Libanon

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

Bývalý šéf syrské tajné služby Kamal Hassan a bratranec sesazeného diktátora Bašára Asada Rámí Machlúf žijící v ruském exilu investují miliony dolarů do konkurenčního úsilí o podnícení povstání. Dvojice financuje desetitisíce možných alavitských bojovníků a soupeří o čtrnáct tajných podzemních velitelství se zbraněmi vybudovaných v posledních dnech Asadovy vlády, vyplývá z vyšetřování agentury Reuters. Damašek se snaží rebelii zabránit.

Občanská válka v Sýrii vyvolala kromě jiného jednu z největších uprchlických krizí moderní historie. Do zahraničí nebo jiné části samotné Sýrie uteklo přes 13 milionů lidí. Zhroucení Asadova režimu na konci roku 2024 otevřelo dveře pro návrat uprchlíků do jejich domovů. S ročním odstupem je ale zřejmé, že skutečně masové návratové migraci stojí v cestě celá řada překážek. Mnoho lidí se vzhledem k válečné destrukci nemá kam vrátit. Od návratu odrazuje také zoufalá humanitární situace v zemi. V neposlední řadě hraje roli fakt, že velká část uprchlíků si již vybudovala trvalý domov jinde, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Papež Lev XIV. se v pátek v rámci druhého dne návštěvy Turecka setkal s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. v Izniku, kde si společně připomněli 1700. výročí konání nicejského koncilu, informuje agentura AP. Iznik, někdejší Nikáj, je místo, kde se v roce 325 křesťanští biskupové shodli na základních principech křesťanské víry. Představitelé dvou větví křesťanské víry se na místě společně pomodlili za opětovné sjednocení křesťanů.

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Charita Roye Tohmého v Libanonu bojuje s chudobou a pomáhá v zemi se vším, na co tamní úřady samy nestačí. Potřebným například poskytuje bezplatné služby praktického lékaře. Její dobrovolníci zřídili vlastní charitativní kliniku a do země rovněž přivážejí léky od dárců ze zahraničí – často se jedná už o načatá balení. S povděkem si i pro ně přicházejí lidé, kteří ještě před pár lety žili na podobné úrovni jako průměrní Východoevropané. Poslední ranou v řadě krizí byla pro Libanon válka proti Izraeli, do které celou zemi svou agresí zatáhlo šíitské hnutí Hizballáh. Konflikt skončil v roce 2024 křehkým příměřím.

Při izraelském útoku na jižní předměstí Bejrútu bylo zabito pět lidí. Dalších 28 lidí bylo zraněno, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda před tím oznámila, že zaútočila na významného člena šíitského hnutí Hizballáh a později upřesnila, že při útoku zabila šéfa štábu hnutí Hizballáh Hajsama Alí Tabatabáího, který je považován za druhého nejvyššího vůdce skupiny po šéfovi hnutí Naímovi Kásimovi.

Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sidón na jihu Libanonu večer zabil třináct lidí. Podle agentury DPA to oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které informuje i o několika zraněných. Izraelská armáda úder vzápětí potvrdila a uvedla, že jeho terčem byli příslušníci palestinského teroristického hnutí Hamás, kteří měli podle ní v hustě zalidněném táboře své výcvikové středisko. Hamás podle AFP tvrdí, že v palestinských táborech v Libanonu nemá žádná vojenská zařízení.

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.

Izrael varoval před obnovením války s teroristickým hnutím Hizballáh. Proces jeho odzbrojení podle něj vázne. Bylo přitom jednou z podmínek loňského příměří. Podle zahraničních pozorovatelů Izrael klid zbraní už tak nerespektuje a dále podniká údery po celém jihu Libanonu. Zasažené vesnice se jen obtížně vracejí zpět k životu. Velká část místních se obává, že tři kilometry vzdálený Izrael chce celé pohraničí proměnit v neobývané nárazníkové pásmo.

Německá policie zadržela dalšího člena palestinské teroristické organizace Hamás. Podle generálního státního zastupitelství v Karlsruhe je podezřelý, že se zapojil do obstarávání zbraní pro útoky na izraelské či židovské objekty v Německu nebo jinde v Evropě. Muže policisté zadrželi ve vlaku po příjezdu z Dánska. Už v úterý zadrželi po příjezdu z Česka jiného podezřelého člena Hamásu. Celkem je už v případu šest zatčených.

Německá policie zadržela po příjezdu z Česka člena palestinské teroristické organizace Hamás. Čelí podezření, že obstaral zbraně, které měly posloužit k útokům na izraelské či židovské objekty v Německu a jinde v Evropě. V tiskové zprávě o tom informovalo Generální spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Už na počátku října informovalo o zadržení tří členů Hamásu v Berlíně. Případy souvisejí.

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

Izraelské letectvo ve čtvrtek odpoledne zasáhlo několik měst a obcí na jihu Libanonu, píší libanonská média s odvoláním na své reportéry z místa. Izrael před tím vydal evakuační výzvy pro oblasti ve čtyřech libanonských obcích a oznámil údery na pozice šíitského hnutí Hizballáh. Nejméně jedna osoba zemřela. Kolem 19:00 SEČ izraelská armáda oznámila, že údery ukončila.

Izraelský záložník, který bojoval v Pásmu Gazy a Libanonu, musel zůstat hodiny na pražském letišti, než byl nucen vrátit se do Izraele. O případu informoval izraelský server Ynet. Muži byl odepřen vstup do Česka poté, co jej francouzské úřady umístily na „černou listinu“ v souvislosti s možnou trestnou činností. Muž tvrdí, že ve Francii nikdy nebyl.

Rok od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha moc „státu ve státě“ budovaném dekády touto teroristickou skupinou slábne. Šíitské hnutí má však stále k dispozici tisíce bojovníků a neznámý počet raket. Nový plán libanonské armády Štít vlasti má odzbrojit Hizballáh a další militantní skupiny v pěti fázích. Bejrút harmonogram složité operace oficiálně tají, do médií ale postupně unikla řada klíčových informací.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.

Izraelský dron v neděli na jihu Libanonu v obci Bint Džbajl zabil pět lidí včetně tří dětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda uvedla, že při úderu zahynul příslušník Hizballáhu, připustila však, že při něm umírali i civilisté. Informovaly o tom tiskové agentury.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Izraelská armáda se podle agentury Reuters připravuje na plnohodnotnou pozemní operaci v centru Gaza City. Na celém území palestinské enklávy přestal fungovat internet i telefony. Izraelské síly zároveň oznámily, že zahájily nové letecké údery proti teroristické organizaci Hizballáh na jihu Libanonu. Podle Jeruzaléma se spojenec Íránu snaží v oblasti obnovit své aktivity.

Izrael čelí kvůli svým aktivitám v Pásmu Gazy stále většímu mezinárodnímu tlaku. Zpráva tříčlenné komise OSN tvrdí, že se Jeruzalém dopouští v enklávě genocidy. Okolnostem války mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás se v exkluzivním rozhovoru pro ČT věnoval izraelský exprezident Reuven Rivlin. Konflikt je dle něj v polovině, upozornil také, že Hamás chce s Izraelem skoncovat. Věnoval se též možnému dvoustátnímu řešení sporu, lidé v Gaze se dle něj musejí rozhodnout, zda dále podporovat Hamás.

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.