Schodek rozpočtu

Nově zvolený předseda KDU-ČSL Marek Výborný, který vládní stranu vedl už v minulosti, se v pátečním Interview ČT24 věnoval mimo jiné prioritám, které má vláda řešit v průběhu následujících měsíců. Svou stranu považuje za pravicově konzervativní, ale nemá prý „moralizovat“, řekl v souvislosti se sňatky homosexuálů. Výborný podporuje setrvání KDU-ČSL v koalici SPOLU a připustil i myšlenku vzniku dlouhodobého uskupení, jako je například německá CDU/CSU. Hovořil také o struktuře vedení strany. Podle něj první místopředseda musí zvládnout navenek komunikovat o obtížných tématech. Na tuto pozici delegáti v pátek večer zvolili Pavla Bělobrádka poté, co v předcházejícím hlasování nezískal dost hlasů ministr životního prostředí Petr Hladík.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl úřad. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje růst solidární daně nebo vyšší zdanění firem, které využívaly státní energetickou podporu. Prohlásil to v Interview ČT24 s tím, že stát sice má svůj rozpočet konsolidovat pomocí úspor, zohlednit by ale měl i příjmové možnosti. Kromě toho vicepremiér komentoval také aktuální angažmá svého stranického kolegy Petra Hladíka, jehož prezident odmítl jmenovat do čela resortu životního prostředí. Nebýt toho, že Miloši Zemanovi končí mandát, chystal by prý Jurečka kompetenční žalobu.

Poslaneckou sněmovnou prošla novela státního rozpočtu. Dolní komora ji schválila včetně koaličních pozměňovacích návrhů, které zvyšují schodek rozpočtu z původně schválených 280 miliard nikoli na vládou navrhovaných 330, nýbrž na 375 miliard korun. Opoziční poslanci v rozpravě jednak propagovali své pozměňovací návrhy, jednak kritizovali vládní hospodaření. Za rozhazovačnou a nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinet tepali zejména předseda SPD Tomio Okamura a exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na příští rok. Bývalá i stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) obvinila svého nástupce v čele resortu Zbyňka Stanjuru (ODS), že při přípravě návrhu obešel zákon a zařadil do něj příjmy, které nemá schválené. Ministr však tvrdí, že při takovém výkladu by byly výrazně nižší i výdaje a vzhledem k termínu předložení rozpočtu neměl na vybranou. Přeli se v Událostech, komentářích.

Do roku 2025 chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) snížit schodek veřejných financí pod tři procenta. A to přes dopady války na Ukrajině a vysokou inflaci. Letos počítá nová makroekonomická prognóza resortu s tím, že vláda, kraje, města a mimorozpočtové fondy budou mít schodek ve výši téměř čtyř procent HDP.

Na padesát miliard korun za celý rok odhaduje ministerstvo financí náklady na zvládnutí migrační vlny z válkou sužované Ukrajiny. Česko se nyní stará o více než 270 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před boji a obdrželi dočasnou ochranu. Prahu v pátek navštívila eurokomisařka vnitra Ylva Johanssonová, která pochválila systém přijímání běženců, považuje ho za příkladný. Čeští ministři chtějí zajistit, aby Evropská unie s péčí o uprchlíky Česku více pomohla. Komise zatím počítá s tím, že by země, kam uprchlíci zamířili především, mohly využít peníze z programu REACT-EU.

Ministerstvo financí poslalo na vládu návrh letošního rozpočtu s deficitem 280 miliard – oproti 376 miliardám navrhovaným předchozí vládou. Součástí úspor zřejmě bude snížení plateb za státní pojištěnce, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá například i se snížením celkového objemu platů státních zaměstnanců. O podobě rozpočtu budou večer jednat koaliční špičky, vláda by měla návrh schválit ve středu. Opozice se obává, že úspory v rozpočtu budou mít vážné dopady a lidé škrty pocítí.

Vláda má omezené možnosti, pokud chce snižovat schodek rozpočtu a nezvyšovat daňovou zátěž. I kdyby totiž stát propustil všechny své zaměstnance, sotva by se dostal na nulu. V Interview ČT24 na to upozornil makroekonom, člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. K hospodaření předchozího kabinetu je kritický. Že se musel vyrovnat s covidovou krizí, je podle Hampla sice pravda, nelíbí se mu však, že se covidem zaklínal i u výdajů, které s pandemií nijak nesouvisely.

Nový schválený rozpočet není, Česko se druhým dnem řídí provizoriem vycházejícím z pravidel loňského hospodaření. To podle odhadu autorky loňského rozpočtu, exministryně financí Aleny Schillerové (ANO), skončilo schodkem kolem 420 miliard korun, tedy asi o osmdesát miliard nižším, než schválený rozpočet předpokládal. I tak je to nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky.

Schodek státního rozpočtu stoupl v říjnu na 335 miliard korun. Oproti září to je nárůst skoro o devět miliard. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jedná se o nejhorší říjnový výsledek od vzniku České republiky. Loni ve stejném období činil schodek 274 miliard korun. Podle úřadu za to může omezení ekonomické aktivity na začátku roku a nižší zdanění práce.

Politické strany se připravují na volby. A postupně zveřejňují, na co budou klást v programech důraz. V úterý se přidali sociální demokraté. Jednou z priorit pro ně bude, aby náklady na pandemii zaplatili ti majetnější. S čím chtějí oslovit voliče, už oznámily volební koalice Pirátů a hnutí STAN, Spolu nebo komunisté.

Kdyby vydržela omezení v současném rozsahu, vystačily by peníze na kompenzační programy do června, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Pak by bylo nutné znovu navýšit schodek státního rozpočtu. Očekává, že to tak nebude a opatření se díky testování ve firmách a očkování začnou zmírňovat. Alena Schillerová byla hostem Byznysu ČT24, rozhovor s ní vedla Michaela Nováková.

Stát připravuje pro podnikatele souhrnný kompenzační program Covid 21, postaven by měl být na propadu jejich příjmů. Nahradit má všechny současné covidové programy. V diskusním pořadu televize Prima Partie to v neděli řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Pro podniky, které na pomoc nedosáhnou, pak zvažuje ještě doplňkový záchytný program. Vedle toho by měl dál fungovat také takzvaný kompenzační bonus pro firmy a program Antivirus.

Sněmovna ve stavu legislativní nouze schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 na 500 miliard korun. Menšinové vládě ANO a ČSSD pomohli svými hlasy komunisté. Důvodem zvýšení schodku je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům při jednání o úpravách daňového balíčku kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let. Kompenzace dosud vláda v souvislosti s balíčkem odmítala. Zároveň Babiš navrhl, aby Senát v rámci změn zrušil Sněmovnou schválené zvýšení slevy na poplatníka a ponechal zrušení superhrubé mzdy společně se zavedením sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent.