Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.

Návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) počítal pro SFDI v příštím roce s výdaji 187 miliard korun. Národní rozpočtová rada i další ekonomové ale upozorňovali, že fond počítal s příjmy ze státního rozpočtu o 37 miliard korun vyššími, než kolik bylo ve státním rozpočtu plánováno v transferech pro SFDI. Bývalá vláda nesoulad chtěla vyřešit při projednávání návrhu státního rozpočtu i rozpočtu SFDI ve sněmovně.

Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chybělo v návrhu rozpočtu SFDI na příští rok 16,5 miliardy korun na stavby silnic a dálnic, které jsou již připraveny k zahájení. Byly to například poslední úsek dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova či pokračování dálnice D35 z Hořic do Úlibic.

Samotným návrhem státního rozpočtu na příští rok se vláda nezabývala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že má za sebou první kolo jednání s jednotlivými ministerstvy a že je třeba hledat úspory. Jaký bude navržený schodek, nechtěla komentovat. Babiš už minulý týden řekl, že kabinet bude návrh schvalovat 19. ledna. Návrh rozpočtu připravený Fialovou vládou, který počítal s deficitem 286 miliard korun, koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla.

Nahrávám video

Ministři hledají úspory ve svých resortech

Noví členové vlády Andreje Babiše (ANO) pokračují se systemizací svých úřadů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO) nepočítají s výraznějším snižování počtu zaměstnanců. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce ušetřit na provozu a investicích.

Nahrávám video

Fiala (SPD): Ve státním rozpočtu chybí 116 miliard korun

Ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje 116 miliard korun, prohlásil dopoledne místopředseda SPD Radim Fiala s odkazem na ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO). Řekl to před jednáním koaliční rady ANO, SPD a Motoristů, která měla rozpočet na programu. Koalice dříve operovala s částkou o dvacet miliard nižší.

Nahrávám video

„Na posledním jednání, kdy jsem mluvil s paní Schillerovou, tak říkala, že by to mělo být kolem 116 miliard,“ prozradil Fiala. Podle něj bude nutné najít peníze zčásti přesuny v rozpočtových kapitolách. Schillerová v sobotu označila za pravděpodobné, že se bude muset zvýšit schodek rozpočtu na příští rok. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.

Koalice původně tvrdila, že v rozpočtu připraveném bývalou Fialovou vládou nejsou pokryty náklady ve výši 95 miliard. Bývalá koalice se bránila tím, že nové vládní uskupení do nákladů započítalo své volební sliby. Předseda SPD Tomio Okamura tvrdil, že je v rozpočtu stomiliardová díra, největší v rozpočtu ministerstva dopravy.

Schillerová v sobotu České televizi řekla, že se při schůzkách s ministry snažila minimalizovat požadavky, například v resortech dopravy či práce a sociálních věcí ale peníze podle ní chybí. O kolik by se schodek mohl zvýšit, nesdělila. Rozpočet připravený předchozí vládou podle ní není reálný a pravdivý.

Expremiér Fiala návrh rozpočtu připravený bývalým ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) hájil. Opakovaně prohlásil, že ho považuje za realistický, a připomněl, že i předchozí rozpočty jeho kabinetu končily v souladu se schválenými příjmy, výdaji a saldem.

Národní rozpočtová rada na předloženém návrhu rozpočtu kritizovala výdaje v resortu dopravy a předpokládané příjmy. Ohledně jiných kapitol rozpočtu nesouhlas nevyjádřila. Nesrovnalosti se podle ní pohybovaly v desítkách miliard, chybějící částka by však dle jejích odhadů byla výrazně nižší, než 116 miliard.

Provizorium a nový rozpočet

Premiér Andrej Babiš (ANO) po úterním jednání vlády avizoval, že jeho kabinet by měl projednat návrh státního rozpočtu na příští rok 19. ledna. Česko příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, které omezuje státní výdaje.

Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit pro příští rok 237 miliard. Už návrh Fialova kabinetu počítal s vyšším schodkem, na dodatečných 49 miliard korun se ale vztahovaly výjimky ze zákona. Byly to výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany.

