Při izraelském úderu zahynulo nejméně dvanáct zdravotníků, uvádí Libanon

Při izraelském úderu na zdravotnické středisko v jiholibanonském městě Burdž Kalavíja zahynulo v noci na sobotu nejméně dvanáct zdravotníků, uvedlo podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Letectvo židovského státu v odvetě za útoky teroristického hnutí Hizballáh každý den útočí na cíle na území Libanonu. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přímým jednáním o příměří. Podle izraelského deníku Ha’arec by je představitelé Izraele a Libanonu měli v příštích dnech zahájit.

Mezi oběťmi úderu na zdravotnické středisko mají být lékaři, záchranáři a ošetřovatelé. Podle libanonské agentury NNA středisko patří zdravotnické organizaci spadající pod teroristické hnutí Hizballáh, která poskytuje veřejnosti lékařskou péči v síti svých nemocnic, klinik a lékáren.

Izraelská armáda v sobotu po útoku obvinila Hizballáh, že zneužívá zdravotnická zařízení a vozidla k vojenským účelům, píše server The Times of Israel.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví obvinilo Izrael, že opakovaně útočí na posádky sanitek, a to ve chvílích, kdy plní své povinnosti zdravotníků. Od začátku nynějšího konfliktu zahynulo podle resortu při izraelských úderech 26 zdravotníků a dalších 51 bylo zraněno, píše AFP.

Letectvo židovského státu ráno zasáhlo také budovu na předměstí Burdž Hammúd na severu Bejrútu, na kterou udeřilo už v pátek. Většinu obyvatel tohoto předměstí tvoří křesťané, především Arméni.

Izraelské údery byly hlášeny i z dalších míst v Libanonu. Armáda tvrdí, že od začátku války zničila v Libanonu více než 110 velitelských stanovišť Hizballáhu.

Hnutí Hizballáh během soboty zaútočilo na sever Izraele drony a raketami. Podle serveru ToI nebyla prozatím hlášena žádná zranění. Hnutí podle armády židovského státu odpaluje v průměru sto raket denně. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že už zahájily 48. vlnu vzdušných úderů na Izrael a na americké cíle v oblasti Blízkého východu.

Macron nabízí Paříž k mírovým jednáním

Macron vyzval Jeruzalém k přímým jednáním s Bejrútem o příměří, jako dějiště rozhovorů nabídl Paříž. Francouzský prezident to uvedl na síti X, kde varoval před pádem Libanonu do chaosu.

„Hizballáh musí okamžitě zastavit eskalaci konfliktu. Izrael musí ukončit rozsáhlou ofenzivu a přestat s masivními leteckými údery, obzvláště poté, co kvůli bombardování opustily domovy stovky tisíc lidí,“ napsal Macron.

Libanonský prezident Joseph Aún tento týden vyjádřil ochotu s Izraelem vést přímá jednání ve snaze ukončit válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem, která vypukla 2. března, krátce po izraelsko-amerických útocích na Írán. Izrael to ale odmítl s tím, že na takový krok už je pozdě. Macron poznamenal, že o věci v pátek hovořil s Aúnem a s předsedou libanonského parlamentu Nabím Barrím a že Francie je připravena jednání uspořádat.

A podle deníku Ha’arec mají představitelé Jeruzaléma a Bejrútu v příštích dnech spolu začít jednat. Delegaci židovského státu povede podle izraelského listu Ron Dermer, blízký spojenec premiéra Benjamina Netanjahua. Do jednání by se měl zapojit i zeť amerického prezidenta Jared Kushner. Setkání by se mohlo podle deníku uskutečnit v Paříži nebo na Kypru. Jako pravděpodobnější místo se podle listu jeví Kypr. Libanon ani Izrael zatím tyto informace nepotvrdily.

Židovský stát na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu. Izraelská armáda zároveň v jižním Libanonu obsadila další území, která označuje za strategická pro ochranu židovského státu před útoky Hizballáhu.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví v sobotu podle agentury AFP uvedlo, že izraelské údery zabily už od začátku března 826 lidí včetně 65 žen, 106 dětí a 31 zdravotníků. Další zhruba dva tisíce lidí byly podle Bejrútu zraněny. Předchozí hlášená bilance obětí činila 773 mrtvých, včetně 103 dětí.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 4 mminutami

Po izraelských náletech na město Gaza je nejméně osm mrtvých a 15 zraněných, píše AFP

Při izraelských náletech na město Gaza bylo ve čtvrtek nad ránem zabito nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 osob bylo zraněno, napsala s odvoláním na úřady agentura AFP. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 7 mminutami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 42 mminutami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 2 hhodinami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 6 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 8 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami
Načítání...