Lídři pěti stran a hnutí, které kandidují ve volbách do Poslanecké sněmovny, debatovali v pořadu Politické spektrum na ČT24. Zaměřili se na domácí témata jako jsou hospodaření státu, covidová opatření nebo kvalita vzdělávání v českých školách. Diskutovali také o zahraniční politice a členství České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Hosty byli Vladimíra Vítová (Aliance národních sil), Petr Cibulka (Volte Pravý Blok www.cibulka.net), Jana Bobošíková (Volný blok), Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie) a Magdalena Davis (Zelení).
Lídři stran a hnutí diskutovali v Politickém spektru o covidových opatřeních nebo zahraniční politice
Politické spektrum – 19. 9. 2021 (zdroj: ČT24)
Lídryně kandidátky Aliance národních sil Vladimíra Vítová uvedla, že jejich strana vykrývá tu část politického spektra, která by se dala definovat jako socialisticky konzervativní. „Naše hlavní programové priority jsou zaprvé vystoupit z Evropské unie, protože Evropská unie má ve všech smlouvách řečeno 'nadřazenost nadnárodních firmem nad národními státy', což znamená, že se nejedná o žádný spolek národních států. Další bod, který je velmi důležitý, je vystoupení z NATO,“ uvedla.
„Naše politická strana Volte Pravý Blok www.cibulka.net vychází ze skutečnosti, že jsme ve třetí světové válce 2011 až 2038, kterou nepřežije třetina lidstva. Vycházím ze situace, která tady je, to už je válečná situace, a vycházím z toho, co jsem zjistil se siderickým informačním kyvadlem, a tím si můžete zjistit jakoukoliv informaci na světě,“ řekl lídr kandidátky Petr Cibulka. „Musíme prosadit švýcarský model, nezfalšovaný model přímé demokracie, americký model odvolatelnosti politiků přímo občany,“ dodal s odkazem na webové stránky své strany.
Ke straně Volný blok její pražská lídryně Jana Bobošíková řekla, že jejím cílem je vrátit občanům svobodu, demokracii bez přívlastků a volný trh. „VOLNÝ blok jde do voleb také proto, aby zrušil veškerá covidová opatření, aby zrušil ona opatření, která mohou vést až k pokusům na dětech nebo na lidech. Do voleb jde také proto, aby zcela zásadním způsobem rekonstruoval státní správu a aby oddlužil Českou republiku,“ přiblížila. Cílem však podle Bobošíkové také je odvolat Radu ČT a následně vyměnit její managment.
Lídr kandidátky uskupení Švýcarská demokracie Tomáš Raždík uvedl, že jejich hnutí je poměrně mladé. „Naším cílem je zavedení ověřených principů uspořádání a řízení švýcarského státu a následování konzervativní politiky po vzoru Švýcarska,“ řekl krátce k programu.
Zelené v debatě zastupovala lídryně kandidátky Magdalena Davis. „To nejdůležitější pro Zelené je kvalita života, která se, ne vždy nezbytně, rovná růstu HDP. My si myslíme, že kvalita života spočívá v udržitelném způsobu života, proto je také pro nás jednou z klíčových priorit do letošních voleb řešení klimatické krize, která nezná hranice a ohrožuje nás všechny,“ uvedla s tím, že další prioritou je i podpora žen ve veřejném životě.
Státní finance
Jedním z témat, o kterých zástupci stran a hnutí debatovali, jsou státní finance a hospodaření Česka. „Já vidím deficit (státního rozpočtu) jako velký problém. Volný blok připravil alternativní státní rozpočet. Pro nás jediný přijatelný schodek státního rozpočtu je nula. Pokud se dostaneme do Poslanecké sněmovny, okamžitě předložíme tento alternativní státní rozpočet, ve kterém jsou velké škrty (…), ze kterého zmizí celkem devět kapitol, ze kterého zmizí řada ministerstev, budeme jich mít pouze osm,“ řekla Bobošíková.
„Prvotní problém v tomto státě je, že lid nedrží v ruce moc nad státem. Princip jak funguje Švýcarsko – občané schvalují Ústavu a její změny, Ústava je poté pravidly, podle kterých politici hrají, a když se jim něco nepovede, mají občané opravný prostředek – mohou rozhodnutí parlamentu zrušit v referendu. U nás je systém nastavený tak, že Ústavu, která definuje celý stát, včetně hospodaření s vyrovnaným státním rozpočtem nebo stropy daní, si napsali a schválili politici sami,“ řekl lídr Švýcarské demokracie Raždík.
