Člověk v tísni

Ministerstvo spravedlnosti chystá navýšení odměn a náhrad pro exekutory, a to od prvního ledna 2026. Důvodem je zejména inflace z předchozích let, sdělil ve středu úřad. Zároveň odmítl kritiku Konsorcia dluhových poraden, podle nějž se vláda v demisi snaží změnu exekutorského tarifu prosadit rychle a mimo veřejnou kontrolu. Návrh ministerské vyhlášky nyní projednávají pracovní komise Legislativní rady vlády.

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.

Měsíc od spuštění největší reformy sociální podpory za poslední roky zatím lidé podali přes dvě stě tisíc žádostí o takzvanou superdávku. Z toho skoro čtyřicet procent on-line, vyplývá z dat ministerstva práce. Jednotnou dávku, která nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, pravděpodobně čekají další úpravy. Koalice ANO, SPD a Motoristů už avizovala, že chce systém zrevidovat.

Jen v Evropské unii žije zhruba 4,5 milionu ukrajinských uprchlíků. Celkový rozsah nuceného vysídlení způsobeného ruskou agresí je ale mnohem větší. Často opomíjeným faktem je, že asi čtyřicet procent všech lidí, kteří utekli z domovů, zůstává uvnitř hranic samotné Ukrajiny. Mezi vnitřně vysídlené osoby neboli IDPs patří zhruba každý osmý obyvatel země. Každodenní život vnitřních uprchlíků poznamenává chudoba, obtížné hledání práce a nedostatek bydlení. Stát se uprchlíkům snaží pomoci mnoha způsoby, ale zdaleka ne vždy efektivně. O situaci po cestě na východ Ukrajiny píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.

Masivní požár v ukrajinském Dnipru zničil centrální sklad Člověka v tísni. Nezisková organizace v těchto prostorách skladovala pomoc na celou zimu a plánovala ji postupně předat lidem na frontové linii. Šlo například o brikety, stavební materiál na opravu domů či hygienické potřeby. Škody organizace odhaduje na dvacet milionů korun. Příčina požáru není známá, má ji odhalit probíhající vyšetřování. Nešlo však o ruský útok. Úřady odmítly oficiálně situaci komentovat, podle zdrojů štábu ČT však Ukrajinci v místě skladovali i vojenský materiál, který mohl oheň způsobit.

Rok po povodních, které loni v září zasáhly především Moravu a Slezsko, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. A obyvatelé stále pracují na obnově bydlení. Dárci na pomoc domácnostem poslali 950 milionů korun. V zasažených oblastech stále působí pracovníci humanitárních organizací. Vláda vyčíslila celkové škody na majetku na 70,6 miliardy korun.

Sýrie se nachází v zuboženém stavu, je ovšem před obrovskou konjunkturou. Musí jen zvládnout přerod z totalitárního státu, řekl český chargé d’affaires v Sýrii Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Za důležitý úkol diplomacie na místě označil pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Dlouhodobou přítomnost českých diplomatů v blízkovýchodní zemi považuje Pivoňka za opodstatněnou. „Naplnění diplomacie je být i v místech, která možná morálně neodpovídají ideologii vlastního státu, ale naše práce je neideologizovat zahraniční politiku,“ uvedl.

V mnoha fázích jsme si už říkali, že hůře být nemůže, ale bohužel je to apokalyptická situace, která se v Gaze vyvíjí, a ta obrazová svědectví, která teď přicházejí, tak to velice dobře ilustrují, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. Situace se podle něj navíc stále zhoršuje.

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

Deník Ha'arec s odvoláním na údaje úřadu OSN tvrdí, že počet dětí v Pásmu Gazy trpících vážným stupněm podvýživy prudce vzrostl na 8,8 procenta. Ve středu vjelo do Pásma Gazy sedmdesát kamionů s humanitární pomocí, a to převážně s potravinami, uvedl ve čtvrtek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Izrael tvrdí, že pomoc se snaží sabotovat teroristé z Hamásu a jeho stoupenci.

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.

