Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.

Návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) počítal pro SFDI v příštím roce s výdaji 187 miliard korun. Národní rozpočtová rada i další ekonomové ale upozorňovali, že fond počítal s příjmy ze státního rozpočtu o 37 miliard korun vyššími, než kolik bylo ve státním rozpočtu plánováno v transferech pro SFDI. Bývalá vláda nesoulad chtěla vyřešit při projednávání návrhu státního rozpočtu i rozpočtu SFDI ve sněmovně.

Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chybělo v návrhu rozpočtu SFDI na příští rok 16,5 miliardy korun na stavby silnic a dálnic, které jsou již připraveny k zahájení. Byly to například poslední úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova či pokračování dálnice D35 z Hořic do Úlibic.

Samotným návrhem státního rozpočtu na příští rok se vláda nezabývala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že má za sebou první kolo jednání s jednotlivými ministerstvy a že je třeba hledat úspory. Jaký bude navržený schodek, nechtěla komentovat. Babiš už minulý týden řekl, že kabinet bude návrh schvalovat 19. ledna. Návrh rozpočtu připravený Fialovou vládou, který počítal s deficitem 286 miliard korun, koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla.

Nahrávám video

Ministři hledají úspory ve svých resortech

Noví členové vlády Andreje Babiše (ANO) pokračují se systemizací svých úřadů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO) nepočítají s výraznějším snižování počtu zaměstnanců. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce ušetřit na provozu a investicích.

Nahrávám video

Fiala (SPD): Ve státním rozpočtu chybí 116 miliard korun

Ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje 116 miliard korun, prohlásil dopoledne místopředseda SPD Radim Fiala s odkazem na ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO). Řekl to před jednáním koaliční rady ANO, SPD a Motoristů, která měla rozpočet na programu. Koalice dříve operovala s částkou o dvacet miliard nižší.

Nahrávám video

„Na posledním jednání, kdy jsem mluvil s paní Schillerovou, tak říkala, že by to mělo být kolem 116 miliard,“ prozradil Fiala. Podle něj bude nutné najít peníze zčásti přesuny v rozpočtových kapitolách. Schillerová v sobotu označila za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.

Koalice původně tvrdila, že v rozpočtu připraveném bývalou Fialovou vládou nejsou pokryty náklady ve výši 95 miliard. Bývalá koalice se bránila tím, že nové vládní uskupení do nákladů započítalo své volební sliby. Předseda SPD Tomio Okamura tvrdil, že je v rozpočtu stomiliardová díra, největší v rozpočtu ministerstva dopravy.

Schillerová v sobotu České televizi řekla, že se při schůzkách s ministry snažila minimalizovat požadavky, například v resortech dopravy či práce a sociálních věcí ale peníze podle ní chybí. O kolik by se schodek mohl zvýšit, nesdělila. Rozpočet připravený předchozí vládou podle ní není reálný a pravdivý.

Expremiér Fiala návrh rozpočtu připravený bývalým ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hájil. Opakovaně prohlásil, že ho považuje za realistický, a připomněl, že i předchozí rozpočty jeho kabinetu končily v souladu se schválenými příjmy, výdaji a saldem.

Národní rozpočtová rada na předloženém návrhu rozpočtu kritizovala výdaje v resortu dopravy a předpokládané příjmy. Ohledně jiných kapitol rozpočtu nesouhlas nevyjádřila. Nesrovnalosti se podle ní pohybovaly v desítkách miliard, chybějící částka by však dle jejích odhadů byla výrazně nižší, než 116 miliard.

Provizorium a nový rozpočet

Premiér Andrej Babiš (ANO) po úterním jednání vlády avizoval, že jeho kabinet by měl projednat návrh státního rozpočtu na příští rok 19. ledna. Česko příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, které omezuje státní výdaje.

Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit pro příští rok 237 miliard. Už návrh Fialova kabinetu počítal s vyšším schodkem, na dodatečných 49 miliard korun se ale vztahovaly výjimky ze zákona. Byly to výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Rozpočtové provizorium bude znamenat, že měsíční výdaje budou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů letošního roku. Naposledy v něm Česko fungovalo v roce 2022, kdy Fialova vláda odmítla návrh předchozího Babišova kabinetu a vypracovala rozpočet vlastní. Podle odborníků krátkodobé provizorium neznamená pro zemi zásadní problém. Pokud by však trvalo více měsíců, mohlo by omezit investiční aktivitu státu.

