Elektřina

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.

Vláda v úterý odmítla emisní povolenky ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, řekl po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů také odmítla migrační pakt EU. Naopak souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv VZP šesti menším zdravotním pojišťovnám. Krok má stabilizovat jejich financování, VZP prý neohrozí. Kabinet také přijal nový stavební zákon. Ten zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem.

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.

Při zemětřesení o síle 7,5 stupně, které v pondělí zasáhlo severovýchod Japonska, utrpělo zranění nejméně třicet lidí. O aktuální bilanci informovala premiérka země Sanae Takaičiová, bezpečnostní složky dříve hovořily o 23 zraněných. Japonská meteorologická služba (JMA) varovala, že v příštích dnech mohou nastat podobné, nebo dokonce silnější otřesy, informovaly agentury Reuters a Kjódó.

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil i na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Charkovské oblasti zasáhli okupanti hráz přehrady a důležitou zásobovací cestu pro ukrajinskou armádu, několik oblastí hlásí po ruských útocích oběti či zraněné. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Společnost ČEPS potvrdila, že v pátek obdržela oficiální informaci o plánovaném ukončení výroby v elektrárnách Chvaletice a Počerady a v teplárně Kladno. Podle poslance Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) Česko energii z uhelných elektráren v současné době potřebuje a je na místě, aby stát tento sektor v určité formě podpořil. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v Událostech, komentářích uvedla, že uhlí je již nerentabilní a znečišťuje životní prostředí. Debatou provázel Martin Řezníček.

Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). O změnách informoval předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Uvedly to Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Obyvatelé Rohova na Opavsku v pátek v místním referendu vyslovili souhlas s výstavbou až pěti větrných elektráren v katastru obce. K referendu přišlo 189 lidí, tedy 39,8 procenta z 475 voličů. Z nich 128 čili 67,7 procenta hlasovalo pro elektrárny. Referendum tak je platné a výsledky pro obec závazné.

Cena tepla by podle odborníků měla v příštím roce znovu vzrůst. Například v Plzni zdraží o čtyři a půl procenta. Důvodem zdražování jsou zejména emisní povolenky, náklady na paliva a investice do dekarbonizace. Západočeská metropole ale i přes zdražení patří k nejlevnějším městům v republice. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami dosahují až pěti set korun za gigajoule. Nejméně letos platili lidé za teplo v Kladně, nejvíce v Ostravě.

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.

Příznivci někdejší hornické kolonie Bedřiška v Ostravě ve čtvrtek na několik hodin obsadili jeden z domů určených k demolici. Situaci na místě monitorovala policie. Aktivisté nakonec vpodvečer objekt sami opustili. S žádostí o pomoc při záchraně osady se obyvatelé kolonie ve středu obrátili dopisem na prezidenta Petra Pavla a zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Pavel ocenil jedinečnost místa, současné bourání domků jej prý mrzí.

Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala sto milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.

Supertajfun Fung-wong si vyžádal na Filipínách první dvě oběti. Souostroví, které se stále potýká s ničivými následky tajfunu Kalmaegi, zasáhl vítr o nárazech rychlosti až 230 kilometrů za hodinu. Tamní úřady už v rizikových oblastech evakuovaly přes milion lidí.

Energetická společnost ČEZ zlevní od začátku příštího roku dodávky energií pro celkem 1,6 milionu zákazníků. Cenu elektřiny na dobu neurčitou sníží o 240 korun za spotřebovanou megawatthodinu, cenu plynu pak o 70 korun. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé.

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Česká pošta začala do domácností roznášet příručky, které vysvětlují, jak se připravit na mimořádné situace typu povodní, tornád, požárů nebo výpadků základních služeb. Ministerstvo vnitra jich nechalo vytisknout přes pět milionů. Pošta je má roznést do všech domácností. Jde zatím o největší informační kampaň státu zaměřenou na zvýšení připravenosti obyvatel na krizové situace.