Strana Volte Pravý Blok www.cibulka.net podle lídra Cibulky už desítky let prosazuje vyrovnaný státní rozpočet. „To je jediný rozpočet, který jsme ochotni tolerovat a podpořit. Pokud tady politici v žoldu KGB a GRU budou beztrestně krást po miliardách a rozhazovat peníze na stavbu průplavu, který nikdo nepotřebuje, pokud se má bilion korun investovat do rychlodrah, které rovněž nikdo nepotřebuje (…), tak prostě nebude vyrovnaný rozpočet nikdy,“ sdělil.
S ohledem na současnou situaci by byl pro Zelené přijatelný shodek státního rozpočtu ve výši zhruba 200 miliard korun. „Ta cesta je jednoznačná z hlediska těch fiskálních opatření, to znamená boj s daňovými ráji, ve kterých v dnešní době Česku utíká něco mezi 10 a 50 miliardami ročně, pak je to samozřejmě reforma zdanění; je jasné, že my se musíme vrátit na úroveň zdanění v roce 2019,“ řekla Davis s tím, že zrušení superhrubé mzdy přišlo v nevhodnou dobu.
Lídryně Aliance národních sil řekla, že Česko má momentálně jeden z nejnižších schodků státního rozpočtu. „Dluh je 45 procent HDP. Problém je ale v tom enormním meziročním nárůstu. Od roku 2020 jsme stejně jako Kypr úplně na špici, vzrostlo to o šest a půl procenta. Investice, které mají být na základě těch půjček, se projídají,“ řekla Vítová s tím, že by se mělo investovat do přestavby hospodářství.
Covid a zdravotnictví
Diskutující se vyjadřovali také k současným protiepidemickým opatřením v Česku. Cibulka označil koronavirus za „ruskou bakteriologickou zbraň proti světu“. „Ta banda ruských fízlů, která dnes řídí západ, jak politiku tak masmédia, ti předstírají, že bojují proti koronaviru, ale dělají přesný opak. Správně bojuje proti koronaviru Tchaj-wan, ten se vyrovnal s koronavirem levou zadní, tam žádné problémy za celou dobu nejsou, ale západ padá na hubu už druhý rok. Takže když se zbavíme ruských fízlů, zbavíme se koronaviru,“ řekl lídr strany Volte Pravý Blok www.cibulka.net. Zkritizoval také očkování proti covidu.
Opatření proti šíření covidu jsou podle lídryně Aliance národních sil přehnaná. Vítová řekla, že očkování sice není povinné, ale „je to podmiňováno různými věcmi a tak de facto povinné je“. „Nejvyšší správní soud už 38krát nebo 40krát vrátil ta různá opatření. Takže nejen že jsou protiprávní, ale jsou protiústavní, porušují všechny mezinárodní deklarace o bioetice,“ zmínila. Vakcínu proti covidu označila za „experimentální látku na genové bázi“.
Zelení si podle Davis myslí, že současná opatření jsou vzhledem k situaci přiměřená. „Domníváme se, že očkování musí být vždy dobrovolné, protože ta vakcína je tady přece jenom poměrně krátkou dobu, to znamená, že je potřeba vyhodnotit ještě řadu dalších studií,“ uvedla. Dobrovolnou vakcinaci Davis uvedla i v souvislosti s tím, že se vede debata o povinném očkování některých skupin obyvatel, například zdravotníků. „Zároveň by tam vždy měla být pojistka, to znamená testování v nějakém režimu,“ dodala.
„Volný blok považuje současná opatření za jednoznačně přehnaná, protiprávní, o čemž nám i ostatním už ve 38 případech dal za pravdu Nejvyšší správní soud. Pro některé osoby, lidi, děti ve školách třeba i likvidační. Považujeme je také za neetická a hlavně za vysoce pokrytecká,“ uvedla Bobošíková. Dodala, že smrt a nemoc jsou součástí života, podle ní je třeba posilovat imunitu a vést zdravý životní styl.
Opatření proti covidu jsou nepřiměřená také podle lídra Švýcarské demokracie. „Švýcaři mají v Ústavě jasně napsáno, že fungování státu musí být ve veřejném zájmu a musí být přiměřené požadovaným cílům. My nic takového v ústavě nemáme,“ uvedl Raždík. Zkritizoval, že současná vláda v Česku schvalovala různá opatření proti šíření koronaviru, i když věděla, že je Nejvyšší správní soud zruší.
Kvalita vzdělávání
Lídři kandidátek se dotkli i problematiky školství. Cibulka si myslí, že úroveň vzdělanosti likviduje na celém světě inkluze, kterou označil za „ruskou hybridní zbraň proti západu“. „Já bych zrušil inkluzi, pozavíral bych ty, kteří ji tady prosadili. To je nejdůležitější věc – znovu obnovit pomocné školy, tam přesunout ty, kteří nemůžou fungovat v normálních školách, pouze blokují výuku. Ten systém tady fungoval 150 let a osvědčil se,“ řekl lídr strany Volte Pravý Blok www.cibulka.net.
