Poslanec Motoristů Filip Turek opakovaně prokazoval podle prezidenta Petra Pavla nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti, odůvodnil prezident v dopise adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO), proč odmítl Turka jmenovat členem vlády. Dopis zveřejnil na webových stránkách Hrad.
„Považuji celou situaci týkající se členství Filipa Turka ve vládě za ojedinělou, od přijetí ústavy zcela bezprecedentní, naprosto nesrovnatelnou s jakýmkoliv předcházejícím případem uplatňování výhrad či odmítnutí jmenování ve vztahu k navrhovaným členům vlády ze strany minulých prezidentů republiky,“ napsal prezident Babišovi.
Pavel dodal, že prezident jako garant ústavního řádu musí chránit základní ústavní hodnoty včetně odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií a světonázorů. „K plnění této role je ostatně prezident republiky povinován svým ústavním slibem,“ uvedl. Odepření jmenování je podle Pavla preventivním nástrojem obranyschopné demokratické republiky
Prezident je podle ústavní nauky ve výjimečných odůvodněných případech ústavně zmocněný nevyhovět návrhu na jmenování ministra, napsal prezident. „Jedním z těchto důvodů je ochrana ústavního hodnotového řádu republiky, pokud proti němu navržená osoba vystupuje, respektive pokud existují důvodné pochybnosti o jeho loajalitě k němu,“ uvedl.
Při argumentaci odkázal i na judikaturu Ústavního soudu, podle které je demokratický právní stát oprávněný požadovat po veřejných funkcionářích splnění požadavku politické loajality. „Za relevantní v této skutečnosti pak označil nejen, zda jsou osoby ve veřejných službách skutečně loajální, ale i zda se jako loajální jeví veřejnosti,“ dodal.
Bagatelizace nacismu a činů z nenávisti
U Turka je podle Pavla řada okolností, které často jednotlivě, ale hlavně ve svém souhrnu důvodně zpochybňují jeho loajalitu vůči základním hodnotám ústavního řádu. „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo,“ uvedl.
Dalšími výroky pak Turek vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin, minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem. Turek čelí dlouhodobě kritice mimo jiné kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za některé výroky se omluvil, u některých autorství popírá.
Turek podle hlavy státu navíc opakovaně prokazoval nedostatek respektu k předpisům, nešlo přitom o jednorázové excesy. „Nemám též pochybností, že lze tato jednání Filipu Turkovi přičíst natolik, aby u veřejnosti důvodně vyvolala pochybnosti o jeho loajalitě vůči ústavnímu řádu,“ dodal Pavel.
Babišovi Pavel také napsal, že je připravený se s ním v duchu vzájemné loajální spolupráce ústavních orgánů sejít a poskytnout mu součinnost k doplnění vlády.
Babiš probere prezidentův dopis k Turkovi s koaličními partnery
Babiš sdělil, že prezidentův dopis dostal a probere ho s partnery na pondělní schůzce koaliční rady, uvedla bez dalších podrobností mluvčí kabinetu Karla Mráčková.
Řízením ministerstva životního prostředí je dočasně pověřený šéf diplomacie a Motoristů Petr Macinka. Motoristé trvají na tom, že to nemůže být dlouhodobé řešení a že nemají jiného kandidáta než Turka. Ve středu nominaci podpořil jejich poslanecký klub. Podle předsedy frakce Borise Šťastného (Motoristé) se poslanci shodli i na dalších krocích, o nichž nejprve informuje koaliční partnery ANO a SPD na pondělním jednání.
Právník Kysela: Hrozí systémové poruchy v ústavním systému
Navzdory přesvědčivosti Pavlových argumentů se nelze ubránit obavě, zda rozšiřování možností pro rozhodování prezidenta nezpůsobí poruchy v ústavním systému, uvedl právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Obavy podle něj současně mírní to, že se obecně přijímanou stala možnost kompetenčního sporu, který by případně mohl předejít svévoli hlavy státu.
Kysela vyzdvihl, že dopis s podrobnou argumentací vůbec vznikl a prezident pouze nezůstal nečinný. „Jde o odůvodnění korektní v tom smyslu, že se pokouší snášet argumenty právní, nikoliv politické či osobní povahy. Vyplývá z něj snaha nikoliv o neomezené uvážení prezidenta, koho jmenuje a koho ne, ale spíš úsilí vymezit prezidentovu roli jako krajní pojistku, krabičku poslední záchrany ústavního řádu,“ uvedl.
Různí lidé mohou přistupovat různě k otázce, zda Turek přesně zapadá do kategorie hrozby pro demokratický právní stát, připustil Kysela.
