Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.
Česká společnost 36 let po sametové revoluci na jedné straně vzkvétá, sdělil Pánek. Je dle něj „obrovský úspěch, kam jsme se posunuli“ – vedle byznysu zmínil i kulturu, vědu či aktivitu lidí a s tím spojenou občanskou společnost.
„Je to úplně jiná společnost – je svobodná, bezpečná, žije v části světa, kde je prosperita,“ popsal vývoj v tuzemsku Mlynář. I přes současné krize – například válku na Ukrajině a další – jsme na tom dle něj ve srovnání s jinými částmi světa velmi dobře.
Připomněl také už zmíněný vznik svobodné společnosti, rozvoj kapitalismu nebo rozdělení státu „mírovou a klidnou cestou“. „Myslím, že zejména v prvních letech jsme udělali ohromný kus cesty,“ shrnul. Oba hosté pořadu se shodli v tom, že jsou na českou společnost hrdí. Pánek v této souvislosti zmínil reakci veřejnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině, s tím spojené přijetí uprchlíků a další podporu napadené zemi.
„Nepovedlo se nám třeba rozumně zachytit věci spojené s dluhy, s ochranou spotřebitelů. Máme tady obří majetkové kolosy z 90. let, které pokračují a do jisté míry ovlivňují situaci v Česku,“ upozornil ale Pánek. Připomněl také dle něj slabou regulaci v 90. letech.
Podle Mlynáře jsou dnešními problémy „nevíra v budoucnost a nedostatek naděje“, k nimž dle něj vedlo mnoho věcí – ať už zmíněná válka na Ukrajině, šok z pandemie covidu-19 či ztráta společenských autorit – a to od médií až po veřejné osobnosti.
Uvedl, že nesouhlasí s pojmem „ukradená revoluce“, naopak ukradené jsou dle něj některé symboly – například dění na Národní třídě, kdy dav vyjadřuje nesympatie vůči osobnostem, které se mu nelíbí. Ohradil se vůči házení věcí či vyhazování květin některých osobností do koše. Mlynář si myslí, že toto „popírá ideály roku 89“.
„Možná jsme byli naivnější,“ navázal vzápětí Pánek. Zmínil také určitou krizi víry v budoucnost v nejvyspělejších zemích, proto je dle něj střední Evropa ve „křehčí a nestabilnější situaci“ než Německo či Skandinávie, které označil za „tradiční Západ“.
