Státní rozpočet strana 3 z 5

Vláda na začátku listopadu vyhodnotí aktuální situaci a rozhodne se, jestli má smysl do sněmovny znovu posílat návrh státního rozpočtu na rok 2026. Na síti X to v pondělí uvedl končící premiér Petr Fiala (ODS). Naléhá na to ANO, které s SPD a Motoristy sobě sestavuje nový kabinet a tvrdí, že to nařizuje zákon. Současná vláda to dosud považovala za zbytečné a připomínala, že strany sestavující kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly.

Pokud by se v listopadu po ustavení sněmovny nerýsoval vznik nového kabinetu, současná vláda by mohla návrh rozpočtu znovu předložit, sdělil v Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Nevylučuji to,“ řekl. Podle zjištění ČT se i další členové z nynější vládní koalice, je jich většina, kloní k tomu, aby v případě průtahů ve vyjednávání o novém kabinetu rozpočet do sněmovny znovu poslali.

Finální návrh úhradové vyhlášky na příští rok počítá oproti původním plánům s dvojnásobným deficitem systému veřejného zdravotního pojištění. Po připomínkách ministerstvo zvedlo zejména úhrady do nemocnic s tím, že bude pravděpodobně nutné zvýšit platby za státní pojištěnce. Česká televize zjistila, že hnutí ANO zvažuje přerozdělování rezerv mezi pojišťovnami.

Kvůli chybějícím zhruba 38 miliardám korun ve Státním fondu dopravní infrastruktury nepodepisují Správa železnic i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v tuto chvíli smlouvy k novým projektům. Je jich zhruba padesát. Tam, kde se už staví, peníze nechybí a práce pokračují.

Hnutí ANO nechce zvyšovat schodek státního rozpočtu na příští rok, řekl předseda hnutí a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš, očekávanou výši schodku ale neupřesnil. Končící vláda Petra Fialy (ODS) navrhla na příští rok rozpočet s deficitem 286 miliard korun, letos by měl stát hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Do nedělního dopoledne si možné budoucí koaliční strany mají vyměnit své zásadní požadavky pro vládnutí v následujících čtyřech letech. Program pak bude vznikat asi měsíc, očekávají lídři stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. O prioritách SPD a Svobodných, jejich předpokládaném zastoupení ve vládním prohlášení či potenciální nominaci Filipa Turka (za Motoristy) do vlády hovořil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem šéf Svobodných a nově zvolený poslanec za SPD Libor Vondráček.

Národní rozpočtová rada (NRR) má výhrady vůči návrhu státního rozpočtu na příští rok, který schválila končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Kritizuje zejména rozsah obranných výdajů v kapitole ministerstva dopravy i nesoulad mezi navrženým státním rozpočtem a rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Problematické je podle rady i zvýšení očekávaných příjmů oproti původnímu návrhu resortu financí. Rada vyjádřila obavy o naplnění těchto příjmů.

Současná vláda Petra Fialy (ODS) neplánuje předložit nově zvolené sněmovně státní rozpočet. „Andrej Babiš (ANO) prohlašuje, že ten rozpočet je nepoužitelný. V tom případě, ať nová vláda předloží svůj návrh,“ říká šéfka poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Podle znovuzvolené poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) jsou sliby možné koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů „nesplnitelné“. Rozhodnutí nepředložit rozpočet sněmovně je dle předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olgy Richterové „překvapivé“. Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Barbora Kroužková.

Končící vláda odmítla opětovně předložit do sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok. Odvolává se na tvrzení nové koalice, že chce návrh výrazně přepracovat. Pravděpodobný příští premiér, šéf ANO Andrej Babiš, na to reagoval tvrzením, že tím vláda Petra Fialy (ODS) porušuje zákon a může to znamenat případné škody. Prezident Petr Pavel soudí, že by se mělo o návrhu rozpočtu, zvláště pokud se v něm objevují závažné problémy, jednat co nejdříve a neodkládat to.

Představitelé vítězného hnutí ANO se ve středu ve sněmovně sešli se svými partnery z řad Motoristů a SPD, s nimiž jednají o budoucí vládě. Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové se během jednání stanovily určité termíny a harmonogram. První místopředseda hnutí Karel Havlíček dodal, že programová jednání budou zahájena v pondělí. Podle Schillerové se středeční diskuze soustředila i na klíčové otázky související s legislativou.

Končící vláda ve středu schválila akční plán pro řešení dopadů připravované výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Dokument počítá s celkem 35 opatřeními s předpokládanými výdaji za dohromady patnáct miliard korun. Stát z toho poskytne dvanáct miliard. Peníze mají eliminovat rizika spojená se zatížením dopravní infrastruktury, bydlení, zdravotnictví a dalších oblastí v regionu.

