Libanon

Izraelská střelba zabila v úterý v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh podporované Íránem incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami, střelbu odsoudilo, ale neuvedlo, zda podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.

Izraelští vojáci zůstanou v bezpečnostní zóně na jihu Libanonu tak dlouho, jak to bude nutné, aby ochránili obyvatele severního Izraele před útoky proíránského hnutí Hizballáh. Uvedl to v neděli izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle serveru The Times of Israel (ToI). Vůdce Hizballáhu Naim Kásim naopak podle tiskových agentur odmítl jakoukoli izraelskou bezpečnostní zónu v jižním Libanonu.

Ve Švýcarsku skončilo jednání USA s Teheránem. Americký prezident Donald Trump chce, abychom ve vztazích s Íránem obrátili list, prohlásil viceprezident JD Vance před začátkem jednání. Vance avizoval, že chtějí dosáhnout pokroku i v otázce íránského jaderného programu. Zástupci Teheránu ale řekli, že se chtějí předně zaměřit na křehké příměří v Libanonu, které je podle nich klíčovým předpokladem pro úspěch navazujících jednání.

Plavba Hormuzským průlivem klíčovým pro dopravu ropy a plynu ze zemí Perského zálivu zůstane bezplatná i po uplynutí stávající šedesátidenní lhůty. Na své sociální síti Truth Social to v noci na neděli napsal prezident Spojených států Donald Trump. Írán naopak tvrdí, že chce od komerčních lodí vybírat poplatky za služby související s proplutím a že úžina je aktuálně uzavřena.

Při sobotních izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo šestnáct lidí, podle libanonské armády je mezi nimi i jeden její voják. Dalších dvanáct osob bylo zraněno a převezeno do nemocnic, oznámila podle agentury AFP libanonská civilní obrana. V sobotu pozdě večer libanonské ministerstvo zdravotnictví podle AFP oznámilo, že další izraelské útoky si na jihu a východě Libanonu vyžádaly životy sedmi lidí. Má přitom platit příměří dohodnuté v pátek mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.

Diplomaté z různých zemí ve švýcarském letovisku Bürgenstock jednají o naplnění memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, prohlásilo v sobotu švýcarské ministerstvo zahraničí s tím, že v zájmu diskrétnosti a důvěryhodnosti žádné další informace sdělovat nebude. Memorandum, které ve středu na dálku podepsali americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján, otevírá cestu ke konečné mírové dohodě. Zároveň však v sobotu Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu.

Íránské vojenské velitelství v sobotu oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřen kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Informovaly o tom světové agentury. Teherán rovněž uvedl, že pokud bude izraelská agrese pokračovat, podnikne další kroky. Americká armáda však tvrzení Íránu odmítla a sdělila, že tato důležitá námořní trasa zůstává otevřená a americké síly situaci sledují, aby zajistily, že tomu tak i nadále bude.

Izrael a hnutí Hizballáh se dohodly na příměří od pátečních 16:00 místního času (15:00 SELČ), informovaly agentury s odkazem na nejmenovaného amerického představitele i na představitele Hizballáhu a Izraele. Deník Ha’arec ale poté informoval, že v severním Izraeli u hranic s Libanonem se opět rozezněly sirény varující před útoky. Katarská televize al-Džazíra píše o nejméně dvanácti izraelských úderech na jihu Libanonu od hodiny, kdy mělo příměří začít platit.

Americký viceprezident JD Vance prozatím neodcestoval do Švýcarska na jednání s Íránem. Švýcarské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se americko-íránská jednání v letovisku Bürgenstock v pátek neuskuteční. Izraelská armáda zároveň od noci na pátek pokračovala navzdory dohodě v náletech na Libanon. Nyní se Izrael a Hizballáh měly dohodnout na příměří od 16:00 tamního času (15:00 SELČ). Příměří by mělo být zatím dodržováno, řekly dva zdroje z šíitského hnutí agentuře Reuters. Příměří potvrdil médiím i izraelský zdroj.

Americký viceprezident JD Vance ve čtvrtek ostře kritizoval členy izraelské vlády a prohlásil, že země je hluboce izolovaná a její představitelé nedokázali ocenit americkou diplomatickou a vojenskou podporu. Tyto komentáře prohloubily rozkol, který vznikl mezi oběma spojenci ohledně prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti potvrdila postupnou obnovu plavby v Hormuzském průlivu a USA odstoupily od blokády íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie. Dohodu komplikuje situace v jižním Libanonu, kde zaútočil Izrael, který se necítí být memorandem vázán.

Dohoda Spojených států s Íránem míří do druhé fáze, Írán nezíská jadernou zbraň a USA nebudou v zemi investovat žádné peníze, prohlásil americký prezident Donald Trump na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii. Podle serveru Times of Israel (ToI) také řekl, že není spokojený s postupem Izraele v Libanonu a proti Hizballáhu. Pokračování izraelských útoků v této zemi označuje Írán za porušování dohody.

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).

Americký prezident Donald Trump vyzval Izrael k zastavení úderů v Libanonu, útočit by podle něj neměla ani druhá strana. Prohlásil rovněž, že dohoda, která by zajistila mír v regionu, je velmi blízko. V rozhovoru se serverem Axios pak kvůli nedělnímu útoku v Bejrútu ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a použil i vulgarismy. Izrael v neděli zaútočil na cíle radikálního hnutí Hizballáh na jižním předměstí Bejrútu.

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.