Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Sněmovní ústavně-právní výbor schválil návrh, který má prezidenta republiky připravit o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Místopředseda výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), který je autorem návrhu, tvrdí, že jde o princip, ne o konkrétní postavy. Prohlásil také, že „jsme zažili z jeho (prezidentovy) strany mnoho různých naschválů“ či snah jít na hranu nebo za ni. Vnímá to jako zpřesnění pravomocí při kontrasignaci. Místopředseda téhož výboru Karel Dvořák (STAN) vnímá návrh naopak jako „naschvál vládní koalice vůči prezidentovi“. Má prý několik úskalí – vnímá ho procesně jako přílepek, který dle něj není v souladu s ústavou, boří to i ústavní zvyklosti. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Prezident Petr Pavel míní, že zákon o registraci neziskových organizací spolupracujících se zahraničními partnery by byl jedním z významných kroků k omezení demokracie v zemi. Znění zákona a jeho dopadům se chce proto detailně věnovat.

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.

Markéta Šichtařová (Svobodní) nechala notářsky ověřit dopis, kterým se vzdává poslaneckého mandátu. Její původní rezignační dopis, který odeslala v úterý předsedovi sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), nesplňoval zákonné podmínky pro složení mandátu právě kvůli chybějícímu ověření. Šichtařovou by měl v dolní komoře nahradit předseda pražské organizace SPD a městský zastupitel Josef Nerušil.

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.

Několik desítek poslanců v úterý dorazilo do sněmovny v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Zákonodárci se sešli ve dvoraně jedné z vedlejších sněmovních budov, kde za doprovodu folklorního souboru zahájili výstavu krojů, která akci letos doprovází. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní budovy dolní komory. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z tuzemska, Slovenska, Polska a Maďarska. Výstava, na které jsou k vidění dvě desítky mužských, ženských, chlapeckých a dívčích krojů ze Slovenska, Polska a z Maďarska, je k vidění do 20. března.

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali americko-izraelský útok na Írán, odvetné údery Íránu na země Blízké východu a repatriaci Čechů z regionu. Tématem byl i projev prezidenta Petra Pavla ve sněmovně, tři roky jeho působení v prezidentské funkci a nevydání předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) a premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Pozvání přijali herečka Bára Štěpánová, historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek, novinář a kastelán Matěj Stropnický, básník a textař Petr Soukup a biochemik Jan Konvalinka. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.

Prezident Petr Pavel završí třetí rok ve funkci hlavy státu. V rozhovoru pro Českou televizi se dotýkal témat bezpečnosti, americko-izraelské operace proti Íránu, ruské agrese proti Ukrajině, vztahů mezi západními spojenci či tuzemského politického dění. Rozhovorem provázel Michal Kubal.

Vládní koalice nezvolí Víta Rakušana (STAN) místopředsedou sněmovny, řekli v Otázkách Václava Moravce Tomio Okamura (SPD) a Radek Vondráček (ANO). Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) koalice nedodržuje dohody. „Mně to přijde velmi farizejské a účelové,“ řekla Miroslava Němcová (ODS). Hosté také hovořili o vnímání ústavních činitelů či o aktuálním dění spojeném s konfliktem na Blízkém východě.

Na post dětského ombudsmana zvolili poslanci mosteckého opatrovnického soudce Martina Beneše. Poslanci rovněž projednali ve druhém čtení navrhované přerozdělení zhruba 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mezi šest menších zdravotních pojišťoven. Opoziční poslanci předložili k novele pozměňovací návrh. Dolní komora také potvrdila Janu Černochovou (ODS) jako předsedkyni bezpečnostního výboru a Lukáše Vlčka (STAN) jako předsedu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Poslanecká sněmovna se ve čtvrtek rozhodla nevydat premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání. O tom, jestli se jedná o naplnění důvodu, proč mají poslanci imunitu, nebo naopak špatnou zprávu pro důvěru v justici a spravedlnost, debatovali pozvaní poslanci v Událostech, komentářích. Podle Heleny Válkové (ANO) byl institut imunity aplikován správně. „Možná že je teď v současné době (…) nedostatečně konkrétní a to vede ke sporům,“ připouští ale. „Poslanecká imunita je tady od toho, aby chránila před neoprávněnou šikanou představitele moci zákonodárné před mocí výkonnou nebo soudní. (…) Skutečně potřebuje Andrej Babiš, aby byl bráněn před sebou samým?“ ptal se Karel Dvořák (STAN). Svůj pohled připojili také Karel Haas (ODS), Kateřina Stojanová (Piráti), Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) a Matěj Gregor (Motoristé). Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Soudní řízení s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem v dotačním případu Čapí hnízdo nyní pokračovat nebude. Sněmovna nevydala Babiše k trestnímu stíhání v souladu s dřívějším doporučením mandátového a imunitního výboru. Poslanci podobně zamítli vydání předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí. Nesouhlas s vydáním podpořili v obou případech všichni přítomní poslanci koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů.

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.