Poslanecká sněmovna

Mimořádná schůze sněmovny kvůli otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) skončila ve čtvrtek po necelých dvou hodinách. Koaliční většina neschválila program. Babiš trvá na tom, že střet zájmů vyřešil už v únoru. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít blokovat přijetí novely, která zákon o střetu zájmů politiků rozvolňuje. „Naší snahou je zákon vrátit k normálu a přizpůsobit ho okolním zemím, aby už nemířil jen na Babiše,“ sdělil v Událostech, komentářích místopředseda ANO Radek Vondráček. „Občanům novela nepomůže. Má za cíl ulevit Babišovi. Pokud je jeho střet zájmů údajně vyřešen, tak není důvod novelu předkládat,“ oponovala členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti). Debaty se zúčastnili i místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé) a místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová. Moderoval Lukáš Dolanský.

Sněmovna ve čtvrtek propustila do třetího čtení novelu stavebního zákona od zástupců vládní koalice. Má především zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Poslanci k ní ve druhém čtení předložili asi 130 samostatných pozměňovacích návrhů. Druhé čtení začalo ve středu 27. května a trvalo téměř 13 hodin. Nad všemi pozměňovacími návrhy ještě musí zasednout hospodářský výbor, aby je posoudil. Pak bude moci následovat závěrečné schvalování.

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovali o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Sněmovna neschválila program schůze, k řečnickému pultu se tak dostali jen poslanci s přednostním právem a jednání skočilo bez výsledku. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení. Babiš se schůze nezúčastnil, omluvil se z pracovních důvodů.

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o nepravomocném verdiktu, kterým soud uložil hnutí SPD třímilionový peněžitý trest za kontroverzní předvolební plakáty. Hovořili také o shodě poslanců na růstu rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun či o dalších debatách o přijetí eura, k čemuž vyzval prezident Petr Pavel. Probrali také kauzu kolem platformy OnlyFans, v níž policie obvinila jednoho influencera. Pozvání do debaty přijali generální ředitelka Czech Expert Media Libuše Šmuclerová, římskokatolický kněz Marek Vácha, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, herec, politik a diplomat Martin Stropnický a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Pořadem provázela Klára Radilová.

Místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé) míní, že zvolení nominantky opozičního hnutí STAN Barbory Urbanové na místopředsedkyni dolní komory může pomoci celkové atmosféře a k uklidnění situace. S tím souhlasí i poslankyně Starostů Věra Kovářová. „Vnímám politiku jako soupeření, nikoliv jako nenávist. A ta nenávistná válka, která se vedla, skutečně nikomu nepomáhá,“ řekla v Duelu ČT24. Barták vyloučil, že by nezvolení šéfa Starostů Víta Rakušana na post místopředsedy sněmovny byla pomsta. „My jsme noví, rozhodujeme se, jak to vypadá teď, dodal. Podle Kovářové by skutečně poslanci měli přestat „fňukat“, kdo si kdy co udělal, a měli by začít pracovat. Změna jednacího řádu je podle obou potřebná. Barták a Kovářová se věnovali také rozpočtu na příští rok. Diskusí provázela Tereza Kručinská.

Opoziční hnutí STAN podpoří novelizaci sněmovního jednacího řádu, pokud nedozná větších změn, řekla místopředsedkyně sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Podle předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renaty Vesecké (Motoristé) má jednací řád zrychlit a zefektivnit práci poslanců. Hosty Nedělní debaty byli také předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.

Poslanecká sněmovna v pátek zvolila nominantku opozičního hnutí STAN Barboru Urbanovou novou místopředsedkyní. Ke zvolení bylo v pátečním druhém kole tajné volby nutných 87 hlasů. Hlasovalo 172 poslanců, z nichž Urbanovou podpořilo 126. Ta se tak stává poslední zvolenou místopředsedkyní dolní komory a pětičlenné vedení sněmovny v čele s předsedou Tomiem Okamurou (SPD) je nyní kompletní. Urbanová byla v nynější volbě jedinou kandidátkou.

„Politici jsou lidé jako všichni ostatní. V těchto věcech by naprosto standardně měli být trestaní za přestupek, který udělají. Vůbec by se na to imunita neměla vztahovat,“ řekla předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová v pořadu Interview ČT24 ve spojitosti se Starosty navrhovanou změnu imunity zákonodárců. Dodala, že za ně je imunita přežitá. Tématem pořadu byl také jednací řád, který má zajistit efektivnější jednání sněmovny. Druhé čtení bylo dokončeno v úterý. „Oceňuji, že koalice jednala i s námi,“ řekla Šebelová. Poslankyně mluvila také o možné blokaci Poslanecké sněmovny či důvodech pro mimořádnou schůzi kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Pořad moderoval Daniel Takáč.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.

