Státní rozpočet

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

Praha i přes investice do vnějšího okruhu a stavby metra D hospodařila s přebytkem. Podobně jsou na tom i další města, obce i kraje. Dohromady na jejich finančních kontech za rok 2024 přibylo více než padesát miliard korun. Vyplývá to ze souhrnných čísel, která má Česká televize k dispozici. Někteří politici volají po změně rozdělování peněz mezi státní rozpočet a samosprávy.

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.

Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.

Vládou navržené výdaje na obranu zatím letos na plánovaná dvě procenta HDP nestačí. Zjistila to Česká televize. Podle nové Makroekonomické prognózy z konce ledna by mělo Česko ke splnění závazku vůči NATO poslat letos na obranu přes 168 miliard. Kabinet ale ve státním rozpočtu naplánoval o sedm miliard méně. Premiér Petr Fiala (ODS) ujišťuje, že dodržení závazku vůči NATO zůstává klíčovou prioritou vlády.

Federální soudce v pátek nařídil dočasně pozastavit plány na propouštění zaměstnanců americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Narušil tak záměr prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho spojence, miliardáře Elona Muska. Ti plánují agenturu, která je zásadní pro humanitární pomoc v řadě zemí světa, postupně rozpustit. Americký federální soudce také zablokoval Muskovu úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) přístup k záznamům ministerstva financí. Předběžný zákaz vydal poté, co devatenáct amerických států podalo na tento úřad žalobu.

Vláda francouzského premiéra Françoise Bayroua ve středu v podvečer ustála hlasování o nedůvěře v parlamentu ve věci státního rozpočtu na letošní rok. Ten tak byl Národním shromážděním přijat, napsala agentura AFP.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Opozice považuje rozpočet na letošní rok za nerealisticky sestavený a míní, že ho bude nutné předělat. Vláda podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale nebude muset zákon o státním rozpočtu měnit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Kabinet letos počítá se schodkem 241 miliard, zhruba o třicet miliard nižším než byl loňský deficit.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Interview ČT24 mimo jiné řekla, že další zvýšení výdajů na obranu ze dvou až na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně by modernizaci české armády hodně pomohlo. Zároveň ale prý „zůstává nohama na zemi“, pokud jde o nedávná slova nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa o pětiprocentních výdajích na obranu. „Už vidím to nadšení opozice, koalice, ministra financí, všech – že by nám dávali 420 miliard. To se prostě nestane,“ konstatovala.

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Vláda upustila od dalšího slibu. Nakonec neprosadí automatické zvyšování měsíční daňové slevy na poplatníka, kterou využívají miliony zaměstnanců a podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že v době vysokého rozpočtového schodku si stát nemůže dovolit plošné snižování daně z příjmu o miliardy ročně. Zároveň podle něj už na změny s ohledem na volby není dost času.

Schodek státního rozpočtu se před koncem roku přiblížil k plánované sumě 282 miliard korun. Hospodaření se k 20. prosinci dostalo do minusu více než 272 miliard. Číslo je o třináct miliard vyšší než na konci listopadu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i další koaliční lídři ujišťují, že vláda plánovaný deficit dodrží.

Česko pár dní před koncem roku prakticky splnilo závazek vůči NATO dát na obranu dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany letos utratilo 158 miliard korun, což v tuto chvíli vychází na 1,98 procenta plánovaného hrubého domácího produktu. Z nových čísel o plnění státního rozpočtu to zjistila Česká televize. Stát by tak alianční slib splnil poprvé po devatenácti letech.

Prezident Petr Pavel tím, že podepsal rozpočet na příští rok, říká, že lhát se může, prohlásil v Událostech, komentářích bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj finanční plán obsahuje nepravdivé položky. Exministr financí Ivan Pilný poznamenal, že proces sestavování rozpočtu na rok 2025 se vymykal standardu. „To je strašně nebezpečné,“ myslí si.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze nepotřebný vojenský materiál za 7,3 miliardy korun. Na bilanční tiskové konferenci to v pátek oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla také, že by tuzemsko v letošním roce mělo poprvé splnit dvě procenta výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Opozice je ale skeptická ohledně toho, zda se podaří peníze utratit smysluplně. Resort podle hnutí ANO zvyšuje výdaje zčásti i navýšením splátek, a vládě tak prý hrozí blamáž. Podle ministryně se ukáže, jaké útraty Aliance uzná.

Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o pět tisíc korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Nově by tak podle místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrové mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.

Prezident Petr Pavel hovořil s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) o státním rozpočtu na příští rok. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám. Premiér věří, že prezidenta přesvědčil k podpisu rozpočtu, jeho rozhodnutí ale nezná.