Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Nahrávám video

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.

Ruské ministerstvo zdravotnictví v únoru schválilo nové směrnice s doporučeními, aby zdravotníci posílali ženy, které nechtějí mít děti, k psychoterapeutům s cílem „podpořit u nich pozitivní postoj k mateřství“. Ale podle žen, se kterými AFP hovořila, nebude plán fungovat. „Nevidím se jako matka a nevidím ani žádný důvod, proč by mě dítě učinilo šťastnější,“ řekla pětadvacetiletá IT odbornice Marija. „Možná svůj názor změním. Ale tento stát dělá vše pro to, aby se tak nestalo,“ dodala.

Rusko čelí demografické krizi, kdy porodnost činí 1,4 dítěte na ženu, což je hluboko pod hranicí 2,1 dítěte, kterou demografové považují za potřebnou k zachování populace na současné úrovni. Nasazení stovek tisíc mladých mužů do bojů na Ukrajině za poslední čtyři roky problém ještě zhoršilo.

Ruský vládce Vladimir Putin opakovaně varuje, že země by mohla čelit „úplnému vymření“, pokud se nízká porodnost nezmění. Marija ale vládní snahy vyvést zemi z demografické stagnace popsala jako „k pláči“.

Podle obyvatelky Moskvy Maji Bajdakovové je opatření velmi ponižující. „Jsem právnička a je to diskriminační ve vztahu k ženským právům,“ tvrdí Bajdakovová, která se zatím nerozhodla, jestli bude mít děti, nebo ne. Je přesvědčena, že rozhodnutí je pouze její osobní věcí. „Každá dospělá a samostatná žena sama rozhoduje o svém životě. A teď vedení mé země říká, že ne. Ty nemůžeš sama rozhodovat o svém životě, o svém těle a o svém zdraví,“ kritizuje.

Stejně uvažuje i jedenačtyřicetiletá Moskvanka Julia Konopčenková. Příkazy podle ní k ničemu nevedou. „Lidé, kteří dělají tato principiální rozhodnutí, vůbec nechápou ruskou ženu. Oni nerozumí realitě, neví, jaké jsou zásadní příčiny, proč ženy nechtějí rodit,“ věří.

Demograf odhalil utajování dat o porodnosti, Rusko ho označilo za zahraničního agenta

Uznávaný ruský demograf Alexej Rakša loni odhalil, že tamní statistický úřad začal utajovat některá data o nízké porodnosti. Ruské úřady ho velmi rychle umlčely. Udělaly z něj totiž zahraničního agenta.

„Nemohu v Rusku pracovat, nemohu tady dostávat peníze. Nemohu taky prodat nebo pronajmout svůj byt. Nemůžu v Rusku dělat cokoli legálního,“ stěžuje si Rakša.

Podle posledních dostupných údajů se v roce 2024 narodilo v Rusku 1,22 milionu dětí, tedy nejméně od roku 1999.

„Kruté a naprosto neúčinné“

„Utahování šroubů, znemožnění přístupu k bezpečným potratům, vymývání mozků lidem, chvástání se údajně velkými příspěvky (na děti) a posílání žen k psychologům – to je kruté a naprosto neúčinné,“ má jasno výše zmíněná IT odbornice Marija. „Každý ví, co ženy opravdu chtějí: sociální jistoty, odpovídající příjmy, dostupné bydlení a ze všeho nejvíce klid a bezpečí,“ vyjmenovala.

Vedle nových doporučení posílat ženy k psychoterapeutům zakázali ruští zákonodárci i takzvané „propagování bezdětnosti“, kdy postavili mimo zákon debaty v médiích o rozhodnutí nemít děti. Těm, kdo zákaz poruší, hrozí pokuta až 400 tisíc rublů (104 tisíc korun). Úřady v uplynulých letech také zpřísnily zákony o potratech, kdy donutily soukromé kliniky ve většině regionů tento zákrok zakázat.

„Nejdříve je třeba vytvořit podmínky, které by ženu skutečně přiměly chtít dítě. A ne na ni jakkoli tlačit,“ řekla devětadvacetiletá Anastasija, která je dětskou rehabilitační specialistkou. Upřesnila, že důvody, proč dítě nechce, jsou pro ni finanční.

„Moje měsíční výplata činí asi sto tisíc rublů (26 tisíc korun). Nevím, jak by dnes bylo možné našetřit si na byt,“ prohlásila. Pokračující ruský útok na Ukrajinu a mezinárodní sankce mimo jiné zažehly inflaci. Úroky hypoték tak vyletěly až na dvacet procent.

Ženy by podle dvojnásobné matky měly mít právo nemít děti

Anastasija ale poukázala také na „chybějící otcovskou kulturu“. V Rusku, vysvětlila, se jen málo mužů podílí na výchově potomků. Po rozvodu muž odejde a žena zůstane na děti sama, nastínila. Rusko má podle různých průzkumů navíc jednu z největších rozvodovostí na světě.

Učitelka angličtiny Margarita, která nemůže mít děti ze zdravotních důvodů, se obává, že iniciativa ministerstva zdravotnictví „způsobí ještě více škod na duševním zdraví žen, protože je postaví na úroveň vyvrhelů“.

Iniciativu ale kritizují i matky, se kterými AFP hovořila. „Věřím, že žena má mít právo nechtít dítě. Proč rodit, když nechcete? Proč nutit ženy přivést na svět nechtěné potomky?“ nechápe pětačtyřicetiletá lékařka a dvojnásobná matka Irina.

Naopak muži dotazovaní AFP byli méně znepokojeni. Směrnici ministerstva zdravotnictví považuje devětačtyřicetiletý Maxim za pouhé doporučení. A rozhodnutí nemít děti? „To je nezdravé,“ nechal se slyšet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 18 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 18 hhodinami
Načítání...