Zahraniční politika strana 3 z 5

Základem zahraniční politiky ČR musí být orientace na západní Evropu s kultivovanější politickou scénou a se silnou územní samosprávou.

Odmítáme migrační kvóty. ČR je suverénní stát Evropy, žijící ve shodě s nejbližšími sousedy, především zeměmi V4 a tomu uzpůsobit naši zahraniční politiku.

ČR by měla rušit obchodní bariéry a cla (i jednostranně); naopak by neměla uvalovat ekonomické sankce či se účastnit vojenských misí krom jednoznačně obranných.

Chceme být suverénním a sebevědomým státem v rámci EU i NATO. Nejsme pro zavedení eura. Nechceme migrační kvóty. Chceme přísné postihy za převaděčství.

Chceme z Česka sebevědomou zemi, odpovědnou za společnou budoucnost ve světě. Aktivně se připojíme k řešení bezpečnostních hrozeb i klimatické krize.

Nadřadíme české právo nad právo EU. Budeme se připravovat na Evropu bez EU. Zachráníme českou korunu. Chceme rozšiřovat volný trh bez zbytečných bariér.

Chceme, aby ČR byla suverénní zemí hájící zájmy svých občanů, nikoli poskokem velmocí. Jsme pro revizi Lisabonské smlouvy a možnost vypsání referenda o EU.

Budoucnost Česka je v EU a NATO, aktivní a důstojná zahraniční politika, 2 % HDP na obranu do roku 2025, podpora lidských práv ve světě.

Chceme naši zemi a politiku na principu svrchovanosti, samostatnosti a vzájemné výhodnosti. Referendum o vystoupení z EU. NE ilegální imigraci a islamizaci.

Prosazujeme nezávislost, neutralitu a udržování obchodních vztahů se všemi zeměmi s důrazem na ochranu lidských práv, přírodních zdrojů, demokracie a míru.

Česko musí vystupovat sebevědomě, protože jedině země, která dokáže jasně definovat své zájmy, si získá v zahraničí respekt a prosadí své zájmy v EU.

Členství v EU a NATO je garancí našeho života v míru a stabilitě. Klíčovými tématy zůstává boj proti nelegální migraci, bezpečnost a posilování vnitřního trhu.

Americká armáda se po dvaceti letech stáhla z Afghánistánu a souběžný návrat Talibanu k moci ukazuje, že Západ zdejší válku prohrál. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná dodává, že k invazi nikdy dojít nemělo, a vyzývá k tomu, aby světové společenství Taliban neizolovalo – jakkoliv není jasné, kdo jej nyní představuje.

Spojenectví se Spojenými státy a také s Izraelem by podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) měla být důležitými body zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky, potažmo celé Evropské unie. Řekl to v projevu na úvod porady velvyslanců. Hovořil také o situaci v Afghánistánu, za práci při evakuaci ze země vyznamenal velvyslance Jiřího Balouna. S projevem před diplomaty vystoupil i premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil ekonomickou diplomacii a připomněl komplikované vztahy s Ruskem, které se však podle něj nepokazily vinou české strany.

V Budapešti se před 30 lety konalo historicky poslední zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Zúčastnili se ho zástupci devíti členských zemí organizace, mezi nimiž bylo i Československo. Schůzka, která vedla k dohodě rozpustit RVHP do 90 dnů, tak byla definitivní tečkou za jeho dvaačtyřicetiletou existencí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Kandidáti na kancléře se střetli v předvolební debatě o roli Německa ve světě a základech zahraniční politiky. Web Deutsche Welle zhodnotil vystoupení Armina Lascheta z pravicové CDU/CSU jako založené na realistickém přístupu zdůrazňujícím ekonomickou diplomacii. Naopak Annalena Baebocková ze Zelených zastávala idealistický přístup s důrazem na hodnoty. Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD) stál podle DW mezi nimi. Hovořilo se mimo jiné o plynovodu Nord Stream 2 nebo přístupu k čím dál autoritativnější vládě v Maďarsku.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.

Malá země, která je velkým nepřítelem. Tak teď o České republice referují státní média v Rusku. Začalo to zveřejněním skandálu ve Vrběticích a zesílilo po zveřejnění ruského seznamu zemí, které nejsou přátelské. Kromě České republiky jsou na něm už jen Spojené státy. Co to pro Česko znamená z mediálního hlediska, jak pracuje ruská propaganda a kdo jí z Česka nejvíc pomáhá, odpovídal v pořadu Newsroom ČT24 politický geograf Michael Romancov z Karlovy Univerzity a Metropolitní univerzity Praha.

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Česká republika reagovala správně, když vyhostila ruské diplomaty kvůli podílu ruských tajných služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Většinově se na tom shodli zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o zahraniční politice. Výhrady zaznívaly k postoji prezidenta, od části spektra také k negativním důsledkům aféry na česko-ruské vztahy. Debatu moderoval Michal Kubal.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Prezident Miloš Zeman už nebude zvát předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na setkání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice. Vadí mu, že návštěvou Tchaj-wanu Vystrčil nerespektoval jeho odmítavý postoj. V rozhovoru pro televizi Prima Zeman označil zahraniční cestu za „klukovskou provokaci“. Vystrčil reagoval, že prezident v kritice návštěvy Tchaj-wanu třikrát lhal. Hlava státu se vyjádřila také k vládnímu plánu na snížení daní nebo k otravě ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Rusko má prý co vysvětlovat a je v jeho zájmu, aby se kauza vyřešila.

Zahraniční cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), jeho kolegů a zástupců podnikatelů na Tchaj-wan vyvolala celosvětový rozruch. Nevybíravě se na český účet opakovaně vyjadřuje čínská diplomacie. Některé výroky považuje za něšťastné Jiří Kobza (SPD), který je jinak kritikem státní návštěvy – firmy podnikající v Číně mohou podle něj nést následky. Jiří Pospíšil (TOP 09) si myslí, že vyjádření Pekingu jsou skandální a vypověděl by čínského velvyslance.

Cesta senátní delegace na Tchaj-wan v čele s šéfem horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) jde proti české zahraniční politice a bude mít následky, se kterými se bude muset Česko vyrovnat. V Otázkách Václava Moravce to uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Podle předsedy Senátu, který s Hamáčkem v pořadu diskutoval, ale cesta pomůže česko-tchajwanským hospodářským vztahům a jasně dokáže suverenitu české zahraniční politiky. Oba představitelé se naopak shodli na nutnosti podpořit prodemokratické síly v Bělorusku a uvalit na Lukašenkův režim sankce.