Zahraniční politika strana 3 z 5

Vystoupíme z Evropské unie. Jako suverénní a nezávislý stát se vrátíme k tradici vlastní zahraniční politiky. Jsme proti sankcím a „vývozu demokracie“.

Zahraniční politiku musíme vytvářet dle našich potřeb, a nikoliv podle potřeb vedoucích mocností NATO a EU.

ČR bohužel rezignovala na vlastní zahraniční politiku a proaktivní přístup. Podvolili jsme se agendě USA a EU, přestože je často proti našim vlastním zájmům.

Proti černobílému dělení podle mocenských bloků. Buď demokratickou reformu EU, nebo zvážení výstupu. Výstup z NATO, konec podílu na vojenských intervencích.

Zabezpečíme rozumnou spolupráci s EU a ostatními zeměmi. Základním cílem české zahraniční politiky je zajištění bezpečnosti a prosperity ČR a jejich občanů.

K prosazení našich zájmů v EU je nutno formulovat předvídatelné a zdůvodněné pozice a najít pro ně podporu (a nepokazit předsednictví v roce 2022).

Základem zahraniční politiky ČR musí být orientace na západní Evropu s kultivovanější politickou scénou a se silnou územní samosprávou.

Odmítáme migrační kvóty. ČR je suverénní stát Evropy, žijící ve shodě s nejbližšími sousedy, především zeměmi V4 a tomu uzpůsobit naši zahraniční politiku.

ČR by měla rušit obchodní bariéry a cla (i jednostranně); naopak by neměla uvalovat ekonomické sankce či se účastnit vojenských misí krom jednoznačně obranných.

Chceme být suverénním a sebevědomým státem v rámci EU i NATO. Nejsme pro zavedení eura. Nechceme migrační kvóty. Chceme přísné postihy za převaděčství.

Chceme z Česka sebevědomou zemi, odpovědnou za společnou budoucnost ve světě. Aktivně se připojíme k řešení bezpečnostních hrozeb i klimatické krize.

Nadřadíme české právo nad právo EU. Budeme se připravovat na Evropu bez EU. Zachráníme českou korunu. Chceme rozšiřovat volný trh bez zbytečných bariér.

Chceme, aby ČR byla suverénní zemí hájící zájmy svých občanů, nikoli poskokem velmocí. Jsme pro revizi Lisabonské smlouvy a možnost vypsání referenda o EU.

Budoucnost Česka je v EU a NATO, aktivní a důstojná zahraniční politika, 2 % HDP na obranu do roku 2025, podpora lidských práv ve světě.

Chceme naši zemi a politiku na principu svrchovanosti, samostatnosti a vzájemné výhodnosti. Referendum o vystoupení z EU. NE ilegální imigraci a islamizaci.

Prosazujeme nezávislost, neutralitu a udržování obchodních vztahů se všemi zeměmi s důrazem na ochranu lidských práv, přírodních zdrojů, demokracie a míru.

Česko musí vystupovat sebevědomě, protože jedině země, která dokáže jasně definovat své zájmy, si získá v zahraničí respekt a prosadí své zájmy v EU.

Členství v EU a NATO je garancí našeho života v míru a stabilitě. Klíčovými tématy zůstává boj proti nelegální migraci, bezpečnost a posilování vnitřního trhu.

Americká armáda se po dvaceti letech stáhla z Afghánistánu a souběžný návrat Talibanu k moci ukazuje, že Západ zdejší válku prohrál. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná dodává, že k invazi nikdy dojít nemělo, a vyzývá k tomu, aby světové společenství Taliban neizolovalo – jakkoliv není jasné, kdo jej nyní představuje.

Spojenectví se Spojenými státy a také s Izraelem by podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) měla být důležitými body zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky, potažmo celé Evropské unie. Řekl to v projevu na úvod porady velvyslanců. Hovořil také o situaci v Afghánistánu, za práci při evakuaci ze země vyznamenal velvyslance Jiřího Balouna. S projevem před diplomaty vystoupil i premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil ekonomickou diplomacii a připomněl komplikované vztahy s Ruskem, které se však podle něj nepokazily vinou české strany.

V Budapešti se před 30 lety konalo historicky poslední zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Zúčastnili se ho zástupci devíti členských zemí organizace, mezi nimiž bylo i Československo. Schůzka, která vedla k dohodě rozpustit RVHP do 90 dnů, tak byla definitivní tečkou za jeho dvaačtyřicetiletou existencí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Kandidáti na kancléře se střetli v předvolební debatě o roli Německa ve světě a základech zahraniční politiky. Web Deutsche Welle zhodnotil vystoupení Armina Lascheta z pravicové CDU/CSU jako založené na realistickém přístupu zdůrazňujícím ekonomickou diplomacii. Naopak Annalena Baebocková ze Zelených zastávala idealistický přístup s důrazem na hodnoty. Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD) stál podle DW mezi nimi. Hovořilo se mimo jiné o plynovodu Nord Stream 2 nebo přístupu k čím dál autoritativnější vládě v Maďarsku.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.

Malá země, která je velkým nepřítelem. Tak teď o České republice referují státní média v Rusku. Začalo to zveřejněním skandálu ve Vrběticích a zesílilo po zveřejnění ruského seznamu zemí, které nejsou přátelské. Kromě České republiky jsou na něm už jen Spojené státy. Co to pro Česko znamená z mediálního hlediska, jak pracuje ruská propaganda a kdo jí z Česka nejvíc pomáhá, odpovídal v pořadu Newsroom ČT24 politický geograf Michael Romancov z Karlovy Univerzity a Metropolitní univerzity Praha.