Poslanecká sněmovna

Programové prohlášení vlády i průběh druhého dne sněmovní schůze o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) byla témata diskuze Událostí, komentářů. „Programové prohlášení má v sobě vše podstatné,“ myslí si místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) naopak řekl, že programové prohlášení obsahuje vnitřní rozpory. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný uvedl, že je v prohlášení slibováno „všem všechno“, ale není jasné, kde na to vláda vezme. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) reagoval, že příjmy vyplývají například z boje se šedou ekonomikou nebo nastartování ekonomického růstu. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Sněmovna se ve čtvrtek třetím dnem zabývá žádostí o vyslovení důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), který tvoří i SPD a Motoristé. Diskuze trvala od úterý do středy dohromady asi devatenáct hodin čistého času. Ve středu většinou vystupovali opoziční poslanci, kteří před novou vládou varovali a kritizovali ji. Do rozpravy bylo na konci středečního jednání přihlášeno ještě přes dvacet zákonodárců. K samotnému hlasování by mohlo dojít v průběhu čtvrtka.

Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. K hlasování se dolní komora dostane nejspíše ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. V úvodu středečního jednání hovořili zástupci opozice s přednostním právem, kteří před novým kabinetem varovali. Po jedenácté hodině dopoledne sněmovna zahájila obecnou rozpravu, během níž další opoziční zákonodárci pokračovali v kritice vlády.

Hosté Událostí, komentářů probrali žádost o důvěru vlády Andreje Babiše (ANO). Projednává ji sněmovna. Lídři vládní koalice ujišťují, že pro vyslovení důvěry zvedne ruku všech 108 koaličních poslanců. Do rozpravy se přihlásili všichni ministři. Během úterního jednání se opozice snažila odvolat šéfa dolní komory Tomia Okamuru (SPD) kvůli jeho novoročnímu projevu. Okolnosti jednání komentovali místopředseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti Ondřej Babka (ANO) a člen výboru pro zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL). Debatovali také senátoři Róbert Šlachta (Přísaha) a Stanislav Balík (nestr.). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývali vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod promluvil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory. Schůze byla v úterý večer přerušena do středečního rána.

Česko má za sebou v diplomacii horký vstup do roku 2026. A to i kvůli předsedovi Poslanecké sněmovny a SPD Tomiu Okamurovi, který hned v novoročním projevu slovně zaútočil na Evropskou unii či Ukrajinu, která se už několik let brání ruské agresi. Nedlouho po Okamurovi si pak „přisadil“ i druhý muž hnutí Radim Fiala, který zpochybnil roli Ruska ve výbuších muničních skladů ve Vrběticích. Premiér Andrej Babiš (ANO) však Okamurova slova dlouho nekomentoval, vyjádřil se až po zmíněném prohlášení Fialy. Ani pak ale předseda vlády svého koaličního partnera přímo nekritizoval. O tom, jaké poměry panují ve vládní koalici v oblasti zahraniční politiky, natáčel pro Reportéry ČT Jan Moláček.

Filip Turek (za Motoristy) tím, že oznámil podání žaloby na prezidenta, přiznal porážku v boji, což bohužel ukazuje nějaké ego, uvedla v Duelu ČT24 pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili. Chtěla by vědět, jak se Motoristé postaví k tomu, když soudy rozhodnou, že dopis prezidenta Petra Pavla byl na místě a že nešlo o urážku. „Je to zodpovědné zralé rozhodnutí, jak se může politik v rámci mezí, aby nedělal z české politiky cirkus jako jiní politici, ohradit proti tomu, co je o něm řečeno,“ řekl poslanec Matěj Gregor (Motoristé). Pokud by o něm jakýkoliv politik psal takové věci jako prezident o Turkovi, podal by žalobu také, dodal.

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna uvedl, že bude mít problém vyslovit důvěru koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů. Zdůvodnil to tím, že se koalice rozhodla pokračovat v muniční iniciativě pro Ukrajinu, kterou zástupci ANO a SPD před volbami kritizovali a slibovali její zrušení. Foldyna to napsal na Facebooku. Sněmovní schůze k vyslovení důvěry začne příští týden.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dle předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru Heleny Válkové (ANO) „neřekl nic, co by bylo neústavní nebo neprávní“. Šéf Motoristů prohlásil, že prezident Petr Pavel Ústavní soud (ÚS) „plně jmenoval lidmi jemu blízkými nebo blízkými jeho vidění světa“ a že si „možná tímto způsobem v podstatě říká, aby mu ÚS přidal nějaké kompetence“. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) označil výroky za „naprosto skandální“, neboť podkopávají důvěru veřejnosti v justici. Ve čtvrtek se ohradil i sám Pavel. O střetu vlády s prezidentem hovořili Válková a Pospíšil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Jako „patovou situaci“ vnímá místopředseda pirátských poslanců Ivan Bartoš spor kolem nominace Filipa Turka (za Motoristy) do čela ministerstva životního prostředí. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) argumentům Hradu nerozumí, prezident Petr Pavel dle něj „začíná překreslovat systém parlamentní demokracie“. Události, komentáře moderoval Lukáš Dolanský. Do debaty zvala ČT také zástupce Motoristů a ANO, pozvání nepřijali.

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura svůj novoroční projev pojal jako projev předsedy hnutí SPD, řekl v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO). Opozice chce hlasovat o odvolání Okamury z postu šéfa dolní parlamentní komory kvůli ostrým výrokům vůči Ukrajině či Evropské unii. Představitelé opozičních stran nesouhlasí ani s výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy, podle něhož není prokázáno, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 bylo Rusko. S Fialou nesouhlasí ani někteří ministři ANO, včetně premiéra.

Premiér Andrej Babiš podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (oba ANO) navrhne Filipa Turka (Motoristé) do čela ministerstva životního prostředí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Prezident Petr Pavel Turka dlouhodobě odmítá. Resort dočasně vede předseda Motoristů Petr Macinka, který je zároveň v čele ministerstva zahraničí.

Opoziční strany chtějí vyvolat hlasování Poslanecké sněmovny o odvolání předsedy Tomia Okamury (SPD). Sběr podpisů nutných k podání návrhu začne příští týden, avizoval předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Okamura čelí kritice všech stran sněmovní opozice kvůli svému novoročnímu projevu kritickému k pomoci Ukrajině. Předsednictvo ODS v pátek uvedlo, že chce jeho výroky ve sněmovně projednávat. Okamura v reakci sdělil, že opozice nemá žádné pozitivní téma.

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.

Ústavní soud (ÚS) vstupuje do roku 2026 s dvacítkou nevyřešených případů. Kauzy projednává celé plénum, které letos vydalo skoro padesát nálezů. Obstála třeba podoba úhradové vyhlášky či volební kandidátky, na kterých se objevují jména lidí z více stran, což kritici označovali za skryté koalice. Ústavní soudci naopak zasáhli do advokátních tarifů nebo třeba zrušili oddělené zápisy do škol pro ukrajinské děti.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o kroku premiéra Andreje Babiše (ANO), který do 8. ledna 2026 vloží koncern Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust. Diskuse se zaměřila také na schůzku prezidenta Petra Pavla s poslancem Filipem Turkem (za Motoristy), kterého strana nominovala na ministra životního prostředí. Politici probrali i pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který podpořil českou muniční iniciativu pro Ukrajinu. SPD posléze uvedla, že peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Diskuse se účastnili europoslanec Ivan David (SPD), místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová a poslanec a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Česká televize do debaty pozvala i zástupce vedení Motoristů a Filipa Turka, pozvání nepřijali. Moderovala Barbora Kroužková.

Prezident Petr Pavel předpokládá, že premiér Andrej Babiš (ANO) na ministra životního prostředí čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nenavrhne. Pokud by ho navrhl, prezident by ho nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok. Uvedl to Hrad po Turkově schůzce s Pavlem. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky Turek kandidátem na ministra zůstává. Babiš se chce s Turkem a Macinkou do Vánoc sejít, Pavlovi stanovisko řekne 7. ledna u novoročního oběda.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali jmenování nové vlády ANO, SPD a Motoristů a s tím spojené převzetí jednotlivých resortů novými ministry. Debata se týkala také předvánočního období. Pozvání přijali bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek, spisovatelka, kuchařka a gastronomická novinářka Dita Pecháčková, výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek a herec Jan Antonín Duchoslav. Moderoval Lukáš Dolanský.

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.