Člověk v tísni

Nadace Člověk v tísni společně s výrobcem dřevního paliva rozváží brikety do oblastí postižených zářijovými povodněmi. Od začátku týdne tak pomáhají občanům Krnovska, Bruntálska, Jesenicka nebo Opavska. Ve středu dostávali palivo lidé v Široké Nivě, mezi nimi i Libor Maceček. Jeho dům byl celý pod vodou, zdi jsou pořád vlhké, brikety pomohou s jejich vysoušením.

Už patnáct let pomáhá v Česku i cizině hlavně před Vánoci dobročinný projekt Skutečný dárek. Loni oslovil na jedenáct tisíc lidí, kteří věnovali přes 21 milionů korun. Pomocí certifikátu dárci přispějí na jídlo, zdraví nebo vzdělání. Nově charita přednostně míří na děti nebo na oblasti postižené povodněmi. Letos poprvé mohou dárci podpořit například duševní zdraví dětí. „Více narážíme na to, že mají psychické problémy a nejsou schopni jim pomoci rodiče,“ vysvětluje vedoucí fundraisingu Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek.

Voda vzala domov bývalé učitelce krnovského gymnázia Marii Kolářové. Dům její rodiny byl jeden z prvních v obci Zátor, který musel k zemi. Finanční sbírku pro ni uspořádali její bývalí žáci.

Je světový den štědrosti a dobrých skutků. I letos se do stovek dobročinných výzev a aktivit zapojili také Češi, kteří patří mezi štědré dárce. Aspoň jednou ročně věnuje peníze nebo potřebné věci každý druhý. Roste i počet nejrůznějších sbírek, mimo jiné na sociálních sítích a platformách. Podle organizace Fórum dárců to ale kromě užitku někdy přináší také nepřehlednost.

Senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL) považuje za potřebný zákon, který by umožnil vykázat z veřejného prostoru lidi bez domova a za nevhodné chování je potrestat, v krajním případě vězením. Takový zákon připravuje Zdeněk Hraba (ODS). Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni v Událostech, komentářích namítl, že stát by měl spíše pomáhat, například navyšováním kapacit azylových zařízení.

Lidem zasaženým povodní už neziskové organizace vyplatily desítky milionů korun. Jak Česká televize zjistila od šesti největších z nich, organizace poslaly rodinám více než 175 milionů z vybraných 665 milionů. Pomoc se tak dostala už téměř třem tisícům domácností.

Neziskové organizace rozdělí v první fázi mezi 3800 domácností postižených povodněmi 200 milionů korun ze svých sbírek. Každá domácnost, která měla zaplavené obytné prostory, získá padesát tisíc korun na nejnutnější potřeby, další peníze budou rozděleny nejvíce postiženým. S výplatou začnou ve středu, sdělily organizace Adra, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie ČCE a Charita ČR, které se dohodly na společném postupu při vyplácení pomoci. V jejich sbírkách se vybralo zhruba půl miliardy korun.

Česká televize připravuje na tuto neděli mimořádný benefiční koncert na pomoc pro postižené povodněmi. V pražském klubu Doupě vystoupí bez nároku na honorář David Koller s Kollerbandem, Tomáš Klus, Janek Ledecký, Aneta Langerová, Adam Plachetka, Jiří Pavlica a Hradišťan, Kateřina Kněžíková, Lenka Dusilová, Karel Plíhal a další. Během přenosu budou moci diváci přispívat do sbírky SOS Povodně zřízené organizací Člověk v tísni. Benefiční koncert nabídne v neděli 22. září od 20:10 hodin program ČT1. Diváky provede večerem moderátorské duo Ester Janečková a Daniel Stach.

Zmírnit možný dopad extrémních dešťů a hrozících povodní chtějí některé obce či neziskové organizace. Hodlají poskytnout třeba místa na spaní pro ty, které velká voda vyžene z domovů. Připravené jsou také potravinové banky nebo státní hmotné rezervy.

I přes všechny perzekuce se matky školáků zabitých před dvaceti lety v Beslanu nebojí vyčíst ruskému vládci Vladimiru Putinovi do očí nepovedený pokus o záchranu rukojmí. V Událostech, komentářích to uvedla bývalá vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni Ivana Skálová. Beslanské ženy podle ní cítí frustraci z toho, že Moskva případ dosud řádně neprošetřila a nepotrestala viníky. V severoosetském Beslanu zemřelo 334 rukojmí, z toho 186 dětí. Škola se v posledních dnech proměnila v pietní místo plné svíček a květin.

