Zahraniční agent

Slovensko mění pravidla pro neziskové organizace. Řada z nich se bude muset povinně označit za lobbisty. Novela zákona sice upustila od pojmu zahraniční agent, který odmítá Evropská komise, ale podle kritiků to podstatu věci nemění. Poslanci se mají zněním legislativy zabývat v nejbližších dnech.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Ruský vojenský soud v pondělí odsoudil ruskou režisérku Jevgeniji Berkovičovou a dramatičku Svetlanu Petrijčukovou za jejich divadelní hru, dříve oceněnou prestižní cenou, k šesti letům vězení. Obě ženy byly obviněny a posléze odsouzeny za schvalování terorismu kvůli hře Finist, jasný sokol, pojednávající o ženách, které se rozhodnou provdat za islámské bojovníky a vydat se za nimi do Sýrie. Agentura AP označila rozsudek za nejnovější zásah v neutuchajícím tažení proti disentu, které se v Rusku vystupňovalo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety.

Proti agresi na Ukrajině a politice ruského vládce Vladimira Putina je podle dlouhodobých průzkumů zhruba pětina Rusů. O jejich hlasy bude v zářijových místních volbách usilovat nová protiválečná a prozápadní koalice Občanské iniciativy a vznikající strany Úsvit. V jejím čele stojí Jekatěrina Duncovová, která se chtěla postavit Putinovi. Úřady jí to však kvůli údajným formálním chybám nepovolily. Opozice varuje, že regionální hlasování bude nejspíš opět zmanipulované.

Kreml opět přitvrdil vůči opozičním hlasům v zemi. Podle nové legislativy musí poslanci a zastupitelé, kteří dostali nálepku „zahraniční agent“, do 180 dnů tento status změnit, jinak nemohou v ruské politice pokračovat. Ve volbách už také nesmí kandidovat.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Gruzínský parlament ve středu schválil ve druhém čtení návrh zákona o „zahraničních agentech“. Ten zavádí povinnost pro organizace financované ze zahraničí registrovat se jako agenti zahraničního vlivu. Podobnou normu zneužívá ruský režim k potírání opozice. Návrh vyvolal další velký protest, policie ho podobně jako v úterý rozháněla slzným plynem.

Válka na Ukrajině ztížila život řadě ruských autorů, kteří ve své zemi čelí stále tvrdší cenzuře, a jejich díla mizí z obchodů. Ruské úřady předávají seznam zakázaných spisovatelů i knihovnám. Týkají se takzvaných „zahraničních agentů“, kritiků ruské invaze na Ukrajinu nebo děl, v nichž se objevuje tematika sexuálních menšin. Jak zjistil nezávislý zpravodajský server Bumaga na případu Petrohradu, některé knihovny zakázané spisovatele nadále nabízejí, i když pouze na vyžádání. V případě knihoven totiž Rusko zatím k výraznějším postihům nepřistupuje, píše nezávislý web Meduza.

V loňském roce bylo v Rusku na seznam zahraničních agentů zařazeno skoro 230 lidí, médií nebo organizací. Tímto hanlivým názvem ruské úřady označují všechny, kdo jsou podle nich pod zahraničním vlivem. Celkem jde už o 742 subjektů. Kreml tak cíleně umlčuje svoje kritiky.

Rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová zůstane ve vazbě až do 5. prosince. Rozhodl o tom soud v Kazani. Ruské úřady ženu zadržely minulý týden. Podle Výboru na ochranu novinářů se zaměstnankyně Svobodné Evropy / Rádia Svoboda (RFE/RL) v Rusku nezaregistrovala jako zahraniční agentka a nyní jí hrozí trest až pět let vězení. Kurmaševová vinu odmítá. V Rusku je několik měsíců zadržován i další novinář s americkým občanstvím Evan Gershkovich.

Další protest gruzínské opozice v centru metropole Tbilisi. Příznivci proevropsky orientovaných stran na něm požadovali zrušení povinné vojenské služby. Chtějí, aby Gruzie měla stejně jako většina zemí Severoatlantické aliance pouze profesionální armádu.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu. Uvedla to agentura TASS. Všichni vyloučení se na začátku března podepsali pod prohlášení, upozorňující na rizika a důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Rusko nařídilo uzavření zpravodajské kanceláře německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle v zemi, zruší akreditaci jejím zaměstnancům a zakáže její vysílání na území federace. Ve čtvrtek o tom informovaly tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Moskva podle nich tento krok činí v reakci na nedávný zákaz vysílání ruské státní televize RT (dříve Russia Toda) v Německu. Ředitel Deutsche Welle označil ruské kroky za přehnané a absurdní, společnost se hodlá právně bránit.

Moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial –⁠ sesterské organizace Mezinárodního Memorialu, o jehož zrušení rozhodl ruský nejvyšší soud o den dříve. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nich tak soud vyhověl žádosti prokuratury, která středisko mimo jiné obvinila z porušení zákona o „zahraničních agentech“. Zástupci sdružení označují obvinění proti nim za politicky motivovaná. Právnička Memorialu Marija Ejsmontová uvedla, že se uskupení proti verdiktu odvolá.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval internetový server projektu OVD-Info, který sleduje v Rusku zásahy policie. Informovala o tom ruská média, podle nichž úřad jednal na základě rozhodnutí soudu, jenž dospěl k závěru, že cílem projektu je propagace terorismu a extremismu. Podle kritiků je to další krok Kremlu k umlčení jemu nepohodlných médií.

Ruská ekonomika se ukázala v době pandemie nemoci covid-19 „připravenější na takové šoky“ než ekonomiky jiných států a rychleji se obnovuje poté, co poklesla jen o tři procenta. Posluchače o tom v Moskvě ujistil ruský prezident Vladimir Putin v jedné z odpovědí na své výroční tiskové konferenci. Jako nespravedlivou odmítl kritiku, že Moskva zavinila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě.

Ruský státní mediální holding Rossija segodňa, známý spíše pod anglickou zkratkou RT jako Russia Today, usiluje o výlučná práva a monopol na značku „zahraniční agent“. Upozornil na to nezávislý zpravodajský server Meduza v souvislosti s žalobou RT proti moskevskému obchodu Feelosophy Store, který začal nabízet trička s potiskem „zahraniční agent“ právě na podporu Meduzy. Té tuto hanlivou nálepku přiřkly úřady letos na jaře.

Ruský nejvyšší soud odročil jednání o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial na 14. prosinec. Jednu z nejstarších a nejrespektovanějších lidskoprávních skupin v Rusku přišly v den zahájení procesu podpořit stovky lidí. Organizace Memorial proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.

Memorial je nejvýznamnější lidskoprávní organizace v Rusku. Její rozpuštění, o něž ruská generální prokuratura žádá tamní Nejvyšší soud, by se mělo přehodnotit, uvedl v sobotu na Twitteru český ministr zahraničních věcí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD). Konec organizace by považoval za ztrátu pro ruský lid, doplnil.

Ruská generální prokuratura požádala tamní nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. Jako důvod žalobci uvedli, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Memorial se plánuje odvolat. Podle Rady Evropy by jeho rozpuštění bylo další zničující ranou pro občanskou společnost v Rusku.

Zisk Nobelovy ceny za mír neznamená, že by šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov nemohl být prohlášen za „zahraničního agenta“. Prohlásil to šéf Kremlu Vladimir Putin. Muratov minulý týden obdržel prestižní ocenění společně s filipínskou novinářkou Mariou Ressaovou za boj za svobodu slova. V Rusku v poslední době sílí potlačování nezávislých médií a mezi nástroje represí patří i zákon o „zahraničních agentech“.

Parlamentní volby v Rusku by i podle průzkumu nezávislého Analytického centra Jurije Levady vyhrála strana Jednotné Rusko. Podle jejího zjištění ale dalo vládní straně prezidenta Vladimíra Putina svůj hlas méně Rusů, než uvádějí oficiální výsledky. Nevládní analytické centrum, v Rusku označené za zahraničního agenta, chce svá zjištění zveřejnit příští týden. Česká televize je získala v předstihu.