Při izraelském úderu zahynulo nejméně dvanáct zdravotníků, uvádí Libanon

Při izraelském úderu na zdravotnické středisko v jiholibanonském městě Burdž Kalavíja zahynulo v noci na sobotu nejméně dvanáct zdravotníků, uvedlo podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Letectvo židovského státu v odvetě za útoky teroristického hnutí Hizballáh každý den útočí na cíle na území Libanonu. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přímým jednáním o příměří. Podle izraelského deníku Ha’arec by je představitelé Izraele a Libanonu měli v příštích dnech zahájit.

Mezi oběťmi úderu na zdravotnické středisko mají být lékaři, záchranáři a ošetřovatelé. Podle libanonské agentury NNA středisko patří zdravotnické organizaci spadající pod teroristické hnutí Hizballáh, která poskytuje veřejnosti lékařskou péči v síti svých nemocnic, klinik a lékáren.

Izraelská armáda v sobotu po útoku obvinila Hizballáh, že zneužívá zdravotnická zařízení a vozidla k vojenským účelům, píše server The Times of Israel.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví obvinilo Izrael, že opakovaně útočí na posádky sanitek, a to ve chvílích, kdy plní své povinnosti zdravotníků. Od začátku nynějšího konfliktu zahynulo podle resortu při izraelských úderech 26 zdravotníků a dalších 51 bylo zraněno, píše AFP.

Letectvo židovského státu ráno zasáhlo také budovu na předměstí Burdž Hammúd na severu Bejrútu, na kterou udeřilo už v pátek. Většinu obyvatel tohoto předměstí tvoří křesťané, především Arméni.

Izraelské údery byly hlášeny i z dalších míst v Libanonu. Armáda tvrdí, že od začátku války zničila v Libanonu více než 110 velitelských stanovišť Hizballáhu.

Hnutí Hizballáh během soboty zaútočilo na sever Izraele drony a raketami. Podle serveru ToI nebyla prozatím hlášena žádná zranění. Hnutí podle armády židovského státu odpaluje v průměru sto raket denně. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že už zahájily 48. vlnu vzdušných úderů na Izrael a na americké cíle v oblasti Blízkého východu.

Macron nabízí Paříž k mírovým jednáním

Macron vyzval Jeruzalém k přímým jednáním s Bejrútem o příměří, jako dějiště rozhovorů nabídl Paříž. Francouzský prezident to uvedl na síti X, kde varoval před pádem Libanonu do chaosu.

„Hizballáh musí okamžitě zastavit eskalaci konfliktu. Izrael musí ukončit rozsáhlou ofenzivu a přestat s masivními leteckými údery, obzvláště poté, co kvůli bombardování opustily domovy stovky tisíc lidí,“ napsal Macron.

Libanonský prezident Joseph Aún tento týden vyjádřil ochotu s Izraelem vést přímá jednání ve snaze ukončit válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem, která vypukla 2. března, krátce po izraelsko-amerických útocích na Írán. Izrael to ale odmítl s tím, že na takový krok už je pozdě. Macron poznamenal, že o věci v pátek hovořil s Aúnem a s předsedou libanonského parlamentu Nabím Barrím a že Francie je připravena jednání uspořádat.

A podle deníku Ha’arec mají představitelé Jeruzaléma a Bejrútu v příštích dnech spolu začít jednat. Delegaci židovského státu povede podle izraelského listu Ron Dermer, blízký spojenec premiéra Benjamina Netanjahua. Do jednání by se měl zapojit i zeť amerického prezidenta Jared Kushner. Setkání by se mohlo podle deníku uskutečnit v Paříži nebo na Kypru. Jako pravděpodobnější místo se podle listu jeví Kypr. Libanon ani Izrael zatím tyto informace nepotvrdily.

Židovský stát na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu. Izraelská armáda zároveň v jižním Libanonu obsadila další území, která označuje za strategická pro ochranu židovského státu před útoky Hizballáhu.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví v sobotu podle agentury AFP uvedlo, že izraelské údery zabily už od začátku března 826 lidí včetně 65 žen, 106 dětí a 31 zdravotníků. Další zhruba dva tisíce lidí byly podle Bejrútu zraněny. Předchozí hlášená bilance obětí činila 773 mrtvých, včetně 103 dětí.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 22 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 25 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...