Česko

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.

Ukrajinští a čeští policisté po půlroční spolupráci zadrželi sedmdesát lidí, kteří podle nich ve zločineckém uskupení vytvářeli a provozovali podvodné investiční platformy. Skupina si vybírala oběti i z tuzemska. Podle šéfa Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislava Brejchy tu obelhala nejméně 37 lidí, které dle vyšetřovatelů gang připravil o celkem devět milionů korun. V celé EU pak skupina dokázala získat miliony eur.

Tuzemské firmy se podílejí na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 pro českou armádu. Třeba přerovská společnost Meopta by měla v příštích letech získat přes dvě miliardy korun za výrobu unikátní zaměřovací technologie vyvinuté ve Švédsku. Střelec díky ní dokáže mířit bez ohledu na pohyb bojového vozidla a palba je rychlejší než u běžných zaměřovacích systémů.

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.

Americká věda zažívá po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce největší změny ve své moderní historii. Jeho administrativa omezuje grantové programy, mění vedení institucí, ruší financování celých oborů a podle řady kritiků dokonce omezuje svobodu vědeckého výzkumu. A Evropa na to reaguje.

Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů v tuzemsku. Po setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ukrajina podle něj brání celou Evropu. Zelenskyj poděkoval Česku za pomoc a zmínil potřebu zpřísnit sankce vůči Rusku.

Pokud bude dohoda na bezpodmínečném příměří, je Ukrajina připravena na jakýkoli vyjednávací formát, Rusové se ale bojí přímého dialogu s Kyjevem, řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který interview poskytl společně s českou hlavou státu Petrem Pavlem. V rozhovoru, který vedli Darja Stomatová a Michal Kubal, ukrajinský prezident také mimo jiné zdůraznil, že česká muniční iniciativa je úspěšná.

Prezident Petr Pavel v pondělí odpoledne předal na Pražském hradě belgickému králi Filipovi Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy. Nejvyšší vyznamenání mu udělil za to, že významně přispěl k posílení přátelských vztahů mezi Belgií a Českou republikou zejména podporou a posilováním historického povědomí o společném boji za svobodu, zaznělo v odůvodnění vyznamenání.

Čeští zdravotníci z Nemocnice Na Homolce v sobotu dokončili svoji misi v Senegalu. Tamní lékaře učili složité operace mozku a páteře. Zároveň taky pomohli nemocným, kteří si nemohou dovolit zdravotní pojištění. Program Medevac, který péči nabízí zdarma, je pro ně často jediná šance na přežití. Senegalské kolegy učí Češi také to, jak na operaci co nejlépe připravit sebe i pacienta. Za dva týdny odoperovali přes čtyřicet dospělých a dětí. Bez pomoci českých zdravotníků by zemřeli. „Drobné bolístky neřeší. Jsou rádi, že se jim uleví. Jsou prostě skromnější, což není divu,“ podotýká zástupce primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Jan Šroubek s tím, že místní podmínky nejsou jednoduché.

Český Krumlov, historické město na jihu Čech, už zase zaplňují turisté z Česka i z ciziny. Patrná je tam ale jedna změna oproti nedávné minulosti – turisty z Asie tam nyní nahrazují spíše návštěvníci z Německa. Oproti tomu například Praha úbytek asijských turistů nezaznamenala.

V sobotu odpoledne hrozí na severu Čech a později také na východě země ojediněle silné bouřky. Mohou je doprovázet přívalové deště, krupobití a nárazy větru. Výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj lokálně hrozí zatopení sklepů a podchodů, případně také rozvodnění malých toků.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Česko čekají v pátek teploty až 28 stupňů Celsia, o víkendu ale přijde výrazné ochlazení a v neděli už bude maximálně 17 stupňů. Pouze na jihovýchodě Moravy by mohly teploty dosahovat 19 stupňů. Přijde také déšť. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta, vyplývá z předběžného odhadu zveřejněného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Analytici růst HDP očekávali.

Podezřením na ovlivňování fotbalových zápasů kvůli sázkám je nejvíce zasažená třetí liga, a to hlavně na Moravě. Naznačují to statistiky, které se podařilo získat Reportérům ČT. V nelegálním byznysu jde podle odborníků o miliony.

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.

Česko už je skoro jednadvacet let členem Evropské unie. Vstoupilo do ní 1. května 2004. O bližší kontakty s Evropskými společenstvími ale usilovaly už komunistické úřady. Dokumenty, které zveřejnili archiváři z ministerstva zahraničí, dokazují, že tím diplomaty oficiálně pověřila v roce 1986 tehdejší vláda.

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

S papežem Františkem se v sobotu symbolicky rozloučili i čeští věřící, kteří nemohli vyrazit do Vatikánu. Někteří prostřednictvím mše, jiní sledováním televizního přenosu. V Brodku u Přerova promítali obřad v kině. Na Svatém Kopečku se konala pieta zároveň s národní poutí za hospice.

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.

Konkláve kardinálů zvolí po úmrtí papeže Františka novou hlavu katolické církve. Nebude mezi nimi ale žádný zástupce Česka. Možnost volit i být zvolen bude mít však Michael Czerny, kanadský kardinál narozený v Brně. V církvi se věnuje péči o uprchlíky, charitativním projektům nebo třeba životnímu prostředí. Česká televize o jeho působení připravuje dokument.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok. Zatímco v lednové prognóze očekával letošní růst o 3,3 procenta, nově je to o 2,8 procenta. Zhoršení výhledu se týká i Česka. V listopadu fond předpokládal meziroční vzestup v letošním roce o 2,4 procenta, nyní o 1,6 procenta.