Libanon

Státní převrat v Sýrii přinesl také konec dominance sekty alavitů v tamní politice. K této odnoži islámu se hlásili oba prezidenti asadovské Sýrie – jak nyní sesazený diktátor Bašár, tak jeho otec a předchůdce Háfiz. Jediné alavitské město, v němž natáčel štáb ČT, leží ve Svaté zemi na pomezí Izraele, Golanských výšin a Libanonu. Tamní obyvatelé se považují převážně za Izraelce, mnohdy však mají příbuzné v Sýrii.

Spojené státy navázaly přímý kontakt s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které před týdnem svrhlo v Sýrii režim prezidenta Bašára Asada a které je také na americkém seznamu teroristických organizací. Po jednání o situaci v Sýrii, kterého se účastnily USA, arabské země a Turecko, to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Pád syrského režimu vedl také k přerušení zásobovacích tras libanonského teroristického hnutí Hizballáh v zemi, uvedl jeho lídr Naím Kásim.

S pádem režimu syrského diktátora Bašára Asada se pozornost obrací nejen na další vývoj v zemi, ale i na více než šest milionů běženců, kteří ze země uprchli do zahraničí. Z okolních zemí už se někteří vracejí, další dávají najevo, že se na návrat domů chystají. Mnohé země včetně Česka přestaly rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl.

Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO přibylo saké. Tradiční japonský nápoj rozšířil už poměrně bohaté menu, které by se z dosud zapsaného jídla a pití z celého světa dalo sestavit.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Nová šance pro Syřany po autokracii, která trvala více než padesát let, nebo nástup jiné autoritářské vlády? Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada zmítá v nejistotě, jaká bude její dlouhodobá politická budoucnost. O rozšíření vlivu v zemi usilují opoziční frakce, teroristické skupiny či světové mocnosti. V přední linii jsou zatím povstalci ze Syrské vlády spásy z provincie Idlib, předsedou přechodné vlády se má totiž stát jejich šéf Mohamed Bašír.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Rychlost, jakou syrští rebelové obsadili velkou část země a svrhli režim Bašára Asada, nečekal nikdo, shodují se experti. „Všechny mocnosti – Rusko, USA, EU – teď jenom říkají, že to sledují. Ale nikdo to dopředu nepredikoval,“ řekl orientalista Petr Pelikán. „Asi neznám nikoho, kdo nebyl překvapen, že ten postup byl tak rychlý,“ doplnil expert Vlastislav Bříza. Podle odborníků syrské armádě chyběla morálka a hlavními poraženými jsou Rusko a Írán.

Protivládní povstalci tvrdí, že po dohodě s armádou ovládli jihosyrské město Dará, píše agentura Reuters. Islamisté vedení uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) mezitím pokračují v ofenzivě u města Homs, které podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) provládní síly opustily. Damašek to ale popřel. Údery ruské a syrské armády poblíž Homsu v pátek zabily nejméně dvacet lidí včetně pěti dětí, uvedla večer AFP. Režim vládce Bašára Asada ztratil dle AP kontrolu nad dvěma důležitými hraničními přechody do Iráku a Jordánska, které obsadila různá protirežimní uskupení.

Izraelská armáda na pomezí Libanonu a Sýrie zaútočila na místa, která teroristické hnutí Hizballáh využívá k pašování zbraní. Její jednotky dál působí také na libanonsko-izraelské hranici. Do míst severně od ní se po uzavření příměří začali minulý týden vracet lidé vysídlení boji. V oblasti zničené bombardováním natáčel štáb České televize.

Představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím agentuře AP řekl, že bylo obnoveno úsilí o dojednání příměří v Pásmu Gazy. Server Axios už ve čtvrtek oznámil, že Izrael předložil Hamásu aktualizovaný návrh na propuštění rukojmí. Portál The Times of Israel nicméně informaci v pátek upravil, podle něj tuto nabídku předložil Egypt, který zástupce zmíněného hnutí hostí v Káhiře, ale že Jeruzalém je plně otevřen diskusi. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu pravděpodobně svolá mítink na toto téma na neděli. Podle Naíma trvá Hamás na třech klíčových požadavcích, je však prý ochotný projevit flexibilitu.

Režim Bašára Asada v Sýrii od minulé středy čelí útoku povstalců vedených radikální islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Do bojů se zapojily i další ozbrojené skupiny, například Syrská národní armáda, a rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib. Útok radikálních džihádistů světová média označují za nejvážnější problém pro syrský režim za poslední roky.

Poprvé od uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým libanonským hnutím odpálil Hizballáh z území Libanonu rakety na izraelské pozice na pohraničním území Izraelem okupovaných Golanských výšin, které si nárokuje i Libanon. Informují o tom agentury s odvoláním na vyjádření izraelské armády i Hizballáhu. Ten útok označil za „varovný obranný úder“ v reakci na, podle něj opakované, porušování příměří ze strany židovského státu. Izraelská armáda v pondělí večer v reakci oznámila, že zahájila sérii vzdušných úderů proti teroristickým cílům v Libanonu.

