Zahraniční politika

Předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že prezident Petr Pavel zveřejnil zprávy, které mu nepřímo poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). „Připadá mi fér, když takto někdo prezidentovi vyhrožuje přes poradce, (…) že prezident (…) s tím veřejnost seznámí,“ uvedl opoziční politik v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Havel připustil, že vládní „stoosmička“ je pevná, přesto však snahu opozice o konec kabinetu nevidí jako zbytečnou. Parlamentní opozice podle něj zareagovala na kontroverzní zprávy adekvátně. „Občanská společnost, která je v Česku zdravá, (...) v neděli zaplnila dvě velká náměstí v Praze a další po celé republice,“ připomněl předseda TOP 09 demonstrace na Pavlovu podporu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že s prezidentem Petrem Pavlem bude jednat o zahraniční politice sám. Koordinační schůzky ústavních činitelů na Hradě se podle něj neosvědčily. Babiš ve středu také řekl, že prezident Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí nikdy nejmenuje. Hrad později uvedl, že prezident je připraven jmenovat nového šéfa resortu a čeká na návrh Babiše. Podle Hradu se Pavel s premiérem shodli také na tom, že ministerstvo zahraničí nemůže hlavu státu ignorovat. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) míní, že Pavel nejmenoval Turka kvůli subjektivnímu hodnotovému soudu.

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.

Chování ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) je projevem politické nezralosti a arogance, které nemají v porevolučních dějinách obdoby. Macinka by měl zvážit setrvání ve vládě. V České televizi to řekl prezidentův poradce a bývalý diplomat Michael Žantovský. Reagoval tak na informace prezidenta Petra Pavla o textových zprávách, které mu doručil prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře Macinka. Prezident považuje textové zprávy za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Politologové nepředpokládají konec koalice.

Schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice na Pražském hradě se podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) může odehrát jindy. Prezident Petr Pavel ji v pondělí zrušil, neboť někteří účastníci kvůli jednání vlády termín nedodrželi. Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) ale uvedl, že takové setkání se plánuje dlouho dopředu a pozvaní politici včetně premiéra mohou v těchto případech zasedání kabinetu dočasně opustit. Oba o tématu mluvili v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Prezident Petr Pavel zrušil na pondělí plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Bude hledat náhradní termín, neboť i přes posun o hodinu někteří z účastníků nebyli schopni dodržet čas, uvedl Hrad. Předseda sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura už dříve předtím zmínil, že pro celou vládní koalici ANO, SPD a Motoristů je nepřijatelný návrh společné deklarace, který před jednáním činitelů Hrad připravil. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) však dostali účastníci schůzky jen teze k připomínkování, žádnou deklaraci.

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů jen těsně zabránili přijetí rezoluce, zakazující americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podnikat další vojenské akce proti Venezuele bez souhlasu Kongresu. Uvedly to v pátek v noci tiskové agentury. Stalo se tak několik dní poté, co podobný zákaz neprošel v Senátu.

Senát vybral Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou jako kandidáty na ombudsmana, vybírat z nich bude sněmovna. Dále souhlasil s dalším působením Česka v takzvané koalici ochotných. Na rozdíl od sněmovny odsoudil protiukrajinské výroky šéfa SPD Tomia Okamury. Horní komora se usnesením rovněž postavila proti rušení televizních a rozhlasových poplatků.

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Česko má za sebou v diplomacii horký vstup do roku 2026. A to i kvůli předsedovi Poslanecké sněmovny a SPD Tomiu Okamurovi, který hned v novoročním projevu slovně zaútočil na Evropskou unii či Ukrajinu, která se už několik let brání ruské agresi. Nedlouho po Okamurovi si pak „přisadil“ i druhý muž hnutí Radim Fiala, který zpochybnil roli Ruska ve výbuších muničních skladů ve Vrběticích. Premiér Andrej Babiš (ANO) však Okamurova slova dlouho nekomentoval, vyjádřil se až po zmíněném prohlášení Fialy. Ani pak ale předseda vlády svého koaličního partnera přímo nekritizoval. O tom, jaké poměry panují ve vládní koalici v oblasti zahraniční politiky, natáčel pro Reportéry ČT Jan Moláček.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si pozve ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče kvůli jeho kritice projevu šéfa sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předsedové senátorských klubů ODS a TOP 09, STAN, KDU-ČSL, SEN 21 a Piráti společně vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby dal Okamurovi jasně najevo, že jeho vyjádření škodí Česku a nejsou slučitelná s deklarovanými principy zahraniční politiky nynější vlády ANO, SPD a Motoristů.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ve výzvě předsednictvu vládního hnutí ANO kritizuje reorganizaci na ministerstvu zahraničí pod vedením Motoristů. Struktura úřadu se podle STAN mění narychlo a bez analýz. Odbor komunikace ministerstva v sobotu sdělil, že systemizace byla projednána s uznávanými velvyslanci a že úřad neruší žádné místo v zahraničí. Podle Deníku N chce premiér Andrej Babiš (ANO) věc řešit ještě před vánočními svátky.

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

V příštích sněmovních volbách bude TOP 09 připravena kandidovat samostatně, připustil v pořadu Týden v politice nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v rozhovoru s reportérem ČT Martinem Šnajdrem. V uplynulém volebním období byla strana jako součást koalice SPOLU zastoupena ve vládě. Po letošních volbách do Poslanecké sněmovny odchází strany této koalice do opozice.

Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů, vyplývá z návrhu programového prohlášení. V resortu obrany chce vznikající vláda mezi klíčové úkoly zařadit posílení protivzdušné obrany státu. Dále chce prosadit audit hospodaření resortu nebo přehodnotit koncepci armády a investičních plánů. Strany slibují také odmítnutí migračního paktu EU či zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců.

V zahraniční politice budoucí vlády nebudou razantní změny, shodli se poslanec ODS Pavel Žáček a europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) v Událostech, komentářích. Žáček ocenil, že budoucí koalice nebude zpochybňovat důležitost NATO a bude zřejmě pokračovat v investicích do obrany. Bartůšek doufá, že se vznikající kabinet v Evropské unii postaví proti emisním povolenkám a migračnímu paktu. Hosté Událostí, komentářů hovořili také o kandidátech na post šéfa diplomacie a referendu, které prosazuje SPD. Pořad moderovala Jana Peroutková.

ANO, SPD a Motoristé v pátek pokračovali ve vyjednávání o programu možné budoucí vládní koalice. Páteční rozhovory věnovali kultuře a diplomacii. Uzavřeli tím jednání o agendách, které odpovídají jednotlivým ministerstvům. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že program možné budoucí koalice je z 95 procent hotový. O víkendu podle něho ještě budou subjekty pracovat na programu pro vědu a digitalizaci.

Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) jednal se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem o nadcházejícím summitu Evropské unie či migračním paktu. Babiš sdělil, že mluvili o tématech, kde mají obě země stejné či podobné názory. V budoucnu podle něj oba státy musí opět postupovat společně a pokusit se i o obnovení fungování Visegrádské skupiny, která kromě Česka a Slovenska zahrnuje také Polsko a Maďarsko.