Rafinerie

Ropa, z níž petrolejáři vyrábí benzin či naftu, zatím do Česka teče ropovody IKL i Družbou. Druhá jmenovaná trasa by se měla již v prvním pololetí příštího roku zavřít. Cena paliv by se podle zástupců rafinerií v následujících měsících příliš měnit neměla.

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že v noci zničila 158 ukrajinských dronů nad patnácti ruskými regiony. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit. V moskevské rafinérii po útoku vypukl požár, uvedl podle agentury Reuters starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. V noci pokračovaly rovněž ruské dronové a raketové údery na Ukrajině. Místní úřady mluví o řadě mrtvých. Jen Charkov hlásí od rána deset zásahů. Podle britských zpravodajců navíc Rusové urychlili svůj postup směrem k Pokrovsku.

Pyrotechnici plánují řízený odstřel nevybuchlé letecké pumy v chemičce u Litvínova nejdříve v pátek odpoledne. Termín přizpůsobí meteorologickým podmínkám, řekla mluvčí policie Irena Pilařová. Šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr ve středu oznámil, že stát půjčí společnosti Orlen Unipetrol část zásob pohonných hmot z hmotných rezerv státu. Půjde o maximálně 135 tisíc metrů krychlových v hodnotě 1,9 miliardy korun. Unipetrol tím pokryje výpadek ve výrobě své litvínovské rafinerie. Půjčku schválila vláda.

Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na pátek. Moskva rovněž uvedla, že zničila šest bezposádkových plavidel ukrajinského námořnictva v Černém moři. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk naopak informoval o sestřelení všech čtyř ruských řízených střel.

V několika unijních zemích včetně Česka probíhají úpravy a modernizace italského ropovodu TAL. Cílem je odstřihnout se zcela od ruské ropy, která přitéká do Česka skrz ropovod Družba. Nezávislosti na Rusku by se mohlo docílit zhruba v polovině příštího roku, hned potom chce premiér Petr Fiala (ODS) požádat o zrušení výjimky na dovoz suroviny z Ruska.

Ropná rafinerie v Slavjansku na Kubani v ruském Kransodarském kraji přerušila provoz. Ruské zdroje předtím hovořily o dronovém útoku. Moskevské ministerstvo obrany ovšem zároveň tvrdilo, že ruské síly sestřelily několik ukrajinských dronů a také střel ATACMS. Ukrajinská armáda uvedla, že v noci sestřelila 37 útočných dronů nad osmi oblastmi země. V Charkovské oblasti kvůli ruským útokům zemřelo jedenáct lidí.

Americké bombardéry podnikly 12. května 1944 první ničivý nálet na rafinerii v Záluží u Mostu. Bombardování si vyžádalo téměř šest stovek životů. I kvůli tomu, že lidé v chemičce a okolí nedbali varování – od začátku války totiž zažili přes sedmdesát planých poplachů. V závodě nebylo ani dost krytů.

Ukrajinský dron zasáhl rafinerii v ruském Baškirsku na jižním Urale. Překonal při tom rekordních více než 1500 kilometrů, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje z ukrajinské bezpečnostní služby SBU. Ty potvrdily i útok ukrajinských bezpilotních strojů v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska. Správa Bělgorodské oblasti tvrdí, že po útoku dronů vyslaných z Ukrajiny je zraněno nejméně osm lidí. Ukrajinské úřady naopak uvedly, že jejich protivzdušná obrana sestřelila nad Oděskou oblastí 17 z dvaceti dronů vyslaných Ruskem.

Ruská protivzdušná obrana v noci na středu sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Podle médií byla zasažena ropná rafinerie v Rjazaňské oblasti, kde vypukl požár. Za tímto útokem podle zdrojů RBK Ukrajina stála ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Ruské útoky naopak ve středu zasáhly Oděsu na jihu Ukrajiny, zranění utrpělo nejméně třináct lidí.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Spojené státy požádaly Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie, napsal britský list Financial Times (FT) s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že údery na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak informaci o americké žádosti ve vysílání ruské stanice Dožď popřel a zároveň sdělil, že nikdo Ukrajině bránící se už dva roky ruské vojenské agresi nemůže diktovat podmínky.

Rusko v noci na neděli čelilo rozsáhlému útoku dronů, z nichž se 35 nad osmi různými regiony podařilo zničit, informovala ráno agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Při úderu v Krasnodarském kraji zemřel jeden člověk a ve zdejší rafinerii ve Slavjansku vypukl požár. V Bělgorodské oblasti podle tamního gubernátora Vjačeslava Gladkova zemřela šestnáctiletá dívka, následně informoval o druhém mrtvém. Útoky bezpilotními letouny jsou hlášeny i z Moskvy, kde se ale podle starosty Sergeje Sobjanina obešly bez následků. Úřady ale oznámily, že kvůli útokům byl omezen provoz na tamních letištích. Útoky hlásí i Ukrajina, která podle agentury Ukrinform sestřelila nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí čtrnáct dronů.

V rafinerii v ruské Syzrani, ležící téměř devět set kilometrů od Ukrajinou kontrolovaného území, vypukl požár, který podle místních úřadů způsobil útok ukrajinského dronu. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters s odvoláním na guvernéra Samarské oblasti Dmitrije Azarova. Kyjev zatím nepotvrdil, že na zařízení cílily jeho stroje. Pokud by byly jeho, jednalo by se o útok dronem na jednu z největších vzdáleností od začátku války. Podle úřadů také zahynuli dva lidé a tři utrpěli zranění při novém ostřelování ruského města Bělgorod, které leží u ukrajinské hranice. Úřady útok připisují ukrajinským silám, informovala agentura Reuters.

Nejméně dvacet lidí zahynulo při útoku Ruska na jihoukrajinskou Oděsu. Oznámil to předseda oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého dalších 75 lidí utrpělo zranění. Mezi mrtvými i zraněnými jsou rovněž příslušníci záchranných složek, kteří se vydali na místo na pomoc po prvním ruském úderu, po kterém pak následoval další. Ve středoukrajinské Vinnycké oblasti zabil útok okupantů dva lidi.

Ukrajinské síly uskutečnily v noci na středu zřejmě dosud největší koordinovaný dronový útok na Rusko od začátku plnohodnotné války před dvěma lety. Údery cílily na devět ruských oblastí, píše server The New Voice of Ukraine. Poškozena byla mimo jiné budova ruské tajné služby FSB v Bělgorodu. Podle některých médií ale za tímto úderem stála skupina proti-kremelských ruských dobrovolníků. Ukrajinská tajná služba SBU také zaútočila hned na tři ruské ropné rafinerie, uvedla agentura Unian. Obří rafinerie v Nižném Novgorodě musela dokonce zastavit provoz. Oběti na životech si vyžádaly nejnovější ruské údery na obytné domy v ukrajinském Myrnohradu a v Sumách.

Ruský vládce Vladimir Putin oznámil, že chce u hranic s Finskem rozmístit vojáky a zbraně. V rozhovoru pro RIA Novosti a televizí Rossija-1 zároveň označil vstup Finska a Švédska do NATO za „bezvýznamný krok“. Putin také znovu pohrozil, že pokud bude existence Ruska v ohrožení, je Moskva připravena vést jadernou válku.

Podle ruských úřadů došlo v úterý k několika incidentům na ruském území. Ukrajinské drony podle nich zasáhly ropné rafinerie v Novgorodské a Orlovské oblasti a členové dobrovolnické jednotky bojující na straně Kyjeva zaútočili na ruskou vesnici nedaleko hranic. Po vznícení motoru došlo také podle ministerstva obrany k pádu vojenského nákladního letadla v Ivanovské oblasti východně od Moskvy. Kreml mezitím informoval o údajném postupu na frontě.

V ropné rafinerii v ruském Krasnodarském kraji propukl požár, který podle předběžných dat způsobily bezpilotní letouny. Na platformě Telegram to tvrdí krasnodarský guvernér Veniamin Kondratěv. Tamní úřady později informovaly o pádu bezpilotního letounu na území nedalekého závodu na zpracování ropy Ilskij, který se podle nich obešel bez zraněných i škod. Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že region čelil v noci na středu ostřelování. Podle agentury Reuters je to už potřetí tento týden. Evakuaci některých místních obyvatel, kteří žili u rusko-ukrajinské hranice, zachytil štáb ČT.

Odpůrci plánované důchodové reformy ve Francii zahájili šestý den „mobilizace“. Podle úřadů demonstrovalo rekordních 1,28 milionu lidí. Zemi tak opět zachvátila vlna stávek, protestů a silničních blokád. Do akcí se zapojili učitelé, popeláři nebo zaměstnanci ve veřejné dopravě. Odboráři navíc blokují dodávky pohonných hmot. Podle vládního návrhu by se věk odchodu do penze posunul o dva roky na 64 let.

Francii částečně ochromila celonárodní stávka pořádaná hned několika odborovými svazy. Zasáhla hlavně dopravu, ale připojili se i učitelé, úředníci nebo pečovatelské domy. Všichni požadují zvýšení platů kvůli vysoké inflaci. Pokračují i stávky zaměstnanců v ropném průmyslu, které způsobily nedostatek pohonných hmot.

Jednání mezi Tureckem a zástupci Finska a Švédska ohledně členství v Severoatlantické alianci nebyla na očekávané úrovni, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus. V neděli o tom informovala turecká televizní stanice TRT Haber. V neděli také jednaly státy Evropské unie o ropném embargu. Před pondělním summitem ale nenašly shodu.

Vláda uvažuje o rozdělení energetické společnosti ČEZ na dvě firmy. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Čím by se měla která z nich zabývat, sice předseda vlády neupřesnil, experti se však domnívají, že by se tak stát mohl pokusit obejít námitky minoritních akcionářů proti výstavbě nových jaderných bloků.

V areálu po bývalé rafinerii Ostramo v ostravských Mariánských Horách pokračuje likvidace jedné z největších ekologických zátěží v Česku. Aktuálně demoluje těžká technika zchátralé budovy, následně se odtěží kontaminovaná zemina pod nimi. Co bude s lokalitou dál, zatím není jasné, areál patří soukromému vlastníkovi.

Mezi Washingtonem a Teheránem se zvyšuje napětí. Zatímco íránské revoluční gardy se v dubnu dvakrát střetly při drobných incidentech s americkým námořnictvem, diplomaté obou zemí mezitím bojují o budoucnost jaderné dohody. Tu dříve vypověděl někdejší americký prezident Donald Trump, jeho nástupce Joe Biden ale přislíbil, že se USA k smlouvě znovu připojí. Podmínkou však je, že ji začne dodržovat i Teherán.