Obavy ODS o rozpočet se dle Skopečka naplnily

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) zkritizoval ministryni financí Schillerovou, že plánuje zvýšit schodek státního rozpočtu. Fiskální konsolidace, kterou zahájila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), dle Skopečka skončila a teď nás čeká „rychlé zadlužování“. Místopředseda sněmovny proto varoval nejen před vyšším dluhem, ale také zvýšením inflace.

Zodpovědná vláda nepřekročí podle Skopečka objem peněz k dispozici a ministři zkrátka musejí dělat kompromisy. Dřívější kritiku Schillerové za údajně vysoké deficity Fialovy vlády teď Skopeček považuje za „legrační“. Kroky nové vlády bere Skopeček tak, že došlo na obavy ODS o státní rozpočet.

Nahrávám video

Piráti: Vzniknou „Babišovi bezdomovci“

Premiér Babiš chce pozastavit zákon o podpoře bydlení, protože mu vadí, že ho připravili Piráti, uvedla předsedkyně jejich klubu Olga Richterová. Tato legislativa má být účinná od Nového roku. Babišův postoj štve Richterovou proto, že by se prý jen prohloubila bytová krize, kterou chce vláda ANO dle svých slov řešit.

Richterová řekla, že odkladem zákona vzniknou, jak to pracovně Piráti nazývají, „Babišovi bezdomovci“. „Lidé, kterým by ten hotový, platný, v účinnost již zanedlouho vstupující zákon mohl pomoct a třeba nepomůže,“ popsala. Šéfka pirátského klubu apeluje na to, aby tato legislativa zůstala, protože podle ní obsahuje ozkoušené postupy jako garance pro soukromé majitele bytů. Vyzvala také vládu, aby poskytla čtrnáct miliard korun na projekty dostupného bydlení.

Nahrávám video

Babiš: Česko letos vydá dvě procenta HDP na obranu

Vláda byla ubezpečena, že Česko za letošek splní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl po jednání kabinetu Babiš. Výdaje podle něj dosáhnou 2,02 procenta HDP. Řekl také, že důrazně vyzval úředníky ministerstva obrany, kteří se schůze vlády zúčastnili, a ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), aby na splnění dvou procent dohlédli.

Vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva obrany Richard Vítek už v pátek na tiskové konferenci uvedl, že věří, že za letošní rok výdaje ve výši dvou procent Česko splní. Dodržení závazku k Severoatlantické alianci (NATO) předpokládala také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také letos v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Z ministerstva obrany jde letos podle Babiše na výdaje na obranu 156,5 miliardy korun, což podle makroekonomické prognózy z listopadu tvoří 1,84 procenta HDP. Dalších 15,6 miliardy korun by mělo být do obranných výdajů započteno z ostatních kapitol rozpočtu, mimo jiné z ministerstev zahraničí, vnitra nebo dopravy.

Strategičtí partneři Česka podle Babiše vyjadřují pochybnosti, jestli Česko závazek dvou procent splní. „Generální tajemník NATO (Mark Rutte) mi dneska psal a měli jsme dnes i setkání s velvyslancem Spojených států (Nicholasem Merrickem), že mají obavy, že to tak není,“ uvedl. Vláda se podle premiéra musí spolehnout na to, že úředníci ministerstva obrany říkají pravdu. „Uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne. To se dozvíme příští rok, když už to bude všechno zprocesováno,“ dodal.

Členské státy NATO letos na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. ANO, SPD a Motoristé v programovém prohlášení uvádějí, že výše rozpočtu na obranu má zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 53 mminutami

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora mladých či rušení poplatků. Vláda představila změny v penzijním spoření

Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Explosia nemusí být prodána ze sta procent, řekl Havlíček

Energetickou skupinu ČEZ zestátňujeme proto, abychom mohli investovat, v případě společnosti Explosia jsme v situaci, že je stát sám voják v poli, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Interview ČT24. Podle něj však Explosia nemusí být prodána ze sta procent. O případný nákup společnosti mají dle něj zájem všechny významné české subjekty, ale i ty zahraniční. Nabídky navíc měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:04

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
2. 6. 2026
Načítání...