Člověk v tísni

Pokud někdo říká, že ho válka unavuje, staví se lhostejně k naší budoucnosti, prohlásil v sobotu odpoledne prezident Petr Pavel na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu! k blížícímu se čtvrtému výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč následně poděkoval Čechům za podporu. Vystoupili také rodiče padlých českých dobrovolníků nebo svědci ruských zvěrstev. Shromáždění podobného rázu se konala i v dalších městech v republice.

Zájem o doučování zdarma pro děti roste, České televizi to potvrdily oslovené organizace. Ty se ale často potýkají s nedostatkem dobrovolníků. Největší zájem je o individuální doučování. Dětem ze znevýhodněného prostředí ho nabízí například Člověk v tísni. V některých oblastech ale musí rodiny čekat na termín měsíce, v Praze až dva roky. Doučování zdarma pro všechny děti dlouhodobě nabízí i některé knihovny. Několik z nich, jako například v Sezimově Ústí, už ale muselo kvůli nedostatku dobrovolníků doučování přerušit.

Blížící se čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu připomene v Česku řada akcí. Například v sobotu se sejdou lidé v Praze na Staroměstském náměstí, shromáždění se zúčastní i prezident Petr Pavel. V Hradci Králové si budou moct zájemci vyzkoušet pletení maskovacích sítí, v Liberci symbolicky ozdobí Strom Naděje. Chybět nebudou ani benefiční koncerty, výstavy, filmy i každoroční speciální vysílání Operace Naděje pořádané organizací Dárek pro Putina.

Poslanci zrychleně v prvním čtení schválili návrh na odložení vyplácení superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor o čtvrt roku. Změní se zřejmě také částky životního minima od července místo od května. Sněmovna podpořila v úvodním kole i návrh koalice a ODS na změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Opozice ani posedmé neprosadila projednání návrhu na odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny.

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.

Žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách, ale platí za to i násobně víc, než kdyby bydleli v moderním bytě. To je podle úřadu případ desítek lidí v Chrasti na Chrudimsku. Majitel bývalé továrny je tam ubytoval v budovách, které vůbec pro bydlení nejsou určené. A to samé dělá i v jiných městech. Úřady o tom mluví jako o typickém příkladu obchodu s chudobou, ale neví si s tím zatím rady. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Ochrana před zneužitím podoby v pornografii, snazší rozvody, pevné termíny regionálních voleb, podpora lidem ohroženým bytovou nouzí nebo větší pomoc obětem trestných činů. To jsou některé ze změn v zákonech, které začnou platit od 1. ledna 2026. ČT24 připravila přehled těch nejzásadnějších.

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali jmenování nové vlády ANO, SPD a Motoristů a s tím spojené převzetí jednotlivých resortů novými ministry. Debata se týkala také předvánočního období. Pozvání přijali bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek, spisovatelka, kuchařka a gastronomická novinářka Dita Pecháčková, výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek a herec Jan Antonín Duchoslav. Moderoval Lukáš Dolanský.

Zástupci Skupiny D tvrdí, že nikdy nevyvezli drony na Ukrajinu bez řádné licence a nikdy si z veřejné sbírky nevyplatili ani korunu. Protože chtěli, aby jejich aktivity byly transparentní, prováděli pravidelné audity. Řekli to na tiskové konferenci, kterou svolali v reakci na zprávy o tom, že Vojenská policie prověřuje jednoho z jejich dodavatelů. Skupina D byla založena na konci roku 2023, stojí za projekty jako Drony Nemesis nebo Charlie One.

Občanská válka v Sýrii vyvolala kromě jiného jednu z největších uprchlických krizí moderní historie. Do zahraničí nebo jiné části samotné Sýrie uteklo přes 13 milionů lidí. Zhroucení Asadova režimu na konci roku 2024 otevřelo dveře pro návrat uprchlíků do jejich domovů. S ročním odstupem je ale zřejmé, že skutečně masové návratové migraci stojí v cestě celá řada překážek. Mnoho lidí se vzhledem k válečné destrukci nemá kam vrátit. Od návratu odrazuje také zoufalá humanitární situace v zemi. V neposlední řadě hraje roli fakt, že velká část uprchlíků si již vybudovala trvalý domov jinde, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.

