Státní rozpočet strana 5 z 5

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.

Poslanec Radek Koten (SPD) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou hovořil o návrhu státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 286 miliard korun. Vyjádřil se také k útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, kterého v pondělí na předvolebním mítinku jeden z občanů udeřil francouzskou holí.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 165,4 miliardy korun, o měsíc dříve to bylo 168,2 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Příjmy meziročně stouply o 5,5 procenta, výdaje vzrostly o 4,1 procenta. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v srpnu činil deficit 175,8 miliardy.

Hlavními prioritami návrhu rozpočtu na příští rok jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) obranyschopnost, bezpečnost, energetická nezávislost či udržení sociálního smíru. Plánovaný deficit činí 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný schodek 241 miliard, loni byl 271,4 miliardy korun.

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

Země, která má dobré ekonomické ukazatele, by neměla mít deficit odpovídající krizovému stavu, vyjádřil se v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok ve výši 280 miliard korun bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Když na něco nemáme, nemůžeme na to dát z kapsy,“ poukázal na některé vysoké výdaje státu a údajně nedostatečné příjmy k jejich pokrytí bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začne školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství usedne zhruba 117 900 prvňáků. Přinese i několik legislativních změn: začíná platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů školní docházky. Účinnosti nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek, školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.

Jasnou shodu v klíčových otázkách zahraniční politiky konstatovali na čtvrtečním setkání prezident Petr Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS), vyplývá z následných tiskových vyjádření Hradu a vlády. Politici diskutovali i o situaci na Blízkém východě, kde se v minulých týdnech jejich názory lišily. Probrali také tvorbu státního rozpočtu na rok 2026, krizovou legislativu, výdaje na obranu či koordinaci zahraničních cest.

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) popsal na středečním jednání s vládními kolegy prognózy, ze kterých vychází pracovní návrh rozpočtu na příští rok, a informoval je o všech povinných výdajích. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) potvrdil, že návrh počítá se schodkem 280 miliard korun. Rozpočet bude zahrnovat i národní dotace, uvedl stejně jako ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministři končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) probírali na zasedání vlády zmenšení administrativní zátěže. Pět týdnů před sněmovními volbami schválili obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, jde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři věnovali přípravě návrhu rozpočtu na příští rok.

Organizace, které pomáhají lidem se závislostí, varují, že jim v příštím roce mohou chybět peníze. V rozpracovaném návrhu rozpočtu podle nich chybí prostředky na jejich činnost. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ale ujišťuje, že s penězi na tyto programy se dál počítá.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá pro příští rok se schodkem státního rozpočtu 280 miliard korun. Ostré vyjednávání začne příští týden. Některým ministrům vadí, že dostali od resortu první návrh bez peněz na národní dotace. Podle Stanjury se v nich ale nebude škrtat plošně. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou potvrdil, že pokud se ANO dostane do vlády, rozpočet „velmi pravděpodobně“ přepracuje. Do debaty byli pozváni i zástupci koalice SPOLU. Všechny tři strany se omluvily. Zmínily vytíženost politiků v kontaktních kampaních.

Vládu čeká od září jednání o státním rozpočtu na příští rok. V původním návrhu nejsou vyčleněny žádné prostředky na národní dotace. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) doufá, že peníze „rozhodně nulové nebudou“. V posledních měsících čelí jeho resort kritice, ANO zmiňuje, že by mohl po volbách zaniknout, a v programu to slíbila i koalice SPOLU. „Mám čisté svědomí toho, co jsem odvedl,“ zhodnotil své působení Kulhánek v Událostech komentářích, které moderovala Jana Peroutková.

Ministerstvo financí (MF) nyní nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok totiž podle resortu neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Ministerstvo doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu.

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.

Prezident Petr Pavel jednal s ministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS) o aktuálně projednávaných zákonech včetně novely trestního zákoníku, kterou schválil Senát. Součástí dané legislativy je i zavedení takzvaného dětského certifikátu, který bude registrovat sexuální zločince, aby jim zabránil v práci s dětmi. Decroix dodala, že ve středu představí jméno auditora k objasnění postupů v bitcoinové kauze.

Česko musí investovat peníze do obrany efektivně, shodli se krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). Volební lídr Motoristů Vladimír Pikora míní, že je důležité utrácet peníze při zvyšování výdajů v tuzemsku. Krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) nevidí ve zbrojení smysl. Krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) by byl pro referendum o setrvání v NATO, senátor Ondřej Lochman (STAN) naopak vidí Alianci jako oporu Česka. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) spatřuje důležitost v komunikaci se spojenci, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Státní rozpočet letos v červnu skončil se schodkem více než 152 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 170,5 miliardy korun o 18,1 miliardy. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun.