Zahraniční politika

Americký prezident Donald Trump se v pátek v Pekingu druhým dnem setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Čínský vůdce šéfa Bílého domu uvítal podáním ruky v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj, kde se oba nechali vyfotografovat. Společným obědem Trump oficiální návštěvu Číny ukončil a poté odletěl do Washingtonu. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.

Za osm let od předchozí návštěvy Donalda Trumpa v Číně se situace změnila a americký prezident se musí připravit na „Velkou čínskou zeď sebevědomí“. Čína stále více vnímá Spojené státy jako velmoc v úpadku a jako „světového potížistu“, píše ve čtvrtek zahraniční tisk v souvislosti s čínsko-americkým summitem.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) dohodl v souvislosti s návrhy nových velvyslanců na čtyřech změnách, oznámil před odletem na summity Slavkovského formátu a Bukurešťské devítky. Blíže je nekomentoval. Usnesení ohledně vyslání diplomatů schválila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), Babišův kabinet ho ale koncem ledna zrušil. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) tehdy prohlásil, že je chce vybrat znovu, transparentně a v souladu s prioritami nové vlády.

Pokud se v Evropě začne v některých zásadních otázkách postupovat vpřed, pro Česko není podle Petra Pavla rozumnou strategií stát stranou, kritizovat a čekat, jak to dopadne, naopak by mělo usilovat o místo u jednacího stolu. Prezident to řekl na zahájení konference Evropa jako úkol na Pražském hradě. Vystoupil i jeho finský protějšek Alexander Stubb. Při svém zahajovacím projevu se vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny.

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.

„Respektujeme vládní zahraniční politiku. Proto senátní klub hnutí ANO odmítl jet na Tchaj-wan spolu s předsedou Senátu (Milošem Vystrčilem /ODS/). Vláda cestu nedoporučuje, protože je plánovaná na příliš vysoké politické úrovni. (…) Za poslední tři roky nebyl nikdo z vrcholných evropských politiků na Tchaj-wanu,“ prohlásila v Událostech, komentářích členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Děláme jako Senát parlamentní diplomacii, která rozšiřuje oficiální vládní zahraniční politiku. Vláda může jet do Číny a Senát to doplní cestou na Tchaj-wan. Rozhodně nechceme bránit spolupráci s Čínou, pokud to bude za rovných a výhodných podmínek,“ reagoval přímo šéf Senátu Vystrčil. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) jednal se svým kazachstánským protějškem o nových dodávkách ropy do Česka. V pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v Ázerbájdžánu o importu plynu. Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) návštěvu okomentoval na síti X slovy, že česká zahraniční politika má „jasné směřování“. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou bývalí ministři zahraničí Jan Lipavský (za ODS) a Tomáš Petříček.

Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.

Hosté Událostí, komentářů rozebrali hodnoty zahraniční politiky a dění okolo cesty předsedy senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan. Pozvání přijali expert Motoristů na zahraniční politiku a bývalý europoslanec Jan Zahradil a místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Barbora Urbanová. Ta míní, že udržovat hodnotovou zahraniční politiku včetně návštěvy Tchaj-wanu je důležité pro sebevědomí Česka. „My neurážíme Čínu tím, že jede nebo nejede předseda senátu na Tchaj-wan. (...) Jde hlavně o udržení tchajwanských investic, které mají větší potenciál než ty čínské. Jezdíme tam, kam to má větší smysl,“ uvedla. Podle Zahradila není potřeba kvůli tchajwanským investicím pořádat oficiální návštěvy a poškozovat tak vztahy s Čínou. „Nevidím důvod doprovázet náš zájem o investice Tchaj-wanu nějakými rituálními tanečky s kvazistátní návštěvou za použití vládní letky,“ oponoval. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.

Vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku, ne hodnotovou, která víceméně nic nepřinesla, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to na sociální síti k rozhodnutí kabinetu neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní letoun k cestě s podnikateli na Tchaj-wan. Babiše za toto odmítnutí kritizovali zástupci opozičních stran, Vystrčil přislíbil vyjádření příští týden.

Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letoun pro cestu na Tchaj-wan, upozornil server Blesk.cz. Premiér podle něj nesouhlas zdůvodnil odlišnou vládní zahraniční politikou ve vztahu k Pekingu. Informaci o neposkytnutí letadla následně ČT potvrdil Vystrčil. Babiš v neděli dopoledne uvedl, že vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.

„Péter Magyar možná v budoucnu může být určitou kopií Viktora Orbána, i když na některé věci může mít jiné názory,“ prohlásil v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle bývalého ministra zahraničí a současného poradce prezidenta Petra Pavla Tomáše Petříčka je otázkou, jak předseda vítězné strany Tisza dostojí velkým očekáváním. Debaty moderované Terezou Řezníčkovou se účastnili také exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a někdejší ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Ani ministr zahraničí, ani vláda nemůže bránit běžnému vystupování prezidenta navenek, řekl v Událostech, komentářích ústavní právník Aleš Gerloch. V případě otázky, kdo Česko zastoupí na summitu NATO, se podle něj ovšem jedná o jiný případ, protože jde o mezinárodní organizaci a zastupování vlády v ní. „Vystřídali jsme řadu premiérů a prezidentů a víceméně to fungovalo, takže kdybychom ten problém uměle nevytvořili, (...) tak ho nemusíme řešit,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.

Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má v programovém prohlášení zlepšení vztahů se Slovenskem, což už naplnila, míní ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Šéf české diplomacie se tak vyjádřil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. „Existuje řada oblastí, ve kterých se nám vyplatí spolupracovat, (…) teď je nejpalčivější energetická otázka,“ uvedl ministr, podle něhož chce vláda mít dobré vztahy se Slovenskem. Macinka zkritizoval předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), který se podle něj choval k sousední zemi nepřátelsky. Tamní vláda vzešla dle ministra zahraničí ze svobodných voleb, Česko proto nemá právo říkat slovenským představitelům, s kým se mají, či nemají stýkat – tedy například s ruskými protějšky. „Hodnotová politika skončila v České republice 4. října 2025, kdy byly volby, a hodnotová politika Petra Fialy tyto volby totálně projela,“ prohlásil mimo jiné Macinka.

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?

Spojené státy a Venezuela obnoví diplomatické styky přerušené v roce 2019. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí, dva měsíce po americkém únosu autoritářského venezuelského vůdce Nicoláse Madura. Ve stejný den americký ministr vnitra Doug Burgum na závěr návštěvy Venezuely řekl, že země dobře zajišťuje bezpečí soukromých investic do těžby ropy a nerostů.

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.