Rozpočtové provizorium bude znamenat, že měsíční výdaje budou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů letošního roku. Naposledy v něm Česko fungovalo v roce 2022, kdy Fialova vláda odmítla návrh předchozího Babišova kabinetu a vypracovala rozpočet vlastní. Podle odborníků krátkodobé provizorium neznamená pro zemi zásadní problém. Pokud by však trvalo více měsíců, mohlo by omezit investiční aktivitu státu.

Obavy ODS o rozpočet se dle Skopečka naplnily

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) zkritizoval ministryni financí Schillerovou, že plánuje zvýšit schodek státního rozpočtu. Fiskální konsolidace, kterou zahájila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), dle Skopečka skončila a teď nás čeká „rychlé zadlužování“. Místopředseda sněmovny proto varoval nejen před vyšším dluhem, ale také zvýšením inflace.

Zodpovědná vláda nepřekročí podle Skopečka objem peněz k dispozici a ministři zkrátka musejí dělat kompromisy. Dřívější kritiku Schillerové za údajně vysoké deficity Fialovy vlády teď Skopeček považuje za „legrační“. Kroky nové vlády bere Skopeček tak, že došlo na obavy ODS o státní rozpočet.

Nahrávám video

Piráti: Vzniknou „Babišovi bezdomovci“

Premiér Babiš chce pozastavit zákon o podpoře bydlení, protože mu vadí, že ho připravili Piráti, uvedla předsedkyně jejich klubu Olga Richterová. Tato legislativa má být účinná od Nového roku. Babišův postoj štve Richterovou proto, že by se prý jen prohloubila bytová krize, kterou chce vláda ANO dle svých slov řešit.

Richterová řekla, že odkladem zákona vzniknou, jak to pracovně Piráti nazývají, „Babišovi bezdomovci“. „Lidé, kterým by ten hotový, platný, v účinnost již zanedlouho vstupující zákon mohl pomoct a třeba nepomůže,“ popsala. Šéfka pirátského klubu apeluje na to, aby tato legislativa zůstala, protože podle ní obsahuje ozkoušené postupy jako garance pro soukromé majitele bytů. Vyzvala také vládu, aby poskytla čtrnáct miliard korun na projekty dostupného bydlení.

Nahrávám video

Babiš: Česko letos vydá dvě procenta HDP na obranu

Vláda byla ubezpečena, že Česko za letošek splní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl po jednání kabinetu Babiš. Výdaje podle něj dosáhnou 2,02 procenta HDP. Řekl také, že důrazně vyzval úředníky ministerstva obrany, kteří se schůze vlády zúčastnili, a ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), aby na splnění dvou procent dohlédli.

Vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva obrany Richard Vítek už v pátek na tiskové konferenci uvedl, že věří, že za letošní rok výdaje ve výši dvou procent Česko splní. Dodržení závazku k Severoatlantické alianci (NATO) předpokládala také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také letos v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Z ministerstva obrany jde letos podle Babiše na výdaje na obranu 156,5 miliardy korun, což podle makroekonomické prognózy z listopadu tvoří 1,84 procenta HDP. Dalších 15,6 miliardy korun by mělo být do obranných výdajů započteno z ostatních kapitol rozpočtu, mimo jiné z ministerstev zahraničí, vnitra nebo dopravy.

Strategičtí partneři Česka podle Babiše vyjadřují pochybnosti, jestli Česko závazek dvou procent splní. „Generální tajemník NATO (Mark Rutte) mi dneska psal a měli jsme dnes i setkání s velvyslancem Spojených států (Nicholasem Merrickem), že mají obavy, že to tak není,“ uvedl. Vláda se podle premiéra musí spolehnout na to, že úředníci ministerstva obrany říkají pravdu. „Uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne. To se dozvíme příští rok, když už to bude všechno zprocesováno,“ dodal.

Členské státy NATO letos na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. ANO, SPD a Motoristé v programovém prohlášení uvádějí, že výše rozpočtu na obranu má zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 1 mminutou

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 13 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...