Režim Bašára Asada v Sýrii dál čelí útoku povstalců vedených islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Objevily se zprávy o pokusu o převrat v metropoli Damašku, vláda je označila za lživé. Syrská armáda ale potvrdila stažení jednotek z Aleppa. Státní armáda za pomoci ruských sil bombardovala vedle Aleppa také povstalci ovládané město Idlib. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí vyjádřil Damašku podporu.

Zvolený prezident Donald Trump v sobotu na budoucího šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) navrhl Kashe Patela. Právník, který je považován za Trumpovi loajálního člověka, působil mimo jiné jako poradce Bílého domu pro boj proti terorismu za první Trumpovy administrativy. Agentura AP nominaci označila za další šokující zprávu, kterou Trump přichystal establishmentu ve Washingtonu. Půjde však podle AP také o test toho, do jaké míry budou republikáni v Senátu ochotni podpořit Trumpovy kandidáty. Trump pak oznámil i další jména – například na pozici velvyslance ve Francii, která jsou spojována s jeho rodinou.

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh začalo tento týden platit příměří. Navenek „odbojná atmosféra“ mezitím panuje v baště Hizballáhu na jižním předměstí libanonské metropole Bejrútu. Čtrnáct měsíců války se židovským státem zanechalo v místě obří škody.

Izraelské letectvo pokračovalo v úderech na jihu Libanonu. Jsou to přitom teprve tři dny, co vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh. Izraelská armáda podle agentury AFP oznámila čtyři nové útoky na pozice radikálů. Libanonské zdroje hlásí nejméně dva mrtvé a několik zraněných. Židovský stát údajně soustředil své údery také proti teroristickému hnutí Hamás.

Teroristické hnutí Hizballáh souhlasilo s příměřím s Izraelem, které je v platnosti dva dny a které by mělo mimo jiné umožnit postupný návrat desetitisíců evakuovaných obyvatel na jih Libanonu a také na sever Izraele, se zdviženou hlavou, prohlásil podle Reuters v projevu vůdce šíitského hnutí Naím Kásim. Podle něj Hizballáh dosáhl velkého vítězství. Kásim v řeči poukázal na vojenské výsledky, které jsou však podle Reuters zřejmě nadsazené. Izraelská armáda v pátek ráno až do odvolání zakázala obyvatelům jižního Libanonu vstup do pásma vesnic podél hranice s Izraelem, oznámil armádní mluvčí Avičaj Adrai.

Díky příměří uzavřenému mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se zhruba šedesát tisíc Izraelců ze severu země může zhruba po roce vrátit do svých domovů. Běžný život se ale obnovuje pomalu, zjistil v oblasti blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Kypr by po modernizaci armády mohl podat přihlášku do Severoatlantické aliance. Podle agentur to oznámil kyperský prezident Nikos Christodúlídés, který o věci jedná se Spojenými státy. Velkou překážku na cestě ostrovního státu do Aliance však představuje Turecko, které od invaze před půl stoletím okupuje sever Kypru.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Libanonská armáda uvedla, že Izrael ve čtvrtek a ve středu, kdy začalo platit příměří, několikrát porušil klid zbraní. Armáda židovského státu zase ve čtvrtek odpoledne oznámila, že na jihu Libanonu provedla úder na objekt, který ke skladování raket využívá teroristické hnutí Hizballáh. Podle agentury Reuters šlo o první podobný úder od začátku příměří. Už dříve během čtvrtka izraelská armáda (IDF) hlásila, že na několika místech v libanonském pohraničí zaznamenala příchod „podezřelých osob“, a označila to za porušení příměří s Hizballáhem. Tanky IDF zasáhly několik jižních oblastí sousední země.

Izrael od začátku příměří s teroristickým hnutím Hizballáh ze středečního rána ohlásil z jihu Libanonu několik incidentů s civilisty a také se členy hnutí. Hizballáh prohlásil, že chce pokračovat v boji proti židovskému státu a nadále podporovat Palestince. Izraelská armáda také informovala, že žádné její jednotky se zatím z jihu země nestáhly. Dohoda o příměří vstoupila v platnost více než po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a Hizballáhem.

Vysídlení obyvatelé na obou stranách izraelsko-libanonské hranice se vrací do svých domovů a na střechách aut mají často vyskládané celé živobytí. Postupují navzdory varování Bejrútu i Jeruzaléma, jejichž představitelé radí vyčkat, dokud se jednotky židovského státu úplně nestáhnou. Navíc doma často nacházejí jen ruiny. Příměří však neznamená konec teroristického hnutí Hizballáh, proto se mnoho Izraelců na aktuální zprávy o klidu zbraní dívá zdrženlivě.