Vyšší výdaje se státu mohou vyplatit, příjmy má podseknuté, míní Středula

Nahrávám video
Interview ČT24: Josef Středula komentoval plánování státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

„V minulých obdobích měly vlády první návrh rozpočtu hotový už v červnu, tedy před zahájením jednotlivých jednání s resorty, a následně po zveřejnění predikce se finalizovaly. (…) To tato vláda zcela odmítá, takový postup vůbec nedělá,“ uvedl Středula v reakci na to, že vláda musí předložit Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu na příští rok, avšak detaily, včetně toho, kolik v něm přibude financí na platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, zatím nejsou jasné. „Příprava rozpočtu v podstatě vypadá jako tajná akce,“ dodal odborový předák.

Podle předběžného návrhu by měl deficit státního rozpočtu činit v příštím roce 280 miliard korun. Jak poukázala moderátorka, vláda deficit obhajuje náklady na dostavbu Dukovan a vyššími výdaji na obranu. Středula to však za dostatečné vysvětlení nepovažuje, problém je podle něj mnohem složitější.

„Měla by nejdříve existovat informace, proč k tam obrovskému schodku dochází. K tomu nedochází pouze kvůli těmto výdajům, ale zejména kvůli tomu, že máme podseknuté příjmy,“ domnívá se Středula. Poukazuje přitom například na zrušení superhrubé mzdy a snižování daní v oblasti nemovitostí, což jsou dle jeho názoru významné faktory, které přispěly k nižším příjmům státu.

Platová otázka v obraně je velmi vážná, míní Středula

Středula zároveň uznává, že některé výdaje mohou být prospěšné, ačkoli schodek státního rozpočtu zvyšují. „Je pravdou, že když použijete finanční prostředky moudře a kontrolovatelně do nějakého typu investic, (…) tak se vám to v budoucnu vrátí. Nelze automaticky jakýkoli výdaj kritizovat, že je špatný jen proto, že zvyšuje deficit,“ sdělil odborový předák. „Když plánujete rozpočet, nemáte se zaměřovat jen na ten jeden daný rok, ale i delší horizont,“ dodal.

„Co se týká obrany, musíme myslet na to, že to není jen vnější obrana, ale také vnitřní obrana, a to se nám začíná docela zhoršovat, protože platová otázka je v tomto případě velmi vážná. Lidé úplně nechtějí jít do bezpečnostních sborů, nejen do armády, ale i k hasičskému záchrannému sboru, vězeňské službě, celníkům, policii – to všechno jsou složky, které musí fungovat,“ okomentoval Středula jeden z podstatných výdajů státního rozpočtu.

Zapomínat by se dle něj ovšem nemělo ani na civilní zaměstnance státu. „My se ve veřejné debatě zaměřujeme na veškeré zaměstnance veřejné správy a služeb, protože jako občané tyto zaměstnance potřebujeme a potřebujeme je mít kvalitní a v takové struktuře, která pomůže ekonomice a občanům,“ zdůraznil šéf odborů.

Deset procent navíc není zásadní zátěž, říká Středula

Právě o platech státních zaměstnanců chce Středula jednat s vládou. Požaduje zvýšení jejich platů o deset procent. Pro státní rozpočet by se přitom dle jeho názoru nemuselo jednat o zásadní zátěž. „Požadavek, který říkají odbory, nám vyjde maximálně na třináct miliard korun a to, co říká vláda, je mezi šesti a devíti miliardami. Musíme řešit celkovou bilanci, ne jen prostý výdaj,“ uvedl Středula.

Zdůraznil, že část prostředků na zvýšení platů se státu vrátí při výběru daní nebo v podobě vyšší spotřeby. Moderátorka poukázala, že podle jiných propočtů by se náklady mohly pohybovat v řádech desítek miliard korun.

Středula také uvedl, že o jednání s vládou usiloval již dříve, avšak doposud k němu nedošlo. „Mělo se začít vyjednávat hned na konci prvního čtvrtletí – to se nestalo. Mezi březnem a červencem uplynulo zbytečně několik měsíců, kdy jsme o tom mohli jednat. Rozpočtový proces už dávno běžel,“ sdělil odborový předák. K jednání by nakonec mělo dojít 3. září, předeslal.

„Věřím tomu, že se dohodneme. Jakmile se nedohodneme, budeme mobilizovat členskou základnu, to je zcela logické,“ odpověděl Středula na otázku moderátorky ohledně dalšího postupu, pokud vláda na požadavky odborů nepřistoupí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 59 mminutami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 1 hhodinou

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
před 1 hhodinou

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 2 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 11 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 12 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 18 hhodinami

VideoVláda chce zavést povinnou znalost češtiny pro taxikáře. Každý druhý je z ciziny

Každý druhý taxikář v Česku je cizinec; nejvíc jich jezdí v Praze. I proto chce vláda zavést novou povinnost – znalost češtiny. Umět by ji měli i ti, kteří zákazníky získávají přes aplikace jako Uber nebo Bolt. „V momentě, kdy ten řidič má aspoň základní znalost českého jazyka, dokáže se seznámit prokazatelně s českými předpisy a s těmi dopravními situacemi, které můžou být odlišné oproti zemím, odkud ti řidiči pocházejí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Na zákonu teď ministerstvo dopravy pracuje – platit by mohl od roku 2028.
před 18 hhodinami
Načítání...