Vyšší výdaje se státu mohou vyplatit, příjmy má podseknuté, míní Středula

29 minut
Interview ČT24: Josef Středula komentoval plánování státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

„V minulých obdobích měly vlády první návrh rozpočtu hotový už v červnu, tedy před zahájením jednotlivých jednání s resorty, a následně po zveřejnění predikce se finalizovaly. (…) To tato vláda zcela odmítá, takový postup vůbec nedělá,“ uvedl Středula v reakci na to, že vláda musí předložit Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu na příští rok, avšak detaily, včetně toho, kolik v něm přibude financí na platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, zatím nejsou jasné. „Příprava rozpočtu v podstatě vypadá jako tajná akce,“ dodal odborový předák.

Podle předběžného návrhu by měl deficit státního rozpočtu činit v příštím roce 280 miliard korun. Jak poukázala moderátorka, vláda deficit obhajuje náklady na dostavbu Dukovan a vyššími výdaji na obranu. Středula to však za dostatečné vysvětlení nepovažuje, problém je podle něj mnohem složitější.

„Měla by nejdříve existovat informace, proč k tam obrovskému schodku dochází. K tomu nedochází pouze kvůli těmto výdajům, ale zejména kvůli tomu, že máme podseknuté příjmy,“ domnívá se Středula. Poukazuje přitom například na zrušení superhrubé mzdy a snižování daní v oblasti nemovitostí, což jsou dle jeho názoru významné faktory, které přispěly k nižším příjmům státu.

Platová otázka v obraně je velmi vážná, míní Středula

Středula zároveň uznává, že některé výdaje mohou být prospěšné, ačkoli schodek státního rozpočtu zvyšují. „Je pravdou, že když použijete finanční prostředky moudře a kontrolovatelně do nějakého typu investic, (…) tak se vám to v budoucnu vrátí. Nelze automaticky jakýkoli výdaj kritizovat, že je špatný jen proto, že zvyšuje deficit,“ sdělil odborový předák. „Když plánujete rozpočet, nemáte se zaměřovat jen na ten jeden daný rok, ale i delší horizont,“ dodal.

„Co se týká obrany, musíme myslet na to, že to není jen vnější obrana, ale také vnitřní obrana, a to se nám začíná docela zhoršovat, protože platová otázka je v tomto případě velmi vážná. Lidé úplně nechtějí jít do bezpečnostních sborů, nejen do armády, ale i k hasičskému záchrannému sboru, vězeňské službě, celníkům, policii – to všechno jsou složky, které musí fungovat,“ okomentoval Středula jeden z podstatných výdajů státního rozpočtu.

Zapomínat by se dle něj ovšem nemělo ani na civilní zaměstnance státu. „My se ve veřejné debatě zaměřujeme na veškeré zaměstnance veřejné správy a služeb, protože jako občané tyto zaměstnance potřebujeme a potřebujeme je mít kvalitní a v takové struktuře, která pomůže ekonomice a občanům,“ zdůraznil šéf odborů.

Deset procent navíc není zásadní zátěž, říká Středula

Právě o platech státních zaměstnanců chce Středula jednat s vládou. Požaduje zvýšení jejich platů o deset procent. Pro státní rozpočet by se přitom dle jeho názoru nemuselo jednat o zásadní zátěž. „Požadavek, který říkají odbory, nám vyjde maximálně na třináct miliard korun a to, co říká vláda, je mezi šesti a devíti miliardami. Musíme řešit celkovou bilanci, ne jen prostý výdaj,“ uvedl Středula.

Zdůraznil, že část prostředků na zvýšení platů se státu vrátí při výběru daní nebo v podobě vyšší spotřeby. Moderátorka poukázala, že podle jiných propočtů by se náklady mohly pohybovat v řádech desítek miliard korun.

Středula také uvedl, že o jednání s vládou usiloval již dříve, avšak doposud k němu nedošlo. „Mělo se začít vyjednávat hned na konci prvního čtvrtletí – to se nestalo. Mezi březnem a červencem uplynulo zbytečně několik měsíců, kdy jsme o tom mohli jednat. Rozpočtový proces už dávno běžel,“ sdělil odborový předák. K jednání by nakonec mělo dojít 3. září, předeslal.

„Věřím tomu, že se dohodneme. Jakmile se nedohodneme, budeme mobilizovat členskou základnu, to je zcela logické,“ odpověděl Středula na otázku moderátorky ohledně dalšího postupu, pokud vláda na požadavky odborů nepřistoupí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 6 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...