Poslanecká sněmovna strana 3 z 5

Na jedné straně svoboda slova, na straně druhé hrozba šíření nenávisti. Vymezit hranici, kde jedno už převažuje nad druhým, je obtížné a většinou se posuzuje případ od případu, zaznělo v Devadesátce ČT24. Debata ožila kvůli požadavku policie na vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání za údajné podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD.

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

K obnovení česko-slovenských mezivládních konzultací nejsou podmínky ani důvod, prohlásil v Otázkách Václava Moravce premiér Petr Fiala (ODS). Příčinou jsou nynější zahraničněpolitické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem (Smer), dodal. Fiala tvrdí, že kritika aktivit, které nejsou v zájmu Česka, není „vměšováním do slovenských vnitřních záležitostí“ a žádný z vládních představitelů se toho nedopouští. V rozhovoru také připustil, že by bylo možné v příštím volebním období zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Příští vláda bude muset po volbách připravit další úsporná opatření, aby zlepšila hospodaření státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že nový úsporný balíček bude nutností, přičemž opatření by měla být připravena do konce roku 2026. Opozice doporučuje soustředit se zejména na výběr daní. Část politiků přitom varuje před příliš velkými škrty.

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.

Donald Trump dělá věci, které prospívají Američanům, řekl v Interview ČT24 místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Míní, že je chybou evropských elit, že nejsou schopny hájit zájmy svého kontinentu. Hovořil také o možné spolupráci SPD s ANO po nadcházejících sněmovních volbách. Bude podle něj otázkou programových průniků. „V něčem si rozumíme, v něčem ne. Jsme dvě opoziční hnutí v Poslanecké sněmovně, takže často spolupracujeme,“ konstatoval.

Poslanci podpořili poslanecký návrh, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Má zajistit dost elektřiny při útlumu uhlí. Projednávání zákona o digitální ekonomice sněmovna přerušila do další schůze. Na programu byly rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.

Sněmovna měla pokračovat v závěrečném schvalování novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Poslanci schválili program schůze po třech hodinách. Následně bylo svoláno jednání grémia kvůli nevoli vládního tábora, kterou vyvolala žádost SPD o přestávku až do konce jednacího dne. Situací se zabývalo sněmovní grémium, které schůzi přerušilo do čtvrtka.

Prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání jsou ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci koaličních ODS a TOP 09 navrhli v úterním druhém čtení doplnit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce o spornou možnost výpovědi bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Poslanci se dostali také k debatě o nových pravidlech pro financování volebních kampaní, i tento návrh míří do finálního schvalování.

Sněmovna se v pátek nedostala k rozhodnutí o zvýšení rozhlasového a televizního poplatku. Důvodem byly obstrukční projevy předsedů opozičních hnutí Andreje Babiše (ANO), a především Tomia Okamury (SPD). Babiš obsadil řečniště na zhruba půldruhé hodiny, Okamura na zhruba tři a půl hodiny až do konce jednacího dne. Další pokus o schválení novely čeká sněmovnu příští týden ve středu, kdy chce předseda SPD v projevu pokračovat.

Záchranné složky při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nechybovaly, uvedla ve čtvrtek sněmovní vyšetřovací komise k předloňské události, zároveň navrhla některá opatření. Otázky podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude tragédie zejména ze strany pozůstalých vzbuzovat vždy, některá doporučení sněmovní komise už ale resort naplňuje, sdělil. Rakušan také v Interview ČT24 zdůraznil, že dlouhodobým řešením podobných událostí je dle něj psychologická prevence.

Dlouhodobé uvazování psů je týrání, shodli se ve středu poslanci. K novele veterinárního zákona schválili i pozměňovací návrh, který chov na řetězech nebo lanech zakazuje. Materiál teď míří do Senátu.

Premiér Petr Fiala (ODS) se přel ve sněmovně s předsedkyní opozičního klubu ANO Alenou Schillerovou o stav a výhled české ekonomiky. Schillerová ho vinila z toho, že je odtržený od reality. Fiala naopak tvrdil, že strašení a katastrofické scénáře prezentované politiky hnutí ANO jsou „úplně mimo“. Předseda vlády hájil během interpelací i navrhované řešení možného předčasného důchodu pro zaměstnance s rizikovou prací v takzvané třetí kategorii.

Sněmovní vyšetřovací komise neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému při předloňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) pochybení, která by ovlivnila skutkový děj vyšetřované události. Shledala však nedostatky v oblasti operačního a taktického řízení předtím, než pachatel začal na fakultě střílet. Navrhla opatření do budoucna.

Slovenská vláda podle premiéra Roberta Fica (Smer) přijme „preventivní opatření“ kvůli údajným snahám sesadit kabinet, ze kterých ministerský předseda opět obvinil opozici a nevládní sektor. Na čtvrtek svolal bezpečnostní radu státu. Fico v úterý před poslanci přednesl utajovanou zprávu civilní tajné služby SIS o hrozící destabilizaci země ze strany opozice. Její politici mají obsah zprávy za bludy a práci SIS přirovnali k činnosti československé StB. Strana Svoboda a Solidarita (SaS) označila zprávu za zneužití SIS k politickému boji a podala trestní oznámení.

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.

Sněmovna schválila úpravu pravidel advokátních úschov peněz proti riziku jejich zpronevěry. Pozměňovací návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) připojila k vládní novele o posílení advokátské mlčenlivosti. Náhrady poškozeným by podle úpravy vyplácela Česká advokátní komora (ČAK) ze zvláštního garančního fondu. Předlohu teď dostanou k projednání senátoři. Předseda ČAK Robert Němec doufá, že ji brzy podepíše prezident.

Skupina poslankyň převážně z vládních stran navrhuje změnou jednacího řádu stanovit maximální doby pro vystoupení ve sněmovně. Chtějí efektivnější fungování dolní komory tak, aby netrpěly rodiny členů sněmovny. Nejde o počet hodin a délku pracovní doby, ale o předvídatelnost, řekla v Událostech, komentářích poslankyně Lucie Potůčková (STAN). Změna jednacího řádu nepomůže, pokud spolu nebudeme konstruktivně komunikovat, reagovala opoziční poslankyně Taťána Malá (ANO).

Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.

Opozice považuje rozpočet na letošní rok za nerealisticky sestavený a míní, že ho bude nutné předělat. Vláda podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale nebude muset zákon o státním rozpočtu měnit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Kabinet letos počítá se schodkem 241 miliard, zhruba o třicet miliard nižším než byl loňský deficit.

Sněmovna v pátek schválila novelu, podle níž letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent. Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů politiků až do roku 2029 na loňské úrovni. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento, vyplývá z předlohy, která teď zamíří k posouzení do Senátu.