Ministerstvo spravedlnosti chystá navýšení odměn a náhrad pro exekutory, a to od prvního ledna 2026. Důvodem je zejména inflace z předchozích let, sdělil ve středu úřad. Zároveň odmítl kritiku Konsorcia dluhových poraden, podle nějž se vláda v demisi snaží změnu exekutorského tarifu prosadit rychle a mimo veřejnou kontrolu. Návrh ministerské vyhlášky nyní projednávají pracovní komise Legislativní rady vlády.

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.

Měsíc od spuštění největší reformy sociální podpory za poslední roky zatím lidé podali přes dvě stě tisíc žádostí o takzvanou superdávku. Z toho skoro čtyřicet procent on-line, vyplývá z dat ministerstva práce. Jednotnou dávku, která nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, pravděpodobně čekají další úpravy. Koalice ANO, SPD a Motoristů už avizovala, že chce systém zrevidovat.

Jen v Evropské unii žije zhruba 4,5 milionu ukrajinských uprchlíků. Celkový rozsah nuceného vysídlení způsobeného ruskou agresí je ale mnohem větší. Často opomíjeným faktem je, že asi čtyřicet procent všech lidí, kteří utekli z domovů, zůstává uvnitř hranic samotné Ukrajiny. Mezi vnitřně vysídlené osoby neboli IDPs patří zhruba každý osmý obyvatel země. Každodenní život vnitřních uprchlíků poznamenává chudoba, obtížné hledání práce a nedostatek bydlení. Stát se uprchlíkům snaží pomoci mnoha způsoby, ale zdaleka ne vždy efektivně. O situaci po cestě na východ Ukrajiny píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.

Masivní požár v ukrajinském Dnipru zničil centrální sklad Člověka v tísni. Nezisková organizace v těchto prostorách skladovala pomoc na celou zimu a plánovala ji postupně předat lidem na frontové linii. Šlo například o brikety, stavební materiál na opravu domů či hygienické potřeby. Škody organizace odhaduje na dvacet milionů korun. Příčina požáru není známá, má ji odhalit probíhající vyšetřování. Nešlo však o ruský útok. Úřady odmítly oficiálně situaci komentovat, podle zdrojů štábu ČT však Ukrajinci v místě skladovali i vojenský materiál, který mohl oheň způsobit.

Rok po povodních, které loni v září zasáhly především Moravu a Slezsko, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. A obyvatelé stále pracují na obnově bydlení. Dárci na pomoc domácnostem poslali 950 milionů korun. V zasažených oblastech stále působí pracovníci humanitárních organizací. Vláda vyčíslila celkové škody na majetku na 70,6 miliardy korun.

Sýrie se nachází v zuboženém stavu, je ovšem před obrovskou konjunkturou. Musí jen zvládnout přerod z totalitárního státu, řekl český chargé d’affaires v Sýrii Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Za důležitý úkol diplomacie na místě označil pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Dlouhodobou přítomnost českých diplomatů v blízkovýchodní zemi považuje Pivoňka za opodstatněnou. „Naplnění diplomacie je být i v místech, která možná morálně neodpovídají ideologii vlastního státu, ale naše práce je neideologizovat zahraniční politiku,“ uvedl.

V mnoha fázích jsme si už říkali, že hůře být nemůže, ale bohužel je to apokalyptická situace, která se v Gaze vyvíjí, a ta obrazová svědectví, která teď přicházejí, tak to velice dobře ilustrují, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. Situace se podle něj navíc stále zhoršuje.

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

Deník Ha'arec s odvoláním na údaje úřadu OSN tvrdí, že počet dětí v Pásmu Gazy trpících vážným stupněm podvýživy prudce vzrostl na 8,8 procenta. Ve středu vjelo do Pásma Gazy sedmdesát kamionů s humanitární pomocí, a to převážně s potravinami, uvedl ve čtvrtek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Izrael tvrdí, že pomoc se snaží sabotovat teroristé z Hamásu a jeho stoupenci.

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.