Zahraniční politika strana 3 z 5

Prosazujeme nezávislost, neutralitu a udržování obchodních vztahů se všemi zeměmi s důrazem na ochranu lidských práv, přírodních zdrojů, demokracie a míru.

Česko musí vystupovat sebevědomě, protože jedině země, která dokáže jasně definovat své zájmy, si získá v zahraničí respekt a prosadí své zájmy v EU.

Členství v EU a NATO je garancí našeho života v míru a stabilitě. Klíčovými tématy zůstává boj proti nelegální migraci, bezpečnost a posilování vnitřního trhu.

Americká armáda se po dvaceti letech stáhla z Afghánistánu a souběžný návrat Talibanu k moci ukazuje, že Západ zdejší válku prohrál. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná dodává, že k invazi nikdy dojít nemělo, a vyzývá k tomu, aby světové společenství Taliban neizolovalo – jakkoliv není jasné, kdo jej nyní představuje.

Spojenectví se Spojenými státy a také s Izraelem by podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) měla být důležitými body zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky, potažmo celé Evropské unie. Řekl to v projevu na úvod porady velvyslanců. Hovořil také o situaci v Afghánistánu, za práci při evakuaci ze země vyznamenal velvyslance Jiřího Balouna. S projevem před diplomaty vystoupil i premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůraznil ekonomickou diplomacii a připomněl komplikované vztahy s Ruskem, které se však podle něj nepokazily vinou české strany.

V Budapešti se před 30 lety konalo historicky poslední zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Zúčastnili se ho zástupci devíti členských zemí organizace, mezi nimiž bylo i Československo. Schůzka, která vedla k dohodě rozpustit RVHP do 90 dnů, tak byla definitivní tečkou za jeho dvaačtyřicetiletou existencí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Kandidáti na kancléře se střetli v předvolební debatě o roli Německa ve světě a základech zahraniční politiky. Web Deutsche Welle zhodnotil vystoupení Armina Lascheta z pravicové CDU/CSU jako založené na realistickém přístupu zdůrazňujícím ekonomickou diplomacii. Naopak Annalena Baebocková ze Zelených zastávala idealistický přístup s důrazem na hodnoty. Olaf Scholz ze sociální demokracie (SPD) stál podle DW mezi nimi. Hovořilo se mimo jiné o plynovodu Nord Stream 2 nebo přístupu k čím dál autoritativnější vládě v Maďarsku.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.

Malá země, která je velkým nepřítelem. Tak teď o České republice referují státní média v Rusku. Začalo to zveřejněním skandálu ve Vrběticích a zesílilo po zveřejnění ruského seznamu zemí, které nejsou přátelské. Kromě České republiky jsou na něm už jen Spojené státy. Co to pro Česko znamená z mediálního hlediska, jak pracuje ruská propaganda a kdo jí z Česka nejvíc pomáhá, odpovídal v pořadu Newsroom ČT24 politický geograf Michael Romancov z Karlovy Univerzity a Metropolitní univerzity Praha.

Česko patří do Evropy, Unie ale má své nedostatky, které je potřeba řešit, zaznělo v debatě představitelů parlamentních stran, která se věnovala zahraniční politice. Hosté Událostí, komentářů se shodli na podpoře Izraele v konfliktu s Hamásem, vyzvali ale k zastavení civilních obětí. Za největší výzvy budoucích let považují klima, migraci, zadlužování či vztahy mezi Spojenými státy a Čínou.

Česká republika reagovala správně, když vyhostila ruské diplomaty kvůli podílu ruských tajných služeb na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Většinově se na tom shodli zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o zahraniční politice. Výhrady zaznívaly k postoji prezidenta, od části spektra také k negativním důsledkům aféry na česko-ruské vztahy. Debatu moderoval Michal Kubal.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Prezident Miloš Zeman už nebude zvát předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na setkání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice. Vadí mu, že návštěvou Tchaj-wanu Vystrčil nerespektoval jeho odmítavý postoj. V rozhovoru pro televizi Prima Zeman označil zahraniční cestu za „klukovskou provokaci“. Vystrčil reagoval, že prezident v kritice návštěvy Tchaj-wanu třikrát lhal. Hlava státu se vyjádřila také k vládnímu plánu na snížení daní nebo k otravě ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Rusko má prý co vysvětlovat a je v jeho zájmu, aby se kauza vyřešila.

