ODS

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Programové prohlášení vlády i průběh druhého dne sněmovní schůze o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) byla témata diskuze Událostí, komentářů. „Programové prohlášení má v sobě vše podstatné,“ myslí si místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) naopak řekl, že programové prohlášení obsahuje vnitřní rozpory. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný uvedl, že je v prohlášení slibováno „všem všechno“, ale není jasné, kde na to vláda vezme. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) reagoval, že příjmy vyplývají například z boje se šedou ekonomikou nebo nastartování ekonomického růstu. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. K hlasování se dolní komora dostane nejspíše ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. V úvodu středečního jednání hovořili zástupci opozice s přednostním právem, kteří před novým kabinetem varovali. Po jedenácté hodině dopoledne sněmovna zahájila obecnou rozpravu, během níž další opoziční zákonodárci pokračovali v kritice vlády.

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývali vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod promluvil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory. Schůze byla v úterý večer přerušena do středečního rána.

Vládní zmocněnec dle bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) není funkcí, která by mohla nahradit ministra. Bylo by to obcházení ústavy, uvedl na síti X v reakci na to, že se poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel nechce jmenovat ministrem životního prostředí, stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) upozornil i na zákon o střetu zájmů, podle kterého poslanec nesmí být v žádné funkci na ministerstvu. Ekologické organizace se shodují, že Turkovo jmenování zmocněncem je účelové.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Ministři se také zabývali muniční iniciativou, na tiskové konferenci zazněla kritika předchozí vlády za mlžení a skrývání projektu v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce zmocněnce pro Green Deal, jímž se stane poslanec za Motoristy Filip Turek.

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

Koaliční rada bude v pondělí řešit i ohlášenou osobnostní žalobu čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka na prezidenta Petra Pavla, uvedla v Otázkách Václava Moravce místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Podle ní je otázkou, zda by žaloba měla šanci na úspěch vzhledem k tomu, že odmítnutý kandidát na ministra životního prostředí musí jako veřejně činná osoba strpět vyšší míru kritiky. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury (ODS) je Turek bez šance.

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.

Novým předsedou brněnského hnutí ANO se v pátek stal šéf pěstírny léčebného konopí v brněnské fakultní nemocnici a poslanec Václav Trojan. Zvolila si jej oblastní organizace brněnského hnutí ANO, která o předsednictvo přišla po vyloučení deseti brněnských zastupitelů loni v prosinci. Trojan v čele nahradil náměstka primátorky René Černého, jenž spolu s dalšími zůstal v brněnské městské koalici jako nezávislý.

Návštěvou Ukrajiny chtěla vláda vyslat signál, že je pro ni důležité se s ukrajinskou stranou bavit a navázat co nejrychleji kontakty, řekl v Kyjevě ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Na společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou podotkl, že je dobře, že bude pokračovat muniční inciativa. Řekl také, že Západ by měl být schopen poskytnout Ukrajině dostatečné bezpečnostní záruky na to, aby byly jistou alternativou k členství Ukrajiny v NATO. Poslanec za Motoristy Filip Turek, který se návštěvy rovněž účastnil, prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO.

Řidiče letos čekají další úpravy parkování v řadě měst. Brno rozšíří modré zóny a zavede zpoplatnění parkování už od nedělního večera, Praha ruší bezplatné stání pro elektromobily. Nová pravidla zavádějí i menší města, která chtějí ulevit místním obyvatelům.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) řekl, že by zopakoval svůj novoroční projev, ve kterém kritizoval Ukrajinu, tamní vládu a korupční případy. V pořadu Interview ČT24 připustil, že si uvědomuje i míru korupce v Rusku. Okamura hovořil také o situaci rusínské menšiny na Ukrajině a zmínil svůj postoj k českému zapojení do muniční iniciativy, kterou vnímá jako „obchodní záležitost západních zemí“. Rozhovor vedla moderátorka Barbora Kroužková.

Státní zemědělský intervenční fond už měsíc nevyplácí dotace firmám z holdingu Agrofert. Premiér Andrej Babiš (ANO) původně plánoval, že koncern do tohoto dne – 8. ledna – převede do svěřenského fondu, to se ale nestalo. Opoziční lídři jeho řešení střetu zájmů zpochybňují.

Mrazivé počasí a ledovka na chodnících zvyšují počet úrazů napříč republikou. Rizikové jsou i přechody pro chodce. Záchranáři i nemocnice hlásí desítky pádů se zlomeninami, nejčastěji u seniorů. Například pražští záchranáři vyjeli od začátku ledna už ke třem desítkám takových případů. Traumatologové ve zlínské nemocnici ošetřili od víkendu oproti běžným dnům zhruba o 25 procent více lidí.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) věří v obnovení společných jednání české a slovenské vlády. Řekl to v příspěvku na sociální síti před čtvrteční návštěvou svého českého protějšku Andreje Babiše (ANO) v Bratislavě. Mezivládní konzultace s Bratislavou přerušil předloni tehdejší kabinet premiéra Petra Fialy (ODS), který krok zdůvodnil rozdílnými pohledy obou zemí na klíčová zahraniční témata.

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.