Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
„Pokud to vláda odsouhlasí, připravíme řešení pro případné snižování cen energií za předpokladu, že by rostly,“ oznámil Havlíček. Plán hodlá předložit kabinetu už v pondělí.
„Podstata je v tom, že pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přesně tak, jak jsme dali v rámci našeho krizového plánu, přistoupíme ke snížení koncových cen pro domácnosti, firmy i živnostníky prostřednictvím regulované složky. Současně by to iniciovalo rovněž zastropování (cen) u výrobců,“ sdělil ministr.
Energie zdražují od letošního jara v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Plyn a elektřina od března zdražily o desítky procent. Růst cen postupně promítají do svých ceníků i tuzemští dodavatelé.
„Pokud by došlo k dalšímu dramatickému růstu (cen) energií, připravenost na takový zásah, pokud bude správný a zdravý, je nezbytně nutná,“ vyjádřil se k ministrovu plánu Kupka.
Rakušan je o věci připraven diskutovat, vláda ale dle něj „vést rozpravu nechce“. Havlíček mu nicméně v pořadu přislíbil, že ve sněmovně tato možnost bude.
„Budeme to podporovat. Potřebujeme legislativní rámec, kdyby ceny rostly, musíme být připraveni reagovat. Nejde stanovit konkrétní cena. Půjde o to, jak se vše bude pohybovat,“ zamyslel se Fiala.
Vláda už v minulých měsících reagovala na růst cen pohonných hmot. Od října ministerstvo financí denně stanovuje maximální ceny za naftu a benzin, vláda zároveň zastropovala marže obchodníků a snížila spotřební daň na naftu.
S tím vláda v září schválila mimořádnou daň na zvýšené marže rafinérií. Uplatňovat ji bude letos a příští rok. Nová daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinérské činnosti alespoň 50 milionů ročně. Bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Primárně půjde o společnost Orlen Unipetrol. V současnosti je návrh ve sněmovně.
Otázka rozšíření sektorové daně
„Ano, udělali jsme rafinérskou daň, teď bude ještě koaliční jednání. Máme celou řadu dalších nástrojů a řešení. Budeme o tom jednat,“ sdělil Havlíček neurčitě na dotaz, zda vláda chce rozšířit sektorovou daň na další odvětví, jako je například bankovní sektor. Podle něj se koalice musí dohodnout, jak „rozumně snižovat schodek státního rozpočtu“.
Fiala informace o tom, že by se daň měla zavádět u dalších oborů, nemá. „Mluvili jsme jen o rafinérské dani,“ řekl v Nedělní debatě. „Je to ve vzduchu, zaslechl jsem to a lidé se mě na to ptají. My se na to zítra (na pondělní koaliční radě) ptát budeme,“ doplnil však.
„Faktem je, že banky posílají svým matkám do zahraničí jako nadnárodní korporace obrovské sumy peněz. Pokud by se našla daň, kde by to nezasáhlo poplatky a banky by si to znovu nevybíraly na českých občanech, tak o ní pojďme diskutovat,“ dodal Fiala.
„Je to zásadní ekonomický faul,“ reagoval Kupka s tím, že před sektorovou daní je namístě varovat, protože „zásadním způsobem poškodí české podnikatelské prostředí“. „Karel Havlíček říkal, že mu záleží na tom, aby bylo předvídatelné – ale co je horší pro všechny sektory než aktuální spekulace, co se zase zdaní?“ kritizoval.
Navýšení daní pro specifický sektor se dle Kupky vždy promítne do poplatků lidí za bankovní služby a do úroků. Odmítl, že by sektorová daň byla totéž jako windfall tax, se kterou přišel předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Tuto daň nicméně nazval chybou, které se v minulosti jeho strana dopustila.
Rakušan Havlíčka označil za „potenciálního levicového bafuňáře“, a to s odkazem na výrok právě místopředsedy ANO na účet exministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) kvůli zavedení windfall tax, kterou tehdy Havlíček kritizoval. „Zasekli jste ohromnou sekyru, deficit (státního rozpočtu) je šílený. Nyní se postupnými krůčky snažíte dostat někde k penězům,“ řekl směrem k debatujícím z vládní koalice.
Kabinet podle šéfa STAN sektorovou daní straší. „Vy nevyloučíte, že v pondělí něco navrhnete a v pátek možná nějakým pozměňovacím návrhem se to tam přilepí. Kde bude čas na diskusi s bankovním sektorem?“ ptal se. Bankovnictví dle něj může zareagovat tak, že důsledky počínání kabinetu v konečném důsledku „zaplatí lidé“.
Debaty expertů se účastnili bývalý premiér Petr Nečas, komentátor webu Seznam Zprávy Jindřich Šídlo, šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková a ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.

























