Státní rozpočet strana 5 z 5

Česko se letos zřejmě zadluží víc než loni. Schodek všech veřejných rozpočtů – tedy toho státního, různých fondů a samospráv – bude zhruba o třicet miliard vyšší než před rokem. ČT to potvrdil šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl i ministerstvo financí. Deficit veřejných rozpočtů letos stoupne na 3,6 procenta HDP z loňských 3,2. Vybrané daně z příjmu firem vylepšily loňskou srovnávací základnu.

Prezident Petr Pavel přijal na Pražském hradě ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS). Jednali o rozpočtu na příští rok. Návrh počítá se schodkem 252 miliard korun. Řešili taky vládní konsolidační balíček, se kterým navržený rozpočet počítá. Stanjura od Pavla nezjišťoval, zda úsporný balíček podepíše. Pavel snahu vlády o konsolidaci veřejných financí uvítal, návrh státního rozpočtu na příští rok považuje za realistický a vyvážený.

Ministerstvo kultury v příštím roce sníží filmové pobídky pro natáčení snímků v Česku o 200 milionů korun. Klesnou tak z 1,4 na 1,2 miliardy korun. Plánovaná úspora je součástí dotačních škrtů celkem za 84 miliard korun, na kterých se minulý týden při schvalování návrhu státního rozpočtu na příští rok shodla vláda. Fialův kabinet plánuje zrušit i státní dotace některým spolkům, které sdružují legionáře a starají se o propagaci odkazu Tomáše Garrigua Masaryka. Právě to kritizuje část vládních poslanců.

Deficit státního rozpočtu se na konci září snížil na 180,7 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. V srpnu byl o necelých čtrnáct miliard vyšší. Schodek je nižší i oproti loňskému září, tehdy přesáhl 270 miliard. Zadlužení českých vládních institucí nicméně stoupá, podle Českého statistického úřadu se do konce druhého čtvrtletí meziročně zvýšilo o 0,8 procentního bodu na 44,3 procenta hrubého domácího produktu. Nominálně za rok vzrostl vládní dluh o 357 miliard korun na 3,151 bilionu.

Kabinet Petra Fialy (ODS) hodlá hospodařit příští rok v minusu 252 miliard korun. Ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem je deficit o 43 miliard nižší, a to i zásluhou úsporného balíku, který projednávají poslanci. Vláda plánuje seškrtat i nejrůznější dotace za víc než 80 miliard. Hlavně ty, které zajišťovaly nižší ceny energií. Tuto podporu sníží celkem o 55 miliard korun. Nově je zaplatí domácnosti a firmy.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.

Rychlejší tempo konsolidace veřejných financí by nutně znamenalo větší dopad na občany a také snižování tempa investic, sdělil premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na úterní vyjádření prezidenta Petra Pavla, že konsolidace není tak razantní, jak by bylo potřeba. Podle hlavy státu by měl být balíček tvrdší. Fiala celkově chápe Pavlovo vyjádření jako podporu vlády v její snaze ozdravit státní finance.

Odborové a profesní svazy umělců se obrací na vládu prostřednictvím nové iniciativy Nenechme kulturu utichnout. Vyjádřili obavy z vládního návrhu zákona o veřejných kulturních institucích a rozpočtu na příští rok. Podle nich stát kulturu dostatečně finančně nepodporuje. Ministerstvo kultury říká, že jde o dlouhodobý problém. Na ohrožení kultury a otázky s tím spojené upozorňuje iniciativa happeningy.

Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidaci veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje. Prezident Petr Pavel to v úterý řekl na debatě v blanenském kině. Vláda ale podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Úsporný balík nyní posuzuje sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Slovensko si o víkendu vybere nový parlament. Volby přicházejí po kampani, která byla mimořádně napjatá a došlo při ní dokonce i na fyzické potyčky kandidátů. Premiér úřednické vlády Ľudovít Ódor v Interview ČT24 s odkazem na uplynulé měsíce a týdny poznamenal, že na Slovensku se dá spíš hovořit o „politické nekultuře“ než kultuře. To, co bylo ještě před pár lety mimořádné, se dnes podle něj dostává do hlavního proudu. Kromě končící kampaně Ódor v rozhovoru se zpravodajem ČT Janem Šilhanem mluvil o ekonomické kondici Slovenska nebo o budoucích vztazích s Českem.

Strany a hnutí vládní koalice se dohodly na podobě státního rozpočtu pro příští rok. České televizi to potvrdil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Oproti původnímu návrhu podle něj resort školství nepřijde o jedenáct miliard korun. Kabinet v příštím roce dál počítá se schodkem 252 miliard. Rozpočet v pondělí projedná tripartita a ve středu o něm definitivně rozhodne vláda.

Pět nesourodých koaličních stran se není schopno dohodnout na konsolidačním balíčku, vláda něco pošle do sněmovny a potom sama načte komplexní pozměňovací návrh, prohlásil v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního hospodářského výboru a člen rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je politika o kompromisech. Podle něj je ale potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu. Ekonom Miroslav Ševčík vyslaný do debaty hnutím SPD kritizoval, že opatření jdou proti lidem – a nakonec budou mít negativní vliv i na státní rozpočet.

Poslanci se v pátek sešli, aby začali poslední fázi schvalování vládního konsolidačního balíčku, kterým chce kabinet zlepšit stav veřejných financí. Sněmovní řečniště s přednostním právem obsadili na několik hodin opoziční politici, kteří úsporná opatření kritizovali. Dolní komora se tak dle očekávání k hlasování o podobě balíčku nedostala, pokračovat bude ve středu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) již dříve připustila, že schvalování se může protáhnout až o týdny.

České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. Ve zprávě o jejich dlouhodobé udržitelnosti to ve čtvrtek konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v úsporách pokračovat.

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Statisícům lidí neporostou příští rok platy. Vláda plánuje zmrazit výdělky většině státních zaměstnanců – policistům, hasičům, vojákům i úředníkům. Dostat přidáno mají od ledna jen učitelé, zhruba o tři tisíce. Platí totiž záměr dorovnat jejich platy na 130 procent průměrné mzdy. Ministr financí naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje na platy nižší o osm a půl miliardy korun, tedy o více než tři procenta. Zároveň navrhl snížit počet státních zaměstnanců o jedenadvacet tisíc.

Mimořádné zdanění energetických firem, bank nebo rafinérií bude zřejmě platit až do konce roku 2025, a to i přes snahu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takzvanou válečnou daň zrušit už od ledna. Zjistila to Česká televize. Proti ministrovu záměru zrušit spolu s regulací cen právě i daň z neočekávaných zisků, se totiž postavily už tři koaliční strany: Piráti, lidovci a nově také Starostové a nezávislí.

Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Upozornila také, že návrh rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost dalších změn v konsolidačním balíčku, který v tomto týdnu projednává sněmovna. Vládní koalice by podle něj mohla podpořit i některé pozměňovací návrhy opozice. „Všechny nejsou takové, že by razantně snižovaly tempo konsolidace a snižování deficitu. Jsou i jiné. A ty určitě poctivě zvážíme,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) zopakoval, že změny zákona znamenají výrazný nárůst daní. Kabinet podle něj neví, co má dělat, chybí mu vize.

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného bude stát příští rok na zdravotním pojištění platit měsíčně 2085 korun, letos je to 1900 korun. Příslušné nařízení ve středu schválila vláda. Na takzvané státní pojištěnce půjde podle odhadu ministerstva financí příští rok z rozpočtu 151 miliard korun, téměř o jedenáct miliard víc než letos. Podle aktuálního odhadu stát letos zaplatí 140,1 miliardy, zhruba o 1,7 miliardy méně, než se očekávalo ve schváleném rozpočtu.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.