Zahraniční cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), jeho kolegů a zástupců podnikatelů na Tchaj-wan vyvolala celosvětový rozruch. Nevybíravě se na český účet opakovaně vyjadřuje čínská diplomacie. Některé výroky považuje za něšťastné Jiří Kobza (SPD), který je jinak kritikem státní návštěvy – firmy podnikající v Číně mohou podle něj nést následky. Jiří Pospíšil (TOP 09) si myslí, že vyjádření Pekingu jsou skandální a vypověděl by čínského velvyslance.

Cesta senátní delegace na Tchaj-wan v čele s šéfem horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) jde proti české zahraniční politice a bude mít následky, se kterými se bude muset Česko vyrovnat. V Otázkách Václava Moravce to uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Podle předsedy Senátu, který s Hamáčkem v pořadu diskutoval, ale cesta pomůže česko-tchajwanským hospodářským vztahům a jasně dokáže suverenitu české zahraniční politiky. Oba představitelé se naopak shodli na nutnosti podpořit prodemokratické síly v Bělorusku a uvalit na Lukašenkův režim sankce.

Běloruské volby nebyly svobodné, země se vzdaluje od Evropské unie, míní ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Věří, že situaci je možné řešit dialogem, režim prezidenta Alexandra Lukašenka ale nesmí násilně potlačovat protesty. Černínský palác zvažuje pozvání opoziční kandidátky Svjatlany Cichanouské do Prahy, řekl šéf diplomacie v Interview ČT24. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo podle Petříčka viděl při své návštěvě potenciál českých firem. Ministr také prohlásil, že nevidí přínos cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan.

Vztahy Česka s Ruskem nejsou tak špatné, jak to může na první pohled vypadat. V Interview ČT24 to řekl šéf zahraničního odboru kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Vzájemným vztahům by dal nejspíš známku 3. Současnou situaci v souvislosti s kauzou ricin a vyhoštěním dvou diplomatů na obou stranách však považuje za škodlivou. Podle Jindráka si Česko nemůže dovolit mít s Ruskem špatné vztahy.

Předseda komunistů Vojtěch Filip v úterý s prezidentem Milošem Zemanem jednal o zahraniční politice, zejména o aktivitách Izraele. „I přes rozdílný pohled na situaci na Předním východě jsme došli ke shodě, že ministr zahraničí Tomáš Petříček nereprezentuje jednotnou zahraniční politiku České republiky,“ řekl ke schůzce Filip.

Tchaj-wan je provincie, která si hraje na suverénní stát, a Česká republika by měla za primárního partnera považovat Čínu a jednat primárně s Pekingem. V Událostech, komentářích to prohlásil předseda komunistů Vojtěch Filip; reagoval tak na slova předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který svou možnou tchajwanskou návštěvu označil za „reálnější a reálnější“.

Scénáře už dávno nepíší jen filmaři a televizní tvůrci; experti z Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych, Jakub Eberle a Jan Hornát ve společné analýze předkládají tři možnosti vývoje, kterým projde mezinárodní politika a střední Evropa po stávající pandemii nového typu koronaviru. A vedle pozitivní vize hlubší spolupráce nebo navázání na trendy před krizí je podle nich ve hře i rozbití globalizovaného světa až do podoby rivalizujícího „nového středověku“.

Odstranění sochy maršála Koněva z pražského náměstí bylo podle předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Radka Kotena (SPD) zřejmě předražené. Praha 6 by podle něj neměla dělat zahraniční politiku, řekl v pořadu Události, komentáře. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) to odmítá a dění kolem sochy přičítá ruským velmocenským ambicím.

Okolnosti vzniku dopisu, ve kterém čínská ambasáda varovala zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu před cestou na Tchaj-wan, zůstávají nejasné. Miloš Vystrčil, Kuberův nástupce v čele horní komory, nicméně avizuje, že jeho případná tchajwanská cesta nebude odplatou Pekingu. V Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že se Čína i Rusko snaží narušit tuzemskou jednotu v otázkách zahraniční politiky.

Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák bude s diplomacií radit premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ve funkci šéfa hradní diplomacie ale i nadále zůstane. Na jeho novou funkci upozornil server Lidovky.cz, Jindrák informaci potvrdil. Na poradních službách se podle něj přímo dohodli Babiš s prezidentem Milošem Zemanem.

Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) skýtá sesterská smlouva s Tchaj-pejí řadu výhod včetně spolupráce v technologické oblasti. Uvedl to v pořadu Události, komentáře. Zastupitel hlavního města Ivan Pilný (ANO) proti dohodě nic nemá, ovšem doufá, že se „jen nevymění panda za luskouny“. Hřib řekl, že se smlouvám s čínskými městy nebrání, ty však musí být apolitické a splňovat další podmínky včetně vzájemného respektu.