Poslanecká sněmovna strana 3 z 5

Poslanci si v tajné volbě zvolili nové vedení sněmovny. Předsednické křeslo získal lídr SPD Tomio Okamura, hlas mu dalo 107 poslanců. O funkci se ucházel také někdejší místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který obdržel 81 hlasů. Zákonodárci také zvolili první dva místopředsedy – Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Další dva kandidáti Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) nyní neuspěli, na ustavující schůzi zvoleni nebyli.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura si přeje, aby atmosféra v Poslanecké sněmovně byla lepší než v uplynulém volebním období. Po středečním zvolení předsedou dolní komory řekl, že k tomu sám chce ze své nové role přispět. Ocenil podporu 107 poslanců v tajné volbě, ve které porazil Jana Bartoška (KDU-ČSL) s 81 hlasy.

„Pravděpodobný scénář je, že se teď vytvoří formát V3 plus jedna,“ odhadnul ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) osud Visegrádské skupiny. Maďarský premiér Viktor Orbán dle něj sní o vytvoření „antiukrajinské ruské trojky“ – Česka, Maďarska a Slovenska, mimo Polska. To dle něj má pevný a jednoznačný postoj vůči Moskvě. Dle poslance Miroslava Ševčíka (za SPD) se ale situace v Polsku mění, poukázal na zvolení prezidenta Karola Nawrockého. Zmínil také potřebu vzájemné spolupráce se Slovenskem v rámci budoucí vlády. Jejich debatu moderoval v Událostech, komentářích Martin Řezníček.

Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů.

Pro funkci předsedy Poslanecké sněmovny není nominovaný šéf SPD Tomio Okamura způsobilý, prohlásil poslanec a místopředseda KDU-ČSL Václav Pláteník v pořadu Interview ČT24. Proto jeho strana staví kandidaturu někdejšího místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL). Upozornil, že šéf sněmovny po dvou nespěšných pokusech o sestavení vlády vybírá, kdo to zkusí potřetí. „My jako KDU-ČSL jsme nešli do politiky, abychom nic nedělali,“ dodal poslanec. Zároveň připustil, že je potřeba respektovat, že parlamentní volby vyhrály strany vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, což se podle něj děje. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Vznik nové vlády se po měsíci vyjednávání odsouvá nejdříve na konec listopadu. Lídři ANO, SPD a Motoristů sice už dokončili programové prohlášení a podepsali koaliční smlouvu, s představením jmen ministrů ale vyčkávají. Podle členů končící vlády potřebuje Andrej Babiš (ANO) čas na to, aby vyřešil svůj střet zájmů.

Karlovarský kraj povede prozatím po úterní rezignaci dosavadní hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) její první náměstek Martin Hurajčík (ANO). Spolupracovat bude s náměstkem Petrem Kubisem (ANO). Mandát krajské zastupitelky si Mračková Vildumetzová ponechá. O novém hejtmanovi rozhodne zastupitelský klub ANO, který má v krajském zastupitelstvu většinu. Chybějící radní i nový hejtman budou zvoleni na zasedání 8. prosince. Mimořádné zastupitelstvo se zatím neplánuje.

Ministr sportu bez portfeje bude existovat, protože je potřeba propojovat řadu agend spadajících pod školství, obranu či zdravotnictví, řekl v Interview ČT24 šéf poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Konkrétně zmínil řešení primární prevence či snahu o dožití ve zdraví ne 61 let, ale třeba 70 let jako ve Švédsku. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou uvedl, že jména nových ministrů budou známa do konce listopadu. K programovému prohlášení řekl, že se do něj Motoristům podařilo dostat například nezvyšování dluhu či daní. Zdůraznil i trajektorii snižování deficitu státního rozpočtu směrem k vyrovnanosti. „Netvrdíme, že vyrovnaný rozpočet bude za čtyři roky. Situace není růžová," dodal. Ústupek Motoristů vidí u inkluze, kde chtěli její zrušení – místo toho má dojít k její zásadní revizi.

Své představy o budoucím fungování sněmovny, včetně využívání obstrukcí, či o budoucím obsazování jejích vedoucích křesel diskutovali ve speciálním vydání pořadu Události, komentáře předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, člen poslaneckého klubu SPD Jindřich Rajchl (PRO), člen poslaneckého klubu ODS Vojtěch Munzar, předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová, člen poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher, místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš a ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Pořad moderovala Barbora Kroužková. Ta uvedla, že pozvání dostalo osm osobností z osmi politických stran, až na zástupce Motoristů dorazili všichni.

Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali programové prohlášení možné vládní koalice, o které jednají ANO, SPD a Motoristé. Diskuse se zaměřila také na předávání státních vyznamenání prezidentem Petrem Pavlem či na postoj britského krále Karla III. k LGBTQ+ vojákům v tamní armádě. Pozvání přijali publicista a komik Luděk Staněk, novinář a moderátor Čestmír Strakatý, komentátor Mladé fronty DNES Petr Kolář, herec, politik a diplomat Martin Stropnický a advokát Petr Sokol. Pořadem provázela Jana Fabianová.

O klíčových zákonech, které se budou týkat rozpočtu, daní, zahraniční politiky, chce budoucí koalice vždy hlasovat jednotně. Strany také respektují právo premiéra navrhovat prezidentovi jmenování i odvolávání ministrů s tím, že předseda vlády je vždy projedná s danou stranou. I to stojí v textu koaliční smlouvy mezi ANO, SPD a Motoristy – už v pondělí ji stvrdí šéfové stran Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) a předsedové klubů. ČT má dokument k dispozici, text koaliční smlouvy si můžete stáhnout v odkazu níže.

Nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ve sněmovně definitivně schválit návrh státního rozpočtu na příští rok 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu, řekl ČT pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). O rozpočtu chce v novém sněmovním výboru jednat už 19. listopadu. Současná vláda by však musela návrh sněmovně poslat do dvou týdnů, což zatím není definitivní, přestože většina ministrů je pro.

V okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda Poslanecké sněmovny, dá vláda sněmovně k dispozici návrh státního rozpočtu na příští rok. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Stane se tak, pokud tak rozhodne vláda, upřesnila později mluvčí lidovců Iva Petrusová.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů poslala v pátek dopoledne na Hrad návrh programového prohlášení vlády. Hlavními strategickými záměry programu jsou přijatelné ceny energií pro domácnosti i podniky, dostupné zdravotnictví, dostupnost bydlení a funkční sociální systém. Dalším bodem je například znovuzavedení EET nebo zrušení poplatků za veřejnoprávní média. ČT má dokument vládního programu k dispozici, stáhnout si ho můžete v odkazu níže.

Senátorka za ODS a také bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová v Interview ČT24 ostře kritizovala, že se předsedou sněmovny má stát lídr SPD Tomio Okamura. Kdyby Okamurovi tuto pozici předseda ANO Andrej Babiš nedal, žádnou lepší mu nemůže nabídnout, aby za to získal poslušnost celého klubu SPD, a tudíž si zajistil nevydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, uvedla. Kritizuje i údajný závazek poslanců nové koalice, že budou Okamuru volit šéfem sněmovny. Upozorňuje totiž, že tato volba má být tajná, poslanci tak podle ní porušují poslanecký slib i principy tajné volby.

Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů, vyplývá z návrhu programového prohlášení. V resortu obrany chce vznikající vláda mezi klíčové úkoly zařadit posílení protivzdušné obrany státu. Dále chce prosadit audit hospodaření resortu nebo přehodnotit koncepci armády a investičních plánů. Strany slibují také odmítnutí migračního paktu EU či zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců.

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů ve vládním programu navrhuje zastropování důchodového věku na 65 letech a změnu valorizace penzí. Vojákům, hasičům, policistům a některým pedagogům také slibuje nástupní plat 50 tisíc korun. Strany se zavazují i zvýšení rodičovského příspěvku, školkovného či slevy na dani pro pečující. Zmiňují i nový zákon o sociálních službách a zohlednění jejich financování podle počtu klientů.

Nová verze elektronické evidence tržeb (EET) má zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky. Zavést ji plánuje možná vláda ANO, SPD a Motoristů, platit by měla od ledna 2027. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES (MfD) to uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která má ve vznikajícím kabinetu řídit ministerstvo financí. Zmínila také otázku vrácení takzvaného školkovného či výraznější valorizaci důchodů.

Všech 108 poslanců vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, v kterém se zavážou plnit její znění, včetně volby šéfa SPD Tomia Okamury předsedou sněmovny, napsal server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má v dolní komoře menšinu. Kandidát lidovců řekl, že část jednání má ještě před sebou.

Stoprocentní shoda na programovém prohlášení vlády. Tak komentují výsledek středeční téměř pětihodinové schůzky zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Znění programu chtějí zveřejnit v pondělí, kdy ho zároveň odešlou prezidentovi Petru Pavlovi. Ve stejný den poprvé zasedne v novém složení Poslanecká sněmovna. O tom, jak může ještě do povolebního vývoje zasáhnout prezident Pavel, i o rozdělování funkcí ve sněmovně a jejím jednacím řádu v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali poslankyně Marie Pošarová (SPD), Kateřina Stojanová (Piráti) a nově zvolený poslanec Petr Sokol (ODS).

ANO, SPD a Motoristé se definitivně shodli na programu vznikající vládní koalice, oznámil po jednání zástupců všech tří stran Karel Havlíček (ANO) s tím, že nemají žádné rozpory. Program představí v pondělí 3. listopadu, kdy také podepíší koaliční smlouvu. Dále oznámili, že jejich kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny bude šéf SPD Tomio Okamura. Motoristé na místopředsedu sněmovny nominují svého poslance Jiřího Bartáka.

Starosta města Sokolov a náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO) odmítne funkci poslance, kterou získal z posledního místa kandidátky v kraji, když obdržel 3489 preferenčních hlasů. Důvodem prý je, že se svým zvolením nepočítal a chce se věnovat komunální politice.

Zvoleného poslance Tomáše Doležala (SPD) nepřekvapilo, s jakou rychlostí se možná vláda dala dohromady. Poukázal na „poměrně jednoznačný“ výsledek voleb. Pokud má nový kabinet začít fungovat, bylo by dle něj dobré a nutné, aby vznikl co nejdříve, řekl v Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem. Vznikající koalice by měla být středopravá se „sociálním citem na půdorysu konzervativního smýšlení“, jak uvedl na ČT24 místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zvolený poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) prý nevidí, v čem tato vláda může být rozpočtově odpovědná. Odkázal přitom na údajný záměr kabinetu zrušit důchodovou reformu, která je dle něj nutná pro dlouhodobou konsolidaci veřejných rozpočtů. Počká si však na to, až opozice dostane program.