Na nekončící masivní ruské bombardování civilních objektů na Ukrajině reaguje řada Čechů opakovanou podporou sbírek. Třeba iniciativa Dárek pro Putina vybrala šedesát milionů na nákup houfnic D-30 pro ukrajinskou civilní rozvědku. Pro ni chce iniciativa pořídit i pět set útočných dronů. Češi přispívají i na humanitární projekty. Třeba iniciativa Koridor na Ukrajinu v pondělí vypravila kamion se zdravotnickým materiálem a okny. Na civilisty se soustředí i Charita Česká republika či Člověk v tísni.

Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

V Pásmu Gazy bylo od konce května zabito nejméně 798 Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s touto pomocí. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Izraelská armáda podle agentury AFP tvrdí, že si vzala z incidentů ponaučení.

Na Jesenicku se po loňské zářijové povodni objevilo několik mobilních domů, které mohou sloužit jako náhradní bydlení. Do budoucna ale na místě zůstat nemohou, protože územní plány obcí s tímto typem staveb nepočítají. S výstavbou nových obydlí může lidem zasaženým povodněmi program Živel 3.

Vojáci v Doněcké oblasti čelí velkému ruskému tlaku – agresor postupuje na linii mezi Pokrovskem a Toreckem, kterou brání také čeští dronaři nazvaní Arisovy poletuchy. Problémy mají obránci také s logistikou. Rusové ale útočí na celou Ukrajinu, přičemž zasahují i civilní cíle. A právě zasaženým lidem pomáhá česká humanitární organizace Člověk v tísni. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.

Nizozemsko je českým strategickým partnerem, země sdílí vazby v NATO a Evropské unii i stejné pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku, řekl po jednání s králem Vilémem-Alexandrem v Praze prezident Petr Pavel. Země se podle něj shodují na tom, že Ukrajina představuje jeden ze základních pilířů evropské bezpečnosti. Nizozemsko vnímá Česko jako nepostradatelného partnera v úsilí vybudovat bezpečnou a silnou Evropu, dodal nizozemský král.

Padesát tisíc ruských vojáků se hromadí u hranic na severu Ukrajiny. Místní obyvatelstvo a samospráva města Sumy nebere situaci na lehkou váhu a aktivně se chystá případné hrozbě čelit, řekl pro ČT o situaci regionální ředitel pro východní partnerství a Balkán Člověka v tísni Petr Drbohlav, který pracuje na místě v Sumské oblasti. Člověk v tísni ve městě Sumy pomáhá opravovat dětskou nemocnici, která byla v březnu poškozena dronovým útokem ruské armády. Drbohlav cítí, že se do nálad v oblasti aktuálně silně promítá prezident USA Donald Trump a jeho kroky a prohlášení. Hovořil i o dalších aspektech práce humanitární organizace v místě války, popsal také, jak fungují školy na frontové linii.

Horní komora schválila zákon o podpoře bydlení, který podle vlády pomůže lidem v bytové nouzi. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.

V byznysu s pohledávkami se točí miliardy. Ještě před lety platilo, že kvůli nejrůznějším poplatkům mnohdy drobné dluhy několikanásobně narostly. Novela zákona, která nařizovala exekuce, jež vznikly z menších dluhů a nebylo na nich nic splaceno, zastavit. V kanceláři exekutora Juraje Podkonického ale s pomocí jednoduchého triku tisíce těchto exekucí pokračovaly dál. Nejvyšší správní soud uznal Podkonického vinným. Případ popisují Reportéři ČT.

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na 2028 mrtvých a nejméně 3408 zraněných. S odvoláním na oznámení myanmarské junty o tom informoval list The Wall Street Journal. V Thajsku pak zemřelo nejméně 18 lidí. Pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.

V Poslanecké sněmovně se přiblížilo schvalování novely, která má od července převést část exekucí pod Celní správu. Ta by vymáhala i vybírala mimo jiné nezaplacené pokuty od státních institucí. Podle Exekutorské komory hrozí státu miliardové ztráty. Ministerstvo financí argumentuje tím, že bude proces pro dlužníky přehlednější a levnější.