„Stav veřejného rozpočtu je lepší, než byl v roce 2021. Ale rozhodně není navěky dobrý a veřejné rozpočty nejsou uzdravené,“ uvedl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Prohlásil, že se „baví“ slovy šéfa ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše, který tvrdí, že jsou na tom veřejné finance hůř, než rozpočtová rada říká, a že tudíž rada lže. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou však Hampl uznal, že Česko by potřebovalo konsolidovat mezi 70 a 80 miliardami korun, aby dosáhlo skutečně zdravých veřejných rozpočtů.

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky debatovali o plánech nastupující koalice. Například o tom, zda končící vládou navržený schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 286 miliard je realistický a udržitelný – i z pohledu rozvoje dopravních staveb. Diskutovali o tom první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který zmínil nutnost „absolutní revize“ připraveného rozpočtu, a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, jenž se zaměřil na potřebu zahájit debatu o podobě vlastního rozpočtového procesu. Pořad se zabýval také významem průmyslového designu, o němž diskutovali zakladatel studia Divan Design Ivan Dlabač, vedoucí Design centra CzechTrade Zuzana Sedmerová a ředitel společnosti MZ Liberec Marek Matěják.

Chystá si půdu pro zvýšení deficitu veřejných financí, reagoval bývalý poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový na prohlášení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že chybí peníze na dopravní infrastrukturu. Nově zvolený poslanec za SPD Miroslav Ševčík kritizoval finanční politiku končící vlády. V zájmu šetření je podle něj možné zrušit některé resorty. Ševčík s Novým spolu diskutovali v pořadu Události, komentáře, který moderoval Daniel Takáč.

České veřejné finance se v letech 2024 a 2025 posunuly k udržitelnosti, zatím je ale stále nelze označit za dlouhodobě zdravé a stabilní. Ve výroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň zdůraznila, že je potřeba přijaté změny zachovat a pokračovat v další rozpočtové konsolidaci. Upozornila také, že kvůli zvýšení výdajů na obranu se o rok přiblížil náraz do dluhové brzdy, bez dalších opatření nastane v roce 2037.

Francouzský prezident Emmanuel Macron do 48 hodin jmenuje nového premiéra, který nahradí končícího ministerského předsedu Sébastiena Lecornua, oznámil ve středu večer Elysejský palác. Lecornu v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do středečního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.

Většina stran, hnutí a koalic, které mají podle agentury Kantar ve volbách šanci na vstup do sněmovny (ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo!, Motoristé), slibuje po volbách snížení ročního schodku veřejných financí vůči HDP. Výjimkou jsou Piráti a hnutí Stačilo!. Obě uskupení chtějí deficit vůči HDP stabilizovat. Schodek veřejných financí, do kterých stát zahrnuje kromě svého rozpočtu i rozpočty krajů, obcí či zdravotních pojišťoven, loni podle nových dat statistického úřadu klesl v poměru k HDP na dvě procenta.

Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.

Vyšší platy ve veřejném sektoru, změny v důchodech, levnější energie či dotace na bydlení. Předvolební kampaně jsou plné ekonomických slibů. Emeritní rektor VŠE v Praze Richard Hindls v pořadu 90' ČT24 upozornil, že ekonomika je především o důvěře, a neustálé změny, například v důchodovém systému, důvěru v instituce snižují. Za pravdu mu dává také hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská, podle které je základem ekonomiky předvídatelnost. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že českému hospodářství se ve srovnání s jinými státy daří velmi dobře.

V novém návrhu rozpočtu na příští rok budou výdaje na dopravu o desítky miliard korun vyšší proti původnímu plánu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétní částku neuvedl, ujistil ale, že zastavování dopravních staveb nehrozí. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO), stejně jako zástupce SPD Jan Hrnčíř, tvrdí, že se celý rozpočet bude muset vrátit k přepracování. Ještě spolu s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem (STAN) debatovali o výhledu ekonomiky, zvyšování platů ve státní sféře či dostupnosti bydlení.

Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.

Více peněz pro resort kultury slibuje výrazná většina stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar šanci na zvolení do sněmovny. Podle hnutí ANO, koalice SPOLU, STAN, Pirátů, Stačilo! i Motoristů má rozpočet ministerstva kultury směřovat k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. Jiný názor má SPD. I ohledně filmových pobídek či podpory vývoje počítačových her chtějí být štědřejší všechny oslovené politické subjekty s výjimkou SPD. To chce naopak sloučit ministerstvo kultury s resortem školství. Většina stran chce také investice pro příspěvkové organizace i na ochranu památek.