Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.

Návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) počítal pro SFDI v příštím roce s výdaji 187 miliard korun. Národní rozpočtová rada i další ekonomové ale upozorňovali, že fond počítal s příjmy ze státního rozpočtu o 37 miliard korun vyššími, než kolik bylo ve státním rozpočtu plánováno v transferech pro SFDI. Bývalá vláda nesoulad chtěla vyřešit při projednávání návrhu státního rozpočtu i rozpočtu SFDI ve sněmovně.

Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chybělo v návrhu rozpočtu SFDI na příští rok 16,5 miliardy korun na stavby silnic a dálnic, které jsou již připraveny k zahájení. Byly to například poslední úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova či pokračování dálnice D35 z Hořic do Úlibic.

Samotným návrhem státního rozpočtu na příští rok se vláda nezabývala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že má za sebou první kolo jednání s jednotlivými ministerstvy a že je třeba hledat úspory. Jaký bude navržený schodek, nechtěla komentovat. Babiš už minulý týden řekl, že kabinet bude návrh schvalovat 19. ledna. Návrh rozpočtu připravený Fialovou vládou, který počítal s deficitem 286 miliard korun, koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla.

Nahrávám video
90’ ČT24: Komentátoři o politické situaci
Zdroj: ČT24

Ministři hledají úspory ve svých resortech

Noví členové vlády Andreje Babiše (ANO) pokračují se systemizací svých úřadů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO) nepočítají s výraznějším snižování počtu zaměstnanců. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce ušetřit na provozu a investicích.

Nahrávám video
Ministři nové vlády hledají úspory v resortech
Zdroj: ČT24

Fiala (SPD): Ve státním rozpočtu chybí 116 miliard korun

Ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje 116 miliard korun, prohlásil dopoledne místopředseda SPD Radim Fiala s odkazem na ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO). Řekl to před jednáním koaliční rady ANO, SPD a Motoristů, která měla rozpočet na programu. Koalice dříve operovala s částkou o dvacet miliard nižší.

Nahrávám video
Ekonom Petr Janský o rozpočtu
Zdroj: ČT24

„Na posledním jednání, kdy jsem mluvil s paní Schillerovou, tak říkala, že by to mělo být kolem 116 miliard,“ prozradil Fiala. Podle něj bude nutné najít peníze zčásti přesuny v rozpočtových kapitolách. Schillerová v sobotu označila za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.

Koalice původně tvrdila, že v rozpočtu připraveném bývalou Fialovou vládou nejsou pokryty náklady ve výši 95 miliard. Bývalá koalice se bránila tím, že nové vládní uskupení do nákladů započítalo své volební sliby. Předseda SPD Tomio Okamura tvrdil, že je v rozpočtu stomiliardová díra, největší v rozpočtu ministerstva dopravy.

Schillerová v sobotu České televizi řekla, že se při schůzkách s ministry snažila minimalizovat požadavky, například v resortech dopravy či práce a sociálních věcí ale peníze podle ní chybí. O kolik by se schodek mohl zvýšit, nesdělila. Rozpočet připravený předchozí vládou podle ní není reálný a pravdivý.

Expremiér Fiala návrh rozpočtu připravený bývalým ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hájil. Opakovaně prohlásil, že ho považuje za realistický, a připomněl, že i předchozí rozpočty jeho kabinetu končily v souladu se schválenými příjmy, výdaji a saldem.

Národní rozpočtová rada na předloženém návrhu rozpočtu kritizovala výdaje v resortu dopravy a předpokládané příjmy. Ohledně jiných kapitol rozpočtu nesouhlas nevyjádřila. Nesrovnalosti se podle ní pohybovaly v desítkách miliard, chybějící částka by však dle jejích odhadů byla výrazně nižší, než 116 miliard.

Provizorium a nový rozpočet

Premiér Andrej Babiš (ANO) po úterním jednání vlády avizoval, že jeho kabinet by měl projednat návrh státního rozpočtu na příští rok 19. ledna. Česko příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, které omezuje státní výdaje.

Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit pro příští rok 237 miliard. Už návrh Fialova kabinetu počítal s vyšším schodkem, na dodatečných 49 miliard korun se ale vztahovaly výjimky ze zákona. Byly to výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Rozpočtové provizorium bude znamenat, že měsíční výdaje budou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů letošního roku. Naposledy v něm Česko fungovalo v roce 2022, kdy Fialova vláda odmítla návrh předchozího Babišova kabinetu a vypracovala rozpočet vlastní. Podle odborníků krátkodobé provizorium neznamená pro zemi zásadní problém. Pokud by však trvalo více měsíců, mohlo by omezit investiční aktivitu státu.

Obavy ODS o rozpočet se dle Skopečka naplnily

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) zkritizoval ministryni financí Schillerovou, že plánuje zvýšit schodek státního rozpočtu. Fiskální konsolidace, kterou zahájila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), dle Skopečka skončila a teď nás čeká „rychlé zadlužování“. Místopředseda sněmovny proto varoval nejen před vyšším dluhem, ale také zvýšením inflace.

Zodpovědná vláda nepřekročí podle Skopečka objem peněz k dispozici a ministři zkrátka musejí dělat kompromisy. Dřívější kritiku Schillerové za údajně vysoké deficity Fialovy vlády teď Skopeček považuje za „legrační“. Kroky nové vlády bere Skopeček tak, že došlo na obavy ODS o státní rozpočet.

Nahrávám video
Vyjádření poslanců ODS ke krokům vlády
Zdroj: ČT24

Piráti: Vzniknou „Babišovi bezdomovci“

Premiér Babiš chce pozastavit zákon o podpoře bydlení, protože mu vadí, že ho připravili Piráti, uvedla předsedkyně jejich klubu Olga Richterová. Tato legislativa má být účinná od Nového roku. Babišův postoj štve Richterovou proto, že by se prý jen prohloubila bytová krize, kterou chce vláda ANO dle svých slov řešit.

Richterová řekla, že odkladem zákona vzniknou, jak to pracovně Piráti nazývají, „Babišovi bezdomovci“. „Lidé, kterým by ten hotový, platný, v účinnost již zanedlouho vstupující zákon mohl pomoct a třeba nepomůže,“ popsala. Šéfka pirátského klubu apeluje na to, aby tato legislativa zůstala, protože podle ní obsahuje ozkoušené postupy jako garance pro soukromé majitele bytů. Vyzvala také vládu, aby poskytla čtrnáct miliard korun na projekty dostupného bydlení.

Nahrávám video
Vyjádření Pirátů ke krokům vlády
Zdroj: ČT24

Babiš: Česko letos vydá dvě procenta HDP na obranu

Vláda byla ubezpečena, že Česko za letošek splní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl po jednání kabinetu Babiš. Výdaje podle něj dosáhnou 2,02 procenta HDP. Řekl také, že důrazně vyzval úředníky ministerstva obrany, kteří se schůze vlády zúčastnili, a ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), aby na splnění dvou procent dohlédli.

Vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva obrany Richard Vítek už v pátek na tiskové konferenci uvedl, že věří, že za letošní rok výdaje ve výši dvou procent Česko splní. Dodržení závazku k Severoatlantické alianci (NATO) předpokládala také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také letos v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Z ministerstva obrany jde letos podle Babiše na výdaje na obranu 156,5 miliardy korun, což podle makroekonomické prognózy z listopadu tvoří 1,84 procenta HDP. Dalších 15,6 miliardy korun by mělo být do obranných výdajů započteno z ostatních kapitol rozpočtu, mimo jiné z ministerstev zahraničí, vnitra nebo dopravy.

Strategičtí partneři Česka podle Babiše vyjadřují pochybnosti, jestli Česko závazek dvou procent splní. „Generální tajemník NATO (Mark Rutte) mi dneska psal a měli jsme dnes i setkání s velvyslancem Spojených států (Nicholasem Merrickem), že mají obavy, že to tak není,“ uvedl. Vláda se podle premiéra musí spolehnout na to, že úředníci ministerstva obrany říkají pravdu. „Uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne. To se dozvíme příští rok, když už to bude všechno zprocesováno,“ dodal.

Členské státy NATO letos na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. ANO, SPD a Motoristé v programovém prohlášení uvádějí, že výše rozpočtu na obranu má zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 4 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 16 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
včera v 11:52

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
20. 2. 2026
Načítání...