Státní rozpočet strana 3 z 5

Chystá si půdu pro zvýšení deficitu veřejných financí, reagoval bývalý poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový na prohlášení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že chybí peníze na dopravní infrastrukturu. Nově zvolený poslanec za SPD Miroslav Ševčík kritizoval finanční politiku končící vlády. V zájmu šetření je podle něj možné zrušit některé resorty. Ševčík s Novým spolu diskutovali v pořadu Události, komentáře, který moderoval Daniel Takáč.

České veřejné finance se v letech 2024 a 2025 posunuly k udržitelnosti, zatím je ale stále nelze označit za dlouhodobě zdravé a stabilní. Ve výroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň zdůraznila, že je potřeba přijaté změny zachovat a pokračovat v další rozpočtové konsolidaci. Upozornila také, že kvůli zvýšení výdajů na obranu se o rok přiblížil náraz do dluhové brzdy, bez dalších opatření nastane v roce 2037.

Francouzský prezident Emmanuel Macron do 48 hodin jmenuje nového premiéra, který nahradí končícího ministerského předsedu Sébastiena Lecornua, oznámil ve středu večer Elysejský palác. Lecornu v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do středečního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.

Většina stran, hnutí a koalic, které mají podle agentury Kantar ve volbách šanci na vstup do sněmovny (ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo!, Motoristé), slibuje po volbách snížení ročního schodku veřejných financí vůči HDP. Výjimkou jsou Piráti a hnutí Stačilo!. Obě uskupení chtějí deficit vůči HDP stabilizovat. Schodek veřejných financí, do kterých stát zahrnuje kromě svého rozpočtu i rozpočty krajů, obcí či zdravotních pojišťoven, loni podle nových dat statistického úřadu klesl v poměru k HDP na dvě procenta.

Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.

Vyšší platy ve veřejném sektoru, změny v důchodech, levnější energie či dotace na bydlení. Předvolební kampaně jsou plné ekonomických slibů. Emeritní rektor VŠE v Praze Richard Hindls v pořadu 90' ČT24 upozornil, že ekonomika je především o důvěře, a neustálé změny, například v důchodovém systému, důvěru v instituce snižují. Za pravdu mu dává také hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská, podle které je základem ekonomiky předvídatelnost. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že českému hospodářství se ve srovnání s jinými státy daří velmi dobře.

V novém návrhu rozpočtu na příští rok budou výdaje na dopravu o desítky miliard korun vyšší proti původnímu plánu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétní částku neuvedl, ujistil ale, že zastavování dopravních staveb nehrozí. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO), stejně jako zástupce SPD Jan Hrnčíř, tvrdí, že se celý rozpočet bude muset vrátit k přepracování. Ještě spolu s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem (STAN) debatovali o výhledu ekonomiky, zvyšování platů ve státní sféře či dostupnosti bydlení.

Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.

Více peněz pro resort kultury slibuje výrazná většina stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar šanci na zvolení do sněmovny. Podle hnutí ANO, koalice SPOLU, STAN, Pirátů, Stačilo! i Motoristů má rozpočet ministerstva kultury směřovat k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. Jiný názor má SPD. I ohledně filmových pobídek či podpory vývoje počítačových her chtějí být štědřejší všechny oslovené politické subjekty s výjimkou SPD. To chce naopak sloučit ministerstvo kultury s resortem školství. Většina stran chce také investice pro příspěvkové organizace i na ochranu památek.

Česká televize před volbami nabízí předvolební duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do třetího duelu moderovaného Martinem Řezníčkem pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly třetí a čtvrtý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Zdeněk Hřib (Piráti) a Vít Rakušan (STAN).

Prostor k jednání o růstu platů ve veřejné sféře je omezen prostředky, které má státní rozpočet k dispozici. Před nadcházejícím jednáním s odbory o růstu platů to uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Patrika Nachera však vláda „nedodržuje zákon“, když nenavýšila platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy. O problematice tvorby státního rozpočtu oba politici diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Německu se stále nedaří nastartovat hospodářský růst. Trpí třeba klíčový automobilový sektor, kde ubyly desítky tisíc pracovních míst. Veřejnost navíc nevěří, že spolkový kancléř Friedrich Merz zvládne prosadit slibované reformy.

Lidé ve více než desítce slovenských měst protestovali proti novému konsolidačnímu balíčku, který připravuje kabinet Roberta Fica (Smer). V Bratislavě se na demonstraci, kterou svolalo nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS), podle organizátorů sešlo na osmnáct tisíc lidí. Již třetí úsporný balík vlády podle odborníků zatíží zejména živnostníky a zaměstnance. Zahrnuje zvýšení daní a odvodů, snížení dávek i zmrazení platů. Vláda ho neprojednala s experty a chce ho schvalovat zrychleně.

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

Česká ekonomika čelí změně struktur inflace oproti období s cenovou stabilitou, uvedla v Otázkách Václava Moravce viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Více než polovina položek ve spotřebním koši podle ní roste nad třemi procenty. „Z nich se rychlejší růst koncentruje hlavně do služeb,“ sdělila s tím, že domácnosti stále více své spotřební chování mění právě ku prospěchu služeb. Podle ekonoma Deloitte Davida Marka jsou jejich ceny taženy růstem mezd. Ten totiž pohání navyšování ve státním sektoru. Požadavek odborů na růst platů o sedm procent si podle něj nemůžou dovolit ani ekonomika, ani státní rozpočet. „Takové tempo neodpovídá zvyšování produktivity v ekonomice,“ řekl v debatě. Podle Zamrazilové jde o zásadní proinflační riziko.

Hosté nového pořadu Události, komentáře z ekonomiky hovořili o návrhu státního rozpočtu na příští rok, rychlém růstu mezd i strategických investicích, kdy Toyota bude vyrábět v Kolíně elektromobily a čeští zbrojaři naopak v USA proudové motory. Pozvání přijali bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. Pořad nabídl také rozhovory s prezidentem Toyota Motor Europe Jošihirem Nakatou a se zakladatelkou soukromé školy a spolumajitelkou Dermacolu Věrou Komárovou.

„Jde pouze o návrh rozpočtu a budeme o tom jednat ještě zhruba tři týdny,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že o něm ještě nehlasují a komentáře by si tedy nechal, až se schválí. Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun, přičemž na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.

Poslanec Radek Koten (SPD) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou hovořil o návrhu státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 286 miliard korun. Vyjádřil se také k útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, kterého v pondělí na předvolebním mítinku jeden z občanů udeřil francouzskou holí.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 165,4 miliardy korun, o měsíc dříve to bylo 168,2 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Příjmy meziročně stouply o 5,5 procenta, výdaje vzrostly o 4,1 procenta. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v srpnu činil deficit 175,8 miliardy.

Hlavními prioritami návrhu rozpočtu na příští rok jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) obranyschopnost, bezpečnost, energetická nezávislost či udržení sociálního smíru. Plánovaný deficit činí 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný schodek 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy korun.