Státní rozpočet

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jiří Barták (Motoristé) by na summit NATO vyslal místo prezidenta Petra Pavla předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho dobrým vztahům s USA. Zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) adresované Pavlovi nepovažuje za vydírání a podle něj prezident jejich zveřejněním porušil listovní tajemství. „Jak znám Petra Macinku, je to tvrdý vyjednávač, ale určitě to není člověk, který by chtěl někomu ubližovat,“ řekl. Tématem byl i státní rozpočet, přičemž schodek 310 miliard podle Bartáka odráží i stav ekonomiky. „Bohužel jsme netušili, v jakém stavu budeme rozpočet přebírat, a pořád se chceme dostat co nejníže, akorát v tuto chvíli nejde sestavit jinak,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Vládou schválený návrh státního rozpočtu na letošní rok vyvolal mediální přestřelku – o jeho souladu se zákonem – mezi předsedou Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmírem Hamplem a ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), kterou ve čtvrtek podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Ministerstvo financí chce mít návrh zákona o obnovení elektronické evidence tržeb (EET) hotový a schválený vládou v první polovině roku a nejpozději do léta by mělo následovat první čtení ve sněmovně. Obnovená povinnost evidovat tržby má platit od ledna 2027, bude se týkat obchodníků, restauratérů či řemeslníků. Má srovnat podmínky pro podnikatele, omezit šedou ekonomiku a také posílit příjmy státního rozpočtu, řekla na kongresu Samoška v Olomouci ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Francouzská vláda přečkala další dvě hlasování o nedůvěře vyvolaná krajní levicí a pravicí kvůli přijetí rozpočtu bez souhlasu poslanců. Vládní návrh rozpočtu díky tomu může zamířit ke schválení do Senátu, informují francouzská média. Horní komora by o něm měla hlasovat ve čtvrtek.

Já bych určitě takovou SMS nepsal, uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) ke zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) určeným prezidentu Petru Pavlovi. „Na straně druhé bych zároveň SMS nezveřejnil,“ zkritizoval počínání hlavy státu. Podle Nachera byla z obou stran překročena míra. Přestože nesouhlasí se spoustou výroků a činů Filipa Turka (za Motoristy), šanci na ministerstvu by Turek podle něj dostat měl. Nacher to řekl v Interview ČT24, které moderovala Tereza Řezníčková. Tématem rozhovoru bylo také hospodaření kabinetu Andreje Babiše (ANO) a sestavení státního rozpočtu.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.

Národní onkologické centrum v motolské nemocnici by se mělo otevřít koncem srpna, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrteční ranní návštěvě Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Stavba má vyjít na 4,5 miliardy korun, přičemž většinu pokryjí dotace z evropských fondů a DPH bude částečně financována ze státního rozpočtu.

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

„Zmocněnec nemá žádnou exekutivní sílu. (...) Je to nějaká úlitba Motoristům od premiéra Andreje Babiše (ANO),“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš. Reagoval tím na situaci okolo jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu. „Jmenování Turka zmocněncem rozumím. Celá ta kauza spíše připomíná vrtěti Turkem. (...) Média zde ovlivňují veřejné mínění jedním směrem,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je Turkova minulost reputační riziko země. „Takový člověk nemůže být členem vlády,“ dodal. Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová je překvapena, že Babiš nechce podat kompetenční žalobu a za Turka bojovat. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) tvrdí, že by případné podání kompetenční žaloby a čekání na rozsudek zastínilo ostatní témata vlády.

Tripartita bude spolupracovat při českých aktivitách v EU k zastavení systému emisních povolenek ETS 2. Vláda si proto od zaměstnavatelů i odborů vyžádala podklady o předpokládaných dopadech systému ETS 2 na domácnosti i průmysl. Chce tím posílit své argumenty pro jednání v EU. Na tiskové konferenci po pondělním jednání to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Tripartita probírala také situaci kolem návrhu státního rozpočtu nebo programové prohlášení nové vlády. Na růstu platů se zatím odboráři s vládou nedohodli.

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.