Elektřina

Pražská energetika (PRE) od začátku září zlevní energie téměř 700 tisícům odběratelů bez fixace. Ceny elektřiny oproti současnosti klesnou až o pětinu, ceny plynu pak o šestnáct procent. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií. Například ČEZ v pondělí v tiskové zprávě informoval, že od července zlevňuje elektřinu pro 1,4 milionu klientů s nefixovanými produkty.

Premiér Petr Fiala (ODS) na pondělní konferenci o přispění českých firem k poválečné obnově Ukrajiny řekl, že tuzemské firmy jsou zapojeny do stovek konkrétních projektů či dodávek. „Pomáháme Ukrajině, peníze zároveň pomáhají českým firmám růst,“ prohlásil předseda vlády s tím, že tuzemské společnosti svou kvalitou dokáží zaujmout i zahraniční subjekty.

Hasiči měli kvůli bouřkám, které provázely kroupy a silný vítr, od pátečního večera do sobotního rána přes tisíc výjezdů, nejčastěji odstraňovali popadané stromy nebo odčerpávali vodu. Nejhorší byla situace v Moravskoslezském, Jihomoravském a Libereckém kraji. Bez elektřiny bylo ještě v sobotu odpoledne kolem deseti tisíc domácností. Večer kolem 18:00 to už byly jen asi čtyři tisíce, a to zejména na Karvinsku.

Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny, Albánie a chorvatské Dalmácie postihl v pátek výpadek proudu. V důsledku blackoutu nastal chaos v dopravě a potížím čelí i podniky. V některých částech Černé Hory a chorvatského pobřeží se už podařilo dodávky obnovit. Důvodem výpadku může být vlna veder, která kvůli puštěným klimatizacím prudce zvýšila nároky na rozvodnou síť. Na Balkáně a jihu Evropy teploty přesahují 40 stupňů Celsia.

Evropská komise (EK) Česku schválila program státní podpory za 3,2 miliardy eur (75 miliard korun) na podporu výroby elektřiny z nových a zmodernizovaných elektráren, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Komise to v pondělí oznámila v tiskovém sdělení. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) upřesnilo, že peníze půjdou hlavně na modernizaci tuzemských tepláren. Opatření přispěje k realizaci českého Národního energeticko-klimatického plánu, Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a ke splnění unijního cíle v oblasti energetické účinnosti.

S oživením energetického trhu roste také aktivita nepoctivých zprostředkovatelů. Energetický regulační úřad (ERÚ) eviduje od začátku letošního roku zvýšené množství stížností spotřebitelů na takzvané energošmejdy. Nejčastěji jde o nepovolený podomní prodej, nevyžádané poradenství nebo poskytování klamavých informací. Úřad přitom zaznamenal také agresivní metody některých zprostředkovatelů, kteří vyhledávají lidi například i v restauracích.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě energií i u dalších výdajů. Nějaké opatření udělalo za poslední rok v tomto směru šedesát procent tuzemských domácností, v průměru jim to přineslo úsporu kolem osm tisíc korun za rok. Polovina domácností pak plánuje další úsporné kroky i do budoucna. Stojí za tím především očekávání opětovného růstu cen energií v příštích letech, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos.

Zranitelní zákazníci budou do budoucna lépe chráněni před náhlým odpojením dodávek elektřiny. Týkat se to bude lidí, kteří jsou ze zdravotních důvodů závislí na stálém přívodu elektrické energie. Příslušné nařízení schválila vláda, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministři rovněž podpořili novelu zavádějící nepřetržitý monitoring emisí škodlivých látek.

Květnový díl pořadu Fokus Václava Moravce se věnoval energiím, jejich cenám a tomu, zda jich má Česko dostatek. Hosté pořadu se především zaměřili na otázku, zda skutečně přijde energetická revoluce a transformace, nebo zda se vše z hlediska energetické situace vrátí časem do starých kolejí.

