Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 165,4 miliardy korun, o měsíc dříve to bylo 168,2 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Příjmy meziročně stouply o 5,5 procenta, výdaje vzrostly o 4,1 procenta. Deficit je tak nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni v srpnu činil deficit 175,8 miliardy.
Rozpočtové příjmy za prvních osm měsíců roku dosáhly 1,34 bilionu korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zvýšily o 5,5 procenta. Příjmy táhlo zejména daňové inkaso, které vzrostlo o 9,4 procenta, a o 7,3 procenta vyšší výběr povinného pojistného.
„Pozitivní zprávou je, že rozpočtový schodek klesl o deset miliard a hospodaření státního rozpočtu v průběhu srpna dosáhlo mírného přebytku. Srovnání s předchozím rokem prozatím ovlivňuje dosavadní bilance peněz z Evropské unie a výrazně nižší zapojení výnosů z majetkové účasti státu do příjmů rozpočtu,“ uvedl v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že po očištění těchto faktorů klesl deficit oproti stavu na konci srpna minulého roku o více než 44 miliard korun.
„Nejnovější čísla o rozpočtu potvrzují to, co se říkalo v posledních několika měsících,“ řekl hlavní ekonom Investika Vít Hradil. Upozornil, že v nadcházejících měsících je nutno počítat s nižšími výnosy z emisních povolenek, s potížemi u peněz na nepedagogické pracovníky v regionálním školství a potížemi u dotací na obnovitelné zdroje energií. Tedy to, o čem se mluvilo již při loňském představení rozpočtu. „Tohle bude mít tendenci, a má tendenci, stahovat rozpočet do horších čísel,“ řekl ekonom. Dodal, že ministerstvu naopak přeje vývoj hospodářství, tedy růst DPH, spotřební daně, daně z příjmů fyzických osob i z příjmů právnických osob.
Daňové příjmy rostly
Z daňových příjmů nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Meziročně se zvýšil o 13,1 procenta na 121,2 miliardy korun. K vyššímu výběru přispěl růst mezd v ekonomice. O deset procent se zvýšilo inkaso daně z příjmu právnických osob, které dosáhlo 121,5 miliardy korun.
Hlavním daňovým příjmem státu byla tradičně daň z přidané hodnoty (DPH), která do rozpočtu přinesla 265,1 miliardy korun, meziročně o 8,2 procenta víc. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 4,2 procenta na 110,2 miliardy korun. K vyššímu výběru daně z tabákových výrobků a z lihu přispělo zvýšení daňových sazeb a k růstu inkasa daně z minerálních olejů vyšší přepravní výkony v důsledku oživení ekonomiky.
Hlavní výdajové položky
Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky, které meziročně vzrostly o dvě procenta na 615,2 miliardy korun, z toho 477,1 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 13,5 procenta na 58,6 miliardy korun.
Na investice šlo meziročně o 23,9 procenta víc, když do konce srpna dosáhly 127,9 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozornilo na to, že objem kapitálových výdajů zatím nedosahuje ani poloviny celkové plánované částky, souvisí to podle něj s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za růstem kapitálových výdajů stály zejména transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se meziročně téměř zdvojnásobily na 56,3 miliardy korun. Peníze šly mimo jiné na financování obnovy dopravní infrastruktury po loňských povodních.
Červencová čísla
Příjmy státního rozpočtu na konci července byly 1,17 bilionu korun, ve srovnání s loňskem se zvýšily o šest procent. Výdaje meziročně vzrostly o 3,3 procenta na 1,34 bilionu.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu a výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
