Elektřina

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Energetická společnost E.ON od pondělka zdražila některé fixované ceníky plynu i elektřiny. Zvýšení cen o nižší stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh) se týká nově uzavíraných smluv se závazkem. Zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou nebo s fixací uzavřenou už dříve se změny nedotknou. Zdražení fixovaných tarifů u nových smluv nebo jejich přípravu v minulých dnech oznámily například i innogy, Pražská plynárenská či MND. Reagují tak na růst ceny plynu na světovém trhu.

Íránskou metropoli Teherán, její přilehlé okolí a provincii Alborz v neděli postihly výpadky elektřiny, které nastaly po úderech na íránskou energetickou infrastrukturu. Uvedlo to íránské ministerstvo energetiky. Izraelská armáda vzápětí oznámila další vlnu útoků na metropoli. Stanice BBC s odkazem na íránskou agenturu Fars informovala, že dodávky elektřiny byly již ve většině Teheránu obnoveny.

Sokolovská uhelná letos plánuje vytěžit až o půl milionu tun uhlí více, než původně plánovala. K navýšení těžebního plánu společnost nutí zdražení zemního plynu v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Právě na plyn přitom firma spoléhala po odklonu od těžby. Kvůli nestabilitě na trhu je nyní uhlí bezpečnější alternativou. K těžbě suroviny v dostatečném množství ale aktuálně chybějí kapacity.

Rusko podniklo neobvyklý denní masivní nálet na Ukrajinu, který následoval po nočním útoku. Noční úder, který cílil především na obytné domy, zabil několik lidí a další desítky včetně několika dětí zranil. Denní nálet, během kterého Rusové vyslali více dronů než v noci, se výrazněji než jindy zaměřil na západ Ukrajiny. Okupanti při něm zasáhli i historické centrum Lvova, kde poškodili památku UNESCO. Více než třicet lidí ve městě a přilehlém regionu zranili. Mrtvé hlásí západoukrajinský Ivano-Frankivsk či Vinnycja v centrální části země.

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila Kuba v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.

Nedostatek je na Kubě s jejím sovětským stylem řízeného hospodářství již dlouho běžnou realitou. Situace se zhoršila poté, co USA sesadily venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, přerušily dodávky venezuelské ropy a zároveň pohrozily uvalením cel na země, které Kubu zásobují palivem. Výpadky elektřiny jsou nyní na denním pořádku. Benzin je přísně přídělový a na černém trhu se prodává za osm dolarů (asi 170 korun) za litr, šestinásobek oficiální ceny.

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Nad Kyjevem ráno protivzdušná obrana sestřelovala ruské drony a trosky jednoho z nich se zřítily na ústředním náměstí. Z několika regionů jsou po útocích agresora hlášeni mrtví a zranění.

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila v úterý na pařížském summitu o civilním využití nukleární energie evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti, řekl na úvod akce francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropa podle něj musí sjednotit své standardy, lépe propojit energetický trh a konsolidovat rámec státní podpory. Pro podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico (Smer).

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina ve večerní reakci vzkázala, že ultimáta odmítá.

Budapešť zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu. Kyjev navíc dle Bratislavy odložil termín obnovení dodávek ropy na sobotu, což je posun o další den oproti termínu, se kterým Bratislava naposledy počítala.

Ukrajinští dělníci v Oděse pracují v chladných a vlhkých podmínkách na opravě rozvodny poškozené při nedávném masivním ruském útoku. Podle šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera bylo bez elektřiny téměř sto tisíc spotřebitelů. Ruské údery dlouhodobě cílí na ukrajinskou infrastrukturu, elektrárny kvůli útokům musí snižovat výkon. V lednu ministr energetiky Denys Šmyhal informoval, že Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Země se brání rozsáhlé ruské agresi téměř čtyři roky.

Do sdílení elektřiny se v Česku zapojilo už přes 36 tisíc účastníků. Přidat by se k nim mohl například i Martin Požárek, který si před třemi roky nechal nainstalovat fotovoltaiku kvůli rostoucí ceně elektřiny. V létě mu ale elektřina přebývá, a tak zvažuje její sdílení. Zájem o takovou možnost je stále větší. Pro zapojení je nutná registrace u Elektroenergetického datového centra. Dodavatel energie pak dokáže pomocí algoritmu spárovat zájemce, i když se neznají. Služba stojí 420 korun za nasdílenou megawatthodinu.

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.

Ruská armáda v noci na pátek podnikla útok na přístav v ukrajinské Oděské oblasti. Jeden člověk přišel o život, dalších šest utrpělo zranění, oznámil na telegramu ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Čtyři lidé zahynuli ve čtvrtek večer v Kramatorsku, kde ruská armáda zasáhla rodinný domek. Ruské úřady hlásí tři zraněné po ukrajinském dronovém útoku z Volgogradu a okolí.

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.

Město Stuttgart na jihozápadě Německa ve čtvrtek dopoledne postihl krátký výpadek proudu. Příčinou byl podle provozovatele sítě, společnosti Stuttgart Netze, pokles napětí v soustavě. Dodávky proudu jsou už opět stabilní. Ve Stuttgartu, který je metropolí spolkové země Bádensko-Württembersko, žije 600 tisíc lidí.