Zahraniční politika

Úřadující hlava státu Ilijana Jotovová zvítězila v nedělním druhém kole prezidentských voleb v Bulharsku. Získala 57,6 procenta hlasů, vyplývá z úplných výsledků ústřední volební komise zveřejněných v pondělí. K volbám přišla méně než čtvrtina voličů.

V pražské Kramářově vile ve čtvrtek poprvé společně jednaly tuzemská a maďarská vláda. Mezivládní konzultace využili k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky měli na programu i další ministři. Podle Babiše čtvrteční setkání představuje „významný milník ve vzájemných vztazích“. Jednání označil za přínosné a konkrétní. Oznámil také, že Praha a Budapešť budou usilovat o finance z evropského rozpočtu na příštích sedm let na budování vysokorychlostních tratí.

V ulicích Bělehradu se z neděle na pondělí slavilo vítězství studentské kandidátky, která v parlamentních volbách získala 52,9 procenta hlasů a ukončila vládu Aleksandara Vučiće. Jeho Srbská pokroková strana (SNS) obdržela 38,8 procenta hlasů. Studentské hnutí nyní stojí před novou výzvou: sestavit vládu a převzít odpovědnost za řízení země.

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.

Prohlubující se nestabilita v Sahelu vede Alžírsko k přehodnocení jeho doktríny nevměšování, kterou se řídilo po dekády. Alžír nedávno vyslal letecký kontingent do Nigeru, aby pomohl potlačit pokus o převrat. Africké zemi se nelíbí posilování diplomatického i vojenského vlivu zahraničních mocností v regionu. V září proto utnula vztahy se Spojenými arabskými emiráty (SAE). Zhoršují se i vztahy Alžíru s Marokem, a to kvůli sporu o Západní Saharu. Ten má dopady na celý Maghreb, migraci i vztahy s Evropou.

Spojené státy přesouvají miliony dolarů z vojenské pomoci určené zemím v Evropě, včetně Slovenska, a na Blízkém východě do latinskoamerických zemí s konzervativními vládami nakloněnými prezidentovi Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo zahraničí o tom v úterý podle agentury AP informovalo Kongres.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by mohl v dubnu navštívit Čínu, uvedl v Událostech, komentářích předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura s tím, že návštěvu předjednal a hovořil o ní i s premiérem. Předseda ODS Martin Kupka připustil, že by cesta mohla být užitečná, pokud přinese konkrétní výsledky, například propuštění zadržovaného Čecha nebo zrušení sankcí vůči Tatra Trucks. Hosté pořadu moderovaného Lukášem Dolanským se věnovali i vztahům vlády s prezidentem Petrem Pavlem a přípravě státního rozpočtu.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a potřebě sdílení informací a výstupů z jednání, zejména od ministerstva zahraničních věcí. Během asi hodinové schůzky měli podle Babiše probrat také situaci ve světě či rozpočet na příští rok. Premiér, který označil jednání za velmi konkrétní, uvedl, že se s Pavlem znovu setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu.

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.

Ještě nedávno odmítal premiér Andrej Babiš (ANO) obnovit schůzky s prezidentem Petrem Pavlem. V pondělí se ale premiér s prezidentem setkají. Řešit mají zahraniční politiku. „Určitě jsme svědky dobré vůle scházet se,“ uvedl v pátečních Událostech, komentářích exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Je velmi dobře, že se scházejí, že se obnovily schůzky mezi předsedou vlády a prezidentem republiky,“ dodal. „Teoreticky by na smíru měli mít zájem oba,“ míní analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Platí ale podle něj, že zahraniční politika je do velké míry „zajatcem“ politiky vnitřní. Debatou provázel Petr Obrovský.

Mezi ministry zahraničí zemí Evropské unie během středečního jednání v Irsku panovala široká podpora pro zavedení zákazu vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky a pro zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za důležitou známku jednoty označila i fakt, že se neformální schůzky zúčastnili i zástupci Ukrajiny, Kanady, Islandu, Norska, Británie a Švýcarska. Česko zastupuje ministr Petr Macinka (Motoristé).

Prezident Petr Pavel nevidí důvod ke stažení kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu ve sporu s vládou o účast na summitu NATO. Chce vyčkat na to, jak soud vyjasní kompetence vlády a prezidenta. Prezident to řekl v rozhovoru, který odvysílala televize CNN Prima News. Vláda s účastí prezidenta nepočítala, po předběžném opatření Ústavního soudu ho ale musela do delegace zařadit a prezident se tak červencového summitu mohl zúčastnit. O samotné žalobě soud zatím nerozhodl.

V pražském Černínském paláci se na pravidelné poradě sešli čeští velvyslanci a velvyslankyně v zahraničí. Týdenní setkání zahájili svými projevy premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda vlády ve svém vystoupení prohlásil, že EU ztrácí konkurenceschopnost a vyzval k rozšíření Unie o země západního Balkánu. Podpořil by i jejich zapojení do schengenského prostoru. Macinka ve svém projevu podobně jako premiér zdůraznil důležitost ekonomické diplomacie.

Arménie by podle premiéra Nikola Pašinjana mohla uspořádat referendum o volbě mezi Euroasijskou ekonomickou unií a Evropskou unií, pokud země formálně požádá o členství v EU. Zatím si však podle něj Jerevan své možnosti teprve vyjasňuje. Pašinjan zároveň poznamenal, že Moskva chce, aby Arménie tuto otázku vyřešila už nyní.

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.

„Když se podíváme na všechny okolnosti, nejčernější scénář říká, že to souvisí,“ říká o zadržení Čecha v Číně a procesu s možným čínským špionem v Česku exministr zahraničí a poslanec sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (za ODS). Tento výklad podložil charakterem obvinění zadrženého Čecha a vyjádřením čínského mluvčího, který oba případy zmínil v témž brífinku. Stát by měl být podle Lipavského obezřetný. „Klíčové je získat podporu dalších zemí, typicky Evropské unie, a zahájit diplomatické kroky vůči Číně,“ nastínil postup, který by považoval za adekvátní. Dále v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem odpovídal na otázky ohledně možnosti výměny zadržených občanů, plánované cesty předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) do Pekingu nebo českých vztahů s Tchaj-wanem.

Neshody mezi vládou a prezidentem trvají. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu hlavy státu Petra Pavla k obnovení koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů. „Babiš po zkušenostech a neustálé kritice vlády nemá zájem s takovým prezidentem spolupracovat. Já tomu rozumím. Prezident by se měl dle ústavy přizpůsobit vládě, ne naopak. Prezident vyvolává nevhodné konflikty,“ tvrdí europoslanec Ivan David (SPD). „V demokracii politik ctí ústavní rámec a zvyklosti. Pokud je premiér osloven prezidentem, je minimální slušnost alespoň odpovědět. Babišovo chování je mimo rámec. Snaží se privatizovat tuto zemi a hodit do koše všechny ústavní principy,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Téma také probrali politolog Petr Jüptner a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Uvolněné křeslo v Senátu Spojených států po nečekaně zesnulém republikánovi Lindsey Grahamovi zaujme jeho sestra Darline Grahamová Nordoneová. V pondělí to oznámil guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster, jehož stát Graham v horní komoře Kongresu USA zastupoval, napsala v noci na úterý agentura AP. Grahamová Nordoneová dokončí Grahamův mandát, který skončí v lednu nadcházejícího roku.

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

„Když někdo vyčítá politický aktivismus Ústavnímu soudu, tak to je Čech, který neví, jaká je role Ústavního soudu. Ona je politická. On řeší politický spor mezi ústavními institucemi,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem emeritní předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský, který dodal, že ÚS si nevybírá, co bude soudit. „Musí soudit to, co mu aktivní legitimovaný subjekt předloží,“ poznamenal.