Poslanecká sněmovna

Sněmovna podpořila koaliční návrh, aby se výdělky vrcholných politiků zmrazily na pět let. Opozice návrh kritizuje s tím, že zákonodárci nemají o svém platu sami rozhodovat. „Kdo chce skutečně šetřit, tak nedělá populistické gesto, nemrazí platy politiků, protože skutečný problém je úplně jinde, jsou to poslanecké náhrady,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Petrem Obrovským poslankyně Michaela Šebelová (STAN). Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) uvedl, že původně chtěl platy politiků snížit, ale opozice tomu zabránila. „Politici mají být solidární s občany,“ sdělil Okamura.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Sněmovna rovněž podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let i návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Poslanecká sněmovna schválila novelu, která ruší každoroční valorizaci cen dálničních známek. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) to ale neznamená omezení investic do dopravní infrastruktury. „Samozřejmě to neznamená, že nebudou nějaké investice a prostředky nejen pro opravu, ale i výstavbu nové dálniční sítě,“ uvedl v Událostech, komentářích. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob naopak považuje zastavení zdražování za nezodpovědné. Kritizoval, že se vláda v době růstu ekonomiky a vysokého rozpočtového schodku vzdává příjmů určených na rozvoj dopravní infrastruktury. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Poslanci schválili koaliční návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek, který v úvodu projednávání podpořil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Novela současně upravuje platnost jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení, na čemž se shodli zástupci koalice i opozice. V závěrečném čtení pak sněmovna odsouhlasila novelu, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě a obcím umožní požadovat po taxikářích různé zkoušky. Poslanci se zabývali i změnami trestního zákoníku.

V Poslanecké sněmovně platí nová pravidla jednacího řádu, která mají omezit obstrukce a zefektivnit jednání dolní komory. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) ale ani nová pravidla nemusí obstrukcím zcela zabránit. „Když nebude vůle, tak se samozřejmě dají najít cesty, jak se dá obstruovat i po změně jednacího řádu,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek míní, že skutečný dopad změn bude možné posoudit až ve chvíli, kdy se současní vládní představitelé vrátí do opozice. „Největší rozdíl poznáme samozřejmě až za tři roky,“ předpokládá. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o rozšíření trestnosti neplacení výživného. Poslanci zatím představili některé pozměňovací návrhy, které se týkají například nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů, úpravy kuplířství na internetu a takzvaného dětského certifikátu. Schůzi zákonodárci přerušili podle dohod klubů v 21:00 do středečního rána.

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.

Volby do Poslanecké sněmovny by v srpnu vyhrálo hnutí ANO s 34 procenty hlasů, s odstupem následuje hnutí STAN, které by získalo dvanáct procent, těsně třetí ODS by měla podporu jedenácti procent voličů, vyplývá z aktuálního volebního modelu agentury Median. Do sněmovny by se podle něj dostali ještě zástupci SPD se ziskem devíti procent a Piráti, kterým by dalo hlas 7,5 procenta lidí. Motoristé s 4,5 procenta hlasů by nepřekročili potřebnou pětiprocentní hranici.

Vládní koalice se dohodla na podobě státního rozpočtu pro příští rok. Po zasedání koaliční rady to oznámili lídři vládních uskupení – ANO, SPD a Motoristů. Navržený schodek 389 miliard korun, který dříve představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by podle zástupců koalice mohl klesnout o jednotky miliard. Ministr pro sport, prevenci a zdraví a předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný přiznal, že se nikomu ve vládě tak velký schodek nelíbí, koalice prý zahájila kroky, které mají vést ke snižování schodku. Místopředseda poslaneckého klubu STAN Lukáš Vlček označil „čtyřistamiliardový schodek státního rozpočtu“ za „ekonomický zločin na České republice“. Vládě vytknul předkládání takového schodku během hospodářského růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Mezi hlavní priority Evropské komise zařadila její šéfka Ursula von der Leyenová silnější obranu, menší závislost na Číně a větší odolnost vůči klimatickým i hybridním hrozbám. Unie má také posílit energetickou soběstačnost a lépe chránit své hranice, řekla předsedkyně Komise. Hlavní body projevu o stavu EU probrali v Událostech komentářích europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Samuel Volpe (Piráti). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Poslanec za Motoristy Filip Turek se musí omluvit společnosti Seznam.cz za tvrzení, že zaměstnanci Seznamu nahlížejí do e-mailů uživatelů. V pondělí o tom rozhodl Městský soud v Praze, uvedl server Novinky.cz. Turek musí omluvu zveřejnit do tří dnů, stejně tak by měl zaplatit náklady spojené s žalobou. Je to v krátké době druhý podobný spor, který prohrál. Omluvit se musí i ekologickému Hnutí Duha.

Armáda zahájí ve středu ženijní a chemický průzkum znečištěného území u Zhůří na Klatovsku v národním parku Šumava, řekl po jednání sněmovního branného výboru ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který by měl na základě podkladů navrhnout v pondělí vládě další postup. O tom, že sanaci bude dělat právě armáda, informoval na začátku týdne premiér Andrej Babiš (ANO). Obce, které leží v blízkosti kontaminované lokality, nemají o chystaném průzkumu žádné informace.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, ten to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.

Sněmovna projednala a odeslala do třetího čtení vládní novelu zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek. Opozice pokládá krok za populistický. Při interpelacích uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé), že nechce zavádět zálohování PET lahví. V případě hliníkových plechovek to nevyloučil. Většinu schůze poslanci věnovali interpelacím.

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.