Schodek rozpočtu

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

Schodek rozpočtu 286 miliard korun chceme udržet, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček s tím, že se budoucí koalice nechce pouštět do rozpočtového provizoria. S Motoristy i SPD je prý shoda na konsolidaci veřejných financí. Dle Havlíčka je šance, že vláda vznikne v prosinci, ideálně v první polovině tohoto měsíce. Zmínil také, že věří, že předseda hnutí Andrej Babiš do té doby vyřeší svůj střet zájmů.

Hnutí ANO nechce zvyšovat schodek státního rozpočtu na příští rok, řekl předseda hnutí a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš, očekávanou výši schodku ale neupřesnil. Končící vláda Petra Fialy (ODS) navrhla na příští rok rozpočet s deficitem 286 miliard korun, letos by měl stát hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 165,4 miliardy korun, o měsíc dříve to bylo 168,2 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Příjmy meziročně stouply o 5,5 procenta, výdaje vzrostly o 4,1 procenta. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v srpnu činil deficit 175,8 miliardy.

Důležitá není jen výdajová stránka, ale také příjmy, vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun s tím, že právě na příjmové stránce státu vidí nedostatky. Za požadavkem o navýšení platů státních zaměstnanců o deset procent si stojí, jednalo by se v rozpočtu v konečném součtu o malou položku, řekl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.

Státní rozpočet letos v červnu skončil se schodkem více než 152 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 170,5 miliardy korun o 18,1 miliardy. Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun.

Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.

Nově zvolený předseda KDU-ČSL Marek Výborný, který vládní stranu vedl už v minulosti, se v pátečním Interview ČT24 věnoval mimo jiné prioritám, které má vláda řešit v průběhu následujících měsíců. Svou stranu považuje za pravicově konzervativní, ale nemá prý „moralizovat“, řekl v souvislosti se sňatky homosexuálů. Výborný podporuje setrvání KDU-ČSL v koalici SPOLU a připustil i myšlenku vzniku dlouhodobého uskupení, jako je například německá CDU/CSU. Hovořil také o struktuře vedení strany. Podle něj první místopředseda musí zvládnout navenek komunikovat o obtížných tématech. Na tuto pozici delegáti v pátek večer zvolili Pavla Bělobrádka poté, co v předcházejícím hlasování nezískal dost hlasů ministr životního prostředí Petr Hladík.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl úřad. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje růst solidární daně nebo vyšší zdanění firem, které využívaly státní energetickou podporu. Prohlásil to v Interview ČT24 s tím, že stát sice má svůj rozpočet konsolidovat pomocí úspor, zohlednit by ale měl i příjmové možnosti. Kromě toho vicepremiér komentoval také aktuální angažmá svého stranického kolegy Petra Hladíka, jehož prezident odmítl jmenovat do čela resortu životního prostředí. Nebýt toho, že Miloši Zemanovi končí mandát, chystal by prý Jurečka kompetenční žalobu.

Poslaneckou sněmovnou prošla novela státního rozpočtu. Dolní komora ji schválila včetně koaličních pozměňovacích návrhů, které zvyšují schodek rozpočtu z původně schválených 280 miliard nikoli na vládou navrhovaných 330, nýbrž na 375 miliard korun. Opoziční poslanci v rozpravě jednak propagovali své pozměňovací návrhy, jednak kritizovali vládní hospodaření. Za rozhazovačnou a nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinet tepali zejména předseda SPD Tomio Okamura a exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na příští rok. Bývalá i stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obvinila svého nástupce v čele resortu Zbyňka Stanjuru (ODS), že při přípravě návrhu obešel zákon a zařadil do něj příjmy, které nemá schválené. Ministr však tvrdí, že při takovém výkladu by byly výrazně nižší i výdaje a vzhledem k termínu předložení rozpočtu neměl na vybranou. Přeli se v Událostech, komentářích.

Do roku 2025 chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) snížit schodek veřejných financí pod tři procenta. A to přes dopady války na Ukrajině a vysokou inflaci. Letos počítá nová makroekonomická prognóza resortu s tím, že vláda, kraje, města a mimorozpočtové fondy budou mít schodek ve výši téměř čtyř procent HDP.

Na padesát miliard korun za celý rok odhaduje ministerstvo financí náklady na zvládnutí migrační vlny z válkou sužované Ukrajiny. Česko se nyní stará o více než 270 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před boji a obdrželi dočasnou ochranu. Prahu v pátek navštívila eurokomisařka vnitra Ylva Johanssonová, která pochválila systém přijímání běženců, považuje ho za příkladný. Čeští ministři chtějí zajistit, aby Evropská unie s péčí o uprchlíky Česku více pomohla. Komise zatím počítá s tím, že by země, kam uprchlíci zamířili především, mohly využít peníze z programu REACT-EU.

Ministerstvo financí poslalo na vládu návrh letošního rozpočtu s deficitem 280 miliard – oproti 376 miliardám navrhovaným předchozí vládou. Součástí úspor zřejmě bude snížení plateb za státní pojištěnce, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá například i se snížením celkového objemu platů státních zaměstnanců. O podobě rozpočtu budou večer jednat koaliční špičky, vláda by měla návrh schválit ve středu. Opozice se obává, že úspory v rozpočtu budou mít vážné dopady a lidé škrty pocítí.

Vláda má omezené možnosti, pokud chce snižovat schodek rozpočtu a nezvyšovat daňovou zátěž. I kdyby totiž stát propustil všechny své zaměstnance, sotva by se dostal na nulu. V Interview ČT24 na to upozornil makroekonom, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. K hospodaření předchozího kabinetu je kritický. Že se musel vyrovnat s covidovou krizí, je podle Hampla sice pravda, nelíbí se mu však, že se covidem zaklínal i u výdajů, které s pandemií nijak nesouvisely.

Nový schválený rozpočet není, Česko se druhým dnem řídí provizoriem vycházejícím z pravidel loňského hospodaření. To podle odhadu autorky loňského rozpočtu, exministryně financí Aleny Schillerové (ANO), skončilo schodkem kolem 420 miliard korun, tedy asi o osmdesát miliard nižším, než schválený rozpočet předpokládal. I tak je to nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky.

Schodek státního rozpočtu stoupl v říjnu na 335 miliard korun. Oproti září to je nárůst skoro o devět miliard. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jedná se o nejhorší říjnový výsledek od vzniku České republiky. Loni ve stejném období činil schodek 274 miliard korun. Podle úřadu za to může omezení ekonomické aktivity na začátku roku a nižší zdanění práce.