Průměrné stáří elektrických spotřebičů v tuzemských domácnostech je podle statistiků kolem deseti let. Výjimkou ale nejsou ani lidé, kteří třeba pračku používají i dvakrát tak dlouho. Nové výrobky přitom mohou, alespoň podle prodejců, snížit účty za energie až o tisíce ročně.

Proti plánovanému průmyslovému areálu ve Stráži pod Ralskem vznikla petice. Odpůrci se obávají hlavně zvýšené dopravní zátěže a zhoršení životního prostředí. Zastupitelé města ale projekt přesto podporují. Vedení města tvrdí, že nová průmyslová zóna zajistí spoustu nových pracovních míst. Vzniknout má celkem pět objektů na ploše 160 tisíc metrů čtverečních.

Energetická společnost ČEZ zlevní dodávky elektřiny a plynu. Od léta sníží ceny energií pro 1,7 milionu stávajících zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou. Nejprve v červnu zlevní plyn zhruba o sedmnáct procent, následně v červenci i elektřinu o devět procent. Od května firma zlevňuje i fixované produkty. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií.

Spotřebitelé by měli mít od července možnost sdílet elektřinu mezi vícero domácnostmi. Počítá s tím novela zákona známá jako Lex OZE 2. Přípravy pokračují: vzniká IT systém, který bude sledovat provoz sítě, a stát také ještě musí upravit řadu vyhlášek.

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Plánované větrné elektrárny v Moravském Berouně na Olomoucku jsou opět důvodem sporů. Skupina obyvatel není ani tak proti nim, ale proti velkému větrnému parku. O tom, zda bude u města park o sedmnácti věžích, rozhodne nakonec referendum. O okolí města v Nízkém Jeseníku se investoři zajímají už potřetí.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

Profesor Michael Sterner je přední německý expert na ukládání energie. Zaměřuje se hlavně na systémy, které umí přebytky získané ze sluneční a větrné elektřiny ukládat do plynu, který se následně využívá jako záloha pro průmysl v době, kdy tolik nefouká nebo nesvítí. Věří, že právě tato technologie umožní lidstvu přechod od fosilních paliv a zachrání tak svět před bolestivými dopady klimatických změn.

Energetická společnost ČEZ od dubna sníží ceny elektřiny a plynu s fixací. Oproti dosavadnímu ceníku podle firmy spotřebitelé ušetří stovky korun měsíčně. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen.

Energetický regulační úřad umožňuje nově načíst do svého srovnávače cen energií data přímo z vyúčtování od současného dodavatele. To by mělo odběratelům usnadnit srovnání svého tarifu a možných alternativ. Dodavatelé průběžně své ceníky upravují s tím, jak klesají ceny energií na trhu, úřad ovšem varoval před unáhlenými změnami. Každý by si měl nejprve podrobně přečíst smlouvu, kterou mu nabízí nový dodavatel, a také tu stávající.

Provozovatelé malých vodních elektráren protestují proti chystané úpravě vodního zákona, která má zrychlit povolování staveb obnovitelných zdrojů. Navrhovaná změna ale s malými vodními elektrárnami nepočítá. Pozměňovací návrh tento týden projednají na výboru poslanci.

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem čtyřiceti miliard korun. I přes vysoký meziroční propad jde s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Letos skupina očekává pokles očištěného zisku na 25 až třicet miliard korun.

Elektrikáři nechali ořezat v Sedlišti u Frýdku-Místku památnou lípu. Podle odborníků to bylo provedeno nešetrně a bez povolení. Situaci teď řeší inspekce životního prostředí.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) bude v pondělí jednat v Bruselu o zrušení poplatku, který vybírá Německo za tranzit zemního plynu. Jeho zrušení by mohlo vést ke snížení množství dováženého ruského plynu do Česka, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O cenách energií i zelené politice Evropské unie Síkela debatoval s exministrem průmyslu a místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem a prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem.