Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Nahrávám video

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

„Je to určitě snaha o transparentnost,“ uvedl Vondráček. „Ti, kteří čerpají peníze z veřejných rozpočtů, by měli toto vykazovat,“ zdůvodnil nová pravidla. Tyto organizace by dle Vondráčka měly být transparentnější než ti, kteří fungují zcela nezávazně a nepobírají prostředky z veřejných peněz.

Vondráček ještě zmínil neziskové organizace, které dostávají peníze ze zahraničí. „U těch chceme, aby toto bylo transparentně vyjeveno,“ zmínil s odkazem na možný registr těchto subjektů. Doplnil, že by politické neziskovky neměly dostávat peníze z veřejných rozpočtů. Financovat by je prý měli ti, kteří jejich názorům „fandí“, měly by působit coby nevládní organizace.

Richterová souhlasila, že Piráti rovněž chtějí transparentnost, ovšem „ne šikanu lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním nebo kteří naplňují svoje ústavní právo se sdružovat ve spolcích a fungovat v nich“. V této souvislosti odkázala na ústavně garantované právo na soukromí.

„To, jakým směrem míří vládní návrhy, zavání tím, že chcete vytvořit obrovský klacek na neziskovky, které nejenom že se vám nelíbí, protože upozorňují třeba na možnou korupci nebo možnou nekompetenci ve státní správě,“ pokračovala Richterová. Organizace mohou být dle ní nezávislejší díky tomu, že fungují v kontaktu se zahraničím.

Kdyby prý vládním poslancům tak moc záleželo na transparenci, tak ji dle Richterové sami dodržují. Zmínila například chybějící účetní dokumenty Mladých Svobodných ve Sbírce listin. Vondráček argumentoval, že spolek funguje prvním rokem a dokument se tam určitě objeví.

„Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ navázal Vondráček. V tomto případě nebudou mít uskupení nijak změněné fungování, připojil. V případě, že se sdružuje a čerpá peníze daňových poplatníků, bude muset podle něj „snést přísnější kritéria“.

Rozlišování politických neziskovek

Moderátorka Řezníčková se tázala, kdo bude určovat, co je politická neziskovka a co nikoliv. Poukázala na to, že pokud charita zmíní, že například „stát špatně financuje sociální služby“, tak už tím hovoří do politiky. Vondráček reagoval, že agendou charity není dosahovat svých politických cílů.

V případě organizace Člověk v tísni Vondráček uvedl, že má část agendy politickou a část nepolitickou. „Buďto se bude muset politické agendy vzdát, nebo se vzdá peněz z veřejných rozpočtů,“ tvrdí.

„Tohle je skutečný cíl této vlády – umlčet nepohodlné,“ reagovala Richterová. Nejde prý o transparentnost, ale o umlčení nezávislé kontroly moci. Jde podle ní o „ruský zákon“, kde se prý zpočátku rovněž hovořilo o transparentnosti, nakonec však označují organizace a lidi za zahraniční agenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 20 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled