Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů, vyplývá z návrhu programového prohlášení. V resortu obrany chce vznikající vláda mezi klíčové úkoly zařadit posílení protivzdušné obrany státu. Dále chce prosadit audit hospodaření resortu nebo přehodnotit koncepci armády a investičních plánů. Strany slibují také odmítnutí migračního paktu EU či zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců.
Česko je podle programového prohlášení svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance. Uvádí také, že členství v EU a NATO nebude předmětem celostátního referenda.
„Zahraniční politika Česka bude vycházet z principů státní suverenity, národní odpovědnosti a ochrany českých občanů a zároveň bude prosazovat české národní zájmy a ekonomické priority,“ stanovuje prohlášení základní principy zahraniční politiky. Prosazovat chce budoucí vláda realistickou, profesionální a pragmatickou diplomacii s respektem vůči zahraničním partnerům.
Podle dokumentu bude Česko také důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států a podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě.
Postoj k EU
Zrušit plánuje vznikající vláda post ministra pro evropské záležitosti. „Evropská agenda bude v gesci předsedy vlády a bude realizována prostřednictvím jemu podřízeného útvaru, který bude úzce spolupracovat se Stálým zastoupením ČR při EU, organizačně spojeným s ministerstvem zahraničních věcí,“ uvádí prohlášení.
EU podle stran skládajících koalici „nemá právo vnucovat členským státům rozhodnutí, která zasahují do jejich vnitřní suverenity“. „Chceme jinou Evropu – sebevědomé společenství suverénních národních států, které spolupracují tam, kde to dává smysl, a zároveň si zachovávají svobodu v otázkách, jež jsou výhradně jejich,“ stojí v dokumentu.
Budoucí koalice v dokumentu také uvádí, že nepřipustí oslabování principu jednomyslnosti s odkazem na zachování práva veta v rozhodovacích procesech Unie.
Izrael a USA jako klíčoví spojenci
Česko bude podle návrhu prohlášení vznikající vlády udržovat dobré bilaterální vztahy se sousedními státy, za důležitou považují ANO, SPD a Motoristé i kontinuitu tradičního přátelství s Izraelem. Posilovat chtějí strategické vztahy se Spojenými státy a udržovat dobré, nebo alespoň standardní vztahy s dalšími globálními mocnostmi.
Za jeden z hlavních nástrojů prosazování tuzemských zájmů v zahraničí považují strany budoucí vlády ekonomickou diplomacii. Plánují například podporovat spolupráci v oblastech vědy, obchodu a investic. Podpořit chtějí i diverzifikaci exportu a posilování ekonomických vztahů se zeměmi Asie a Tichomoří, Latinské Ameriky, Blízkého východu, Afriky či Austrálie.
Obrana
Obranné plánování má podle pravděpodobné budoucí vlády vycházet především z národních zájmů a spojeneckých závazků.
„V souladu s dlouhodobou strategií zajistíme odpovídající investice do obrany. Výše rozpočtu na obranu bude vždy zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci,“ stojí mimo jiné v dokumentu. „Pokud to bude nezbytné, přehodnotíme investiční plány a priority tak, aby odpovídaly aktuálním bezpečnostním potřebám a ekonomickým možnostem České republiky,“ uvádí dále prohlášení.
Končící vláda SPOLU a STAN přitom letos v březnu přijala usnesení, podle kterého porostou obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta HDP. Červnový summit NATO v Haagu se dohodl na zvýšení obranných výdajů členských zemí na pět procent HDP do roku 2035.
Ochrana proti dronům
V oblasti protivzdušné protivzdušné obrany chtějí ANO, SPD a Motoristé pořídit a rozvinout komplexní systémy protidronové ochrany, rozšířit kapacity protivzdušné obrany a zajistit jejich propojení do vícevrstvého systému. „Česká republika se aktivně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany, který posílí naši schopnost sdílet informace a společně reagovat na vzdušné hrozby,“ uvedly strany. Vytváření vojenských struktur na bázi Evropské unie však programové prohlášení odmítá.
Strategické cíle obrany včetně takzvané Koncepce výstavby armády ČR 2035 chce budoucí vláda revidovat a vypracovat novou, která bude realistická, rozpočtově udržitelná a věcně podložená. Tato koncepce stanoví priority a naplňování závazků v rámci NATO.
Přehodnotit chtějí strany také krizovou a obrannou legislativu s cílem optimalizovat řízení přechodu státu na válečnou nebo obrannou ekonomiku. „Vytvoříme právní, organizační a ekonomické podmínky pro zajištění základních potřeb obyvatelstva, funkčnosti průmyslu, logistiky a státních institucí v mimořádných, krizových stavech,“ uvádí dokument.
ANO, SPD a Motoristé dále od příštího roku slibují nástupní plat vojáka po absolvování základní přípravy 50 tisíc korun. Chtějí posílit i podporu služebního bydlení vojáků či obnovit některé benefity. Usilovat budou o navýšení počtu vojáků z povolání i v aktivní záloze, zkvalitnit a zatraktivnit pak plánují dobrovolný vojenský výcvik pro občany.
Slib zpřísnění pravidel migrace
Na odmítnutí migračního paktu, který vstoupí v platnost v roce 2026, a zamezení nelegální migrace se strany shodovaly už v předvolebních programech. Vznikající vláda v programovém prohlášení slibuje, že nebude tolerovat trestnou činnost cizinců, posílí pravomoci policie a zpřísní pravidla pro pobyt cizinců. „Stát musí mít plnou kontrolu nad tím, kdo na jeho území pobývá a zda respektuje naše zákony,“ uvedly strany v prohlášení.
Podle programového prohlášení vznikající vlády by měl být azyl v Česku udělován pouze ve výjimečných případech. Migrační politika má reflektovat potřeby trhu práce a bezpečnostní zájmy. Azyl Česko loni udělilo v 54 případech, dalších 149 lidí získalo doplňkovou ochranu. Programové prohlášení nezahrnuje slib SPD o přezkoumání už udělených azylů a revizi povolení k pobytu udělených Ukrajincům.
Končící vláda koalice SPOLU a hnutí STAN v létě prosadila úpravu azylových a migračních pravidel, platit by měla začít od ledna příštího roku. Novela má zrychlit řízení o mezinárodní ochraně a omezit její zneužívání nebo zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Úřady budou podle novely moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných přestupků.
