Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
Daň na rafinerie se bude týkat jen velkých korporací a v tuzemsku dopadne zřejmě pouze na dva podniky, a to rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově. Obě vlastní Orlen Unipetrol. Zákon odolal návrhům na zamítnutí i na vrácení vládě, které vznesla opozice. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor.
Jen za letošní rok by podle resortu financí měla daň do státního rozpočtu přinést asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude možné zpřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen. Opozice varuje před zpětnou účinností nové daně. Poukazuje i na to, že se daň v tuzemsku dotkne jen jednoho subjektu.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) před poslanci odmítla, že by šlo o daň pro jednu firmu. „Cílem této novely je mimořádné zdanění reagující na výrazný růst cen rafinerských produktů,“ řekla poslancům. „Výnos z této daně bude sloužit k částečné kompenzaci výdajů státního rozpočtu, které byly vynaloženy v souvislosti s růstem cen pohonných hmot,“ dodala. Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi jako u jiných daní.
Daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň padesát milionů korun ročně. Srovnávat se budou základy daně za zdaňovací období započatá v letech 2026 a 2027 vůči zdaňovacímu období započatému v roce 2025. Základ se vypočítá jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.
Za sporný pokládají vládní návrh opoziční občanští demokraté. Může podle nich vést k tomu, že rafinerie si vyšší náklady budou kompenzovat na cenách. Opoziční hnutí STAN zdanění rafinerií nekritizuje. Podle jeho zástupců je ale třeba pohlídat to, aby daň skutečně přinesla peníze do státního rozpočtu. První místopředseda lidovců Benjamin Činčila krátce před začátkem schůze zmínil, že krok „nezajistí nižší ceny pro občany, ale přitom bude znamenat obrovskou ránu pro předvídatelnost podnikatelského prostředí“.
Svaz průmyslu a dopravy v pondělí vyzval vládu, aby od záměru ustoupila, nebo alespoň zmírnila parametry daně. Sice uvítal, že se vláda snaží omezit dopady zdražování nafty například snížením spotřební daně. Odmítl však zavádění jakýchkoli sektorových daní, které podle něj narušují férové tržní prostředí. Premiér Andrej Babiš (ANO) již v pondělí v reakci na stanovisko svazu označil zavedení daně za správný krok. „Tento krok je mimořádně potřebný a zodpovědný,“ zdůraznila v úterý ministryně financí.
Kvůli pokrytí nákladů na zastropování cen plynu a elektřiny bývalá vláda v roce 2022 také prosadila daň z mimořádných zisků zaměřenou na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Společnosti takzvanou windfall tax odváděly za roky 2023 až 2025. Celkově odvedly státu zhruba 114 miliard korun, což byl jen zlomek původně očekávaného objemu. Největší podíl z toho připadl na polostátní energetickou společnost ČEZ, která každý rok odvedla více než třicet miliard.
Sněmovna nepodpořila mimo jiné návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy, aby se zákonem zabýval i zahraniční výbor. Benda to zdůvodnil tím, že vlastníkem rafinerií je polský stát, a proto by to měl výbor zvážit ve vztahu k této sousední zemi.
Sněmovna asi schválí pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací
Koordinační roli při mimořádných situacích, které mohou vážně narušit fungování jednotného trhu a volný pohyb v rámci EU, asi bude plnit ministerstvo průmyslu a obchodu. Počítá s tím vládní návrh zákona, který má do českého právního řádu převést požadavky nařízení EU k opatřením při mimořádných situacích na vnitřním trhu (IMERA). Normu sněmovna na závěr úterního jednání poslala do závěrečného kola schvalování.
Sněmovní hospodářský výbor doporučil přijetí zákona beze změn. Opoziční Piráti by ale chtěli normu využít ke změně pravidel fungování Úřadu pro hospodářskou soutěž a zadávání veřejných zakázek. Jejich úprava, kterou připravoval bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš ještě jako ministr pro místní rozvoj, by měla svěřit rozhodování kolegiální radě antimonopolního úřadu, zavést jednostupňový přezkum veřejných zakázek a transparentní výběr vedení úřadu.
Piráti by chtěli také upravit soudní ochranu a posílit předvídatelnost a rychlost rozhodování úřadu. Vzhledem k síle Pirátů jejich návrh nemá mnoho šancí na schválení. Šestiletý mandát předsedy úřadu Petra Mlsny končí 2. prosince a koaliční kabinet zatím o obsazení místa nerozhodl.
Vláda neúspěšně žádala o zrychlené schválení zákona kvůli tomu, že unijní nařízení je účinné od konce května. Opozice to ale v červenci zablokovala.
Volný pohyb zboží, služeb i pracovníků
Nařízení IMERA stanoví rámec harmonizovaných opatření pro účinné předvídání krizí na vnitřním trhu, přípravu na ně a reakci na jejich dopad. Cílem je zabezpečit a usnadnit volný pohyb zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, zajistit dostupnost zboží a služeb kritického významu a krizově relevantního zboží a služeb na vnitřním trhu.
Mezi mimořádné situace na vnitřním trhu, během nichž se opatření a s ním propojený zákon uplatní, patří zejména přírodní katastrofy, zdravotnické krize, ekonomické krize nebo bezpečnostní hrozby. Opatření by se uplatnila například v případě záplav, pandemií, finančních krizí nebo rozsáhlejších teroristických útoků.
Zákon počítá v zájmu zajištění efektivní vnitrostátní koordinace se vznikem Národního koordinačního výboru, jehož zřizovatelem bude ministerstvo průmyslu a obchodu. Výbor bude složen ze zástupců všech ministerstev a ústředních správních úřadů a také hasičů. Hlavním účelem výboru bude shromažďovat informace o způsobu uplatňování opatření v reakci na mimořádné situace na vnitřním trhu a poskytovat součinnost ministerstvu průmyslu jakožto jednotnému kontaktnímu místu.
Ministerstva se budou podílet na vypracování krizových scénářů, ve kterých by definovaly konkrétní typy krizí nebo vymezily úlohy jednotlivých účastníků. Měly by také stanovit postup pro určení okamžiku aktivace a dobu platnosti opatření, která musejí být přiměřená situaci.
Cílem mimořádných postupů je zajistit včasnou dostupnost krizově relevantního zboží a služeb. Zákon v souladu s nařízením upravuje rovněž zvláštní pravidla pro zadávání veřejných zakázek v době režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.