Volný blok je podle Bobošíkové toho názoru, že škola učí, předává vědomosti, ale nevychovává, vychovává rodina. „My jsme znepokojeni poklesem vzdělanosti zejména v českém jazyce a matematice. Zavedli bychom jednotné osnovy. O působení neziskovek ve školách a jejich takzvaných výukových programech by nerozhodovaly školy, ale zásadně rodiče,“ uvedla s tím, že vzdělávat by se měli i učitelé, přezkušování pedagogů by mělo podle Bobošíkové zajistit ministerstvo školství.
Podle Davis je důležité, aby měli učitelé zaručené zvyšování platů. „Stále nejsou na úrovni, na které by měli být. My máme například v programu, že by to měla být minimálně průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných lidí,“ řekla lídryně Zelených. Podle ní by se také mělo dbát na to, aby bylo ve třídách méně dětí. Zmínila studie, které podle ní uvádějí, že žáků by mělo být 12 až 18 v jedné třídě tak, aby bylo jejich vzdělávání co nejefektivnější. Inkuluzi v českých školách označila za užitečnou.
Vítová je přesvědčena, že kvalita vzdělání v Česku je vyšší než se uvádí v tabulkách OECD. „Obecně upadá světově kvalita vzdělávání. Je to právě v souvislosti s trvale udržitelným rozvojem, kdy v Agendě 21, která byla kdysi přijata, je jasně řečeno, že v rámci trvale udržitelného rozvoje je nutné snižovat vzdělanost,“ sdělila lídryně Aliance národních sil.
„(Švýcarská) Ústava jasně říká, že za školství jsou zodpovědné kantony (26 autonomních členských států Švýcarska), kdy školství je lokální záležitostí a to, jak se má učit a co se má učit, si rozhodují lidé převážně lokálně,“ řekl za Švýcarskou demokracii Raždík. Strana by navrhovala například zavedení školného na vysokých školách, aby se odstranily podle Raždíka zbytečné obory jako evropská kulturní studia nebo genderová studia, nebo omezila zbytečně dlouhá studia.
Členství v EU či NATO
Vítová zopakovala, že Aliance národních sil je rozhodně pro vystoupení Česka z Evropské unie, a to bez referenda. „(Evropské unii) platíme daleko víc než dostáváme, to je jednoznačné. Pokud se to sečte komplexně, tak Česko není příjemce. Nejvíc dostávají nadnárodní korporace,“ míní lídryně strany.
Raždík uvedl, že v Ústavě České republiky není ani slovo o zahraniční politice. „Co není dáno Ústavou, tak to dává politikům volnou ruku, nebo jim to dává šanci ignorovat důležité principy. Švýcaři mají jasně stanoveno už v úvodu Ústavy, že stát chrání svobodu a práva lidu a zajišťuje nezávislost a bezpečnost země,“ citoval lídr Švýcarské demokracie s tím, že by byl pro to, aby bylo Česko neutrální a nezávislé bez politického vlivu ze zahraničí.
„Evropská unie se za desítky let změnila v Sovětský svaz,“ míní Cibulka. Podle lídra strany Volte Pravý Blok www.cibulka.net žije dnes Česko ve skryté totalitě. „Jsou dvě možnosti – buď změníme Evropu ve švýcarskou konfederaci svobodných občanů, nebo z ní musíme co nejrychleji odejít,“ apeloval.
Davis vidí pro svět dvě varianty – buď budou malé země ovládány velmocemi jako je například Rusko, nebo se malé státy spojí do nějakých celků tak, aby měly větší váhu. „Ve chvíli, kdy bychom vystoupili z EU a NATO, tak se stáváme velmi snadnou kořistí blízkých sousedů. Přesto, že kritizujeme některé procesy, které probíhají v EU i v NATO, tak zároveň jsme velkými stoupenci těchto společenství,“ řekla lídryně Zelených.
Jednoznačně pro vystoupení z Evropské unie je Volný blok. Jeho pražská lídryně Bobošíková uvedla, že podobné hlasy se ozývají také z Polska či Maďarska. „Pokud jde o Severoatlantickou alianci (NATO), tak jednoznačně z ní vystoupit. Zde je cesta úplně stejná, jako když de Gaulle ve Francii opouštěl v roce 1959 Severoatlantickou alianci, poslední vojska byla stažena z NATO v roce 1966. Francouzi to udělali proto, že si nepřáli, aby Spojené státy měly tak velký vliv na jejich politiku,“ řekla.
Pozvánku do debaty v pořadu Politické spektrum dostali lídři subjektů na základě průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále podle váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu volebního potenciálu umístily nejvýše, dostali pozvánku do Předvolebních debat ČT24. Se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.