Zahraniční politika

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si pozve ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče kvůli jeho kritice projevu šéfa sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předsedové senátorských klubů ODS a TOP 09, STAN, KDU-ČSL, SEN 21 a Piráti společně vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby dal Okamurovi jasně najevo, že jeho vyjádření škodí Česku a nejsou slučitelná s deklarovanými principy zahraniční politiky nynější vlády ANO, SPD a Motoristů.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ve výzvě předsednictvu vládního hnutí ANO kritizuje reorganizaci na ministerstvu zahraničí pod vedením Motoristů. Struktura úřadu se podle STAN mění narychlo a bez analýz. Odbor komunikace ministerstva v sobotu sdělil, že systemizace byla projednána s uznávanými velvyslanci a že úřad neruší žádné místo v zahraničí. Podle Deníku N chce premiér Andrej Babiš (ANO) věc řešit ještě před vánočními svátky.

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

V příštích sněmovních volbách bude TOP 09 připravena kandidovat samostatně, připustil v pořadu Týden v politice nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v rozhovoru s reportérem ČT Martinem Šnajdrem. V uplynulém volebním období byla strana jako součást koalice SPOLU zastoupena ve vládě. Po letošních volbách do Poslanecké sněmovny odchází strany této koalice do opozice.

Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů, vyplývá z návrhu programového prohlášení. V resortu obrany chce vznikající vláda mezi klíčové úkoly zařadit posílení protivzdušné obrany státu. Dále chce prosadit audit hospodaření resortu nebo přehodnotit koncepci armády a investičních plánů. Strany slibují také odmítnutí migračního paktu EU či zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců.

V zahraniční politice budoucí vlády nebudou razantní změny, shodli se poslanec ODS Pavel Žáček a europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) v Událostech, komentářích. Žáček ocenil, že budoucí koalice nebude zpochybňovat důležitost NATO a bude zřejmě pokračovat v investicích do obrany. Bartůšek doufá, že se vznikající kabinet v Evropské unii postaví proti emisním povolenkám a migračnímu paktu. Hosté Událostí, komentářů hovořili také o kandidátech na post šéfa diplomacie a referendu, které prosazuje SPD. Pořad moderovala Jana Peroutková.

ANO, SPD a Motoristé v pátek pokračovali ve vyjednávání o programu možné budoucí vládní koalice. Páteční rozhovory věnovali kultuře a diplomacii. Uzavřeli tím jednání o agendách, které odpovídají jednotlivým ministerstvům. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že program možné budoucí koalice je z 95 procent hotový. O víkendu podle něho ještě budou subjekty pracovat na programu pro vědu a digitalizaci.

Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) jednal se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem o nadcházejícím summitu Evropské unie či migračním paktu. Babiš sdělil, že mluvili o tématech, kde mají obě země stejné či podobné názory. V budoucnu podle něj oba státy musí opět postupovat společně a pokusit se i o obnovení fungování Visegrádské skupiny, která kromě Česka a Slovenska zahrnuje také Polsko a Maďarsko.

V Česku pokračují po sněmovních volbách debaty o sestavování nové vlády. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš mezitím telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš přislíbil návštěvu Kyjeva, nicméně se staví negativně k nákupu zbraní pro Ukrajinu ze státního rozpočtu. O vývoji směřování české zahraniční politiky po volbách diskutovali v pořadu 90' ČT24 prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá eurokomisařka Věra Jourová, někdejší eurokomisař a předseda vlády Vladimír Špidla (SOCDEM) a bývalí ministři zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a Tomáš Petříček. Diskusí provázel Jakub Musil.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 25. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma zahraniční politiky Jaroslav Foldyna (SPD), Ladislav J. Janků (Přísaha), Jan Lipavský (SPOLU), Filip Turek (Motoristé), Barbora Urbanová (STAN), Radek Vondráček (ANO), Vladimír Votápek (Piráti) a Lubomír Zaorálek (Stačilo!).

Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který podle Pekingu návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost země. Podle čínského velvyslanectví v Praze to v úterý uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien. Podle Hradu na prezidentské úrovni mezi Českem a Čínou žádná přímá komunikace není, a krok Pekingu tak nijak nemění dosavadní nastavení.

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Čína a Srbsko pořádají společné vojenské cvičení, oznámil Peking. Akce, která se koná v Číně, představuje vůbec první společné manévry armád obou zemí. Bělehrad dlouhodobě posiluje vazby s Pekingem, nakupuje i čínské zbraně. Analytici vidí za manévry primárně politické motivy a považují je za signál Západu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nařídil americkým diplomatům po celém světě, aby se nevyjadřovali ke spravedlnosti nebo integritě voleb pořádaných cizími státy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ministrův interní pokyn, který viděla. Jde o významný odklon od tradičního přístupu Washingtonu prosazovat svobodné a spravedlivé volby v zahraničí, dodala.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Prezident Donald Trump radikálně mění směřování americké zahraniční politiky i podoby federálních úřadů, zaměřit by se zřejmě mohl i na podobu samotného prezidentského mandátu. V rozhovoru pro NBC News připustil, že by nejvyšší funkci chtěl vykonávat i potřetí, přičemž zdůraznil, že nežertuje. Ústava přitom jasně omezuje prezidentský úřad na dvě volební období. Trump argumentuje vlastní popularitou, tvrdí, že ji má nejvyšší ze všech republikánů za poslední století. Podle agentury Gallup se však v současnosti jeho preference pohybují těsně pod padesáti procenty.

Zahraniční politická situace se mění každým dnem. Například kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo obrana byly předmětem pondělní schůzky nejvyšších ústavních činitelů. O zahraniční politice diskutovali v Událostech, komentářích předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS), člen senátního výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN), Radek Vondráček (ANO) a Jiří Kobza (SPD), místopředseda, respektive člen sněmovního zahraničního výboru.

Na Pražském hradě se v pondělí mimořádně setkali nejvyšší ústavní činitelé k diskusi o zahraniční politice. Podle prezidenta Petra Pavla je preferencí Česka nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy. „Na druhou stranu, měli bychom být připraveni na scénář, kdy v tom zůstaneme sami, ať už jako Evropa, nebo jako část Evropy,“ dodala hlava státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko posiluje jednota ústavních činitelů v pohledu na mezinárodní situaci.

Čína se v době mezinárodních změn způsobených mimo jiné nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu obrací kromě globálního Jihu také na Evropu. Zároveň ale nedá dopustit na své vazby na Moskvu. Součástí její zahraniční politiky zůstává i úsilí o znovusjednocení s Tchaj-wanem. Válka je však až krajní možnost.

Svět s údivem pozoruje změnu ve vedení Sýrie. Jsou to dva měsíce, co krvavého diktátora Bašára Asada nahradil islamistický lídr Abú Muhammad al-Džulání. Nyní si už ale říká svým civilním jménem – Ahmad Šará. Uniformu vyměnil za elegantní oblek a na tvář nasadil vstřícný úsměv. V Damašku si začali podávat dveře zahraniční představitelé, přicházejí také pozvánky do klíčových zemí. Poprvé i do Evropy.

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.