Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
Íránský konflikt nebude mít v letošním roce podle Beneše dopad na ceny energií pro zákazníky společnosti. Pokud nepotrvá vojenská operace na Blízkém východě dlouho, ceny pro spotřebitele to dle něj neovlivní ani v příštím roce. „Pokud by ten konflikt trval měsíce, tak budou růst celosvětové ceny plynu, ropy a elektřiny, a to by mohlo vést k tomu že by se nám zbytek elektřiny na příští rok a rok 2028 nedařilo nakupovat tak levně, jako se nám to dařilo (doteď),“ vysvětlil Beneš.
Energetická společnost ČEZ podle čerstvě zveřejněných dat loni měla zisk přes 27 miliard korun. Dividenda pro akcionáře by se tak měla pohybovat mezi 31 až 42 korunami za akcii.
ČEZ se také zaměřuje na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Pronajímá si kapacitu v terminálu na LNG v nizozemském Eemshavenu a zasmluvnil si i prostor v německém Stade.
„To, co řešil pan (ministr Karel) Havlíček (ANO) s naším kolegou, který má na starost nákup plynu, je, zda si nepronajmout kapacitu přímo v tom exportním americkém terminálu. Máme tam tři vytipované partnery, které už známe, už s nimi několik let obchodujeme a věřím, že bychom mohli ještě letos uzavřít takovýto kontrakt na pronájem,“ sdělil Beneš.
Šéf ČEZu považuje za potřebnou i výstavbu nových zdrojů energií, zmínil například ty jaderné. Česko bude podle něj potřebovat další velké bloky v Dukovanech a v Temelíně, ale i malé modulární reaktory.
K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nechtěl Beneš konkrétněji vyjadřovat. „Jestli jsem to dobře pochopil, důvody pro potenciální vykoupení minoritních akcionářů z ČEZu mohou být, řekněme, obecně dva. Jeden souvisí s cenou elektřiny a vlastně s politikou státu, aby elektřina byla pro tuzemské firmy a občany levnější. Na to nemusí nutně vykoupit minoritní akcionáře,“ míní ředitel.
„Pak je zde druhá otázka – jak to je s provozováním zdrojů, především těch uhelných, nebo s výstavbou těch jaderných. Tam ta logika (výkupu) může být samozřejmě větší, ale je to politická otázka – a to já opravdu komentovat nechci,“ uzavřel Beneš.