Čeští dárci v červenci poslali víc peněz na pomoc Ukrajině a podle charitativních organizací je důvodem i ruský úder na dětskou nemocnici v Kyjevě. „Po úderu na dětskou nemocnici jsme získali největší dar v historii Člověka v tísni – sto milionů korun,“ uvedl vedoucí fundraisingu Tomáš Vyhnálek. Podle dat z letošního února Češi přispěli na podporu napadené země už víc než sedm miliard. Terčem ruských útoků se stávají i samotné dodávky pomoci. Jak uvádí ministerstvo zahraničí, dva čeští občané už při nich zemřeli a další čtyři utrpěli zranění.

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

Vláda představila program na podporu dostupného bydlení. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) tak chce kabinet pomoci třeba střední třídě i dalším skupinám, kterých se problémy s bydlením týkají. Předsedkyně sněmovního podvýboru pro veřejnou správu Marie Pošarová (SPD) však říká, že ve vládních plánech chybějí třeba investice do startovacích bytů pro mladé rodiny či seniory. Naopak vedoucí dluhového poradenství z organizace Člověk v tísni Daniel Hůle aktivitu vlády ocenil. Uvedl však, že Česko se poměrem lidí, kteří bydlí ve vlastním bytě, odlišuje od západoevropských standardů. O dostupnosti bydlení v tuzemsku debatovali v pořadu Události, komentáře.

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Do Česka dál přicházejí z Ukrajiny i dětští uprchlíci bez doprovodu, i když už v menších počtech. Většinou jsou ve věku od patnácti do osmnácti let. Zhruba o stovku mladších běženců se starají pěstounské rodiny nebo ústavy. Česká televize to zjistila od Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Tisíce lidí se shromáždily v Praze na Staroměstském náměstí při akci na podporu ukrajinského boje proti ruské agresi. Část přišla v průvodu z náměstí Kinských přes Karlův most. Na shromáždění promluvil prezident Petr Pavel. Lidé si přinesli vlajky Ukrajiny, EU a NATO a transparenty na podporu napadené země. Na náměstí Borise Němcova, kde sídlí ruské velvyslanectví, proběhl koncert Noise for Ukraine. Další akce uspořádali v regionech, všechny se uskutečnily v den druhého výročí otevřeného vpádu ruské armády na Ukrajinu.

Ukrajinská armáda se po dvou letech vzdoru vůči plnohodnotné ruské invazi drží lépe, než čekal celý svět, uvedl vojenský analytik Vlastimil Bříza v pořadu Události, komentáře. Druhý rok trvajícího konfliktu označil za „krvavý“, jelikož se podle něj ztráty ruské armády blíží počtu ztrát některých zemí za druhé světové války. O válce podle Břízy rozhodnou dva faktory – morálka ukrajinské armády i obyvatelstva a vojenská pomoc ze Západu.

Jednou z obětí války v jihoukrajinské Novopetrivce se stal vodojem, což připravilo obyvatele o vodu. Nyní tam díky české pomoci roste nový. Na místě natáčel štáb ČT zpravodajky Barbory Maxové.

Ruské útoky od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu míří i na běžné obyvatele země. Za poslední měsíc se razantně zvýšil počet zabitých nebo poraněných civilistů. V bojích jsou navíc opakovaně ničeny nejen domy, ale i infrastruktura pro dodávky plynu, elektřiny a především pitné vody. Podle OSN se bez ní ocitl více než milion Ukrajinců především v malých obcích v okolí zničené Kachovské přehrady. Otázku, co budou pít a z jaké vody vařit, si ale musí každý den položit i lidé ve velkých městech. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Řápek.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Teploty na Ukrajině na řadě míst sahají pod bod mrazu. Pro mnoho obyvatel vesnic poničených ruskou agresí to znamená potíže. Milionům lidí musí pomáhat humanitární organizace. V Dněpropetrovské oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Zdánlivě výhodná půjčka na malou částku, která skončila exekucí na statisíce. To je situace, kterou podle odborníků v Česku znají desetitisíce lidí. Přitom smlouvy s vysokým úrokem nebo například příliš přísnými sankcemi za opožděné splátky mohou být neplatné. A lidé mohou peníze, které na nich exekutor vymohl nezákonně, získat zpět. S takovým nárokem už u soudů uspělo několik desítek bývalých dlužníků.

V předvánočním čase jsou lidé nejvíce štědří. Podle Fóra dárců podporují hlavně zavedené charitativní sbírky. Loni na veřejně prospěšné účely darovali přes patnáct miliard korun. Menší zájem teď evidují organizace v regionech.

V Česku přibývá lidí, kteří mají problémy se splácením půjček. Ve třetím čtvrtletí byla podle dluhových registrů ohrožena úhrada více než šesti procent všech krátkodobých úvěrů. Naopak u hypoték zůstává platební morálka dobrá.