Libanon

Íránské drony zranily v Abú Dhabí v Emirátech šest lidí. Katarské úřady vyhlásily stav nouze po explozích v Dauhá, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Izraelské letectvo ráno udeřilo na pozice režimu v Teheránu. Reuters večer informovala o vzdušném útoku na ubytovací zařízení poblíž íránského hlavního města. Írán opakovaně vyslal balistické rakety na židovský stát, podle agentury AFP byly v Jeruzalémě slyšet výbuchy. Mohutná exploze se ozvala i na tankeru kotvícím u břehů Kuvajtu.

Izraelská armáda vyzvala stovky tisíc obyvatel jižního předměstí Bejrútu k okamžité evakuaci, napsala agentura AFP. Lidé mají odcházet pouze směrem na sever a na východ. Jakýkoliv pohyb jižním směrem může podle armády znamenat ohrožení životů. Už ve středu vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Lítání, která leží asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Armáda to zdůvodnila vojenskými operacemi proti teroristickému hnutí Hizballáh.

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.

Izraelské letectvo uvedlo, že od sobotního začátku úderů svrhlo na Írán už více než pět tisíc bomb. Izraelský bojový letoun F-35 také sestřelil nad Teheránem íránský letoun ruské výroby Jak-130. Íránské úřady oznámily, že na středeční večer ohlášený smuteční obřad za duchovního vůdce Alího Chameneího se odkládá. Prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že Írán se snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost než se bránit.

Španělsko souhlasilo, že bude spolupracovat s ozbrojenými silami Spojených států, tvrdí mluvčí Bílého domu Karline Leavittová. Podle deníku El País ale španělská vláda popřela, že by Madrid měl s USA spolupracovat ve válce. Vyjádření přichází den poté, co americký prezident Donald Trump Španělsku pohrozil zrušením obchodním spolupráce, jelikož Madrid USA nepovolil použít své základny v rámci americko-izraelské operace proti Íránu. Na podporu Španělska se vyjádřili představitelé Evropské unie.

Napříč Blízkým východem i v Evropě a Americe se sešly davy lidí, aby vyjádřily podporu americko-izraelským úderům na Írán, či je naopak odsoudily. Demonstrace proti vojenské operaci a tryzny za zabitého nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího se konaly například v jemenském hlavním městě Saná, libanonské metropoli Bejrútu či v Kašmíru. Naopak transparenty oslavující amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky přinesli lidé na manifestace v Paříži, rumunské Bukurešti nebo v New Yorku.

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.

V pondělí odletí do Ománu čtyři letadla společnosti Smartwings pro české občany, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Obnovení spojení s Ománem potvrdila agentuře ČTK i letecká společnost. Babiš v neděli mluvil také o tom, že Praha je připravena vyslat lety do Egypta pro Čechy v Izraeli. Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude v pondělí ráno jednat Bezpečnostní rada státu.

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.

Libanon obvinil Izrael, že z letounů vypouštěl nad jihem země nebezpečné koncentrované herbicidy. Píše to server BBC News. Prezident Joseph Aún označil použití „toxických látek“ za porušení libanonské suverenity a zločin proti životnímu prostředí a zdraví. Izraelská armáda záležitost odmítla komentovat. Důvod použití herbicidů podle BBC není jasný.

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.

Libanonská armáda oznámila, že dokončila první fázi plánu na odzbrojení nestátních ozbrojených skupin v zemi. Cílem je především odzbrojení teroristického hnutí Hizballáh, které Izrael podezřívá ze snahy obnovit vojenskou činnost, i dalších milic a zároveň zajištění státního monopolu na držení zbraní. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil vývoj za povzbudivý, ale nedostatečný. Izraelský útok zabil ve čtvrtek na jihu Libanonu člověka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.