Poslanecká sněmovna

Sněmovna v prvním čtení v pátek podpořila vládní novelu zákona o platformové práci. V úvodním kole projednávala i novelu zákoníku práce upravující pravidla odměňování. Navrhované snížení podpor v nezaměstnanosti bude ve sněmovně čelit návrhům opozice na zamítnutí už v prvním kole. Poslanci úvodní debatu nedokončili. Zvýšení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané naopak sněmovna neprojednala vůbec kvůli potížím se zápisem ze středečního jednání zdravotnického výboru.

Poslanci ve čtvrtek podpořili zvýšení trestů za narušování životního prostředí. Zákonodárci měli na programu také pravidelné interpelace na členy vlády. Právě písemnými interpelacemi čtvrteční jednání začalo, odpoledne zákonodárci ministry interpelovali ústně. Přítomen však nebyl premiér Andrej Babiš (ANO), a to kvůli zasedání Evropské rady v Bruselu. Část čtvrtečního jednání vyplnily také mezinárodní smlouvy. Sněmovna schválila mimo jiné česko-slovenskou smlouvu o policejní spolupráci.

Sněmovna znovu schválila nové podmínky zaměstnávání státních úředníků, přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Ten se podobně jako opozice obává „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Sněmovna hlasy koalice tuto pravomoc prezidenta také opět omezila. Později odpoledne poslanci schválili několik novel, mimo jiné tu o nakládání s bateriemi. Schůze byla přerušena až pozdě večer.

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.

Vláda schválila změny občanského zákoníku, které se týkají rozvodů či domácího násilí. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) mají posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé pojmy po takzvané rozvodové novele účinné od začátku roku. Před zasedáním kabinetu se sešla koaliční rada, věnovala se mimo jiné novele upravující financování asistentů pedagogů. Tu chce vláda probrat za týden, experti se mají domluvit do pátku.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výsledcích víkendových voleb. Probrali mimo jiné specifika volebních lístků v Praze, dále diskutovali o účasti prezidenta Petra Pavla, který původně avizoval, že hlasování vynechá. Hovořili i o klesajícím počtu kandidátů. Pozvání do diskuse přijali glosátorka Zuzana Bubílková, herec a influencer Josef Bánovec, spisovatel, scenárista a bývalý politik Radek John, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský a šéfredaktor serveru Echo24 Dalibor Balšínek. Pořadem provázel Petr Obrovský.

Určit, kdo je v obecních volbách celkově vítězem a od koho se voliči odvrací, není jednoduché. Roli hraje například velmi vysoký počet příliš malých obcí. V nich některé strany získávají nemalá procenta hlasů a vysoké počty zastupitelů. To je příklad celé řady kandidátek nezávislých, lokálních volebních stran, ale třeba také lidovců. Jak tedy volby dopadly pro sněmovní strany, rozebírá analytik ČT Kamil Švec.

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.

Sněmovna druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Předchozí úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.

Poslanci v úterý debatovali rovných sedm hodin o návrhu opozičních poslaneckých klubů vyslovit nedůvěru vládě. U pultíku v jednacím sále se během dne střídali spíše zástupci vládní většiny, opoziční poslanci by se ke slovu měli dostat až ve středu. Opozice kabinet kritizuje především za vysoký plánovaný schodek rozpočtu ve výši 386 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vláda výhrady odmítají, mimořádnou schůzi považují za „předvolební hru“. Okolnosti jednání probrali v úterních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS), místopředseda rozpočtového výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Sněmovna v úterý jednala o druhém opozičním pokusu o vyslovení nedůvěry vládě, který se odehrává krátce před obecními a senátními volbami. Jednání ukončila v 21:00 a pokračovat bude ve středu od 09:00. Vládní koalice využila úvodního dne k představení činnosti kabinetu. Opoziční zástupci se ke slovu dostanou až ve středu, kdy má jednání pokračovat. Podobný průběh měla i první snaha ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 o svržení kabinetu, která letos v únoru skončila neúspěšně.

Během druhého pokusu opozice o vyslovení nedůvěry ukazuje „vládní koalice sérii nesplněných slibů, nejrůznějších lží a pokračuje v napadání – stále v té stejné rétorice“, řekl předseda Starostů Vít Rakušan v Interview ČT24. Nedodržování dohody mezi vládou a opozicí o střídání se v projevech na plénu sněmovny podle něj značí nervozitu ze strany vládní koalice. „Líčí svět plný splněných slibů – a já jenom čekám, kdy vysvětlí lidem, proč ty sazby hypoték neklesají, proč ceny pohonných hmot jsou stále tak vysoké,“ říká a dodává, že jeho hnutí na schůzi představí konkrétní návrhy na změny v rozpočtu. Kdyby Babišova vláda padla, nastala by podle něho okamžitá jednání s prezidentem. Ideálním řešením by v té chvíli byla překlenovací úřednická vláda, míní. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o zmrazení platů politiků, o němž jednala Poslanecká sněmovna. V diskusi hovořili také o vrcholící kampani před komunálními a senátními volbami. Tématem debaty byly také rostoucí ceny pohonných hmot, kvůli nimž zavedla vláda další opatření – zastropování marží či snížení spotřební daně na naftu. Probrali také takzvané červené linie bezpečné planety, tedy ekologické ukazatele života na Zemi. Pozvání přijali moderátorka a komentátorka serveru Deník.cz Kateřina Perknerová, youtuber Jan Špaček, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a herečka Iva Pazderková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Sněmovna podpořila koaliční návrh, aby se výdělky vrcholných politiků zmrazily na pět let. Opozice návrh kritizuje s tím, že zákonodárci nemají o svém platu sami rozhodovat. „Kdo chce skutečně šetřit, tak nedělá populistické gesto, nemrazí platy politiků, protože skutečný problém je úplně jinde, jsou to poslanecké náhrady,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Petrem Obrovským poslankyně Michaela Šebelová (STAN). Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) uvedl, že původně chtěl platy politiků snížit, ale opozice tomu zabránila. „Politici mají být solidární s občany,“ sdělil Okamura.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Sněmovna rovněž podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let i návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Poslanecká sněmovna schválila novelu, která ruší každoroční valorizaci cen dálničních známek. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) to ale neznamená omezení investic do dopravní infrastruktury. „Samozřejmě to neznamená, že nebudou nějaké investice a prostředky nejen pro opravu, ale i výstavbu nové dálniční sítě,“ uvedl v Událostech, komentářích. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob naopak považuje zastavení zdražování za nezodpovědné. Kritizoval, že se vláda v době růstu ekonomiky a vysokého rozpočtového schodku vzdává příjmů určených na rozvoj dopravní infrastruktury. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Poslanci schválili koaliční návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek, který v úvodu projednávání podpořil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Novela současně upravuje platnost jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení, na čemž se shodli zástupci koalice i opozice. V závěrečném čtení pak sněmovna odsouhlasila novelu, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě a obcím umožní požadovat po taxikářích různé zkoušky. Poslanci se zabývali i změnami trestního zákoníku.