Vyšší výdaje se státu mohou vyplatit, příjmy má podseknuté, míní Středula

29 minut
Interview ČT24: Josef Středula komentoval plánování státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

„V minulých obdobích měly vlády první návrh rozpočtu hotový už v červnu, tedy před zahájením jednotlivých jednání s resorty, a následně po zveřejnění predikce se finalizovaly. (…) To tato vláda zcela odmítá, takový postup vůbec nedělá,“ uvedl Středula v reakci na to, že vláda musí předložit Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu na příští rok, avšak detaily, včetně toho, kolik v něm přibude financí na platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, zatím nejsou jasné. „Příprava rozpočtu v podstatě vypadá jako tajná akce,“ dodal odborový předák.

Podle předběžného návrhu by měl deficit státního rozpočtu činit v příštím roce 280 miliard korun. Jak poukázala moderátorka, vláda deficit obhajuje náklady na dostavbu Dukovan a vyššími výdaji na obranu. Středula to však za dostatečné vysvětlení nepovažuje, problém je podle něj mnohem složitější.

„Měla by nejdříve existovat informace, proč k tam obrovskému schodku dochází. K tomu nedochází pouze kvůli těmto výdajům, ale zejména kvůli tomu, že máme podseknuté příjmy,“ domnívá se Středula. Poukazuje přitom například na zrušení superhrubé mzdy a snižování daní v oblasti nemovitostí, což jsou dle jeho názoru významné faktory, které přispěly k nižším příjmům státu.

Platová otázka v obraně je velmi vážná, míní Středula

Středula zároveň uznává, že některé výdaje mohou být prospěšné, ačkoli schodek státního rozpočtu zvyšují. „Je pravdou, že když použijete finanční prostředky moudře a kontrolovatelně do nějakého typu investic, (…) tak se vám to v budoucnu vrátí. Nelze automaticky jakýkoli výdaj kritizovat, že je špatný jen proto, že zvyšuje deficit,“ sdělil odborový předák. „Když plánujete rozpočet, nemáte se zaměřovat jen na ten jeden daný rok, ale i delší horizont,“ dodal.

„Co se týká obrany, musíme myslet na to, že to není jen vnější obrana, ale také vnitřní obrana, a to se nám začíná docela zhoršovat, protože platová otázka je v tomto případě velmi vážná. Lidé úplně nechtějí jít do bezpečnostních sborů, nejen do armády, ale i k hasičskému záchrannému sboru, vězeňské službě, celníkům, policii – to všechno jsou složky, které musí fungovat,“ okomentoval Středula jeden z podstatných výdajů státního rozpočtu.

Zapomínat by se dle něj ovšem nemělo ani na civilní zaměstnance státu. „My se ve veřejné debatě zaměřujeme na veškeré zaměstnance veřejné správy a služeb, protože jako občané tyto zaměstnance potřebujeme a potřebujeme je mít kvalitní a v takové struktuře, která pomůže ekonomice a občanům,“ zdůraznil šéf odborů.

Deset procent navíc není zásadní zátěž, říká Středula

Právě o platech státních zaměstnanců chce Středula jednat s vládou. Požaduje zvýšení jejich platů o deset procent. Pro státní rozpočet by se přitom dle jeho názoru nemuselo jednat o zásadní zátěž. „Požadavek, který říkají odbory, nám vyjde maximálně na třináct miliard korun a to, co říká vláda, je mezi šesti a devíti miliardami. Musíme řešit celkovou bilanci, ne jen prostý výdaj,“ uvedl Středula.

Zdůraznil, že část prostředků na zvýšení platů se státu vrátí při výběru daní nebo v podobě vyšší spotřeby. Moderátorka poukázala, že podle jiných propočtů by se náklady mohly pohybovat v řádech desítek miliard korun.

Středula také uvedl, že o jednání s vládou usiloval již dříve, avšak doposud k němu nedošlo. „Mělo se začít vyjednávat hned na konci prvního čtvrtletí – to se nestalo. Mezi březnem a červencem uplynulo zbytečně několik měsíců, kdy jsme o tom mohli jednat. Rozpočtový proces už dávno běžel,“ sdělil odborový předák. K jednání by nakonec mělo dojít 3. září, předeslal.

„Věřím tomu, že se dohodneme. Jakmile se nedohodneme, budeme mobilizovat členskou základnu, to je zcela logické,“ odpověděl Středula na otázku moderátorky ohledně dalšího postupu, pokud vláda na požadavky odborů nepřistoupí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 1 hhodinou

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 2 hhodinami

Policie obvinila tři lidi kvůli drogové činnosti, dle médií i Vémolu

Policie obvinila tři lidi ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. V úterý o tom informovala mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová. Podle médií je mezi nimi i MMA zápasník Karel „Karlos“ Vémola. Obviněným hrozí deset až osmnáct let vězení. Zda budou kriminalisté pro obviněné navrhovat vazbu, upřesní podle Šmoldasové později.
před 6 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 6 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 7 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
před 16 hhodinami

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
před 18 hhodinami

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
před 18 hhodinami
Načítání...