Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.

Návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) počítal pro SFDI v příštím roce s výdaji 187 miliard korun. Národní rozpočtová rada i další ekonomové ale upozorňovali, že fond počítal s příjmy ze státního rozpočtu o 37 miliard korun vyššími, než kolik bylo ve státním rozpočtu plánováno v transferech pro SFDI. Bývalá vláda nesoulad chtěla vyřešit při projednávání návrhu státního rozpočtu i rozpočtu SFDI ve sněmovně.

Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chybělo v návrhu rozpočtu SFDI na příští rok 16,5 miliardy korun na stavby silnic a dálnic, které jsou již připraveny k zahájení. Byly to například poslední úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova či pokračování dálnice D35 z Hořic do Úlibic.

Samotným návrhem státního rozpočtu na příští rok se vláda nezabývala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že má za sebou první kolo jednání s jednotlivými ministerstvy a že je třeba hledat úspory. Jaký bude navržený schodek, nechtěla komentovat. Babiš už minulý týden řekl, že kabinet bude návrh schvalovat 19. ledna. Návrh rozpočtu připravený Fialovou vládou, který počítal s deficitem 286 miliard korun, koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla.

Nahrávám video

Ministři hledají úspory ve svých resortech

Noví členové vlády Andreje Babiše (ANO) pokračují se systemizací svých úřadů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO) nepočítají s výraznějším snižování počtu zaměstnanců. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce ušetřit na provozu a investicích.

Nahrávám video

Fiala (SPD): Ve státním rozpočtu chybí 116 miliard korun

Ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje 116 miliard korun, prohlásil dopoledne místopředseda SPD Radim Fiala s odkazem na ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO). Řekl to před jednáním koaliční rady ANO, SPD a Motoristů, která měla rozpočet na programu. Koalice dříve operovala s částkou o dvacet miliard nižší.

Nahrávám video

„Na posledním jednání, kdy jsem mluvil s paní Schillerovou, tak říkala, že by to mělo být kolem 116 miliard,“ prozradil Fiala. Podle něj bude nutné najít peníze zčásti přesuny v rozpočtových kapitolách. Schillerová v sobotu označila za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.

Koalice původně tvrdila, že v rozpočtu připraveném bývalou Fialovou vládou nejsou pokryty náklady ve výši 95 miliard. Bývalá koalice se bránila tím, že nové vládní uskupení do nákladů započítalo své volební sliby. Předseda SPD Tomio Okamura tvrdil, že je v rozpočtu stomiliardová díra, největší v rozpočtu ministerstva dopravy.

Schillerová v sobotu České televizi řekla, že se při schůzkách s ministry snažila minimalizovat požadavky, například v resortech dopravy či práce a sociálních věcí ale peníze podle ní chybí. O kolik by se schodek mohl zvýšit, nesdělila. Rozpočet připravený předchozí vládou podle ní není reálný a pravdivý.

Expremiér Fiala návrh rozpočtu připravený bývalým ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hájil. Opakovaně prohlásil, že ho považuje za realistický, a připomněl, že i předchozí rozpočty jeho kabinetu končily v souladu se schválenými příjmy, výdaji a saldem.

Národní rozpočtová rada na předloženém návrhu rozpočtu kritizovala výdaje v resortu dopravy a předpokládané příjmy. Ohledně jiných kapitol rozpočtu nesouhlas nevyjádřila. Nesrovnalosti se podle ní pohybovaly v desítkách miliard, chybějící částka by však dle jejích odhadů byla výrazně nižší, než 116 miliard.

Provizorium a nový rozpočet

Premiér Andrej Babiš (ANO) po úterním jednání vlády avizoval, že jeho kabinet by měl projednat návrh státního rozpočtu na příští rok 19. ledna. Česko příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, které omezuje státní výdaje.

Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit pro příští rok 237 miliard. Už návrh Fialova kabinetu počítal s vyšším schodkem, na dodatečných 49 miliard korun se ale vztahovaly výjimky ze zákona. Byly to výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Rozpočtové provizorium bude znamenat, že měsíční výdaje budou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů letošního roku. Naposledy v něm Česko fungovalo v roce 2022, kdy Fialova vláda odmítla návrh předchozího Babišova kabinetu a vypracovala rozpočet vlastní. Podle odborníků krátkodobé provizorium neznamená pro zemi zásadní problém. Pokud by však trvalo více měsíců, mohlo by omezit investiční aktivitu státu.

Obavy ODS o rozpočet se dle Skopečka naplnily

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) zkritizoval ministryni financí Schillerovou, že plánuje zvýšit schodek státního rozpočtu. Fiskální konsolidace, kterou zahájila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), dle Skopečka skončila a teď nás čeká „rychlé zadlužování“. Místopředseda sněmovny proto varoval nejen před vyšším dluhem, ale také zvýšením inflace.

Zodpovědná vláda nepřekročí podle Skopečka objem peněz k dispozici a ministři zkrátka musejí dělat kompromisy. Dřívější kritiku Schillerové za údajně vysoké deficity Fialovy vlády teď Skopeček považuje za „legrační“. Kroky nové vlády bere Skopeček tak, že došlo na obavy ODS o státní rozpočet.

Nahrávám video

Piráti: Vzniknou „Babišovi bezdomovci“

Premiér Babiš chce pozastavit zákon o podpoře bydlení, protože mu vadí, že ho připravili Piráti, uvedla předsedkyně jejich klubu Olga Richterová. Tato legislativa má být účinná od Nového roku. Babišův postoj štve Richterovou proto, že by se prý jen prohloubila bytová krize, kterou chce vláda ANO dle svých slov řešit.

Richterová řekla, že odkladem zákona vzniknou, jak to pracovně Piráti nazývají, „Babišovi bezdomovci“. „Lidé, kterým by ten hotový, platný, v účinnost již zanedlouho vstupující zákon mohl pomoct a třeba nepomůže,“ popsala. Šéfka pirátského klubu apeluje na to, aby tato legislativa zůstala, protože podle ní obsahuje ozkoušené postupy jako garance pro soukromé majitele bytů. Vyzvala také vládu, aby poskytla čtrnáct miliard korun na projekty dostupného bydlení.

Nahrávám video

Babiš: Česko letos vydá dvě procenta HDP na obranu

Vláda byla ubezpečena, že Česko za letošek splní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl po jednání kabinetu Babiš. Výdaje podle něj dosáhnou 2,02 procenta HDP. Řekl také, že důrazně vyzval úředníky ministerstva obrany, kteří se schůze vlády zúčastnili, a ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), aby na splnění dvou procent dohlédli.

Vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva obrany Richard Vítek už v pátek na tiskové konferenci uvedl, že věří, že za letošní rok výdaje ve výši dvou procent Česko splní. Dodržení závazku k Severoatlantické alianci (NATO) předpokládala také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také letos v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Z ministerstva obrany jde letos podle Babiše na výdaje na obranu 156,5 miliardy korun, což podle makroekonomické prognózy z listopadu tvoří 1,84 procenta HDP. Dalších 15,6 miliardy korun by mělo být do obranných výdajů započteno z ostatních kapitol rozpočtu, mimo jiné z ministerstev zahraničí, vnitra nebo dopravy.

Strategičtí partneři Česka podle Babiše vyjadřují pochybnosti, jestli Česko závazek dvou procent splní. „Generální tajemník NATO (Mark Rutte) mi dneska psal a měli jsme dnes i setkání s velvyslancem Spojených států (Nicholasem Merrickem), že mají obavy, že to tak není,“ uvedl. Vláda se podle premiéra musí spolehnout na to, že úředníci ministerstva obrany říkají pravdu. „Uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne. To se dozvíme příští rok, když už to bude všechno zprocesováno,“ dodal.

Členské státy NATO letos na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. ANO, SPD a Motoristé v programovém prohlášení uvádějí, že výše rozpočtu na obranu má zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 39 mminutami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 2 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
včera v 18:31

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
včera v 05:01

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.