Sněmovna ve středu schválila přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí podle zákona o podpoře bydlení z obcí na úřady práce. Ty mají nyní mimo jiné rozhodovat o žádostech o podpůrná opatření. Část opozice se obává jejich přetížení. Počet poradenských kontaktních míst rozšiřuje novela z původních 115 na všech 205 obcí s rozšířenou působností. Předloha zákona teď zamíří k posouzení do Senátu.

Referendum bude možné vyhlásit na základě petice 300 tisíc lidí nebo návrhu parlamentu. Aby bylo závazné, pro vítěznou odpověď bude muset hlasovat alespoň 35 procent oprávněných voličů, tedy zhruba 2,89 milionu lidí. Rozhodnutí bude pro politiky závazné pět let. V návrhu ústavního zákona o celostátním referendu to navrhuje vláda. Materiál poslala do připomínkového řízení.

Téměř třem pětinám příjemců dosavadních dávek po přepočtu na superdávku klesá podpora, vyplývá z analýzy ministerstva práce z údajů přibližně 155 tisíc domácností. Prozkoumání dat 128 400 domácností pak ukázalo, že pětině z nich po odečtení nákladů na bydlení nezůstává z příjmu i se superdávkou ani životní minimum. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i poslanci z koaličních a opozičních stran už navrhují změny v nastavení superdávky.

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nepovažuje místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček za natolik aktuálně závažné téma, aby tím poslanci trávili čas ve sněmovně. Nechci radit opozici, ale jestli chtějí bojovat s koalicí, tak to není téma, na kterém můžou něco vyhrát, prohlásil v Interview ČT24 s tím, že nikdy nebude v tomto případě úplně objektivní. Zároveň se domnívá, že premiér udělal pro eliminaci střetu zájmů více než kdokoliv jiný v Evropě. Vondráček hovořil také o možném odblokování sněmovny. „Snažíme se najít z toho cestu ven, máme připravenou sérii možností, nebylo by taktické, abych to prozrazoval,“ řekl. Myslí si, že v červnu musí být buď dosažena dohoda s opozicí nebo zásadní změny v jednacím řadu sněmovny. Vondráček také doufá, že se vrcholní představitelé domluví na delegaci, která pojede na summit NATO v Ankaře. Kompetenční žalobu, o které mluvil prezident Petr Pavel, by považoval za ostudu. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Poslanci po úvodní debatě podpořili růst rodičovského příspěvku, někteří z řad opozice kritizovali chybějící valorizační mechanismus. Jednomyslně a zrychleně také po úvodním kole schválili senátní novelu o odkladu spuštění elektronizace voleb spolu s usnadněním hlasování pro lidi se zrakovým postižením. Horní komora má nyní potvrdit souhlas. Prvním čtením prošla i koaliční novela, která mimo jiné upravuje státní úhradu České poště. Na začátku úterní schůze složil slib nový zákonodárce Motoristů Libor Forman, který nahradil Karla Berana, jenž rezignoval.

Pravidla pro odvádění daně z přidané hodnoty (DPH) v přeshraničním obchodě v Evropské unii by se měla zjednodušit. Vláda schválila příslušný zákon, informovala po jednání ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se také kabinet už nebude vracet k jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva, rozhodnutí je podle něj definitivní. Experti navrhovali místo převodu vznik sekce lidských práv v Úřadu vlády a samostatné Národní agentury pro problematiku závislostí po vzoru Národní sportovní agentury.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o připravovaných změnách v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Diskuse se týkala také koaličního sporu mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) o podmínkách podpory pro ukrajinské uprchlíky. Hosté se věnovali i případu ruského dronu, který zasáhl panelový dům v rumunském pohraničí. Probrali rovněž problematiku plošného testování žáků 5. a 9. tříd základních škol, které bylo po kritice zastaveno. Debaty se účastnili advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, herečka Bára Štěpánová, publicista Michael Durčák a novinářka z Reflexu Pavlína Horáková. Pořadem provázela Klára Radilová.

Poslanecká sněmovna řeší spory mimo jiné kvůli neobsazeným funkcím i napjatým vztahům mezi vládou a opozicí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT hovořil o „bezskrupulózním blokování“ dolní komory ze strany současné opozice, naopak poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) zkritizoval „kádrování“ kandidátů opozice do sněmovních funkcí. Poslanec ODS Jiří Havránek upozornil, že některé neobsazené pozice jsou důležité pro chod státu. Poslanci SPD Tomáši Doležalovi pak více než dlouhé projevy vadí osobní útoky na zákonodárce. Debatu moderoval Martin Řezníček.