich počet pod sto milionů, to je o pětadvacet milionů méně než dnes. Třetina je starších pětašedesáti let a rodí se méně dětí než dřív. Úbytek pociťuje zejména venkov, z něhož se lidé stěhují do měst. Mnoha komunitám hrozí zánik.

Poprvé za téměř tři století se mění čelo pomyslného žebříčku nejlidnatějších zemí planety. Podle analytiků z Organizace spojených národů (OSN) má Indie v těchto dnech dosáhnout počtu 1,42 miliardy obyvatel, a předstihnout tak Čínu. Ekonomové rovněž předpovídají, že tato země, kde je polovina obyvatel mladších třiceti let, bude v příštích letech nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.

Zástupci vládních stran se neshodují na možných změnách u rodičovského příspěvku. Hovoří se jednak o jeho celkovém zvýšení, což se ale nezamlouvá ministrovi financí, i o zkrácení maximální délky čerpání ze čtyř na tři roky. Proti tomu je ministr práce a sociálních věcí, i když jeho připravovaná strategie rodinné politiky by se měla soustředit i na zvýšení kapacit péče o děti rodičů, kteří se chtějí vrátit do práce dříve.